Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Nezávazné tlacháníRodáci, hlaste se

Spravuje:

Devínsky

Reklama


Zasláno do klubu

NAT98


JAN. jan.jan@post.sk 
Podľa seba, súdim teba.


Tak mi pripadajú niektoré príspevky, ktoré sa zosypali ako prvý tohtoročný sneh. Je až tragikomické, že ako sa tu niektorý vyjadrujú, keď niekto nemieni mlčať, dokonca ak treba, tak rázne a nekompromisné, lebo v tej chvíli sa inak nedá, je to tak potrebné, či sa im to už páči a či nie.


,,Nie to čo sa človeku páči, ale to čo mu prospieva, tak to je správne."

Preto nebudem tu odpovedať na slová pani Viktórii, lebo pri nich musím mať len úsmev na tvári, nakoľko podľa mňa nemá ani zdanie, že v čom tkvie pravá a nefalšovaná láska k blížnemu.

A len tak mimochodom, keď chcete niečo citovať, tak to citujte aspoň správne. Nie - Miluj každého, ako seba samého - koniec toho vášho citátu, ale, - Miluj blížneho svojho, ako seba samého - čo je podľa mňa celkom badateľný rozdiel. Tak to len toľko pre vás na ozrejmenie, lebo k tomu ostatnému je zbytočné sa vyjadrovať.

Slová Ľ. Ďurfina sú presné v tejto rovine, že ani ryba ani rak. Akurát je to dosť paradoxné, že dokáže aj také niečo napísať:

,,Po dlhom čase sa človek na toto fórum pozrel s nádejou, že u dotyčných snáď dôjde k posunu v porozumení, odpúšťaní a určitej možnej harmónii. S ľútosťou treba konštatovať, že sa tak nestalo, prosil by som preto aj tých, ktorí s činnosťou .... v žiadnom kontakte nie sú, / prepáčte, ale reklamu vám nemienim robiť, lebo to nepovažujem za správne a potrebné/ aby sa rozvážne zdržali akýchkoľvek reakcií k uvedeným témam, prípadne aj k témam ao - Inštitútu a združenia, ktoré pre vyššie uvedené provokujú niektoré nechválne známe tváre /na všetkých fórach o PG/ k neuváženým reakciám." Koniec citátu.

To naozaj myslíte vážne? Kto to aj tu neraz provokoval? Čo sa tak pozrieť prv do vlastného hniezda, a až potom do toho druhého? A myslím si, že toto fórum aj tak bedlivo pozorujete, nie že ste tu po čase zavítal, a že ste zistil, že ako naďalej niektorí nevedia prijať to, čo vy by ste tak rád videl/vedeli. Ale tu ste šliapol vedľa, preto aj teraz ten váš príspevok, ktorý tak isto vyvolať môže len úsmev na tvári a nič viac.

A ešte niečo pre Pozorovateľa. Píšete: ,,
Prílišná horlivosť kalí jasný úsudok, neslobodným sa stáva človek vtedy, ak sa hnevom necháva viesť...ruku na srdce, môžte s istotou povedať, že ste ani jedenkrát na tomto fóre neklamali?" Koniec citátu.

Takže pre vás len toľko. Neviem o tom, že by som vedome klamal a zavádzal tu na tomto fóre, lebo všetko čo som tu napísal, tak za tým si aj stojím a budem stať, nech by sa dialo čokoľvek. Ak máte ten dojem, tak môžete citovať niečo z toho podľa vás, a ja posúdim, že či je vôbec potrebné sa k tomu vyjadriť, lebo podľa vás to môže byť klamstvo, ale podľa mňa nie.

Takže dovoľte mi záverom niečo vám pokojným, uhladeným, láskavým..., niečo odcitovať od Toho, ktorý je Božím mečom, a ktoré sa nachádza v Odpovediach a otázkach od ABDRUSHINA.

Otázka č. 19. Bázliví věřící.

Co mám dělat, když jsem v poselství Grálu nalezl to, co jsem již dlouho hledal, jsem tím šťasten, avšak mé okolí, které je jinak zaměřeno, se mi posmívá. Mám povolit a dělat všechno, co se ode mne požaduje a jen ve skrytu se zaměstnávat Poselstvím, abych se vyvaroval všech sporů?

Odpověď:

,,Ten, koho se dotkla Pravda, má též bezpodmínečnou povinnost za ni vystoupit, jinak není hoden daru osvícení. Nemá pro ni svárlivě bojovat nebo vnucovat snad své přesvědčení jiným, ale má nechat klidně všechny lidi jít jejich cestou. Nesmí však trpět, aby se někdo snažil odvrátit ho z jeho cesty. To, co dodržuje vůči druhým, má plné právo vyžadovat i pro sebe. Jestliže se však sám učiní otrokem druhého, nezaslouží nic jiného, než aby mu byl dar opět odňat. Již Kristus před tím varoval, když pravil: „Kdo mne zapře před lidmi, toho zapřu i já, nebudu ho znáti.“

Jak slabý a ubohý musí se ten, kdo říká, že našel Pravdu a je o ní přesvědčen, jeviti druhému člověku, před nímž přesto ustupuje. Může takový druhý člověk nabýti při tom úctu před Pravdou? Naopak, posměváčci a opovrhovači jsou tím jen posilováni, poněvadž se jim to nejcennější dává pod nohy, aby to mohli pošlapat a pošpinit. Jsou tak dokonce zdržováni od toho, aby Pravdu jako takovou poznali a ocenili.

Jak zcela jinak je to, když se ten, kdo nalezl Pravdu, postaví klidně vůči všemu; určitě, nekolísavě a rozhodně. Také ostře, nejde-li to jinak, aby si udržel nejvyšší klenot a druhé uvaroval od nové viny. Jen tak se může protivník naučit úctě před věcí! Nikdy zbabělou povolností. Mnohý bez rozpaků obětuje ihned to nejsvětější, jen aby tím jiného ubohého človíčka nedráždil ke hněvu, aby ho neurazil a nebo snad jen proto, aby se přechodně nevyrušil ze svého pozemského klidu a pohodlnosti.

To nejsou ti věřící, kteří budou jednou smět vejít do království Božího, které takovým způsobem zapírali. Musí pak jíti k těm, jimž dávali ve službě na zemi přednost. Pryč je ta doba, kdy takové skrývání bylo považováno za mučednictví. Nemůže tím být nic omluveno. Každý má bojovat za to, co má v sobě, jinak toho není hoden! Bude mu to opět odňato!

Není nic vyššího než Bůh! A vedle něho musí všechno ostatní ustoupit daleko do stínu. Žádný člověk nemá být nucen ke změně své vůle. V budoucnosti však mají být ponecháni v klidu a míru všichni ti, kteří skutečně patří k lidu Božímu. Nikdo nesmí beztrestně na ně ukázat špinavým prstem. Bude pak ihned poznamenán a zahyne. Každý výsměch a tím spíše čin se zcela neočekávaně, rychle a hořce vymstí na tom, kdo ho provedl.

Lid Páně se konečně shromáždí pod jeho praporem a bude chráněn. Avšak jen ten, kdo má odvahu přiznat se k tomuto lidu! Nikdo jiný. Stojíme již na prahu počátku této hodiny!"

Ján Anton Sloboda.