Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Věda a technika, mládežiPro lingvisty

Spravují:

Barclay, Mori

Reklama


Zasláno do klubu

Pranýř překladů


JVjr Dobrý den, servere Oko-une,  tak jste mě konečně dostali
Ale prapůvodně jsem si sem šel odložit tohle – býval bych přísahal, že už jsem to udělal, ale v historii to nenacházím (leda by to bylo ještě v dobách, kdy Okoun dovoloval [mně, v tomto klubu] anonymní příspěvky, jen aby po pár letech zmizely).
Fritz Leiber: Swords and Deviltry
(první plnotučná povídka The Snow Women)
Meče a čertoviny, Triton 2006
Behind him came a skinny, one-armed Mingol (…) who with a sardonic grin used his one hand and elbow to unlace and draw aside the entry-flap. Za ním vylezl vychrtlý jednooký Mingol (…); ten s úsměškem jednou rukou rozvázal chlopeň. (str. 22–3)
The two blanketed girls giggled, then clapped hands to mouths, darting amused gazes at Essedinex and the rest. Hubená děvčata zabalená v dece se zahihňala a hned se chytila za pusu, což Essedinexovu družinu pobavilo. (24)
Hringorl, breathing heavily, glared after him for a couple of heartbeats, then plunged into the hemicylindrical tent. Hringorl ho chvíli s funěním sledoval, než se vsoukal do půlkulového stanu. (28)
Lines of jealous anger engraved his face and his hand went to the dagger at his belt.
(…) Vellix changed his hand's movement into part of a low bow, sweeping his other arm out wide.
Zamračil se a vzteklý žárlivostí sáhl po dýce.
(…) Vellix z útoku hladce přešel do poklony. (78)
He wrenched his body around then, as far as he could when his feet were still lashed to the skis, just in time to see Hringorl rushing down on him, out of the snow thrown up by the skis, and aiming his axe in a great blow at Fafhrd's neck.
Fafhrd parried the blow with his sword. Held at right angle to the sweep of the axe, the blade would have been shattered, but Fafhrd held his sword at just the proper angle for the axe to be deflected with a screech of steel and go whistling over his head.
Hringorl louted past him, unable to stop his rush.
(…)
another axe-swipe. This time the only way Fafhrd could dodge it was by falling flat on the ground.
He glimpsed two streakings of moonlit steel. Then he used his sword to thrust himself to his feet, ready for another blow at Hringorl, or another dodge, if there was time.
(…) Hringorl dropped his hands as his body pitched over backward. (…) Fafhrd wrenched out his sword. Hringorl hit with a great soft thud and an out-blow of snow around him, writhed violently twice, and was still.
Otočil se, seč s nohama uvázanýma v lyžích mohl, a uviděl, jak se po jeho stopě řítí Hringorl a sekerou míří velkým rozmachem na jeho krk.
Fafhrd ji odrazil mečem. Kdyby čepel postavil kolmo na sekeru, přišel by o ni, ale nastavil ji správně a sekera vylétla nahoru.
Hringorl se zapotácel, stržen setrvačností těžké zbraně.
(…)
dalšímu dlouhému švihu. Fafhrd mu nemohl uhnout jinak než pádem do sněhu.
Zahlédl dva záblesky oceli. Pak se s pomocí meče postavil na nohy, hned připravený k dalšímu výpadu nebo pádu.
(…) Hringorl svěsil ruce a prohnul se. (…) Fafhrd vytáhl meč. Hringorl žuchl na zem, kolem něj prudce zavířil sníh. (106–7)
Etc. etc. ad whatever. (Překladatelovo pojednání, jak to dělá, že je tak skvělý a výsledek tak kongeniální, je dostupné zde.)