Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Reklama


Zasláno do klubu

agitprop


Rudolf Benedik, dělník, Kružberk: Přehrada hovoří...

Jsem z cementu, železa, kamene
a přes to, že srdce mé tvrdé je
já v něm všechny dobré pracovníky
nosím.

Všechny dobré chlapce z lomu,
drtírny a betonárky,
betonáře, od dopravy, vrtů, injektáže,
strážné, z jímky, dílen, údržbáře,
ze skladů i z kanceláře,
z kantin, kuchyně i uklizečky,
topiče - no zkrátka všecky.

Jen bulače s absentéry nemám ráda,
a kritiky, kteří vidí jenom moje vady.
Vždyť nepřiloží ruku k dílu,
by vynikly moje vnady.
Neporadí jak to dělat,
abych byla brzy plnoletá,
jak na příklad na Oravě moje teta,
bych Ostravě dala vodu,
na kterou již čeká léta...

Jsem milenkou pracujících
havířů i kováků vítkovických.
Budu vlévat lidem do žil sílu,
hlásat o vás pokolením slova chvály - díků;
od vás chci jen v mou budoucnost víru!
Do mých zdí nechť jsou vyryta
jména dobrých pracovníků!
Nebudu já mrtvou pyramidou faraonů -
já, i mé sestry - práce milionů.

Na svých ňadrech rozbouřené zadržím já vody,
aby matka vykoupala dítě když se zrodí,
aby havíř mohl smýti pot se svého čela,
aby země voněla, skřivánčí píseň zněla.
Mé vody ať nosí štěstí
všem lidem, již cestu klestí
vpřed - do budoucnosti jasné
výš a výš, vždyť cíle jsou nám jasné!

Jsem dílo míru - chci sloužit celku
já - přehrada na Kružberku.


(Předneseno u příležitosti splnění závazku k narozeninám presidenta republiky Ant. Zápotockého na kult. večeru stavby přehrady v Kružberku, Rozběh, 1954)