Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravuje:

arnost

Reklama


Zasláno do klubu

agitprop


Josef Zahradníček: List z domova

Z dopisů, slétlých do kasáren z různých míst,
dnes také pro mne zůstal jeden bílý list.
Poznal jsem rázem písmo matky na obálce:
- Jak se Ti daří? Já jsem s Tebou i v té dálce...

To je má matka: s námi ve svých vzpomínkách -
A děti se jí rozkutálely jak hrách --
Ze Staveb mládeže ji nyní - šťastné - zdraví:
je pro ně práce pro mír věcí cti a slávy!

Takové syny, dcery rozdala jsi vlasti,
má dobrá matko, kterou nezlomily strasti,
poznamenaná bídou roků minulých:
v tvých vlasech stříbro, čerstvě napadalý sníh...

Teď už je ale život jiný, zcela jiný
i v našem domku na úpatí Vysočiny:
zdvihli jsme krov a stíny v domě rozvanul
slunečný den, jenž ozařuje jasně stůl --

Teď už je život jiný, zcela jiný
i v našem domku na úpatí Vysočiny:
a pro ten život, který zvedá všechny chudé,
pro tento život ze mne vzorný voják bude!

---

Josef Zahradníček: Začíná nový den

Omyje země svou tvář v rose ranní
a pak se lesknou její oči - rybníky,
Začíná nový den, s ním zápas veliký:
bojujem o mír, každý jinou zbraní

a nelze říci, kdo z nás hůře -
Bojuji puškou, kterou na střelnici
se zatajeným dechem tisknu k líci,
abych měl další zásah ve figuře.

Sbíječkou zase odlamuje táta
veliké, matné plástve uhlí v dole.
Můj bratr jede na družstevní pole,
aby pak mohl svážet centy zlata.

Začíná nový den, s ním zápas veliký:
bojujem o mír, každý jinou zbraní
a nelze říci, kdo z nás hůře brání
mír země, sady, stáje, rybníky.

---

Josef Zahradníček: Vzorný voják

Jdi vpřed, ať mrzne sebevíc, ať bláto stříká,
ať cesta před ním bůhvíjak je daleká.
Svou odvážností připomíná úderníka -
ten také žádných překážek se neleká.
Na něho bude hrda naše republika!

Jít mezi prvními - v tom nic mu nezabrání:
ať třeba boty pálí v rozžhaveném písku,
ať mlha rozlévá se jako řeka plání,
ať padá z měsíce proud jasu jako z vodotrysku -
on do útoku vždy se vrhá bez váhání!

A bude mistrem zbraně, již mu svěřil lid.
Dokáže soudruhům, jak umí milovat
svou rodnou zem a jak z ní může být
kvetoucí zahrada a nedobytný hrad.
Na hrudi bude brzy odznak mít!

K prvnímu máji velitel jej vyznamená
za to, že vzorně střeží mír, jímž země žije.
Zná odkaz, který vložili mu na ramena
soudruzi padlí. Ne, on nikdy nezradí je,
neznámé hrdiny i tolik drahá jména!

Věc míru, pro niž oni přišli o životy
- však nezůstali navždy němí! -
ubrání v těžké době, ve dnech nejistory,
můj soudruh, vzorný voják z naší roty,
svobodný člověk ve svobodné zemi!

---

Josef Zahradníček: Oběť

Na Ural
možná psal
od nás, z takové dálky:
"Bude už brzy konec války,
čekej mne, drahá, přijdu zpět
co nevidět!

Jen ještě musíme osvobodit
ten lid,
který nás vítá jak své vlastní.
Za něj se dovedu bít
jak za tebe, jak za svého syna,
abyste byli šťastni.

Vrátím se brzy domů!
Už jsme se neviděli tolik roků..."
O pár dnů později, při útoku,
vybuchla blízko něho mina -
K zemi, již miloval, padl tváří.
Ztrnula ruka - nedávno psala:
...jen ještě musíme osvobodit
ten lid...

(časopis Československý voják, 1952)