Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Film a televize

Spravují:

baldachyn, Barclay

Reklama


Zasláno do klubu

Movies


Kamli Fila: Jak je důležité míti Umberta

Skutečným morem současné kultury je podle Eca midcult, který parazituje na tématech kultury vysoké prostřednictvím prvků kultury masové. Ne že by Eco na tento pojem přišel sám (přejímá ho od Dwighta MacDonalda), frases-ecopodařilo se mu ho ale natolik plasticky vysvětlit, že po dočtení Skeptiků a těšitelů se už nikdo nemůže dát nachytat Hemingwayovým Starcem a mořem nebo lacině „duchovními“ romány Paola Coelha. Midcult je dnes nejrozšířenějším druhem zdánlivě prestižní a stejně zdánlivě i lepší kultury, která je ale zhoubná, protože je banalizující a v podstatě nás odnaučuje trpělivosti a spolupráci. Spadá sem ohromné množství filmů, které jsou nominovány nebo vyhrávají Oscara či třeba České lvy. Jejich neustálé nadhodnocování pak způsobuje, že má spousta lidí úplně zdeformovaná měřítka. Jestliže v něčem Eco zůstal (aspoň v dotyčné knize) elitářem, pak v tom, že nechtěl, aby za vysoké umění bylo vydáváno něco, co jím není.

Midcult by se dal stručně definovat jako středostavovské umění, které nenáročným stylem přináší publiku své sdělení na stříbrném podnose. Jde o maloměšťáckou vykalkulovanou kulturu, kde se velké, tragické či vznešené věci neprožívají, ale mluví se o nich a jejich ušlechtilost je vysvětlena zcela polopatisticky. Midcult je důkazem, že spousta lidí nechce konzumovat pravověrné kýče (původní typy braku), ale nechce zároveň ani náročné umění, do něhož musí investovat více empatie, pozornosti a času. Midcult je odpovědí na potřebu, aby nám někdo naservíroval povznášející pravdy, ale tvářil se u toho nenuceně - abychom si sami mohli připadat povzneseně a nenuceně. Midcult se sice v lecčems může prokazovat jako kultivované (a často řemeslně špičkové) dílo, které se snaží být uměním, nicméně jeho ambice ani náročnost nejsou zase tak vysoké a smyslem je hlavně zanechat dobrý a příjemný dojem. Midcultu chybí nedořečenost a mnohoznačnost.

Sledovat přitom můžeme cokoli, ale neměli bychom přisuzovat velkou hodnotu něčemu, co nám jde příliš snadno konzumovat. Většina kritiků se tak při psaní potýká nejčastěji s problematickými midculty, které předstírají, že jsou něčím jiným a něčím víc. A kritikovou nejlepší zbraní proti midcultu je ironie a zesměšnění, pečlivé rozebrání oné nabubřelosti, dutosti a falešnosti.
https://www.jestevetsikritik.cz/glosy/300-jak-je-dulezite-miti-umberta