Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Hry počítačové i jiné

Spravuje:

captainn

Reklama


Zasláno do klubu

D4 3t3rn41 gl0ry r00m


Nazaretsky Jsem do muziky celej blázen  protože jsem blázen
Angband-4.2.0
Úkol zněl jasně: Kup lucernu, zabij Morgotha. A hned zkraje se to nevyvíjí dobře. Lucernu nemaj. Tak do holt skočim do vody po hlavě, koupim si knihu kouzel pro začátečníky a něco k snědku. Naposledy se rozhlédnu po vrcholcích Mlžných hor a hópnu do vstupních komnat Morie. Mrtvé trpasličí město prý skrývá mnoho pokladů, příšer, smrti a někde tam dole je ten padouch Morgoth.
Ale zkraje je Morie přívětivá, já louskám knihu kouzel a každej sliz, trpaslíček, červ, či lidský dobrodruh poslušně zmírá pod mým nožem, či po zásahu kouzel.
Opatrně sestupuji po patrech níže a níže. Nepamatuji se na všechny, co jsem cestou zabil, ať už těch se jménem, či bezejmenných. Ale mám svůj deníček a když v něm namátkou zalistuji, vidím to hned zas jako živý.
Tak například Gluma jsem píchnul pod lopatku už ve třetím patře.
Na šestnáctém patře se mi stala nehoda. Našel jsem nějakou divnou modrou věc, lépe to popsat ani pojmenovat nedokáži, a ono se to začlo šíleně rychle množit hned jak jsem do tho štouchl. Nakonec to bylo uplně všude po celém patře tak tak jsem stihnul slézt níže. Po schodech si ta divnost netroufla, asi se bála jít hloub. I já s každou stopou níže a níže cítím víc a víc přítomnost smrti a zla.
A někde v tom úprku mi vypadalo z báglu všechno jídlo. Další postup byl nesnadný a hladový. Ani když jsem našel věčně zářící flakónek, co tu ztratila Galadriel, neměl jsem takovou radost, jako z každého zbytku trpasličího chleba vzdorujícímu času. Kdo nikdy nejedl trpasličí chleba, nedocení mou zoufalost.
Alespoň že se vždycky našel někdo, na kom sem si mohl vybít zlost. Fang a Grip, hobit Bullroarer, skřet Lagduf, Orfax syn Boldorův, Boldor, Brodda, kapitán Shagrat, kapitán Gorbag, Angamit a Sangahyando z Umbaru, Ibun a Khum synové Muma, Bolg syn Azoga, Uldor, Ulwarth, Ugluk, Lokkak, kamení trolové Bert a Tom, Castamir Uchvatitel. S těmi všemi jsem se pěkně pozdravil.
Byl jsem asi tak dva tisíce stop pod povrchem, když se to stalo. Už delší dobu mne provázel pocit, že je všechno špatně, když v tom jsem ho uviděl. Velký vyrm přinášející zákon. Co tu dělá? Čekal bych ho tak o pět tisíc stop níže. Znáte Balroga, co s nim měl Gandalf tolik práce? Tak si předsatvte stokrát silnějšího draka, akorát míň ohně a bez křídel. Stojí naproti mě v chodbě v jeho očích vidím všechny své hříchy a zástup mrtvol co jsem nechal za sebou. Měl bych utéct, teleportovat se, zneviditelnit, postavit mezi nás zeď. Místo toho,si jako úplnej blbec řikám, že by mne zajímalo, jestli je taková potvora odolná proti ohni. Hodim po něm testovací ohnivou kouli, když v tom se draku rozšíří nozdry a dýchne.
A tak si tu navěky uprostřed Morie hovim, já, Widlák IV. jediný syn Telerina z rodu Vysokých Elfů.