Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravují:

Dadel, Finwe, Hercoš, caracho

Reklama


Zasláno do klubu

Sivý čtverák


Vlastní tvorba – fotbalový speciál
Posledního června veselila se u Rožků celá chalupa: Ladík přinesl ze školy své první vysvědčení, a rovnou s vyznamenáním! Taková událost nemohla zůstat bez odměny, a tak když tatínek druhého dne za pracovními povinnostmi do Prahy vyrazil, přivezl nazpět malému premiantovi kopací míč – první v celých Makotřasech!
Po prvním prázdninovém týdnu se však rodinná radost proměnila v zoufalství. Ladík se o své nové hračce nikomu z kamarádů ani slovem nezmínil a místo toho sám čutal merunou tu o zeď chlívku, tu o stodolu. Nic jiného jej nezajímalo a nic nenasvědčovalo tomu, že by této hlučné kratochvíle hodlal zanechat.
Zejména dědeček byl jako na trní. Nejenže mu pravidelné údery míče o zeď nelibě rezonovaly v zubní náhradě, ale ještě k tomu přišel o pravidelné šprýmovné seance se svým nejmilejším vnukem. A tak když osmého dne vakací Ladík nastoupil k dalšímu rannímu trainingu, vyvalil se z okna světnice nejprve hustý tabákový dým, a poté se vyklonila i starcova sivá hlava.
„I to je toho, Ladíku,“ zabručel stařešina rodu otráveně. „Kopaná je hra zábavná, však jsem si ji zamlada také kdysi zahrál na pláni letenské. Já ti však mohu nabídnout ještě lepší sportovní zážitek. Představ si, že i nyní, uprostřed parného léta, mohl bych tě na saních povozit,“ zabafal kmet z dýmky a upřeným pohledem snažil se zaujmout Ladíkovu pozornost.
„To bych tedy chtěl vidět, dědečku,“ odsekl Ladík a nakopl merunu vší silou směrem ke špejcharu.
Pro balón však již nedoběhl. Stačil ještě koutkem oka zahlédnout, kterak shrbená postava proskakuje oknem světnice, peláší přes dvorek, přibližuje se a...
Pak už Ladík zaslechl jen hlasité prasknutí a poté se mu zcela zatmělo před očima. Když je znovu otevřel, spatřil temnou starcovu siluetu na pozadí blankytně modré oblohy.
„Už se tady neválej, Ladíku!“ zafuněl děd. „Souhlasil jsi s mým návrhem, že tě i v létě na saních povozím, a věru jsem tak učinil,“ pokračoval šedivec zadýchaně. „Copak jsi zapomněl, jak se skluzu snožmo ve footballové hantýrce přezdívá?“ zvedal se staroch ze země, ometaje si zaprášené kalhoty.
„Ach tak,“ hlesl ještě Ladík, a pak už jen mlčky zíral na svou holenní kost, která výhružně trčela z pravé punčošky směrem k vysokému červencovému nebi.