Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Hry počítačové i jiné

Spravuje:

captainn

Reklama


Zasláno do klubu

D4 3t3rn41 gl0ry r00m


CK II
Dohrána Byzanc, od r. 867, všechny DLC kromě Aztéků, Ironman.

Basileios Veliký (866–912)
V mládí byl slavným zápasníkem a velitelem tělesné stráže Michaela III. a později i jeho spoluvládcem. Když upadl u Michaela v nemilost, rozhodl se jednat, a spolu se svým otcem a bratrem císaře během jeho opileckých excesů zavraždili. Basileios se tak stal prvním císařem Východořímské říše z makedonské dynastie. Okolnosti se v tu dobu začaly pro říši zlepšovat, na Západě si Verdunskou smlouvou rozdělili Franskou říši Karlovci, na Východě byly mohamedánské státečky znesvářeny. Pro posílení vojsk říše nechal císař povolat ze severu Varjagy a utvořil z nich císařskou gardu. Prvním Basileiovým úspěchem byla porážka muslimů při dobývání Messene, čímž jim zabránil ovládnout Sicílii. V té době také obnovil lenní závazek Neapole a srbského vévodství Raška, o pár let později si podrobil Benátky. Císař nezapomněl ani na svého otce a bratra, kteří mu pomohli na trůn. Oba se oženili, ovšem stařec záhy zesnul, patrně vyčerpán svatebními radovánkami. Císařův bratr byl pak jmenován vévodou Mezopotámie, což bylo jedno z prvních území, vyrvaných na Východě nevěřícím. Basileios v expanzi na Východě úspěšně pokračoval, nejvýznamnějším ziskem z té doby bylo patrně hrabství Antiochie, které bylo tradičním sídlem patriarchy. V té době také upadla moc Gruzie, která byla rozvrácena perskými muslimy. Císař Gruzii osvobodil a udělil svému následníkovi v léno. Pro nejstaršího syna, který nebyl narozený v purpuru, dobyl muslimskou Sicílii; jiného ze synů obdařil Lukáníí, kde uspořádal rozhádané italské poměry. Výhodně provdal i jednu ze svých dcer – za krále Baskického s tím, že jejich děti budou z Makedonského rodu. Ve volných chvílích se císař zabýval sokolnictvím. Největší Basileiovou chybou, tak jako mnoha jiných velkých panovníků historie, byla špatná výchova následníka trůnu. Basileios zemřel stár 76 let, přičemž jeho panování zisky říše velmi rozmnožilo.

Leon VI. (912–918)
Leon byl druhým nejstarším synem Basileia Velikého. Podle některých historiků mohl být potomkem Michaela III., což vedlo k tomu, že ho Basileios přehlížel. Snad vrozené sklony, snad špatná výchova způsobily, že to byl panovník lenivý a zbabělý, navíc od mládí trudnomyslný. Leonův prvorozený syn byl slabomyslný a byl odstraněn císařem Basileiem. V šestém roce Leonova panování vypukla vzpoura vedená jeho vlastním bratrem Evangelem, manželem vévodkyně Moldavské. Dva atentáty na Evangela neuspěly a značně vysály císařskou pokladnu. Leonova vojska byla poražena v boji a císař byl nucen se vdát koruny. V jeho držení zůstala vévodství Adrianopolské a Thrácké, bez území Konstantinopole. Pronásledován osudem, nemocemi a zraněním, spáchal Leon v 52 letech sebevraždu.

Valerios I. (918–962)
Vévoda Thrácký a Adrianopolský a druhorozený syn císaře Leona nastoupil vládu jako nezletilý. Pochopil, že okolnosti nejsou jeho povznesení na trůn příznivy, a soustředil se na shromažďování majetku a zvelebování hradů, kostelů a měst. Vévoda byl čtyřikrát ženat a zplodil čtyři dcery, jednu ovšem nemanželskou. Na sklonku života jej patrně tyto radovánky omrzely a oddal se celibátu. Nejstarší vévodova dcera se provdala za vnuka císaře Evangela. Císař Evangelos pokračoval v expanzi na východě, kde dobyl vévodství Ázerbajdžánské a Alanské. Po smrti Evangela v roce 946 byl však jeho syn Sabas přinucen vzdát se císařské koruny ve prospěch kyperského vévody Theodora, syna Basileia Velikého z druhého manželství. Evangelovci pak vládli jako hrabata v Moldávii, Alanii a po určitou dobu i ve vévodství Toskánském. Největším úspěchem císaře Theodora byl patrně jeho sňatek, kdy jeho syn a nástupce Boethios Očarovaný zdědil po Karlovcích jakožto vnuk Fulka Tlustého království Italské, Lotrinské, Burgundské a Bavorské. Za Boethiova druhorozeného syna provdal náš vévoda Valerios svou druhorozenou dceru, která se stala jeho nástupkyní. Vévoda zemřel přirozenou smrtí v 54 letech.

Viviana (962–972)
Vévodkyně pokračovala v péči o rodinné statky, ale pro manželství s císařovým synem pomýšlela i na návrat do imperiální politiky. Císař Boethios zemřel na hanebnou nemoc, kterou patrně získal nemístným stykem s pochybnými ženami. Nástupcem se stal jeho nejstarší syn Theodoros II. Bezbožný, který především zrušil tituly zděděných Západních království a panoval pouze jako císař Východořímský. Po smrti jeho dalšího bratra, který držel jako leník království Lotrinské, zrušil Theodoros i tento titul. Vévodkynin manžel Loukas, vévoda Latinský, se proti svému císařskému bratrovi vzbouřil, byl však poražen a zahynul ve vězení. V té době mravy Makedonského rodu velmi upadly – Viviana nechala zavraždit syna císaře Theodora a sama zemřela za podivných okolností ve 41 letech.

Valerios II. (972–989)
Vévoda Thrácký, Adrianopolský a Latinský, nejstarší syn Viviany, nastoupil vládu na statcích svých rodičů jako dítě. Oženil se s dcerou císaře Theodora, o níž zlé jazyky tvrdí, že útěchu hledala v náruči dvorních dam, a ne manžela. Tento sňatek mezi příbuznými se patrně nelíbil Bohu, vévodův první syn byl postižen na těle i duchu a nepřežil druhý rok života. Loukas, druhý a poslední vévodův syn, byl však od mládí velmi nadané dítě. Jakožto vévoda Latinský pomýšlel Valerios i na návrat Říma do pravoslavných rukou, podcenil však papežovo bohatství a boj s jeho žoldáky prohrál. Náhrada škod pak vévodství značně finančně vyčerpala. Valerios pokračoval i v intrikách své matky a nechal zavraždit dalšího Theodorova syna. Nedlouho poté stárnoucí císař zemřel a nástupcem na trůnu se stal jeho nezletilý syn Christophoros Tlustý. Trest za Valeriovu proradnost tak nepřišel z rukou lidských, ale Božích. Valerios byl v nevysokém věku stižen leprou, která zasáhla i jeho mozek a způsobila mu smrt v 35 letech.