Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Věda a technika, mládeži

Spravuje:

FiS

Reklama


Zasláno do klubu

Statistika


FiS there being no objections offered, I res 
Pokud tě zajímá vztah mezi vzděláním respondenta a pravděpodobností ano/ne v nějaké otázce, a zároveň máš to vzdělání na nějaké podrobnější metrice než vyšší/nižší, pak je skutečně nejlepší logistická regrese. Ale soudě podle tvých otázek to asi není metoda, kterou bys chtěl na svojí úrovni dovedností používat. Můžeš si pro každé pásmo vzdělání (jako zš, sš, vš) spočítat poměr ano/ne a testovat to jako kontigenční tabulku.
Ohledně jednostranného a dvoustranného testu trochu pedagogicky (na příkladu srovnávání průměrů, ale platí to obecně): jednostranný test je "měkčí", najde významný rozdíl i tam, kde dvoustranný ho nenajde. Ale pokud testuješ, že A<B a ve skutečnosti v datech vyjde, že A>B, nemůžeš testovat, že B je skutečně vyšší. O použití jedno- nebo dvoustranného testu by ses tedy měl rozhodnout předtím, než uvidíš data, jinak by si každý vybíral jednstranný test a tvrdil, že od začátku měl tuhle hypotézu. Jelikož tomu nikdo nevěří, v praxi se to nepoužívá. Resp. používá se to jenom tehdy, když typ otázky vylučuje rozumnou možnost, že by věci byly naopak, případně rovnost průměrů nebo jejich nerovnost v opačném směru jsou zjevně irelevantní. Prostě nejde o to, jak potřebuješ, aby to nějak vyšlo, ale o to, jestli výsledek v opačném směru nestojí za testování. Což většnou není pravda (čekám, že lék A je lepší než B: ok, je to jednostranná hypotéza, ale bylo by sakra důležitý, kdyby se A ukázalo jako horší; proto nesmím jednostranný test použít).