Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Nezávazné tlacháníRodáci, hlaste se

Spravuje:

Devínsky

Reklama


Zasláno do klubu

NAT98


Prechodné obdobie veku Vodnára (1844 – 2029)

Ľudstvo prechádza v tejto dobe veľkou premenou, ktorá sa prejaví tým, že všetko staré sa zrúti a bude vybudované nové vplyvom zakotvenia Svetla na Zemi, t.j. vybuduje sa Božie kráľovstvo na Zemi – Tisícročná ríša.

O tejto ére (o dobe Vodnára) zvestovali už mnohí proroci.

Nie je tu v tomto písomnom materiáli účelom poukazovať na všetky zmienky z minulosti o tejto novej dobe na Zemi, ale treba poukázať na fakty, ktoré sa postupom času vynárajú akoby z hmly dejín a akoby „náhodne“ do seba úplne zapadajú.

Tí, ktorí vedia, že náhody vlastne neexistujú, pochopia.

Vopred treba všetkých upozorniť, že doleuvedené jednotlivé úryvky sú vyberané nie preto, aby hľadajúcich zaviedli niekam účelovo, ale preto, aby si každý uvedomil, že mozaika sa skladá vždy z jednotlivých dielov, a keď začnú do seba zapadať, tak budú určite správne ukladané. Nie je tu zmyslom uvádzať celé kapitoly a prednášky. Každý nech si uvedenú literatúru vyhľadá a môže si doplniť aj ďalšie jednotlivosti pre neho potrebné.

Na Abd-ru-shinovej náhrobnej doske, keď bol na Zemi Syn Človeka prvýkrát ako arabské knieža pred asi 3500 rokmi, je zmienka o dnešnej dobe na začiatku znamenia Vodnára. Je potrebné si celú túto dosku prečítať a preštudovať k celkovému prehľadu, čo sa už stalo a čo sa má ešte stať.

„Na obloze vystupuje znamení Vodnáře 228 a začíná veliká doba, největší a nejposvátnější na zemi. …

….. S nebe budou sjíždět blesky a hory budou pukat 243, války 244 a vzpoury 245 budou pustošit zemi, ale Abd-ru-shin bude bydlet v míru se svými služebníky 246. Lilie se líbezně rozvije v čistotě a cudnosti 247. Pohled na ni přináší lidem radost. Ze svatyně stoupají vzhůru plameny 248 pravé zbožnosti. Na obloze stojí plna zaslíbení Abd-ru-shinova hvězda 249; září z ní sedmero barev a svým svitem zastiňuje měsíc 250. Nad zemí svítí dvě slunce: nové je větší a mocnější 251 než staré 252. Až se toto nové slunce objeví, moře 253 se vzedme a znovu zatopí rozlehlé kraje, nad nimiž kdysi hučelo.

Z vod vystoupí jiná území, neboť jejich posvátné číslo 254 se naplnilo. Budou tam nalezeny prastaré nádoby 255, převrácené a prázdné. Zlato a stříbro, které v nich bylo skryto, leží nedaleko 256, ale během tisíciletí ztmavlo. Ostré meče 257, jež před dávnými časy protínaly vzduch jako blesky 258, jsou zrezavělé a sténají. ….. (Tu je potrebné poukázať na to, že pri Bahamách sa už začínajú vynárať postupne z Atlantického oceánu zachovalé pozostatky nám „neznámej“ vyvinutej civilizácie – Atlantídy!)

….. Až se posvátné číslo 280 naplní naposled, bude u slunce 281 a u měsíce 283 stát nová hvězda 282, ale bude zářit jasněji. Kusé dílo 284 se musí stát dokonalým 286, co bylo dole, usiluje vzhůru 287, neboť nadešla posvátná doba Holubice 289. Blažení, kdo ji prožijí. Miska 288 milosti je naplněna tolik, až přetéká.

Z meče 290 našeho vládce září posvátné znamení. Svým kopím 291 přemohl hada, který robil vždy jen zlo. Spoutal ho a uvrhl za pevné zámky a závory 292. Běda světu, až Pán bude muset jeho pouta opět uvolnit! Posvátné číslo tři 293 zářivě pozvedl a Jeho koruna 294 vládne i nad hrobem a smrtí. Světlo shůry 295 na něho září, když sedí na zlatém trůně 296. Je svatý, povznesený nade všechno. Jeho tvář je vlídná jako tvář otce a přísná jako tvář spravedlivého soudce. Až přijde jeho čas, bude rozdělovat vlídnost i přísnost. Podobno obětnímu plameni 297 bude před ním vystupovat uctívání. Had 298 se svíjí a falešná moudrost 299 musí zahanbena ustoupit stranou. Pak budou struny 300 opět znít čistě. …

(Had /Lucifer/ má byť spútaný po prípravnej dobe až tesne pred Tisícročnou ríšou a beda Zemi, až bude musieť byť po uplynutí 1000 rokov opäť na určitú dobu uvoľnený.)

Ďalšia dôležitá zmienka o dobe Vodnára a „Zlatom veku“ je v knihe „UFO: … A přece létají!“, kde na stranách 12-15 sa okrem iného hovorí:

„Začátek tohoto nového věku především znamená, že naše sluneční soustava se plně dostala do nebeské oblasti souhvězdí Vodnáře a tím bezprostředně do radiační oblasti Centrálního slunce galaxie. ….. Proto také nikoliv neprávem hovoříme o Zlatém věku.

Věk Vodnáře však byl signalizován již 3.února 1844, když jsme vstoupili do vnějšího okraje zlatého záření. Tak se v současné době nacházíme v kritické fázi přechodného období, kdy na jedné straně stále ještě dostáváme kmity minulého věku Ryb, které ovšem rychle slábnou, a na druhé straně nás ale také zasahuje vyzařování věku Vodnáře, které se stále více zesiluje. To, co se zde v průběhu 185 let odehrává, lze v menším měřítku zhruba přirovnat ke změně ročních období, kdy po zimě přichází jaro, přičemž ovšem tato změna probíhá pomalu a nikoliv ze dne na den.

Skončený věk Ryb byl v první řadě charakterizován vraždami a zabíjením, hrubým násilím, náboženským fanatismem, bludnou vírou, čáry, mystikou, nejrůznějšími kultovými jevy a dalšími negativními aspekty nejhoršího druhu a odstínu. Ryba patří k vodě, avšak Vodnář vzduchu, takže to vypadá tak, jakoby létající ryba vyskakovala z vody a během letu se proměnila v ptáka. A tato metamorfóza již trvá 185 let. Lidstvo postižené slepotou pomalu vystupuje z temné jeskyně a dostává se mu postupně stále více světla nového poznání. Toto přechodné období lze zřejmě nejlépe charakterizovat slovem „zlom“. Dosavadní staromódní budova našeho života, v níž jsme žili a která je na zhroucení, musí být za každou cenu stržena, bez ohledu na ztráty. Současně ale již vznikají základy pro vybudování nového domu. Vzhledem k nepříznivým vlivům věku Ryb však všechny tyto proměny, žel, neprobíhají bez komplikací, ba právě naopak. Jsou spojeny se strašnými válkami a revolucemi, s terorem, fanatismem, mocichtivými politiky, nenávistí, sváry, se lží a falší atd. Všechny tyto dluhy z minulosti je teď nutno draze splácet. …..

….. Často bývá věk Vodnáře také označován jako „Konečný věk“. To však souhlasí pouze v tom smyslu, že vše, co je přežilé a zastaralé, mizí, což také odpovídá skutečnosti. V žádném případě se však nejedná o definitivní konec, nýbrž o nový začátek, který se plně uplatní teprve v roce 2029. …..

….. V důsledku kosmických vlivů nás očekávají změny gigantických rozměrů, jaké svět dosud nepoznal. Tuto šanci je nutno využít a každý může svou hřivnou přispět k tomu, aby éra Vodnáře v budoucnu zazářila v plném lesku, což je přáním nás všech, kteří máme dobrou vůli.

…..

Z uvedenej literatúry vyplýva, že koniec plného pôsobenia veku Rýb pripadá na 3.2.1844, potom začína prechodné obdobie veku Vodnára a začiatok plného pôsobenia veku Vodnára pripadá na 3.2.2029.

Zoberme si teraz niektoré čísla pod drobnohľad a rátajme spolu:

Ježišom zvestovaný Duch Pravdy (ev.Jána kap.14/15-17,25,26 + kap.15/26 + kap.16/7-15), Duch Svätý – Imanuel, Syn Človeka, čiže Abd-ru-shin sa narodil v roku 1875, čo je 31 rokov po začiatku prechodného obdobia veku Vodnára. Presuňme sa teraz rýchlo obrazne na koniec prechodného obdobia veku Vodnára. Ak odpočítame od tohto konca, teda od roku 2029, rovnakých 31 rokov, dostaneme ……. rok 1998!!!

Ale predsa rok 1998 bol rokom, kedy bol zvestovaný pozemský príchod kráľa Tisícročnej ríše – Imanuela, Božieho syna, Ducha Svätého na Zem samotnou jeho matkou, ktorá napísala „Nové evanjelium“ v podobe kníh „Večné zákony“. Náhoda? Nech si každý odpovie.

Poďme ale ďalej vo výpočte – k polovici prechodného obdobia veku Vodnára, ktorá sa dá veľmi ľahko vyrátať. Vychádza to na druhú polovičku roka 1936.

Čo sa ale vlastne udialo v druhej polovici roku 1936 resp. na jeho konci? Aký to bol prelom? Kto pozná knihu „Sborník nezařazených přednášek“ od Abd-ru-shina, ten iste vie, že v tomto Sborníku je len jedna prednáška z roku 1936: „Slavnost Zářící Hvězdy (29.12.1936)“.

Abd-ru-shin na Slávnosti Zářící Hvězdy 29.decembra 1936 poukázal na to, že ľudia sú v duchu slabí a veľký pád si zavinili sami. Tento deň bol pravdepodobne jedným z prelomových, kedy už bolo jasné, že prostredníctvom nemeckého národa Boží Syn – Imanuel nebude môcť doviesť ľudstvo k vybudovaniu Tisícročnej ríše, ale bude musieť byť použitá iná cesta.

Je symbolické a dôležité vedieť, že práve v tento deň uplynulo presne sedem rokov od prehlásenia Abd-ru-shina dňa 29.decembra 1929:

„Já jsem Syn Člověka Imanuel Parsifal Abd-ru-shin Oskar Ernst Bernhardt, osmnáctého dubna jeden tisíc osm set sedmdesát pět, přicházející! ….. “

Tu je priam vhodné uviesť spomienku Herberta Vollmanna v knihe „A to Světlo ve tmě svítí…“:

Rokem 1936 začaly rozkladné jevy mezi povolanými na Hoře. Nejvyšší z povolaných selhali a odvrátili se od Abd-ru-shina. To patřilo k jeho nejtrpčím prožitkům…

…V dopise ze 2. února 1937 nositeli kříže A.Giesemu st. propůjčil svému hlubokému zklamání následující slova:

„Břemeno, které mně naložili v nevěře, kde jsem stavěl na věrnosti, stejně jako trestuhodná povrchnost a umíněnost, poutající mne jako tisíci řetězy, je mi téměř příliš velké. Zejména když tady na Hoře nemám skoro žádnou pozemskou pomoc, takže je toho na mne téměř přespříliš.“

Prelom rokov 1936/37 je veľmi dôležitý aj preto, aby si každý uvedomil, že vtedy fašisti v Nemecku upevňovali svoju hroznú mašinériu, ktorá nakoniec vohnala Nemcov a tiež celý svet do svetového vojnového konfliktu namiesto toho, aby prostredníctvom najduchovnejšieho povolaného nemeckého národa mohla byť Imanuelom vybudovaná už vtedy Bibliou zvestovaná Tisícročná ríša na Zemi.

V uvedenom Sborníku je uvedená tiež prednáška „18.duben 1937“, čiže časovo patriaca tesne po tomto prelome do počiatku druhej polovice prechodného obdobia veku Vodnára. V tejto prednáške Abd-ru-shin okrem iného jasne píše: „…I tento povolaný národ selhal. Sám sebe vymazal z věčné knihy života a jde vstříc svému osudu.

Vůle Boží tak rozhodla. Všechna milost a ochrana, všechno požehnání a pomoc Božích pomocníků bude odejmuta velkému národu, který zradil své poslání a dána jinému, malému národu. Národu, který věren své tradici vždycky stát při Pravdě Boží, pilně a věrně přijímá Slovo Pravdy, snaží se podle něho žít a tím se urychleně připravuje stát se vyvoleným národem služebníků Božích, kteří budou učiti všechny národy nové moudrosti ve Světle Pravdy.

Šťastný národ!

Prosím svého Všemohoucího Otce, aby vylil svou sílu a své požehnání na malý národ Jeho věrných, aby rozmnožil jeho možnosti a schopnosti k velikému poslání, k budování království Otcova.

Amen.“

Abd-ru-shin v prednáške „18.duben 1937“ neskrýval svoje sklamanie nad nemeckým národom, ba naopak poukázal na malý národ, ktorý verný svojej tradícii vždy stál pri Pravde Božej. Ale ktorý mal byť tento malý národ?

Ak si niekto myslí, že sú to členovia Hnutia Grálu, nemýľte sa! Hnutie Grálu vtedy nemalo predsa žiadnu tradíciu, o ktorej píše Abd-ru-shin v súvislosti s povolaným malým národom práve v tejto uvedenej prednáške.

Z horeuvedených faktov úplne logicky vyplýva, že prvá polovica prechodného obdobia doby Vodnára (do augusta 1936) má priamy súvis s Duchom Pravdy – Abd-ru-shinom a s veľkým a stáročiami pripravovaným povolaným nemeckým národom.

Abd-ru-shin v rokoch 1936, 1937 atď. otvorene vyjadroval svoje sklamanie najmä nad zradou povolaných na Hore, u ktorých to on vo svojej vlastnej čistote nikdy nepredpokladal.

Druhá polovica prípravného obdobia veku Vodnára (od augusta 1936) má priamy súvis s kráľom Tisícročnej ríše – Imanuelom a s jeho narodením do malého národa vyvolených služobníkov Božích, ktorí budú učiť všetky národy novej múdrosti vo Svetle Pravdy.

V knihách „Večné zákony 1,2,3“ sa jasne uvádza termín november 1998, ako aj dôvody vedúce k tomu, prečo sa mal pred vrcholom prvej Veľkej očisty vteliť na Zem do slovenského národa Boží Syn, Duch Svätý - Imanuel, zvestovaný okrem iného prorokom Izaiášom a takisto Zjavením Jána priamo v Biblii, aby vybudoval po očiste v prípravnej dobe Kráľovstvo Božie na Zemi – Tisícročnú ríšu.

Dnešné skazené ľudstvo už v minulosti jasne dokázalo, že ani Boha vteleného na Zemi neprijalo.

„Znalci“ Starého zákona neprijali Syna Božieho, Ježiša, nespoznali ho, lebo nechceli, hoci bol osobne medzi nimi a … majú hlavný podiel viny na jeho ukrižovaní, čiže zavraždení.

„Znalci“ Starého aj Nového zákona neprijali druhého Syna Božieho, Imanuela, v Biblii Ježišom zvestovaného Ducha Pravdy, Ducha Svätého (dal ľudstvu opäť Posolstvo od Boha – Posolstvo Grálu), nespoznali ho, lebo nechceli, hoci aj on bol osobne medzi nimi a … takisto ho vlastne zavraždili, aj keď len morálne, čo je ale podľa večných Božích zákonov opäť vražda na Synovi Božom!

„Znalci“ Starého aj Nového zákona ako aj mnohí „znalci“ Posolstva Grálu opäť neprijali to, že sa má v malom vyvolenom národe (slovenskom) narodiť Syn Boží, Duch Svätý – Imanuel, aby bolo zakotvené Svetlo na Zemi ešte pred vrcholom očisty.

Nakoniec sa udalosti udiali tak, ako sa udiali – podľa Božej vôle a vlastne tiež podľa želania duchovne lenivého ľudstva.

Komu sa malo vlastne ukazovať ľudstvom neočakávané dieťa? Tým, ktorí ho vlastne len čakali a nič iné? Alebo tým, ktorí sa im ešte aj za tú malú námahu vysmievali? Duchovne boli ľudia vlažní a len očakávali zázraky, mnohí proste chceli byť vo svojej ješitnosti len pri tom. Ostatným to bolo jedno, či Imanuel príde na Zem, väčšina o ničom ani nevedela, a tak sa udalosti vyvinuli ináč, než sa mali.

Opäť sa dianie na Zemi udialo nie podľa predstáv ľudí, ale podľa Božej vôle! To si treba vštepiť – nielen do hlavy!

Ak bolo zo Svetla zvestované, že sa má narodiť v roku 1998, určite sa tak stalo!

Dieťa bolo ihneď po narodení vzaté k trónu tak, ako sa uvádza aj v Biblii. Aj ďalšie udalosti sa udiali – podľa vôle Božej!

Mnohé udalosti a zašifrované zvestovania prorokov sa objasnia až vtedy, keď sa uskutočnia, niektoré až po určitej dobe.

Kto neprebudí vo svojej duchovnej lenivosti svojho ducha zo spánku, ten ani nemôže pochopiť deje, ktoré sa dajú vycítiť len duchom a nikdy nie k Zemi pripútaným rozumom.

Ak niekto dodnes z akéhokoľvek dôvodu nechce poznať skladbu stvorenia, prazákony stvorenia, zmysel ľudského života, ten predsa logicky nemôže pochopiť ani zmysel a všetko, čo je späté s príchodom kráľa Tisícročnej ríše na Zem – Imanuela!

„… a prví budú poslední

a poslední budú prví!“

 

Jozef Potúček