Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Lehké metafyzičnoNové

Spravuje:

St.Martin



Reklama




hermetik Bratr bratru bratrem!   Udělej si sám....
Souhlas. Ode dneška je to Mašinfíra. Ryze to česká a původní tarotová karta!
hermetik Bratr bratru bratrem!   Udělej si sám....
Souvislost se zvukem je, myslím, v tom, že poklepáním na kolo či kámen se zjistí, zda je vnitřně pevný a vhodný k opracování či-li nic. Zvuk tedy vypovídá o vnitřní kvalitě substance, tedy o Síře. Síra a Zvuk souvisí. Poklepáním Kladivem, čili nárazem Světla se Síra projeví. V tom je smysl "oťuknout" či "proklepnout někoho".
Jestli je kladivo Božím Slovem, bude rezonovat s ostatními druhy slova a nutit je se projevit. Proto klepe Mistr při iniciaci kladivem (přes meč) na kosti (pevnou síru) zasvěcovaného, aby v něm Slovo probudil.
(A aby se mu rozsvítilo (Světlo)).
...ale spíš Mašinfíra
Dobrý!
hermetik Bratr bratru bratrem!   Udělej si sám....
Sklad.Obrazku.cz Vozmistr neboli Mistr Vozu
Ten znak na rukojeti je watanské Jod, tedy souvislost s X tam je.
Nějaká souvislost se zvukem? Tedy Slovem? Thórovo kladivo bych viděl poněkud jinde: jeho síla byla v rukujetí, což lze vidět na téhle replice ( kterou i vlastním ):

Existují ale i jiné repliky s jinými ornamenty.

Ve filmu Thór ale je na kladivu jiný symbol:

Taky dobrý!

hermetik Bratr bratru bratrem!   Udělej si sám....
Děkuji za objasnění, kéž by měly všechny podobné otázky tak prosté vysvětlení. To se dostáváne k dost hlubokému významu jak ťukání kladivem, tak X. tarotové karty - činnost veskrze to zednářsko alchymická ?! Sklad.Obrazku.cz
Krychlík, též Krychlič:

hermetik Bratr bratru bratrem!   Udělej si sám....
PPS
Zcela náhodou jsem právě narazil na slaboduchou anekdotu, která mě pod burleskním závojem svou alchymickou souvztažností (vzhledem k předchozímu) poněkud zarazila:
Železničář: Co mi tu běháte po trati? Policajti: Kdo je u Vás potrat? My běžíme k rychlíku. Železničář: Kdo je u Vás krychlík?

 
Koloťuk čili vozmistr:
Vozmistr
Vysvětlení:
Člověk, kterého lidé často vidí s kladívkem, kterak chodí kolem vlaku a "klepe do kol".

Ve skutečnosti klepe do brzdných špalků a podle toho zjišťuje, jestli brzdy dobře fungují, nebo ne. Povolená brzda zazvoní, utažená jen zaklepe.

Je to dosti zodpovědná funkce, protože vozmistři rozhodují o tom, jestli vagon pojede nebo nepojede na vlaku.
 
Myslím že to ještě dělá. Předpokládám že zkouší podle zvuku jestli není kolo praské.
Já jsem bral kladivo spíš jako přitesávání kamene do krychlové podoby ( kladivem a majzlíkem ), které je ukončeno a Kvasnička si může dáchnout. Ovšem potom přijde na řadu meč. Bral bych i sekeru.
hermetik Bratr bratru bratrem!   Udělej si sám....
PéeS
Vzpomínám si, že v tak merkurovské záležitosti, jakou je železniční doprava, se dřív používalo kladívko na velmi dlouhé holi, kterou železničář, procházející kolem vlaku ťukal kamsi do podvozku (či do kola - viz. Desítka), jako Mojžíš, blahé paměti, druhdy do skály. Vždycky mě, coby děcko líné leč zvídavé, zajímalo, proč to dělal?
 
hermetik Bratr bratru bratrem!   Udělej si sám....
Já bych se, co se kladiva týče, nenechal tak hypnotizovat budovatelskou agitkou "Císařův pekař" a pošukem v podání českého mystika Josefa Kemra, který se s kladivem v jedné a s lupou v druhé ruce ze všech sil snaží přesvědčit diváky, že přeměna atomů je v alchymii a fyzice stejnou myšlenkou. BTW od pana Martina Stejskala, coby hermetické celebrity, bych očekával trochu hlubší vhled.
Kladivo bych spíš považoval, jak jsem už uvedl jinde, za ekvivalent blesku, coby impulsu nebeského ohně (viz. Thorovo kladivo - doufám, že mi na krk nehodí propagace hnutí směřující k potlačení), jak je nakonec uvedeno zde:
Jeremiáš 23.29. "Zdaliž není slovo mé takové jako oheň, dí Hospodin, a jako kladivo rozrážející skálu?"
Což mj. považuji za vysvětlení smyslu kladiva v rukou zednářského Mistra. Takže nakonec ta záměna meče za kladivo alchymickou symboliku spíš potvrdila, než znehodnotila a dobrého Kvasničku to tedy hníst nemusí.
Kvasnička:
 
Jedním ze symbolů, spojujících alchymii a zednářství, je, dle mého soudu, Kvasnička z Budyně. Zajímavý je postřeh Martina Stejskala k záměně meče za kladivo. Opravdu bych to chápal jako sestup:<p>
Budyně nad Ohří: Hlídač Kvasnička

Podivná socha prý hlídá alchymistické poklady Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka. Vypadá jako permoník, ale bude to spíš alchymista.

Kvasnička se odedávna říká pískovcové soše muže se špičatou čepicí, plnovousem a kladivem, neodbytně připomínající důlního skřítka permoníka, která stojí ve výstupku arkýře přímo naproti hlavnímu vchodu do areálu zdejšího vodního hradu. Opřen o kladivo, upírá Kvasnička svůj kamenný pohled k zemi; podle pověsti prý přímo na místo, kam bývalý majitel hradu Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka zakopal své poklady. Nesnažte se však o kopání. Jednak se to nesmí a pak - v Kvasničkově i Zajícově historii je až příliš mnoho háčků.
Za prvé - Kvasnička stál původně jinde, při bráně hlavního křídla paláce, které už je dávno zbourané. A za druhé - kdoví, jak to bylo se Zajícovými poklady doopravdy. Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka byl mecenáš věd a také alchymista; své laboratorium měl na přelomu 16. a 17. století i na Budyni. Vlastnil bohatou knihovnu a prohlašoval o sobě, že vydal na alchymii víc peněz, než císař Rudolf II. Když v roce 1616 zemřel, zjistilo se, že postupně rozprodal veškerý svůj majetek a své syny zanechal v chudobě. Nejspíš by se to nestalo, kdyby jako alchymista skutečně vyrobil zlato; to jen pověst tvrdí, že to nakonec dokázal. Ze zlata prý nechal Zajíc odlít sochy dvanácti svatých apoštolů a kvočnu s dvanácti zlatými kuřaty, poklad pak ukryl hluboko do hradního sklepení dnes už zbořeného paláce. Jestli je to pravda, to ví snad jen Kvasnička - pokud je doopravdy hlídačem.
Možná je to skutečně skřítek, a ti mají hlídání zakopaných pokladů opravdu v popisu práce. Možná jde o zpodobnění alchymisty, sledujícího pozorně své Dílo. Hodně se totiž podobá jedné ze soch na střeše pařížského chrámu Notre-Dame, o níž víme s jistotou, že jde o alchymistu. Koneckonců i Kvasničkovo jméno je nejspíš spojeno s alchymií - fermentace, čili kvašení je jednou ze základních fází alchymického Velkého díla.
Budyňský Kvasnička býval kdysi vyzbrojen mečem. Když ho rozežrala rez, dali mu místo něj perlík, jako správnému permoníkovi. Jenže, jak píše Martin Stejskal ve své knize Cesty za hvězdou, "zatímco meč mu mohl posloužit k rozetnutí gordického uzlu, tedy k navýsost filozofické práci", těžkopádné kladivo jako symbol novověké materiální vědy mu může být dobré leda "k potrhlému honu na atomy". A tak není pochyb o tom, že kdyby nebyl z kamene, jistě by to Kvasničku hnětlo. Zvlášť je-li to skutečně socha alchymisty.

Frederik Velinský
S použitím knih Martina Stejskala Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa (Paseka, Praha 1991) a Cesty za hvězdou. Zrcadlo hermetismu v české krajině (Paseka, Praha - Litomyšl 2001).
St.Martin Co jsem spočinul v Nic, nic mi nechybí 
Já bych nerad psal svoje civiliní jméno. Proto bych názvy knih zatím nechtěl psát. Píšu dva druhy textů. Jednmo jsou odbonré publikace z religionistiky a druhé názorové knížky, esejistická literatura, kde si můžu psát, co mě těší.

Nejmenší počet nutný pro otevření lóže je sedm. Je to dáno sedmi činiteli, bez kterých nemůže rituál probíhat. Má to jistě co dělat i se symbolikou čísla sedm, např. sedm "planet" podle astrologie a sedm planetárních božstev.

Celkově bych řekl, že alchymická, kabalistická a magická symbolika v zednářství nějak přítiomna jr, ale není to tam dominantní, je to spíš v pozadí a ze zednářů se tomu výslovně věnuje jen menší část.

insider2 ...kráčející "Via Lucis"  volny
Tři (Trojúhelník) :-)
sedm