Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Lehké metafyzičnoNové

Spravuje:

St.Martin



Reklama




Myslím že to ještě dělá. Předpokládám že zkouší podle zvuku jestli není kolo praské.
Já jsem bral kladivo spíš jako přitesávání kamene do krychlové podoby ( kladivem a majzlíkem ), které je ukončeno a Kvasnička si může dáchnout. Ovšem potom přijde na řadu meč. Bral bych i sekeru.
hermetik Bratr bratru bratrem!   Udělej si sám....
PéeS
Vzpomínám si, že v tak merkurovské záležitosti, jakou je železniční doprava, se dřív používalo kladívko na velmi dlouhé holi, kterou železničář, procházející kolem vlaku ťukal kamsi do podvozku (či do kola - viz. Desítka), jako Mojžíš, blahé paměti, druhdy do skály. Vždycky mě, coby děcko líné leč zvídavé, zajímalo, proč to dělal?
 
hermetik Bratr bratru bratrem!   Udělej si sám....
Já bych se, co se kladiva týče, nenechal tak hypnotizovat budovatelskou agitkou "Císařův pekař" a pošukem v podání českého mystika Josefa Kemra, který se s kladivem v jedné a s lupou v druhé ruce ze všech sil snaží přesvědčit diváky, že přeměna atomů je v alchymii a fyzice stejnou myšlenkou. BTW od pana Martina Stejskala, coby hermetické celebrity, bych očekával trochu hlubší vhled.
Kladivo bych spíš považoval, jak jsem už uvedl jinde, za ekvivalent blesku, coby impulsu nebeského ohně (viz. Thorovo kladivo - doufám, že mi na krk nehodí propagace hnutí směřující k potlačení), jak je nakonec uvedeno zde:
Jeremiáš 23.29. "Zdaliž není slovo mé takové jako oheň, dí Hospodin, a jako kladivo rozrážející skálu?"
Což mj. považuji za vysvětlení smyslu kladiva v rukou zednářského Mistra. Takže nakonec ta záměna meče za kladivo alchymickou symboliku spíš potvrdila, než znehodnotila a dobrého Kvasničku to tedy hníst nemusí.
Kvasnička:
 
Jedním ze symbolů, spojujících alchymii a zednářství, je, dle mého soudu, Kvasnička z Budyně. Zajímavý je postřeh Martina Stejskala k záměně meče za kladivo. Opravdu bych to chápal jako sestup:<p>
Budyně nad Ohří: Hlídač Kvasnička

Podivná socha prý hlídá alchymistické poklady Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka. Vypadá jako permoník, ale bude to spíš alchymista.

Kvasnička se odedávna říká pískovcové soše muže se špičatou čepicí, plnovousem a kladivem, neodbytně připomínající důlního skřítka permoníka, která stojí ve výstupku arkýře přímo naproti hlavnímu vchodu do areálu zdejšího vodního hradu. Opřen o kladivo, upírá Kvasnička svůj kamenný pohled k zemi; podle pověsti prý přímo na místo, kam bývalý majitel hradu Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka zakopal své poklady. Nesnažte se však o kopání. Jednak se to nesmí a pak - v Kvasničkově i Zajícově historii je až příliš mnoho háčků.
Za prvé - Kvasnička stál původně jinde, při bráně hlavního křídla paláce, které už je dávno zbourané. A za druhé - kdoví, jak to bylo se Zajícovými poklady doopravdy. Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka byl mecenáš věd a také alchymista; své laboratorium měl na přelomu 16. a 17. století i na Budyni. Vlastnil bohatou knihovnu a prohlašoval o sobě, že vydal na alchymii víc peněz, než císař Rudolf II. Když v roce 1616 zemřel, zjistilo se, že postupně rozprodal veškerý svůj majetek a své syny zanechal v chudobě. Nejspíš by se to nestalo, kdyby jako alchymista skutečně vyrobil zlato; to jen pověst tvrdí, že to nakonec dokázal. Ze zlata prý nechal Zajíc odlít sochy dvanácti svatých apoštolů a kvočnu s dvanácti zlatými kuřaty, poklad pak ukryl hluboko do hradního sklepení dnes už zbořeného paláce. Jestli je to pravda, to ví snad jen Kvasnička - pokud je doopravdy hlídačem.
Možná je to skutečně skřítek, a ti mají hlídání zakopaných pokladů opravdu v popisu práce. Možná jde o zpodobnění alchymisty, sledujícího pozorně své Dílo. Hodně se totiž podobá jedné ze soch na střeše pařížského chrámu Notre-Dame, o níž víme s jistotou, že jde o alchymistu. Koneckonců i Kvasničkovo jméno je nejspíš spojeno s alchymií - fermentace, čili kvašení je jednou ze základních fází alchymického Velkého díla.
Budyňský Kvasnička býval kdysi vyzbrojen mečem. Když ho rozežrala rez, dali mu místo něj perlík, jako správnému permoníkovi. Jenže, jak píše Martin Stejskal ve své knize Cesty za hvězdou, "zatímco meč mu mohl posloužit k rozetnutí gordického uzlu, tedy k navýsost filozofické práci", těžkopádné kladivo jako symbol novověké materiální vědy mu může být dobré leda "k potrhlému honu na atomy". A tak není pochyb o tom, že kdyby nebyl z kamene, jistě by to Kvasničku hnětlo. Zvlášť je-li to skutečně socha alchymisty.

Frederik Velinský
S použitím knih Martina Stejskala Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa (Paseka, Praha 1991) a Cesty za hvězdou. Zrcadlo hermetismu v české krajině (Paseka, Praha - Litomyšl 2001).
St.Martin Co jsem spočinul v Nic, nic mi nechybí 
Já bych nerad psal svoje civiliní jméno. Proto bych názvy knih zatím nechtěl psát. Píšu dva druhy textů. Jednmo jsou odbonré publikace z religionistiky a druhé názorové knížky, esejistická literatura, kde si můžu psát, co mě těší.

Nejmenší počet nutný pro otevření lóže je sedm. Je to dáno sedmi činiteli, bez kterých nemůže rituál probíhat. Má to jistě co dělat i se symbolikou čísla sedm, např. sedm "planet" podle astrologie a sedm planetárních božstev.

Celkově bych řekl, že alchymická, kabalistická a magická symbolika v zednářství nějak přítiomna jr, ale není to tam dominantní, je to spíš v pozadí a ze zednářů se tomu výslovně věnuje jen menší část.

insider2 ...kráčející "Via Lucis"  volny
Tři (Trojúhelník) :-)
sedm
Páni,jsem zvědavá,ale snad to není dotěrné. Co třeba mělo nejvíce stran do obsahu...já totiž nerada píšu,ale Tobě to asi jde samo. Máš mnoho vědomostí,vždycky to u ostatních obdivuji a říkám si,jak dokáže být lidská bytost úžasná, ....úžasně stvořená. Můžu se zeptat o čem nejraději píšeš? Včera mne napadla jedna otázka. Nejmenší počet pro založení SZ je 5 lidí,jak jsem se tu někde dočetla. Má to něco společného se symbolikou 5 prvků alchymie ? (země,voda,ohen,vzduch a pátou tajemnou kvint esencí ?)
St.Martin Co jsem spočinul v Nic, nic mi nechybí 
Myslím, že tento klub by mohl mít své místo vedle SZ, tak si pánové vytahují trika. Tady by se dalo klidně debatovat.
St.Martin Co jsem spočinul v Nic, nic mi nechybí 
Mnoho ze svých vědomostí jsme v posledních pár desetiletích dal na papír, je to mnoho set stránek.
Pro St. Martin
Ještě mám jeden dotaz. Máš neskutečně mnoho vědomostí,nedáš to jednou na papír,aby to mohlo posunout spoustu dalších ? Jednou jsem viděla symbol s Tebou spojený byla to,, kniha a moudrá sova ". Osobně Ti hodně věřím.....
 
Změnila doba SZ....?
Kolik se toho tak může probírat ve SZ co se týká témat se zaměřením na esoteriku...? Je toho dneska hodně nebo je to okrajové téma ? Pokud nezabíhám moc do soukromí,které odvětví SZ osobně preferuješ ?
 
St.Martin Co jsem spočinul v Nic, nic mi nechybí 
Tak je určitě možné aspoň zkusit nějaké nové téma. Na rozdál od klubu Svobodné zednářství bych tady probíral v úzkém kruhu vztah esoterismu a zednářství.
hermetik Bratr bratru bratrem!   Udělej si sám....
Nemá někdo z diskutujících zálohu diskutovaného?
 
St.Martin Co jsem spočinul v Nic, nic mi nechybí 
Jasně. Vím o tom, a i já tam jsem. Ale věc je v tom, že jsme založil napřed klub Svobodné zednářství, vybavil záhlavím a moderoval, ale pak mi byl ukraden. Tak jsem založil klub Zednářství a chtěl jsem trochu jiný typ diskuse. Jenže pak došlo k nějaké technické chybě. Ukazatel začal blbnout a mně a prý nejen mně začal ukazovat, že je tam několik milionů příspěvků, pak byla místnost nedostupná a Koles na tom pracoval pár týdnů. Když ji zpřístupnil, když problém vyřešil, tak tam nebyly žádné příspěvky. Myslel jsem, že by lidi, kteří sem chodili (částečně jiná společnost, než chodí do SZ), by s emohli vrátit. Ale už se to asi přetnulo a nepůjde to oživit.
Nebudou všichni ve Svobodném zednářství?
St.Martin Co jsem spočinul v Nic, nic mi nechybí 
Proč tu nic není?
 
St.Martin Co jsem spočinul v Nic, nic mi nechybí 
Je tu nějak pusto prázdno.