Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

nepiste sem vyhulenecke tipy:)

pixycz Bódéťti to Kájostálo, žral si  málo Bájo Bágo!
Mně teda cédéčka fungovaly hodně dobře. Měl jsem jich na třešni každý rok rozvěšených tak tucet, na dost dlouhých špagátech, aby se to furt otáčelo, a pohoda. Jednou jsem to neudělal a půlka třešní oďobaná. Teď máme ten strom obsypanej až jsou prohnutý větve, ale ještě je to zelený. Říkal jsem si, že schválně počkám, jak to půjde, ale kdy se na to začali slítat, jdu věšet placky.
Wednesday Studená jako mlha nad Královcem 
Bohužel už to je vzrostlý strom.
Wednesday Studená jako mlha nad Královcem 
Kočka se vcelku snaží, ale na strom jsem ji ještě lézt neviděla. Možná jí tam zkusím dát žebříček.
Sousedovic kočky na ně pečou.
Wednesday Studená jako mlha nad Královcem 
Tušila jsem to.
soused přes keře hází nějaké záclony. Tak jedině, jestli je ta třešeň malá
vlad_ petaklic mi rozesněžil textik  vtipný textík
asi jen ubytovat tam kočku nebo jiný káně...
Agave co nejde silou, jde jeste vetsi 
Na kosy nefungují žádný CD, alobaly a jiní strasaci déle než den dva. Pokud máš třešeň v místě kde je žravá kapacita ptactva větší než množství plodů, tak smůla.
Wednesday Studená jako mlha nad Královcem 
Dotaz
Máte někdo osvědčenou metodu, jak odplašit kosy a jiné špačky z třešňového stromu?
Je to pár dní, co třešně začaly chytat barvu a v nejvyšších patrech už operují ptačí gangy. Ani zralý to ještě není. Já bych jim tu trochu třešní i přála, ale oni nedojídají. Naďobnou a nechjí a ono to pak hnije rovnou na větvi. A já pak nasbírám s bídou na jeden koláč, protože zbytek je oďobanej.

Soused v Liblici dával na rybíz proužky alobalu, který házely odlesky a tím to mělo plašit ptáky. Na stromě jsem to ale u nikoho neviděla.
 
Polykarbonát má proti UV záření stabilizovanou jednu stranu a časem asi ta propustnost - oproti sklu - půjde dolů (otázka taky je, o kolik je - u dutinkového - nižší na začátku).
Že by něco nerostlo jen proto, že to je pod polykarbonátem, tak to ne.
Co upřednostnit si musí člověk rozhodnout sám.
 
Wednesday Studená jako mlha nad Královcem 
Materiálem to spíš nebude. Já už viděla samodomo skleníky a pařeniště z nejrůznějších věcí a fungovaly. Blbá může být konstrukce (což u kupovanejch stavebnic spíš není), nebo lokalita/orientace a nebo zahradník něco dělá blbě.
Osobně bych se polykarbonátu nebála už z toho důvodu, že to spíš snese náhodně vystřelenej šutr od sekačky. To by u nás byl asi největší problém.
Skleník mám na zahrádce už přes deset let, když jsem ho tehdy kupoval, byl polykarbonát v nabídce jako lehčí + dražší + odolnější alternativa ke sklu, takže mám sklo a za těch 10+ let se nic nerozbilo (sousedům za plotem teda jo (na stejném skleníku), ale ti měli za skleníkem houpací dvojžidli, kteroužto ukotvili do země jen tak do hlíny no a za jedné větší bouřky jim to tu trubkovou kostru houpačky vrhlo proti skleníku (ale i tak rozbili jen svě okna a konstrukce skleníku vydržela). Tzn. jestli Vám sousedi nemetají přes plot šutry, drny a jiné dlažební kostky, tak se sklem vystačíte. Doporučuju ale nečiré (jako bývá na okénku do koupelny), aby bylo uvnitř sluneční světlo rozptýlené. Můj skleník mají tady:
Známý z Beskyd si ten polykarbonát pořídil a roste mu to v něm jak blbé. A to bydlí vcelku vysoko v horách.
kostej3 Já mám namočený cíchy! 
Začínáme letos zahrádkařit a přemýšlíme o skleníku. Letos jenom foliovník, tak to roste fest. Příbuzná má starý skleněný skleník, tam to taky roste dost. Známý má skleník z polykarbonátu a tam se tomu viditelně nedaří. Tak docela váhám co pořídit - není ten polykarbonát jenom nějaká obchodní fligna typu "levné - hezké - nahovno"?
 
Wednesday Studená jako mlha nad Královcem 
Voda by mohla fungovat. Navíc jahody jsou děsnej plevel a jsou houževnatý.
Pozdě, příště :) Nacpala jsem je do misky plné vody a vaty a ty větší zatím vypadají, že to přežijou.
Wednesday Studená jako mlha nad Královcem 
Ještě je metoda, kterou jsem nikdy nezkusila, ale je vhodná na kytky, který visí ve vzduchu.

V hlavní roli je obvaz a substrát/rašelina. Obvaz, protože má větší dírky než gáza a substrát, protože je v něm i ta rašelina, která má vlákna a díky tomu se to z toho obvazu nevysype.
Ustřihne se kus obvazu (širší - lepší) a trochu se poroztáhne do šířky -> dá se na něj boban substrátu -> obvaz se opatrně vezme a i s tím substátem se DOBŘE přiváže kolem toho výhonu tak, aby ty zárodky kořínků mířily do toho substrátovýho bobanu. Výhon se neustřihává, celý to takhle visí na mateřský rostlině a ten substrát se pravidelně vlhčí. Za nějakou dobu se objeví kořínky skrz a teprve pak se to ušmikne, obvaz se opatrně oloupne tak, aby substrát z těch kořínků neopadal a píchne se to celý někam.

Nevím, jestli to je všeobecně známá informace, ale obvaz se váže kolem něčeho tak, že se ho ustřihne o potřebnej kus víc a pak se na obou koncích trochu nastřihne a tak se vyrobí také akoby tkaničky a těma se to přivazuje.
 
to nepřežijou. Dělám to jako Wed
Zkusím je fiknout a hodit do mokrého substrátu a uvidím. Tvůj postup se mi líbí, ale visí mi to půl metru nad zemí a úrovni jahod na to není prostor.
Na to jsem se fakt neptala.
Istral Drž hubu, nikoho nezajímáš 
Jahody se časem zavirujou, lepší je to obnovit z kvalitní sadby.