Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Koníčky a záliby

Spravují:

Hew,
vetek,
bradhal

Může vás zajímat



Reklama



Rozhodně nechci aby tady vzniknul jakýsi brevíř vinaře, ale každý dobrý nápad, zkušenost a postřeh je vítán. :o)
Takže menší motto:
Víno si vybírejme uvážlivě jako ženy. Uspoříme si tak zlost i peníze.

mageo.cz Why be a King, when we are God?  Lejdyny
Dostal jsem vcera lahvinku bileho z Krety, tak jsem ji otevrel a je to teda jakoze vyborne vino. ;o) Spis polosuche.
 
Anton_aus_Tyrol Nezapomeňte, že jste jedineční! Stejně  jako všichni ostatní.
Tahle vzpomínka se váže někam do 90. let. Polévka se tenkrát určitě nejmenovala bisque a stála kolem 900.- Kč, hlavní chody mohly být tak 650 - 750 Kč, samozřejmě si to nepamatuju přesně. 900 Kč v roce 1997 odpovídá podle Českého statistického úřadu dnešní částce 1470.- Kč, dalo by se tedy mluvit o minimálně dvacetinásobku běžné ceny polévky. Můj příspěvek byl určen těm, kdo se nepozastaví nad lehkou nadsázkou a naopak ocení můj vytříbený styl a nenucený humor.
JakubJan kouř potěší člověka z venkova  Ryba
Teď je tam celkem běžná restaurace. Ta Panorama tam byla kdy?
ocs sine ira et studio  OCSite
Byl, ačkoli už dost hodně dávno. Nevzpomínám si, zda měli tehdy zrovna humrový bisque nebo ne, ale vím, že žádné jídlo nebylo tak extrémně drahé, aby bylo nutno si je nedávat z důvodů finančních (pro některá vína to nicméně platilo). A jinde jsem si ten bisque dával mnohokrát, a nikde jsem za něj nedal víc než, teď nevím, asi čtyři nebo pět stovek.
Anton_aus_Tyrol Nezapomeňte, že jste jedineční! Stejně  jako všichni ostatní.
Proč tolik slov? Stačilo napsat - Tam jsem nebyl.
ocs sine ira et studio  OCSite
Tak jedna věc je, že na „nezlob se miláčku, ale Chateau d'Yquem si k moučníku nedáme, je na nás trochu moc drahé“ není nic špatného; a druhá, že humrový bisque stojí řádově pár stovek, a nějak si neumím představit, že by to pro kohokoli, kdo se chodí ládovat tam nahoru, mohl být problém.
Anton_aus_Tyrol Nezapomeňte, že jste jedineční! Stejně  jako všichni ostatní.
K tomuto názoru ti gratuluji a tajně doufám, že se někdy naskytne příležitost, abys mě pozval do restaurace. Jinak lístek, o kterém mluvíš, mívali nahoře v restauraci Panorama v tančícím domě (nebo jak se dřív jmenovala). Dáma dostala lístek bez cen a na pánovi diplomatovi bylo vysvětlit, že humrová polévka se úplně nehodí k dalším chodům, resp. že v tom případě už asi další chody nebudou.
ocs sine ira et studio  OCSite
Americké soudy dokáží být skoro stejně pitomé, jako ty naše, takže ke konkrétní cause asi nemá smysl diskutovat.

Stran té části

si nemohl s přáteli to víno za ty své peníze plně užít, když neměl ponětí, jak je drahé. Byl tedy ochuzen o podstatnou část nakupovaného požitku

jsem názoru přesně opačného; podle mne informace o ceně požitek naopak kazí. Ostatně je přece součástí společenských pravidel (právě proto) to, že správně by v civilisované restauraci ceny vůbec neměly být uváděny — a to nejen na vinném, ale ani na jídelním lístku (vyjma, samozřejmě, lístku hostitelova). Kdysi dávno to bývala celkem samozřejmost; dnes je to, stokráte bohužel, zapomenuté umění, a já neznám podnik, kde by takové lístky měli :(

Je, a to klíčové je, že to víno hodnotili jako nijak mimořádné. Existují k tomu efektu i nějaké studie, kde lidé hodnotili vína, ale jedno bylo s cenou nižší a to samé i s vyšší, a to "dražší" vycházelo lépe.
Anton_aus_Tyrol Nezapomeňte, že jste jedineční! Stejně  jako všichni ostatní.
Tohle občas vyprávím, nevím, kde jsem to vzal, ani jestli se to skutečně stalo, každopádně to obvyke otevírá zajímavou diskusi. Mělo se stát, že host objednávající "něco lepšího" v restauraci (samozřejmě v Americe) přeslechl nejednoznačnou odpověď číšníka a domníval se, že objednal láhev za 500 USD. Při placení pak vyšlo najevo, že to nebylo 500 USD, nýbrž 5000 USD. Následovalo dohadování, restaurace něco slevila, on něco zaplatil - a skončilo to (v Americe!) u soudu. Ve finále pak ten soud vydal verdikt ve prospěch zákazníka, který -> si nemohl s přáteli to víno za ty své peníze plně užít, když neměl ponětí, jak je drahé. Byl tedy ochuzen o podstatnou část nakupovaného požitku a nemusí tedy tu plnou cenu za plný prožitek hradit. Potud historka. Ať je to jak chce, něco na tom je. Nebo není? (Vynechte prosím ve svých komentářích slovo snobárna, díky.)
 
JakubJan kouř potěší člověka z venkova  Ryba
To dává smysl. Ovšem jednomu může víno stále chutnat, jen už nemusí plně docenit jemných odstínů.
Reakce na | Vlákno  
ocs sine ira et studio  OCSite
Vůbec stran zde diskutovaného pořadí; stran toho, co si mohu a nemohu dovolit, samozřejmě cena podstatná je.

Dále pak mi přijde naprosto samozřejmé, že ve chvíli, kdy už by mi bylo víceméně jedno, co piji, už pro ten večer dále nepiji (nic než vodu). Přišlo by mi to hloupé a nesmyslné; osobně víno piji proto, že mi chutná, nikoli proto, že opájí.

JakubJan kouř potěší člověka z venkova  Ryba
Vůbec? U aparátu pan Viktor Kožený?

Dle mého pozorování často lidi začnou rozlévanym a s přibývajícím časem a alkoholem v krvi se rozšoupnou a začnou objednávat něco "lepšího". A naopak je otázka, jestli si u dejme tomu čtvrté-páté lahve člověk vychutná rozdíl mezi Tarapaca Grand Reserva a kupříkladu Jonathan Tishbi Special Reserve Sde Boker, jestli to jako už není jedno po čem se ožere. Jen úvaha.
ocs sine ira et studio  OCSite
Nejsem si jist, zda správně rozumím otázce.

Každopádně stran postupu pití, není-li víno vázáno k jídlu, pak se sice cenou neřídím vůbec, ale (ze snad zřejmých důvodů) snažím postupovat od lehčích k těžším, od méně výrazných k aromatičtějším — s čímž obvykle vzrůstající cena docela slušně koreluje.

JakubJan kouř potěší člověka z venkova  Ryba
anketa

Když jdete na víno, objednáváte nejdřív dražší lahve, nebo naopak?
(a proč)
 
JakubJan kouř potěší člověka z venkova  Ryba
a s DPH, nebo bez DPH?


posoval bych spíš předražené lahve v různých Bokovkách a podobně
spic už jen wtf 
A nestačilo by říct, že je ta závislost nelineární? (A pak uspořádat na vhodném místě degustační seanci, kde by se získala data, na základě nichž by byla stanovena přibližná primitivní funkce, nebo alespoň, zda se jedná o závislost logaritmickou nebo jinou ;) )
Reakce na | Vlákno  
ocs sine ira et studio  OCSite
On je to zjevně aforismus, nicméně to, že kvalita roste pomaleji než cena (nebo jinými slovy, že čím lepší víno, tím je další vylepšování jeho kvality relativně náročnější a tedy dražší), mi přijde logické, smysluplné, samozřejmé, a nikterak nepřekvapivé.
Anton_aus_Tyrol Nezapomeňte, že jste jedineční! Stejně  jako všichni ostatní.
Ke každému vínu lze najít jiné víno, které bude o 20 % lepší a dvakrát tak drahé.
 
ocs sine ira et studio  OCSite
Kolem tří stovek stojí kupříkladu Tarapaca Grand Reserva, není to vůbec špatné.

Něco přes tisícovku stojí kupříkladu Jonathan Tishbi Special Reserve Sde Boker; rozdíl je (pro mne osobně) monstrozní.