Hlavní problém bitevních lodí byla nižší projekce síly. Potopit bitevní loď s eskortou bylo pořád značně obtížné.
Ostatně to lze vidět i na potopení Yamata, kde množství letadel na jeho potopení bylo extrémní. To samé platí ohledně Tirpitze. Nejdůležitější bylo, že letadla mohli operovat rychle a daleko, to bitevní lodě nemohli.
Potopení HMS Prince of Wales a HMS Repulse bych rozhodně nedával za příklad neschopnosti bitevních lodí se bránit. V případě HMS Repulse je třeba si uvědmomit, že tento bitevní křižník byl více jak 20 let starý s neadekvátní ochranou. HMS Prince of Wales neměl funkční radar, což prakticky výrazně snížilo efektivnost protiletadlové palby. Krom toho hned první zásah torpéda byl prakticky šťastný zasáh, který krom jiného vyřadil i většinu protiletadlové výzbroje.
Podívejme se spíše na Středomoří a kolik bitevních lodí bylo na moři potopeno v porovnání kolik letadel bylo k dispozici. I přes naprostou převahu letectva žádná bitevní loď zde nebyla letadly potopena s výjimkou bitevní lodi Roma, která byla potopena FritzX.
Jedna samotna BS toho na mori proti presile letadel moc neudela. Na druhou stranu svaz byl schopny i ty nalety zastavit.
Wiki říká, že posádka měla prd výcvik, že moc nestříleli.
Bitevní lodě byly za druhé světové už víceméně passé. Rychle se ukázalo, že mnohem více zmůžou letadlové lodi a torpéda a bomby letadel, která z nich odstartovala. Jak se ukázalo, tak letadla dokázala potopit cokoliv, včetně Musashi a Yamato. A byli to Japonci, kteří to názorně demonstrovali potopením britských lodí Prince of Wales a Repulse plujících na širém moři, manévrujících a střílejících po letadlech vším, co měly.
šak do plavebnej komory v Gabčíkove sa ten bazmeg nezmestí, tak načo sa jebať s volakou terminológiou.
