Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

KulturaLiteratura

Spravují:

Bruno,
Kirjat,
Behemoth,
majo



Reklama



Vítej v klubu, návštěvníku!
Nevytahuj na nás dýku,
tady chceme žíti v míru,
proto na nás nedšti síru!

A o čem je tenhle klub?
Řeknu ti to cobydup:

Zajímá nás Poezie
ta, která se recituje
nebo zpívá nebo vyje
a i jiné lapálie.

Ty, které se rýmují
i ty, které jsou jen volnými asociacemi

Klikněte si, dám vám hint: tady rýmy, támhle PIND.


Skalik


Skalik

Balada o ranních trenincích
Když brzo ráno vstávám za účelem cvičení,
mé okolí si myslí, že jsem magor, co má rád mučení.
V jejich pohledu jsou otazníky,
zatímco balím do tašky nárazníky.

Když brzo ráno vstávám, chodím po špičkách.
Pod tíhou chráničů, kimona a pásku si připadám maličká.
Za cinkotu klíčů, klapnutí zámku a bručení motoru
se vydávám na cestu do dojo, kde trénuju.

Když ospalá dorazím a pomalu se probouzím,
dostanu ránu.
Když dorazím pozdě, a sáhnu na zavřenou kliku,
slyším Danův vítězoslavný hlas:
"To bude kliků!!!"
Když dorazím normálně a nezapomenu si nic,
zní nad tatami ranní kiai ze všech i mých plic.

Když se zničeně po tréninku ploužím do sprchy,
vzpomenu si zlomyslně na všechny blonďaté mrchy,
o kterých se mezi muži v pánských šatnách traduje,
že se s nima potajmu dobře špásuje.

Když se po tréninku sprchuju a přemýšlím o svém psaní,
z pánské šatny zní kruté story o ranním stání.
Když po tréninku jedu do práce, rozesmátá z ranních hitů,
poklidná rána ošidná vyřeším psaním shitů

majo mám dubovej klobouk a ve vousech roj  mý jméno je Rumcajs a to je Můj boj!
to už NIKDY nedělej
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
Aha. Ale za vytištěná ještě mnoho dalších bodů. Scan by nebyl?
Do denního tisku třeba. A ano, vyšlo to. Jako příspěvek čtenáře.
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
+1!
Trisolde Moja chorá hlava  v jednom je plameni.
Nic neopravovat!!!
A to jsem ještě opravila chamrať :)
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
to je snad do záhlaví
Na odchodnou
Nad touto zemí už jen mávnu rukou a lásku poslední tu zanechám,
lepší je odejít, bít se pro nic a krokem podobat se stařenám.

Vždyť jak chamraď tu jen všichni slídí, politik, občan, zloděj, vrah,
já jen zaostřím si na zbrani své hledí
a bude mi jedno, že v Evropě je krach.

Vyleji za dalekým světem, ukrutnost, žal a vztek
a vrátím se, s nedobytným hřbetem
a s malou vzpomínkou svých milenek.

Před touto cestou byl jsem mladý a upřímně jsem miloval,
říci to může vlastně každý, ale nikdo neví, co jsem uchoval.

Do malého baru jsem s ní chodil, jak přítel srdce, herec grotesky
a popouzel a bavil nevědomé tupce, srkaje teplé pivo s paprsky.

Byla vším, a neřeknu už více, vždyť všichni znáte, jak to vypadá,
když je žena bílá a hoří jako svíce a jen pro ni slunce zapadá.

Už brzy odejdu vám z očí, vždyť jen básníku tu stačí,
pít, žrát a milovat.

J. Kujan