Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

KulturaLiteratura

Spravují:

Bruno,
Kirjat,
Behemoth,
majo



Reklama



Vítej v klubu, návštěvníku!
Nevytahuj na nás dýku,
tady chceme žíti v míru,
proto na nás nedšti síru!

A o čem je tenhle klub?
Řeknu ti to cobydup:

Zajímá nás Poezie
ta, která se recituje
nebo zpívá nebo vyje
a i jiné lapálie.

Ty, které se rýmují
i ty, které jsou jen volnými asociacemi

Klikněte si, dám vám hint: tady rýmy, támhle PIND.


Skalik


Skalik

Balada o ranních trenincích
Když brzo ráno vstávám za účelem cvičení,
mé okolí si myslí, že jsem magor, co má rád mučení.
V jejich pohledu jsou otazníky,
zatímco balím do tašky nárazníky.

Když brzo ráno vstávám, chodím po špičkách.
Pod tíhou chráničů, kimona a pásku si připadám maličká.
Za cinkotu klíčů, klapnutí zámku a bručení motoru
se vydávám na cestu do dojo, kde trénuju.

Když ospalá dorazím a pomalu se probouzím,
dostanu ránu.
Když dorazím pozdě, a sáhnu na zavřenou kliku,
slyším Danův vítězoslavný hlas:
"To bude kliků!!!"
Když dorazím normálně a nezapomenu si nic,
zní nad tatami ranní kiai ze všech i mých plic.

Když se zničeně po tréninku ploužím do sprchy,
vzpomenu si zlomyslně na všechny blonďaté mrchy,
o kterých se mezi muži v pánských šatnách traduje,
že se s nima potajmu dobře špásuje.

Když se po tréninku sprchuju a přemýšlím o svém psaní,
z pánské šatny zní kruté story o ranním stání.
Když po tréninku jedu do práce, rozesmátá z ranních hitů,
poklidná rána ošidná vyřeším psaním shitů

Kristian Celestial Emporium of  Benevolent Knowledge
Mě teda nejvíc potěšilo

Co je to noha
v životě muže?
Kirjat Mysli jsou důležitější než  penisy
"když nedbaje bolesti lesem i městem, přes pole, skálu, louky, jakož i kolem veletoků i vodopádů stříbrných s vodou průzračnou v níž nebe se zračí i stromy co okolo v zemi trčí, jsme šli."

připomnělo Cimrmanovské "Chceš vědět, Ludvíku, jak jsem se zde, na odlehlém místě..."
Trisolde Richard Wagner  z hrobu vstal
Náš Smetana a jeho hudba (Milada Kalášková, 1986)

Smetana byl vzácný člověk,
miloval svůj národ,
miloval zpěv, hudbu, život,
vše v něm hudbu hrálo.
Smetana byl velký člověk,
Pán Bůh mu dal dary.
Uměl zpěv i hudbu vnímat,
zapsal velké skladby.

Rozdal v hudbě svému lidu,
bohatství své duše,
psal hudbu a učil lidi,
vše s láskou a tiše.
Radoval se z krásy země,
z hor,lesů, hvězd, vody,
vše rozdával, zasil sémě,
obšťastnil zde rody.

Když zní Smetanova hudba,
srdce v hrudi poskočí,
rozdá lásku, krásu radost,
oko slzou zarosí.
Dává naději a štěstí,
má širokou náruč,
kdo má čisté srdce, duši,
od něho se nauč.

Jeho hudba zní vždy čistě,
je, jak čisté nebe,
v jeho hudbě, zpěv je ptačí,
naší krásné Země.
Zpívají v ní háje, lesy,
lány polí, řeky,
kéž hudba, též zpěvy krásné,
zní zde dlouhé věky.
Smetana je bohatýrem,
též, kdo hudbu hraje,
v krásné hudbě žije radost,
bude žíti stále.
 
Kristian Celestial Emporium of  Benevolent Knowledge
jedna delší, ale stojí zato
Azíz Džbándásní: Epická

Já povím vám příběh dlouhé cesty
přes hluboká údolí se stromy
co vrhají stíny na samotný čas
přes skály, co přešel po nich mráz
ostré a smáčené krví těch
kdo putovali tu v dobách dávných.

Shaman, přítel můj,
jenž v tancích pohanských
probděl celou noc,
chýši skrovnou postavil
ta vzbudila nás ráno proudem vody
a smáčela nás
celé,
jakož i věci naše…

Po potravě skromné
z lesních bobulí
a oříšků rozličných,
za ranní mlhy a deště
však vlahého a mírného
jak dlaň panny milované
my vydali se v pouť onu
která skončiti mohla snad
i smrtí naší. Tak ať!

Můru v kaluži zemrelou,
zašlápne do bahna
kovaná bota poutníkova
jakož i jeho hůl
nejednoho tvora
ostrým svým koncem probodne
nedá-li si pozor
před muži odhodlanými
kteří hledí jen vpřed.

Jen jediný směr a tím je cíl
je pro ně obzor výzvou
a mraky temné chtějí nás zastavit
a déšt bodavý a vůbec
příroda se spykla,
jakož i havěť všeliká
i zeleň,
co přes cestu překaži.

Však nezastaví nás kopec první
ni druhý, ni třetí,
zpomalí možná,
však vidina věčné slávy
žene nás vpřed.

Že tlačí nás puchýř?
Že bolí nás vřed?
Pche.

A za námi potůček krve
a ztracených snů
a myšlenek všelikých
na smrt i na život
do křoví zahnaných
či do bahna zdupaných
bolestí, co vládne nám.

Nástrah neustálých přehršel
jakož i bludných kořenů a
divných národů pohyby
nezmění náš směr…
však čas letí…

Tak pojíme něco sýrů,
ořechů a darů přírody jiných,
ovážem chodidla krvavá
a v další cestu se dáme
by v údivu ostatních
my poutníci šli dál…

Mraky se vzdaly a odtáhly
a slunce sprosté vysvitlo
by nám hlavy naše
za živa vařilo
a do očí svítilo
a záda znavená
jakož i podpaždí zpocená
horkem trápilo.

A všeho potvorsta kolem
mraky se rojily
a rostlinstvo pronikavě
vonělo nám v cestu
když nedbaje bolesti
lesem i městem,
přes pole, skálu, louky,
jakož i kolem veletoků
i vodopádů stříbrných
s vodou průzračnou
v níž nebe se zračí
i stromy co okolo
v zemi trčí,
jsme šli.

Zšeřelo se a zima
nám hlodala naše kostroví
a propastí rozličných
s vodou i kamenem na dně svém
co skrývalo příšeří!
A netopýrů a sov šelest,
z nějž nejeden by dostal strach
nás netrápil,
neb my, potomci silných Slovanů
se nezaleknem ničeho.

S odhodláním převelikým
za obětí nesčetných
my razili cestu dalším.
Ocení naši snahu?
Možná. Možná ne.
Však o to tu neběží.

I lupičům a vrahům
ozbrojeným, co tu a tam
u ohňů mocných v lesích číhalo
jsme se hravě vyhnuli
a směle k cíli
za svitu hvězd tisícerých
my konečně dorazili
a spánku kýženého se dočkali
a ráno,
to ráno rosou třpytivé,
pergamen jsme obdrželi
jako důkaz té zkoušky přetěžké
ktará toliko byla
o přátelství
o odvaze
o vytrvalosti
a o blbosti pořádné
ani nemluvě.

Co je to noha
v životě muže?
Šťastný je ten,
kdo nohy své potrápí
by věděl, o čem je žití
a v čem je jeho krása.
Vždyť bez smutku
nebylo by radosti
a bez bolesti nebylo
by pohody
a bez blbosti
nebylo by ničeho.
 
majo
tohle je síla...!!
pepa.sadra po MV, abych si za NCZI zvýšil POPE  svezl bych!
Potkal jsem ho po létech v hospodě U Cíle
jemu taky začal čas už vrásky nadílet
ramena jak Herkules, barunku nad páskem
metrák dvacet živé váhy, tričko s obrázkem.

Ref:
Pojď, dáme řeč o klukách ze školy
jsem rád, že tě kámo slyším, říkej cokoli
pojď, dáme řeč, to nás pobaví
štěstí možná k nám si sedne, až se unaví.

Probrali jsme dobré známé z naší ulice
je nám fajn a zas už máme v rukou čepice
když jsme byli u dveří, tak jsme si vzpomněli
proč se třeba nevidět zas příští neděli.
 
majo Za každé tvé "ploč?" Bůh zabije koťátko.  "A ploč?"
Láska???
Co je láska?
Je to to,co cítím v sobě,
Když ulehám do náruče právě tobě?
Pokud ano,jak poznám,
Že cítíš to též
A že není to jen velká lež?
Proč když tvrdils mám tě rád,
Nechal si se obehrát?
Ne!Nemiloval jsi!
Byla jsem jen pouhou hrou
Pro tebe však vzdálenou.
Když jsi získal,co si chtěl,
prostě si zas odešel.
 
Kristian: teď sjíždím kategorii "Život", je to fakt síla

Starý mladík
--------------
Stál tam uprostřed širé pouště
Odrážel světel,stínů jasný třpyt
V obličeji stáří není vidět ještě
Však se v něm odráží divný klid

V pustině stojí sám přesto s hrdým výrazem
A v očích lesknou se obrazy milovaných dálek
Jež vzalo mu zlo a mnoho hloupých válek
Zestárlý mladík sám sobě svým obrazem

Nepoznal krásu,ozvěny dětských krůčků
A ani objetí,co láska v srdci skýtá
již nezná vůni zurčících potůčků
Přesto ho život,leč v samotě vítá...
 
Bruno Deti jsou  radost!
Láska-páska!!!!1
Láska - páska
10.9.2007, 00:11
Tuto báseň jsem napsala 10.9.2007 a najdete jí v mé sbírce Vysmání.
Máš mě rád?
Buď mi víc než kamarád.
Měj mě rád,
Chtěj si se mnou hrát.

Vím, že nejsem žádná kráska,
Ale vím, co to je láska,
Není to ohraná páska,
Ne, víc než to je láska.

Vážně tě moc miluju,
Naší budoucnost si maluju,
Maluju na stěnu svýho srdce,
Které bije víc než měkce.
 
je to všechno z liter.cz, to jsme tu už prozradili...
Kristian Celestial Emporium of  Benevolent Knowledge
danny!!!! (to jě ňákej metal, ne?)
 
Kristian Celestial Emporium of  Benevolent Knowledge
(jenom bych rád podotkl, že nejsem autorem...:)
 
Pohled zpět
-------------
Za každou větou a necelou vteřinou
za každým rohem vzpomínka na jinou
po větru posílám myšlenku v DNA
a na mých kotnících hoduje dna

Poleptán slinami bez kouska citu
připoután k lůžku za lásku k břitu
snažení s ohlasem temného znamení
a lidi mne zas ve zrůdu promění

Pohoršen a nenáviděn
zaprodal bych duši
pro stromy jež, kvetou pro stromy
a nejsou k sobě hluší
 
majo Za každé tvé "ploč?" Bůh zabije koťátko.  "A ploč?"
No ty vole jako, Kristiánovy mříže nasadily laťku hodně vysoko!
Začíná mě mrzet, že jsem utekla z toho koncertu Noční můry, kde hráli srdceryvnou vzpomínkovou skladbu právě za Richarda Kybice z Turba. To bylo moc patos i na mě.
Kristian Celestial Emporium of  Benevolent Knowledge
Moje srdíčko
Srdce svý ze zlata na dlani nosím,
už mi ho neberte o to vás prosím.
Celé je rozbité,v dlani se drolí,
to co z něj zbylo je pokryto solí...
Trápím se ,pláču jak raněné zvíře,
nechám si ukovat železné mříže,
aby mě chránili před lidským zlem,
budu je nosit nocí i dnem...
Bát už se nemusim-mříže už mám,
už nikdy v životě si je nesundam...
 
majo Za každé tvé "ploč?" Bůh zabije koťátko.  "A ploč?"
tak znova. : pan Duben je tiskový mluvčí Státní veterinární správy. A vždycky, když posílá do redakcí nějakou tiskovou zprávu, neovládne se a připíše k tomu několik veršů na dané téma. Zkrátka a dobře "Rád a často se ke kdečemu vyjadřuje".
majo: A ten Duben to jako posílá oficiálně? Co je to za magora?
Kirjat Mysli jsou důležitější než  penisy
Turbo existuje? No tak to teda panika.
Kirjat Mysli jsou důležitější než  penisy
tenhle klub jsem neměl zakládat!