Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

KulturaLiteratura

Spravují:

Bruno,
Kirjat,
Behemoth,
majo



Reklama



Vítej v klubu, návštěvníku!
Nevytahuj na nás dýku,
tady chceme žíti v míru,
proto na nás nedšti síru!

A o čem je tenhle klub?
Řeknu ti to cobydup:

Zajímá nás Poezie
ta, která se recituje
nebo zpívá nebo vyje
a i jiné lapálie.

Ty, které se rýmují
i ty, které jsou jen volnými asociacemi

Klikněte si, dám vám hint: tady rýmy, támhle PIND.


Skalik


Skalik

Balada o ranních trenincích
Když brzo ráno vstávám za účelem cvičení,
mé okolí si myslí, že jsem magor, co má rád mučení.
V jejich pohledu jsou otazníky,
zatímco balím do tašky nárazníky.

Když brzo ráno vstávám, chodím po špičkách.
Pod tíhou chráničů, kimona a pásku si připadám maličká.
Za cinkotu klíčů, klapnutí zámku a bručení motoru
se vydávám na cestu do dojo, kde trénuju.

Když ospalá dorazím a pomalu se probouzím,
dostanu ránu.
Když dorazím pozdě, a sáhnu na zavřenou kliku,
slyším Danův vítězoslavný hlas:
"To bude kliků!!!"
Když dorazím normálně a nezapomenu si nic,
zní nad tatami ranní kiai ze všech i mých plic.

Když se zničeně po tréninku ploužím do sprchy,
vzpomenu si zlomyslně na všechny blonďaté mrchy,
o kterých se mezi muži v pánských šatnách traduje,
že se s nima potajmu dobře špásuje.

Když se po tréninku sprchuju a přemýšlím o svém psaní,
z pánské šatny zní kruté story o ranním stání.
Když po tréninku jedu do práce, rozesmátá z ranních hitů,
poklidná rána ošidná vyřeším psaním shitů

majo mám dubovej klobouk a ve vousech roj  mý jméno je Rumcajs a to je Můj boj!
Po sametu vřelí hubertus

Anotace: S lehkou nadsázkou pojednání o situaci v post-sametové době.

Měha sametu a červené víno se nás dotýká,
Tak jak Havel se v hradu převlíká.
V Hradu čisto, či pozlátko hlazeno,
předhradí špína a černé uhlí kladeno.

Řinčení kladiva a strhý zvuk kosy,
v pozadí se nám směje cosi.
Cosi co iluzí,
dere se před deziluzí.

Co odznáček na baretu a hole u pasu,
snad suvenýr z kabaretu,
snad důkaz bytí lampasů.
 
DJ Slamák \what's wrong, Mr. Fingré?  Do you not like my mouth words?
(btw, četl jsem "velvyslanec v Iráku" a provinile přiznávám, že jsem si na chvilku řekl, co kdyby...)
DJ Slamák \what's wrong, Mr. Fingré?  Do you not like my mouth words?
Prdím ti na Adele,
mám Sharon den Adel.
Služebníci Morbivoda
vrhnou tě do zvradel.
To pak teprv bude soda.
asociolog TRADERE ET UNI 
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
Tomáš Kafka mě sere už dlouho, často ho publikoval Chuchma v Mf Dnes. myslel jsem, že spolu mrdaj.
Jan.S.Harold Если книг читать не будешь  скоро грамоту забудешь
Tomáš Kafka: Čekání

Obzor se dlouze zamlžil
Obavou kam všechno pluje
Nežli se červánky prokrvil
Ve chřtánu melancholie.

Obavy duši však nesluší
Proto se jakoby na povel
Cizí stesk vkrádá až do uší
Mých uší z písniček od Adele.

Jaká to opojná nečinnost
Až ztrácím o světě pojem
Když Adele křísí mou nevinnost
A já slzím nad jejím bolem.

Má mysl zmatkem je protkána
Že ztrácí představu, co teď dál
Snad brzy, brzy již ozve se kopaná
Aby mě získala pro fotbal.

autor je diplomat a básník, v současnosti působí jako český velvyslanec v Irsku
iHNed.cz nově supluje činnost literárního serveru pro státní úředníky?
 
Vidíte, co to dělá, mít svého kamaráda!
asociolog TRADERE ET UNI 
Je toto vůbec možné?!
e.wusha jsem psychopat a maniak...je to tak!!! 
nodoprdele
Vzpomínka

Můj pejsek je už v nebíčku,
kéž by ses mohl vrátit, Beníčku.
Byl to dlouhosrstý jezevčík,
jak byl nádherný, to asi nikdo netuší.
Moc rád si hrál a lovil zvěř,
v tomhle mi, příteli, doopravdy věř.
Jak moc mi chyběl, když odešel,
v parku běžel za kachnami a šup, byl pod ledem.
Pod ledem proto, že byl leden
a kousíček vody tam byl,
jelikož byl splav spuštěn,
a on se chudáček utopil.
Už pomalu nevím, že jsem měla psa,
jsou to už dva roky a já skoro zapomněla.
Když je člověk tak dlouho bez psa,
tak opravdu neví, že nějakého měl, hrůza.
Je to smutné, že člověk zapomene
na něco tak vzácného a důležitého, i pro mne.
Ale kdo přišel o psa, nejsem sama,
nedávno i kámoška kvůli svému několik nocí proplakala.
Měla ho jen krátce a přesto tak ráda,
vidíte, co to dělá, mít svého kamaráda?
 
sam_hofgins  
(Ba jo, to byla ta původní verze z r. 2004. Naivita však s věkem postupně zmizela a nahradila ji životní moudrost:)

Posetá láskou
Srdce mé stonavé z čeho tyje?
Hájemství nitra hned poodkryje:
V osidlech vášně lapená,
pluhama lásky zbrázděná.
Lze tak as snadno uhádnout,
kam zanáší mne touhy proud.
Stačí jen pomyslit na muže cizí,
do žil mi vtéká míza ryzí.
Prokletí mé jen tak nezlomíte, -
po staletí dychtím spřádat sítě!
Vždyť není jiného východiska,
bodá-li v duši zadřená tříska.
Sežraná láskou prokletou -
zaživa.
Natruc stanu se koketou -
marnivá.
Tak snívám o nocích pod hvězdama -
milých mít tucet, já na ně sama...

(omluvy za třetí repost, ale chtělo to ještě malinko pocuchat účes niterných veršů teskně zasněné dívky)

sam_hofgins  
(Ba jo, to byla ta původní verze z r. 2004. Naivita však s věkem postupně zmizela a nahradila ji životní moudrost:)

Posetá láskou
Srdce mé stonavé z čeho tyje?
Hájemství touhy hned poodkryje:
V osidlech vášně lapená,
pluhama lásky zbrázděná.
Lze tak as snadno uhádnout,
kam zanáší mne chtíče proud.
Stačí jen pomyslit na muže cizí,
do žil mi vtéká míza ryzí.
Prokletí mé jen tak nezkrotíte, -
po staletí dychtím spřádat sítě!
Vždyť není jiného východiska,
bodá-li v duši zadřená tříska.
Sežraná láskou prokletou -
zaživa.
Natruc stanu se koketou -
marnivá.
Tak snívám o nocích pod hvězdama -
milých mít tucet, já na ně sama...

sam_hofgins  
(Ba jo, to byla ta původní verze z r. 2004. Naivita však s věkem postupně zmizela a nahradila ji životní moudrost:)

Posetá láskou
Srdce mé stonavé, z čeho tyje?
Hájemství touhy teď poodkryje:
V osidlech vášně lapená,
pluhama lásky zbrázděná.
Lze tak as snadno uhádnout,
kam zanáší mne chtíče proud.
Stačí jen pomyslit na muže cizí,
do žil mi vtéká míza ryzí.
Prokletí mé jen tak nezkrotíte -
po staletí dychtím spřádat sítě.
Vždyť není jiného východiska,
bodá-li v duši zadřená tříska.
Sežraná láska prokletou -
zaživa.
Natruc stanu se koketou -
marnivá.
Tak snívám v nocích pod hvězdama,
Milých mít tucet, já na ně sama...

sam_hofgins  
Ba jo, to byla původní verze z r. 2004. Naivita s věkem postupně mizí a bývá nahrazena životní moudrostí:

Posetá láskou Srdce mé stonavé, z čeho tyje?
Hájemství touhy své poodkryje:
V osidlech vášně lapená,
pluhama lásky zbrázděná.
Lze tak as snadno uhádnout,
kam zanáší mne chtíče proud.
Stačí jen pomyslit na muže cizí,
do žil mi vtéká míza ryzí.
Prokletí mé jen tak nezkrotíte -
po staletí dychtím spřádat sítě.
Vždyť není jiného východiska,
bodá-li v duši zadřená tříska.
Sežraná láska prokletou -
zaživa.
Natruc stanu se koketou -
marnivá.
Tak snívám v nocích pod hvězdama,
Milých mít tucet, já na ně sama...

vlad_tepes občas dělá  kravinki
Tajemství v sobě brzy skryje
pubertální hysterie.
sam_hofgins  
Prokletá láskou
Srdce mé v jiném rytmu bije
Tajemství v sobě brzy skryje
Asi jsem dívka šílená...
Nebo jen láskou zblázněná?
Dá se to jenom těžko říct
A trápí mne to víc a víc
Nemyslit zkouším na dva cizí
Energie však z žil mých mizí
Bude to možná prokletí
Opřádav mne po staletí...
Jestliže najdu řešení
Už nic se stejně nezmění
Láska je kletba, jež mne sžírá
I teď je marná všechna víra
A s ním chci být, ať není sám
Nevím však, koho radši mám...
 
Letiště jiskří ranní rosou,
na procházku už cvrček šel,
Vůkol ten za svou denní osou,
i první stíhač vyletěl.
Jak vlaštovka rychlá hbitá,
jsou ti naši stíhači.
Jitro, den, i noc je vítá,
v bouřce, v mracích stíhač lítá
Nikdo na něj nestačí.

(pamatuju si to dobře? Tou osou jsem si skoro jistej, ale netuším, co to znamená)
 
Trisolde Moja chorá hlava  v jednom je plameni.
Končí tahle můra noční,
navázán byl kontakt oční,
končí tahle doba, běda
štěstí není žádná věda.

Planeta tvá obydlena,
má zůstává mou.
Cesta naše odkloněna
hlavou společnou.

Díky za tu radu,
díky za tu společnost.
Díky za ty krásná slova.
Co ukončí to na věčnost....
 
...Smrt! Jak tohle chcete rýmovat? Člověk se snaží vyhnout určitým slovům...
e.wusha It´s all hard game in me... 
Mladá starena
(Maria Demitrová)

Srdce puknuté, telo zhasnuté,
myseľ dožíva, duša mi hnije za živa.
Tvár bez vrások, vlasy čierne
dve ženy sa bijú v mojom tele.
Jedna chce žiť, kvôli deťom musí
druhá chce zomrieť, život ju dusí.

Mladá na cintorín chodí
stretáva samých starých ľudí.
Nepatrí tam ani jeden z jej dvoch mužov
nepatri tam ona
jeden bol moc malinký
druhý pevný ako žula.

Malo nás byť päť
zostali jsme traja
osud nás do krvi zbil
a srdcia nám krája.
Krája ich zaživa a strašne to bolí
jednu vec viem na sto percent
nikdy sa to nezahojí.