Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Sny





Vítány jsou samozřejmě i noční můry.

czekotay Bůh není a my jsme jeho  proroci.
Dnes jsem jel do Velké nad Veličkou. Městečko bylo plné hipsterů, kaváren, muffináren, cupcakeáren, kostelů pochybných církví a výsypek štěrku. Poslední dva stromy široko daleko byly bez větví, černé a spálené. Mám pocit, že jsme měl někomu něco odevzdat, ale namísto toho se mi místní lazebník pokusil natupírovat ohanbí, nebo tak něco. Vzbudil jsem pohoršení tím, že jsem chodil po vsi neupraven. Nedokázal jsem najít záchod určený pro mé pohlaví, nakonec jsme se vloupal na dámy, protože tam jsem aspoň věděl, co očekávat. Všude byly nebetyčné hromady štěrku a písku a betonové drti. Vzduch byl suchý. Hipster s dřevorubeckým plnovousem sedící v ratanovém křesílku kavárny s provozem do ulice se na mne podíval vždy, když dokonale blazeovaným pohybem obracel stránku knížky, již četl. Činil tak každé čtyři sekundy a pokaždé si při tom olízl prst. Nemohl jsem najít kočky.
 
Pustíme si písničku.
Reakce na | Vlákno  
Simiolus  
Navštívil jsem výstavu Oskara Kokoschky v prostoru, který připomínal císařskou konírnu na Hradě. Všechny zdi a panely, na kterých obrazy visely, byly z nějakého důvodu jasně červené. Na samém začátku výstavy stálo jedno rané Kokoschkovo dílo: sedící čert trochu jako od Róny, ale dřevěný, hubený a zavřený ve skříňce s prosklenou přední stěnou (celé to bylo vysoké asi metr).
 
Perk holá huba, líný neštěstí  come on now
Kamarád ve snu měl přístup ke všem existujícím typům pušek (protože je nějak testoval a recenzoval, či co) a já jsem mu to hodně záviděl.
Potom jsem držel svoji reálnou pušku a zkoušel mířit na člověka. Sice jsem měl výčitky svědomí, ale chtěl jsem si prostě mířidla vyzkoušet, no.

V dalším snu jsem byl sám v nějakém domě, nebo to spíš vypadalo jako jakýsi sklad... chystal jsem se ke spánku, takové ty všechny úkony jako záchod a sprcha. To místo se mi nelíbilo, ale těšil jsem se, že se vyspím a druhý den můžu pryč. Myslím, že jsem si s někým psal přes telefon.
 
!!!
Perk holá huba, líný neštěstí  come on now
Tvl!!
einy I don't judge the sinners.  I judge the saints.
Voni vole!!!
operator304 never scissor   with the runs
!!!
czekotay Bůh není a my jsme jeho  proroci.
Tohle má potenciál, to, s dovolením, ukradnu.
Zdálo se mi o Sivém Čtverákovi, který říká: "Zahrajeme si na informační technologie. Ladík bude bit."
 
Šmarjá!
Chukcha má dva zuby zlatý a nic mu neni svatý 
Koňští androidi (hipoidi) měli mezi zadníma nohama objímku, kam se jim našroubovaly koule. Uživatel si mohl vybrat ze široké škály, podle toho, zda chtěl koně mírného, bujného či divokého. (Klisny byly k mání jen v jednom modelu.)
Bylo mi jasné, že se to neujme, dostihová lobby bude proti.
 
lillyofthevalley   chci tam!
Moc si nepamatuji. Jen, že jsem s dětmi cestovala po Praze tramvajemi, měly jsme to jako nějakou privátní bojovku. Cílem byl zřejmě Větrník. Dvojku jsme pustily, ale do jedničky naběhly - byla to zvláštní jednička, první vagón měl kupé a to první bylo kuřácké, u okna stolek se sedačkami pro tři, na dvou seděli staří dědci, vmáčkla jsem se k nim. U stolku to působilo narvaně, přitom kupé bylo velké. Ale celé to vypadalo a smrdělo jak v popelníku socialistického vlaku, tak jsem se snažila nějak vycouvat za dětmi, které postupovaly dále do vlaku tramvaje, a jak jsem se snažila z z toho divného sezení vyplést, vzbudila jsem se. Do smradu, který nám zvenku připravil sousedův kocour.
 
Nevím, podobně dobové. Zdrhl jsem dřív, než jsem si je mohl pořádně prohlédnout (jistě důsledek toho, že hasičská auta nemám nakoukaná). Jistě bylo veliké, se stříkačkou, červenobílé. Kupodivu nehoukalo.
Guyver Dej zlu mrkev, ať strčí si ji do prdele  Třeba se pak všem zlepší zrak.
Pan_Azathoth stay chudák pomýlený zelený pičusek 
to hasičské samozřejmě.
Pan_Azathoth stay chudák pomýlený zelený pičusek 
jaké auto to bylo?
Spolu s manželkou jsme v lese udržovali velký oheň, resp. dva ohně po obou stranách blátivé cesty plné kaluží a výmolů, která se táhla po vrstevnici. Do obou ohňů jsme házeli všelijaké kartonové krabice, hadry, rozbitý nábytek, papíry a spisy a prokládali to klacky, posbíranými v okolí. Pak žena odjela pro další palivo a já zůstal s ohni sám. Za chvíli slyším, že se blíží auto. Vylezl jsem tedy trochu do svahu nad cestou a předstíral jsem, že hledám houby. Projela modrá dodávka. Užuž jsem se chtěl k ohňům vrátit, když jsem mezi stromy zahlédl, že přijíždí hasičské auto. Dal jsem se na útěk lesem, vyběhl na kopec a tam se skryl v rašeliništi mezi vřesem. Ale ONI už byli všude kolem, nadběhli mi z druhé strany kopce a viděli, jak se schovávám. Věděl jsem, že nemám šanci, tak jsem se jim vzdal. Dával jsem najevo, že se hrozně stydím - za ten oheň i za útěk. Odvedli mne do vesnice, kde mne drželi v jakémsi chlívku. Ale chovali se ke mně docela hezky; za chvíli přijeli i hasiči a ti mne utěšovali, že se vše podařilo uhasit "i ty kořenové systémy". Pak dorazila manželka, která mne hledala a došlo jí, co se stalo. Nakonec nás pustili a nic se nám nestalo, jen můj otec mi vyčtl: "to jsi musel spálit i tu mou textilní tašku?" (o žádné tašce nic nevím, ale pálil jsem např. jeho skripta z VŠCHT)
 
El_Diablo Nikdo není dokonalý, až na  Chucka Norrise!
Krásný sen!