Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravují:

Dadel,
Finwe,
Hercoš,
caracho

Může vás zajímat



Reklama



Sivý čtverák - web

Náš dědeček má liškou podšitý kožíšek. Tento klub je věnován dědečkovým žertíkům, dědečkovi, jeho sivosti a šelmovitosti, Ladíkovi a dalším postavám nejhumornějšího cyklu všech dob.

Nechť se projeví soukromé archivy, ale i osobní kreativita, ať vrátíme na pomyslný piedestal to, co si na něm být opravdu zaslouží.

Sivý čtverák - stránky

Všechny dosud publikované žerty ZDE!

Přehled exerpce originálních Sivákových žertíků ZDE!

Projekt Čtverák do škol: se řeší v tomto klubu


Pokud budete uvádět ftip z vlastní dílny, napište do titulku "vlastní tvorba". Je to z důvodu, aby jej bylo možné jednodušeji zaznamenat. Pokud v titulku nic nebude, nelze vyloučit, že váš vtip skončí v zapomnění...

Radalf_Hyperborejec Polofašistický havloid 
laskavost z toho jen kape!
Gustav_Husak  
vlastní tvorba
Seděl takto dědoušek u okna svého výminku a díval se ven.
Najednou jako na zavolání přiběhl Ladík.
"Dědoušku, dědou..."
"Ticho, chlapče," uťal Ladíkovu šlajfernu děd, "vzpomínám na ty krásné časy, kdy jsem mladý byl. Však věz, tamo po cestě k našemu domu zrovna jde dívka, do které jsem se před padesáti lety zamiloval... první láska, to je krása. Také to poznáš, Ladíku či už možná... však jsem od maminky slyšel, že prý po porybného Pepičce kradí pokukuješ..."
"Ale dědoušku..." zakoktal se Ladík, "to je určitě nějaký omyl, já přece..."
"Ladíku," usmál se dědoušek, "mně lháti nemusíš. Jsi již velký chlapec a když já byl chlapec jako ty, též jsem po děvčatech pokukoval... a občas zkusil i něco více..." mrkl na vnoučka dědoušek.
"Ale nechceš-li věděti, která že je to ta dívka, do které jsem se před padesáti lety zamiloval? První láska, to je krása... a tu dívku dokonce znáš!"
"Není možná, dědoušku! Znám-li tu dívku, pojím prvního dílu Káji Maříka! Neznám-li, dáte vy mně zlatku ze své penze!"
Domluveno, ujednáno.
Poté dědoušek okna otevřel a Ladík z něho vyhlédl:
"Ale dědoušku, vždyť po cestě jde akorát naše babič... ... ... ... ach tak!"
 
ku příležitosti výstavy „Divoši, zrůdy a lidské kuriozity“
Přiblížily se dědečkovy osmdesátiny a vnoučata věděla, že nesmějí nic ponechat náhodě, chtějí-li starcovy oslavy přežít bez obvyklého výprasku sukovicí. Všichni proto již půl roku předem šetřili každý krejcar z mrzkého kapesného, aby mohli dědečkovi koupit vysněnou ozdobu na zahrádku, kterou každý den opečovával s láskou až nevídanou.
Když konečně nastal onen slavný den, Ladík vítězoslavně vystoupil z vlaku od Prahy a nakráčel do stavení s balíkem převázaným velkou mašlí. Jen co však stařík dar vybalil, jeho lesknoucí se očička se změnila ve vražedně zírající bulvy...
„Ale dě... dědečku,“ rozkoktal se Ladík. Doposud nikdy neviděl svého prarodiče tak brunátného, až jej pojala starost o jubilantovo zdraví. „Přeci jste si sám přál k narozeninám na zahrádku trpaslíka?“
Prošedivělý kmet zatím vykřikoval ty nejstrašnější kletby, jichž se přiučil u kamarádů z prusko-rakouské vojny.
Jen drobný mužík zkroucený v úhledné klícce neříkal nic a smutně hleděl kamsi za humna.
 
Gustav_Husak  
Sestřičky s Ladíkem na něho jen nechápavě hleděli.
přijde mi nešťastné, byť jest to, zdá se, jazykově správně.

Ladík se sestřičkami na něho... dal bych.
 
xxl idealistický pesimista... a tak 
!!!
Ilmarinen My nevěříme v Ďábla ale Ďábel věří v nás 
„Pojď sem, Ladíku!“ volal dědeček. A s Ladíkem přichvátaly i sestřičky, kupíce se kolem dědouška, jenž držel v ruce kus papíru a neustále do něho nahlížel, potřásaje hlavou.
„Co je to?“ ptal se Ladík.
„Sám nevím!“ odvětil dědeček. „Ale víš, když máš výbornou ze čtení, přečti mi to! Já na to beztoho už nevidím.“ A dědeček podal Ladíkovi onen papír. Ladík dychtivě se ho chopiv, pozorně se naň zadíval a pak pravil: „Na tomto lístku papíru jest napsáno, cituji: »Pantáto, Váš pokojíček přestavěli jsme na garáž. Nezapomeňte zaplatit Domovu za květen.« Konec citace.“
Děd prudce vytrhnul papírek z Ladíkových prstů a cosi si nasupeně brblaje do vousů, odšoural se z místnosti. Sestřičky s Ladíkem na něho jen nechápavě hleděli.
 
markoun fanda mrtvejch červů 
dík
Sivý Ladík!
!!! (už tehdy!)
!!!
czekotay Bůh není a my jsme jeho  proroci.
Konečně!
gorgona "cože?" ... to není otázka, to je epitaf 
)))
Pan_Azathoth stay chudák pomýlený zelený pičusek 
1901; L. V. Volenec / 2017; P. Azathoth
„Pojď sem, Ladíku!“ volal dědeček. A s Ladíkem přichvátaly i jeho sestřičky, kupíce se kolem dědouška, jenž držel v ruce kus papíru a neustále do něho nahlížel, potřásaje hlavou.
„Co je to?“ ptal se Ladík.
„Sám nevím!“ odvětil dědeček. „Ale víš, když máš výbornou ze čtení, přečti mi to! Já na to beztoho už nevidím.“ A dědeček podal Ladíkovi onen papír. Ladík dychtivě se ho chopiv, pozorně se naň zadíval a pak pravil: „Na tomto lístku papíru jest napsáno, cituji: »Toho přečísti nedovedu.« Konec citace.“
Děd prudce vytrhnul papírek z Ladíkových prstů a cosi si nasupeně brblaje do vousů, odšoural se z místnosti. Sestřičky s Ladíkem na něho jen nechápavě hleděli.
 
czekotay Bůh není a my jsme jeho  proroci.
Jednoho nedělního odpoledne hledal drahně času Ladík svého králíčka.
„Kde může být?“ zeptal se nakonec dědečka.
„Ten bude tam, co mrkev,“ navrhl moudrý děd.
„To je dobrý nápad!“ rozzářil se Ladíkův obličej úsměvem.
Po několika hodinách pátrání se však vrátil domu smuten, s prázdnou. Postěžoval si dědečkovi na svůj neúspěch.
„Inu,“ podotkl sivý čtverák, "kéž bys, vnoučku, měl slechy jako ten králík! Pak by ses nepřeslechl, když jsem říkal, že je již týden mrtev!"
 
Čekal jsem jinou pointu:

Jednoho nedělního odpoledne hledal drahně času Ladík svého králíčka.
„Kde může být?“ zeptal se nakonec dědečka.
„Zkus hledat někde, kde by mohla být mrkev,“ navrhl moudrý děd.
„To je dobrý nápad!“ rozzářil se Ladíkův obličej úsměvem.
„Pod zemí,“ dodal sivý čtverák, pozoruje své od lopaty mozolnaté ruce.

DJ Slamák je to slusny clovek co lubi   kladiva
Tak hezký žert tu už pěkných pár let nebyl!
Radalf_Hyperborejec Polofašistický havloid 
velmi sivé!!!
xxl idealistický pesimista... a tak 
!
(třeba tento klub ještě zažije renesanci, už dlouho tu nic nebylo)