Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Humor a zábava

Spravují:

Dadel,
Finwe,
Hercoš,
caracho

Může vás zajímat



Reklama



Sivý čtverák - web

Náš dědeček má liškou podšitý kožíšek. Tento klub je věnován dědečkovým žertíkům, dědečkovi, jeho sivosti a šelmovitosti, Ladíkovi a dalším postavám nejhumornějšího cyklu všech dob.

Nechť se projeví soukromé archivy, ale i osobní kreativita, ať vrátíme na pomyslný piedestal to, co si na něm být opravdu zaslouží.

Sivý čtverák - stránky

Všechny dosud publikované žerty ZDE!

Přehled exerpce originálních Sivákových žertíků ZDE!

Projekt Čtverák do škol: se řeší v tomto klubu


Pokud budete uvádět ftip z vlastní dílny, napište do titulku "vlastní tvorba". Je to z důvodu, aby jej bylo možné jednodušeji zaznamenat. Pokud v titulku nic nebude, nelze vyloučit, že váš vtip skončí v zapomnění...

Pan_Azathoth chudák pomýlený zelený pičusek 
sivý čtverák jako audiokniha, načteno kvalitním syntetickým hlasem eliška

v klasických jsou vynechány matematické a vizuální žertíky, které by v čtené podobě nefungovaly; moderní jsou načteny až někdy do r. 2012

http://uloz.to/xVHMEHRj/sivak-classic-zip
http://uloz.to/xXz7tzSA/sivak-modern-zip
 
Dnes jsem pěkně napálil našeho pana přednostu.
???
Zakoupil jsem si zpáteční lístek do Dlouhé Lhoty a pak jsem šel pěšky.

(Kniha Anekdoty ze železnice.)
 
Malá variace:

Když se Ladík vrátil po letech ze zkušené zpátky domů, hnedle z hospody odebral se k sousedu Mráčkovi a jak již brzičko celá ves věděla, zakoupil od něj malé jeho stavení - samotu až na konci Makotřas, kterou Mráček sám neužíval.

Dědouška arciť mrzelo, že si Ladík naň hned nevzpomněl a dokonce ani do rodného domku nezavítal, byť jej zde již - pravda - maminka nečekala... O to raději zaslechl pak, že se Ladík po něm shání a jej v novém domku svém viděti chce. Ruče a chutě za ním vyrazil. Když konečně na dvorek Ladíkova obydlí dorazil, ten jej s povědomým úsměvem přivítal, ukázal na zchátralou střechu, na zemi ležící hromadu tašek nových a těžkých a pravil: "Inu, dědečku, zrovna takového taškáře bych dnes potřeboval - " a s temným pohledem hnal surově kmeta na žebřík.

Tak dědoušek seznal, že jej Ladík již přerostl. "Ach tak," pravil, padaje naznak se střechy na holou zem.
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
"Zdalipak víš, Ladíku, co to je, když je to zelené a má to dva rohy a čtyři nohy? "
"To bude kráva, dědečku. A ta zeleň je tam jen proto, aby se hádanka tak snadno neuhodla."

"Inu, uhodls. "

Později svěřoval se Ladík tatinkovi: "Zdá se mi, že děd je poněkud desivý. "
 
danielsoft actually is  Danny
mini- vlastní tvorba
Když se již dospělý Ladík začal poté, co chtěl opravit spadené tašky na střeše svého hospodářství, prvně shánět po taškáři, z úšklebků okolí pochopil, kam ho zavedla výchova a výuka jeho děda a již pouze pravil: "ach tak".
 
Ještěže kouř z krematorií jde dneska na druhou stranu, pomyslel si Stierlitz?
Kristian Celestial Emporium of   Benevolent Knowledge
No, to se mi celé zdá být úplně jinde.
 
Hned první - !!!
Velmi sivé příběhy zveřejňuje na svém fb profilu nakladatel Jiří Padevět. Jen malou ochutnávku:

Ani nevnímal obličeje, které se na něj dívaly. Seděl v autě a nevnímal vlastně nic kromě vlastních vzpomínek. Myslel na slavnostní uniformu a na vyzdobenou rakev prezidenta osvoboditele. Stál u ní čestnou stráž a pak šel s ostatními důstojníky v čele smutečního průvodu. Ve stejné uniformě stál potom doma před zrcadlem, když se dozvěděl o podpisu dohody v Mnichově a když bylo jasné, že stát přestane existovat. Seděl na židli před zrcadlem, díval se na řadu vyznamenání, včetně těch legionářských a pak si je postupně začal jedno po druhém z uniformy odepínat. Nakonec odepnul opasek se šavlí a sundal blůzu od uniformy. Tekly mu slzy.
Obličeje v autě nevnímal, ale zvuky ano. Motor se zastavil a všichni vystoupili. Řidič zvedl kapotu, bylo jasné, že hned nepojedou. Zřejmě nemají benzín. Z města pod nimi byla sem tam slyšet střelba. Uniformu, kterou si tenkrát sundal před zrcadlem už dávno nenosil, ale pistoli ano. Teď vnímal i ty udivené obličeje, když zbraň vyndal. Neřekl ani slovo a střelil se do spánku. Dole ve městě začínalo povstání.

------------------------

Poslední den prázdnin připadl na čtvrtek. Školník Tadeusz celý den drhnul dřevěné podlahy, natíral poslední škrábance ve starých černých tabulích, zasklil okno na chlapeckém záchodku a ještě pral houby. Křídu nakoupil už na začátku prázdnin, když Przytkowicemi procházel podomní papírník Samuel. Těšil se na zítřek, až budovu školy zase zaplní děti z okolních vesnic a on bude hrát s novým panem učitelem karty. Pan učitel přijede brzy ráno až z Krakova a karty prý hraje báječně. Zítra se seznámí. Zítra je pátek 1. září 1939.

------------------------

Mucholapky už nezabíraly. Adjutant je sice každé ráno vyměňoval, ale much bylo pořád plno. V kanceláři to bzučelo, černalo se, mouchy sedaly dokonce i na úřední listiny s nápisem Geheim. Dělalo se mu z nich špatně. Kdyby je alespoň mohl zabít, ale od dětství se mu zabíjení hnusilo. Představil si, že mouchu trefí, úplně slyšel ten praskavý zvuk, který si pamatoval z dětství a udělalo se mu špatně od žaludku. Nesnídal, všude samé mouchy a ještě to nesnesitelné horko. Musel ven. Rozrazil dveře od kanceláře a prošel chodbou k hlavním dveřím. Konečně na vzduchu. Ještěže kouř z krematorií jde dneska na druhou stranu.

--------------------------

Oknem, rozbitým už několik měsíců a zalepeným starými novinami táhlo. Ležel v posteli, střídavě si přitahoval krátkou umolousanou deku rukama skoro pod bradu, za chvíli ji zase stahoval, protože mu táhlo na nohy i do polobotek. Položil knihu, vstal a přes zapnuté sako s ohrnutým límcem si ještě oblékl zimník, kterým předtím utěsnil díru mezi prahem a dveřmi, kterou taky táhlo. No, zase alespoň není cítit plesnivá zeď, když pokojem profukuje. Vlezl zpátky do postele a zkusil se přikrýt dekou. Otevřel knihu, ta jediná ho dokázala zahřát.
„Efendi, jsi statečný a šlechetný muž!“ ozvalo se z knihy a ve stanu, postaveném na poušti voněly čerstvé datle a fíky. Kara ben Nemsí efendi byl opravdu statečný muž a rozhodně se netřásl zimou v nejchudším domě nejchudší vídeňské čtvrti. Četl dál, blízkovýchodní slunce ho z knihy hřálo, ale vídeňský průvan ho držel v realitě. Dveře se otevřely a Kubiczek, jako obvykle začal mluvit rovnou, bez pozdravu. Teď už se na Karla Maye nesoustředí vůbec. Průvan, hlad, plíseň, Kubiczek. Adolf znechuceně pustil knihu na podlahu. Najednou měl chuť se zahřát jejím plamenem.

---------------------------------

Už podruhé se dnes píchla jehlou do prstu. Hned ráno, když přišla a slečna Prchalová jí přidělila práci. Teď odpoledne znovu. Těšila se už domů, ale nejdřív musela došít. Spěchala a proto se píchla. Krev se objevila na prstu hned a ona prst hned zvedla ke rtům, aby nezašpinila látku, ze které šila. Zvláštní, že se píchla skoro do stejného místa jako ráno. Má špatný den, už aby byla doma. Dál se věnovala práci a pak to konečně bylo hotové. Oblékla si jupku, uvázala šátek, vzala svůj košík a ani se nerozloučila se slečnou, která něco dělala vedle. Vyšla rychlým krokem z města a vyhýbala se březnovému blátu a loužím. Měla to domů něco přes půl hodiny a věděla, že když mine boží muka a dojde na kopec k velké borovici, bude mít polovinu cesty za sebou. V tomhle místě se vždycky podívala zpátky, Polná odsud byla krásně vidět.

---------------------------------------


Seděl konečně v kupé a doufal, že se každou chvíli vlak rozjede. Jednopatrová, podlouhlá budova nádraží, vlastně stejná jako všude v monarchii, bzučela jak úl, ale on nevnímal ani nosiče zavazadel, ani dělníky a uzlíčkem prádla v ruce, ani paničku s důstojníkem, ani hlouček ortodoxních židů, kterým se kymácely ze vzrušeného hovoru pejzy sem tam kolem hlavy. Už pár let, prakticky od svých 20 narozenin, jezdil po celé říši císaře Franze Josefa I. jako obchodní cestující s koupacími vanami, sprchovými hlavicemi, kotli na ohřev vody a plynovým potrubím. Otec měl továrnu a cizím lidem nedůvěřoval, takže obchodní cestující dělali prakticky všichni rodinní příslušníci mužského pohlaví, kromě bratra Samuela, který studoval Talmud. Vláčel sebou katalogy, na jejichž titulní straně seděla dáma s vyčesanými vlasy ve vaně a byla u toho úplně oblečená, tedy alespoň ta část, co z ní byla na obrázku vidět. Usmívala se. Uvnitř katalogu už byly jen ocelorytiny potrubí, van, dřezů, sprchových hlavic, hořáků, kohoutů a kotlů. Prodal kotle v Terstu, potrubí v Laibachu, další potrubí a spoustu kohoutů v Praze a Hradci Králové, pár van v Prešpurku, dokonce v Iglau jeden kotel. Uzavřel velký kontrakt na vybavení městských lázní v Lemberku, z čehož měl takovou radost, že otci telegrafoval. Ani neodpověděl, šetřil. Jenom v tomhle městě ani jeden kohout, ani metr potrubí, prostě nic. Velké hraniční město, velké nádraží, vinopalna a lihovar a prostě vůbec nic. Vlastně nejhorší zastávka za poslední tři roky. Pohádal se v hotelu Zator tak, že se nakvap stěhoval do hotelu Herz. Tam mu v restauraci číšnický učeň vyklopil polévku do klína. Obchody nešly a nešly. Na trhu na náměstí mu kapsář ukradl portmonku. Část hotovosti měl naštěstí v hotelu a doklady taky, ale přišel o trochu peněz a všechny fotografie. A jízdenku na vlak do Krakova. Musel si koupit novou. Teď už v tom vlaku seděl a předsevzal si, že do tohohle města, na tohle nádraží se nikdy nevrátí. Ale pohlednici si Jakob Leibowitz koupil, jako v každém městě, které navštívil. Bylo na ní napsáno Gruss aus Oswiecim.


----------------------------


Všichni kluci utekli, byli prostě rychlejší. Snažil se taky kličkovat kolem potoka, využít křoví a mlází, ale slyšel funění pana Podzemského neúprosně blízko. Dupání jeho bot mu znělo silněji než vlastní srdce. Věděl, že ho chytne. Buďto upadne, a pan Podzemský ho chytne, nebo mu dojdou síly a ucítí jeho ruku na rameni. Potil se, větvičky ho šlehaly do tváří a do nohou, ale ještě pořád běžel. A začalo to tak pěkně. Sešli se za Horákovic statkem, jak naplánovali. Venca přinesl sirky, jak slíbil. Tonda přišel sice později, ale taky donesl, co slíbil. Musel to vzít polem a podél lesa, protože přes vesnici jít nemohl. Klopýtal přes oranici a ostatní kluci s napětím sledovali každý jeho pohyb. V rukou třímal, trochu jako pan farář Štenberka při procesí monstranci, pětilitrovou zavařovací lahev, plnou žluté tekutiny. Někdo z kluků řekl, že to vypadá jako chcanky a všichni se smáli. Když Tonda konečně doklopýtal, obklopili ho kluci a každý si chtěl na sklenici sáhnout. Každý si přivoněl k benzínu. Benzín. Konečně udělají pořádný oheň. Polili benzínem opatrně ty staré hadry, co sem nanosili, pak na ně dali větve. Pak se snad celou věčnost hádali, kdo škrtne sirkou první. Nakonec škrtal Venca, sirky byly jeho. Jenže tam asi dali toho benzínu moc. Sotva uskočili a chvíli se dívali, jak oheň rychle přeskočil, a začala hořet jabloň. Už se nedívali, už jen zírali. Probral je až řev pana Podzemského. Běželi oranicí k potoku, utíkali a Vencu dokonce napadlo, že utíkají, jako by jim hořelo za patami. A všichni utekli, byli už daleko. Jen jeho pan Podzemský právě chytil. Ten stisk na rameni byl slabší, než čekal, ale stačilo to. Bylo mu jasné, že doma dostane řemenem, jenže to mělo být ještě horší. Vedl ho ke starostovi. Starosta Hejma rozčileného Podzemského, který to celé líčil tak, že málem shořela celá vesnice, vyslechl. To už brečel jako želva, ramena mu poskakovala, nakonec ho starosta pohladil po hlavě, ale jasně řekl, že ho musí odvést domů a všechno vyprávět otci. Ale byl odhodlaný nikoho z kluků neprozradit, ani kdyby táta vytáhl řemen. Jako že ho vytáhne. Nikoho neprozradí, to by s klukama v Lidicích nevydržel.
 
!!!

Znám už od dětství, ovšem s tím, že paní dostala krk, protože "ona tou hlavou rodiny otáčí".
Tipuju, že jde o toto:
Důvtipný sedláček - p1 Důvtipný sedláček - p1 Důvtipný sedláček - p1
Jaase Beware the beast but enjoy the feast he  offers
Dík všem, představu už mám :)
 
já bych to teda přeložil jako "russian asshole"
Do ang. bych to dal jako smart everyman
 
Mazaný mužik (mužik = prostý člověk)
Šumnyj mužik!
Jaase Beware the beast but enjoy the feast he  offers
Překlad by byl?
zdá se, že Sivý čtverák má bratra na širé Rusi...
 photo um1_zps98b23fcb.jpg
 
"Spryt, kurwa!"
jeff.device Letos má pro vás Santa  úplně nový pytel.
cywe, to je sive, budes tam muset jeste jednou