"Ladíku, zdalipak víš, že tvoje maminka je popleta?" tázal se dědeček vnoučka.
"I tomu tak není," oponoval Ladík, "moje matička je velmi bystrá!"
"Koukám, že tě budu muset opět vykrákat za tvé rozčepýřené pačesy!" zvolal děd a otočil se do kuchyně na svou snachu: "Eulálie, copak jsi před chvílí dělala?"
"Pletla jsem vám kulicha, dědečku, abyste zakryl své siviny." odvětila ta.
"Vidíš Ladíku, tvoje maminka je po pletení a tudíž je popleta." smál se děd krákaje Ladíka až vlasy padaly.
Ladík tiše sténal a myslil si, do kterého starobince dědečka umístí...
Doběla rozžhavený pohrabáč by také nezněl špatně. :)
lehká parafráze
"Vyučíš se bohulibému povolání, navíc hodnému tvého jména," huhlal děd zlověstně, blíže se s ostrým pletacím drátem v ruce k vnoučkovi. "Budeš slepým ladičem pián."
vlastní tvorba
"Dám ti úkol hodný tvého jména," řekl ondyno dědeček svému vnukovi. Ladík se nadmul pýchou a následoval starého pána do obývacího pokoje.
"Hodný mého jména..." šeptal si v očekávání.
"Tak, Ladíku, teď naladíš naši kytaru!" usmál se sivý děd.
aspoň máme co slavit, že jo
Jaro 1942, protektorát Böhmen und Mähren, Bezirk Slaný, obec Makotřasy.
Ladík s dědečkem posedávají na zahrádce a vesele si rozprávějí. Najednou dědeček zvážní, nakloní se ke svému vnoučkovi a zašeptá:
"Zdalipak víš, Ladíku, že soused Pechman z Lidic má půdu plnou padáků?"
"Že by snad ten dobrý muž ukrýval parašutisty či jejich vybavení?" zajímalo malého vlastence.
"I kdepak, vítr mu tam na podzim nafoukal semínka z pampelišek a ten starý nepořádník si ještě nezametl!" smál se děd a s ním i celá rodina.
Jediný, kdo se nesmál, byl kolemjdoucí konfident Ryšánek, kterému služební horlivost nedopřála vyslechnout čtverákův žertík až k pointě.
Není mrtvo, co věčně může žertovat
ač i sám hrobník musí dceru pochovat.
toho dne byl sivý čtverák tak blízko prozrazení, jako nikdy předtím
Čtu teď novou knížku Zdeňka Šmída o Otavě a v pasáži věnované zámku ve Střelských Hošticích jsem narazil na následující mysteriózní pasáž:
Kolem zámku tlačil kolo chlap v maskáčích, tak starý, že mi připadal jako duch některého zde náhodně utraceného vojáka. Zahleděl se na mě, zastavil a laskavě řekl: "Copa tady šmejdíš?" V hlase měl tolik přízně, že jsem ho nedokázal odbýt. Odpověděl jsem, že píšu knížku o Střelských Hošticích. Chvíli mu trvalo, než se s tím smířil, a pak povídá: "Tady není vo čom psát, pojeď k nám do Katovic. U nás je to hezčí. Víš, že v Katovicích prší nahoru?"
Vysvětlil, že v Katovicích mají Katovickou Horu, a když na ni prší, prší na horu. To je, co? Se smíchem se vyhoupl na kolo a odejel.
herdek, to je skoro novela!
To je celkem jedno, sice to používá jenom ten jeden robot ze Šanghaje, ale jde to lehce promazat (bylo jich tam asi 10 za rok).
a jsou žertíky spamovacích robotů dostatečně sivé?
Možná by se mohl odstranit odkaz
"Pokud vás při čtení také něco napadne, můžete využít možnosti přidat váš výtvor" -
zatím ho využívají jen spamovací roboti.
wuxia: Dík, vskutku sivé!
Vaslaf: Hm, nějaký nemytý Joska tam udělal jakýsi šprýmovný vtípek s ověřováním data, ale už byl vypráskán a chyba napravena, dík za upozornění.
