Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Koníčky a zálibyNové

Spravují:

Misa,
Claricia



Reklama



Fórum o Actapublica - tam směřujte příspěvky o této aplikaci, dotazy na funkčnost apod.
Fórum o eBadatelna (SOA Praha) - připomínky k této aplikaci směřujte tam
Fórum o archivním katalogu AHMP - diskuse o (ne)fungování badatelského systému AHMP, zpřístupňovaných datech, apod.
Fórum o genetické genealogii - o testech DNA a všem souvisejícím

Rody "stěhovavých" povolání - společný projekt pro mapování mlynářů, kovářů, pivovarníků, ovčáků a dalších povolání, která se za svou prací stěhovala z místa na místo.
Rozcestník genealogických odkazů
Genebáze

Žádosti o čtení záznamů patří spíše na http://genealogie.taby.cz - tady většinou mnoho pochopení nenajdou.

To mne nepřekvapuje, na to narážím neustále napříč ČR. Snad se to v SOA Praha trochu pohne, je to asi poslední oblastní archiv, který nemá digitalizované a zpřístupněné matriky. Ono je to někdy utrpení, třeba farnost Dolní Kralovice, pár vesniček, ale např. kniha narozených pokrývá období 1832-1838.
Co jsem ale předtím přehlédl, že jsou online seznamy matrik na matričních úřadech. A potvrdilo se mi podezření, že Příbram matriky neodevzdává, třeba narození 1904-1908, zemřelí 1922-1930 a další už měly být v archivu 8-12 let.
Tak jsem koukal do aktualit na ebadatelnu, protože už dlouho nepřidali žádné matriky a skoro nic z toho, co potřebuji, není ještě online a čtu tam, že skenují školní a obecní kroniky. Takže nemají dokončeny matriky a už se vrhají na jiné archivní prameny, ach jo :(
 
Taky jsem se setkal spíš s tím, co píše eva48. Provozoval mlýn, to nezvládne kolemjdoucí. Mlynář musel svoji práci dobře znát, musel umět mlýn opravit či vylepšit, musel rozumět vodním stavbám, díky kterým měl pohon. A třeba jen výroba hřídele vodního kola byla docela alchymie... Setkal jsem se tedy spíš s tím, že mlýn byl osazen jiným mlynářem, resp. "přebytečným synem" mlynáře z jiného mlýna.
eva48 hronovsko pardubicko 
Baarova matka byla rozená Šeplová, dcera ze starého rodu klenečských mlynářů Šimanců. Její sestřenicí byla matka Pozdějšího spisovatele Jana Vrby.
eva48 hronovsko pardubicko 
Nevím, jestli vám to k něčemu bude, ale o Janu Vrbovi se dočtete v souvislosti s Jindřichem Šimonem Baarem, i na internetu, a jsou tam popsány i rodinné vazby. Takže zkuste Klenčí pod Čerchovem.
eva48 hronovsko pardubicko 
Předpokládám, že mlynářem se i v době těsně po třicetileté válce mohl stát pouze člověk, který mlynářskému řemeslu rozuměl, protože jinak by byl pánovi k ničemu. Nemusel být úplně bohatý, ale musel mlýn buď zaplatit hotově, nebo ho postupně splácel. Kdokoli to asi být nemohl.
Zdravím všechny. Mám jeden dotaz. Stalo se vám někomu, že by v soupisu poddaných podle víry z 1651 byla jedna manželská dvojice 2x na jednom panství (ale v různých obcích)? Je to vůbec reálné, aby se něco takového stalo? Nebo to technicky není možné? Sice to samozřejmě mohou být dvě různé manž. dvojice. A druhý dotaz. Kdo za "sortu" lidí si mohl od vrchnosti pronajmout mlýn (těsně po 30-leté válce)? Museli to být zákonitě bohatí lidé nebo o "zámožnost" ani tak nešlo a klidně se to mohlo pronajmout podruhům (hlavně aby odváděli jak měli)? Díky
 
Spisovatel Jan Vrba
Dobrý den, nenarazil někdo z Vás někde na rodokmen spisovatele Jan Vrby? Děkuji
 
Díky! Zkusím to ještě ověřit přes sourozence a pripadne kouknout na to, jak vystupují ten Mlynář s manželkou v roli kmotrů apod.
Tohle je obvyklejší, než by se leckterému badateli líbilo. Takže ano, v tomto období to mohlo takto alternovat.
změna příjmení
Mám předka Matouše Nekoksu, který byl mlynářem ve Velkém Újezdě a okolí na začátku 18. století. Podle všeho se narodil v obci Svrčov někdy kolem roku 1680 Jiřímu Nekoksovi. Tam ho ale nemůžu najít. Ale v roce 1677 se narodil nějaký Matouš, syn Jiřího Mlynáře. Je možné, že jde o hledaného Nekoksu? Pokud byl Jiří Nekoksa taky mlynář, je možné, že ho v matrice uvádějí jako Mlynáře a ne jako Nekoksu?
 
Díky moc!
Hoštice u Volyně naleznete ještě pod Volyní, stačí se podívat v zeměpisném rejstříku (http://digi.ceskearchivy.cz/hostice4) na kolonku matriční knihy. Milíkovice jsou pod Strakonicemi, i když zde zřejmě chybí popis (brzy doplníme). S pozdravem MH
Hoštice u Volyně
Nevíte někdo, jestli existují matriky pro Hoštice u Volyně a Milíkovice (okres Strakonice) před rokem 1787? Vím, že malinko (1784-1787) je snad přímo ve strakonických matrikách, ale před tím už fakt nic?
 
zum behuf der verehelichung ist ... ausgefolgt worden - v zájmu, kvůli manželství ... byl předán - nic konkrétního a navíc na předchozí stránce je táž poznámka čitelnější. Zkoušel bych asi toho správce, z jakého zdroje k tomu přišel.
Nevím, jestli je to k něčemu: nedaleko Telče je Klatovec a v tamní matrice Novotní jsou - ve Studené.
Je to v cizím rodokmenu na MyHeritage. Mohl bych se zkusit zeptat jeho správce, nejsem si jist, jestli bude vědět něco navíc oproti tomu, co napsal do rodokmenu, je z Maďarska a tak jsem si myslel, že v Česku se budu lépe orientovat já.

Což se tedy nepotvrzuje.

V Poděbradech jsem snad našel narození matky Anny Krodlové - jestli je to tahle Anna Ludmila *20.9.1811: http://ebadatelna.soapraha.cz/d/11850/175 - rodiče souhlasí, je tam poznámka o vydání křestního listu roku 1835, bohužel ji moc nepřečtu, mohlo by to být ke svatbě mimo farnost?

V Modřovicích jsem našel narození Františka Novotného 14.2.1801: http://ebadatelna.soapraha.cz/d/10880/89 - asi mohl být o 10 let starší než manželka, ale indicie to je slabá, protože Novotný je třetí nejčastější příjmení a František býval také velmi častý. Ale aspoň nezemřel ve farnosti Třebsko.

A to, kde je napsáno odkud má být (nebo ti jeho rodiče), na to odkaz není?
V Poděbradech a širším okolí je Novotných jak naseto.