Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Koníčky a zálibyNové

Spravují:

Misa,
Claricia



Reklama



Fórum o Actapublica - tam směřujte příspěvky o této aplikaci, dotazy na funkčnost apod.
Fórum o eBadatelna (SOA Praha) - připomínky k této aplikaci směřujte tam
Fórum o archivním katalogu AHMP - diskuse o (ne)fungování badatelského systému AHMP, zpřístupňovaných datech, apod.
Fórum o genetické genealogii - o testech DNA a všem souvisejícím

Rody "stěhovavých" povolání - společný projekt pro mapování mlynářů, kovářů, pivovarníků, ovčáků a dalších povolání, která se za svou prací stěhovala z místa na místo.
Rozcestník genealogických odkazů
Genebáze

Žádosti o čtení záznamů patří spíše na http://genealogie.taby.cz - tady většinou mnoho pochopení nenajdou.

Díky! Mě právě zarazily případy, kdy sice dítě z prvního manželství prokazatelně existuje, ale nebydlí spolu s novou rodinou a v závěti "nového" otce není ani zmíněno. Asi to opravdu tito potomci neměli lehké.
eva48 hronovsko pardubicko 
Pokud měl první manžel a otec dítěte nějaký majetek, tak po něm jeho vlastní dítě mohlo dědit, až nabylo zletilosti. Do té doby majetek spravoval poručník / a také většinou rozhodoval o tomto dítěti až do jeho zletilosti/. Poručníkem mohl být nějaký muž z blízkého příbuzenstva, strýc apod. Někdy to taky dopadlo špatně, protože poručník s majetkem zacházel špatně a dítě nezdědilo nic. Bylo to asi různé. Někdy dítě zůstalo v rodině, někdy je zase poslali daleko pryč, aby "nepřekáželo". To je téma na celé romány.
SAGITARIUS  
Stejně. Všechny matriky až od 1785. Možná lehl popelem tehdejší archiv.
Taky jsem tam pátral a podle toho, co jsem nalezl, hořel roku 1827 Rychnov. Že byla rychnovská fara v obvodu fary Dolní Cerekve, to nemělo na matriky dle mého názoru vliv. Možná někdo jiný ví víc, ale já v této oblasti skončil u indexu N od r. 1730 jako nejstaršího zdroje, bohužel.
SAGITARIUS  
Měl bych také jeden dotaz, pokud se tu najde nějaký lokální znalec - měl jsem teď nějaké hledání ve farnosti Nový Rychnov, resp. obec Chaloupky, spadající pod SOA Třeboň. Tam je v průzkumníku uvedena poznámka "Před rokem 1785 náležela novorychnovská farnost do obvodu fary Dolní Cerekev (MZA Brno). Mnohé matriční knihy však byly zničeny při požáru města v roce 1827"
Jenže ve faře Dolní Cerekev jsem k těmto obcím nenašel žádnou knihu, přičemž samotná Dolní Cerekev mi od pohledu přijde dost obsáhlá, bez zjevných mezer. Tak nevím, buď jim shořeli jen ty knihy Rychnova, a to všechny? (a v tom případě je ta poznámka v Třeboni trochu matoucí) Anebo jsou zbytky umístěné ještě někde jinde? (Rychnov ani Chaloupky to nenajde ani když je zadám do vyhledávání v MZA)
Nevěděl by někdo znalý té oblasti?
 
Rád jsem pomohl - dělám to pro radost a potěšení sobě i jiným - alespoň jeden dobrý skutek denně :-)
Profík určitě nejsem, to není můj styl - zrovna teď mi jedna "profesionálka" z Hradce Králové otravně spamuje reklamami na všech možných webech.

Malá rada - máte-li problém u nějakého zápisu - najděte si ostatní děti těchto rodičů, jejich narození, svatbu, úmrtí - někdy to pomůže.

Upřesnění pro Petronilu - Rohanové získali inkolát v roce 1808, ale Semilské panství zakoupili až v roce 1824, od válečného zbohatlíka tkalce Veitha, to už byl Vacátko Antonín (II) na světě. To bych spíše tipoval Lichtensteiny, s ohledem na to Švábsko.
Kromě vojáků v době napoleonských válek bych si také podívala na majitele panství Semily z rodu Rohan-Rochefort.
kapitanMazel  
Smekám a děkuji moc, Abuline. Tady se právě pozná začátečník jako Mazel a profík:-) Pro mě zatím bylo objev už to, že Semily, dnešní Liberecký kraj, mají matriky v Zámrsku, a ne v Litoměřicích, a tak dále (ale tím tu nebudu spamovat obrazovku).
kapitanMazel  
(to slovo helvét jsem tu skutečně užil jako synonymum pro Švýcara; ta má odporná květnatost...)
To si musíte najet na každou konkrétní matriku oddaných a tam kliknout na Popis knihy a tam je hned v prvním řádku Původní název.
Tedy by mělo být např.
A = Kladno 01
B = Kladno 02
E = Kladno 15
atd.
Dobrý den, nedokázali byste mi poradit na jaké konkrétní svazky odkazují zápisy v tomto indexu oddaných - "Kladno 24"? Odkazy na knihy (Lib) jsou v tomto indexu značeny písmenky místo obvyklých čísel, ale nikde jsem nenašel co které písmeno znamená. Domněnka, že by to mohla být počáteční písmena názvů obcí se mi nepotvrzuje, nedaří se mi najít jediný záznam z tohoto indexu.
 
Měl bych jeden obecný dotaz; všichni z vás jistě při svém bádání na tuto situaci mnohokrát narazili: muž se ožení s vdovou, která už má potomka z předchozího manželství, a mají spolu vlastní děti. Jaký status v rodině mělo ono dítě z předchozího manželství? V případech, na které jsem narazil (měšťanské kruhy) mi většinou přišlo, jako by to dítě vůbec neexistovalo. Mělo nějaký nárok na majetek při úmrtí rodičů, atd.?
 
Asi už to tu bylo, ale tři kolečka OOO namísto podpisu (namísto tří křížků neumí-li svědek psáti) by měla znamenat, že dotyčný je žid. Viz

http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=5168565&mcp=&s=djvu&author=
 
michalekvaclav  
Dobrý den.Mohu se optat co jste vypátral?
Pro Evu48 a ZCR
On pan kapitán pojal ten svůj dotaz epicky široce - o žádných helvétech se v matrice nepíše.

Po rychlém čtení je situace je poměrně jednoduchá. matriky jsou dobře oindexované:

1883 - 11.3 se *Jindřich - otec Vacátko Antonín (II.) - matka Anna Tomšová, Zámrsk signatura 5674/snímek 287
- otci bylo 60 let (*19.2.1823) - matce bylo 47 (*21.3.1836) = docela dost
babička dětí Anna Bindrová je u narození vícero (svatba 1857) Antonínových (II) dětí uváděna "ze Švýcar"
- lokalit "Švýcar" je sice několik, dokonce i v oblasti Českého Ráje - ale v tomto případě se opravdu jedná území mimo Království České
- IMHO žádný Binder v letech 1820-30 do Čech nepřišel, ale Vacátko Antonín (I) si přivedl ženu z ciziny

Cizí (na pomezí Švýcarska) původ Anny Binderové je doložen v zápisu o svatbě Antonína (II) a Anny Tomšové = Zámrsk 5204/158,
kde je matka ženicha zapsána "Marie, rozená Antonína Bindra ze Švícarska"

Jindřichův dědeček Antonín (I) a Anna Bindrová mají (po rychlém čtení) v matrikách zapsány pouze dvě děti:
Antonína (II) a dceru Annu ... to je dost málo, možná? už si nějaké "přivedli" s sebou? - nebo Anna záhy zemřela?

Pokud se podíváme na zápis o narození Antonína (II) - (*19.2.1823) je matka Anna Bindrová psána "ze Švábska" = 5192/406
- o tři snímky dále je Anna, při narození dcery Anny = 5192/409 psána ze Schwambergu? z Würtemberska

Takže Anna se opravdu narodila okolo roku 1800 někde v historickém Švábsku = tj. pomezí dnešních Švýcar-Würtemberska-Bavor, ten Schwamberg jsem nehledal.
Jak se Antonín (I) dostal do Švábska je ke zkoumání - jedna z možností může být i vojenské tažení při napoleonských válkách a léčení zranění, tak jako jsou francouzské rodiny u Šlapanic :-).

Jo - pane kapitáne - budete si muset rodinné legendy o to Švýcarsko rozšířit.

 
byl by originální záznam? (ne že bych pochyboval, ale ono se stane ledacos a i bych to rád viděl na vlastní oči)
eva48 hronovsko pardubicko 
Latinsky se Švýcarsko jmenuje Confederatio Helvetica. A byl to helvét? Není to nějaký farářův vtip?
kapitanMazel  
Vesnice Švýcary, nebo die Schweiz?
Prokutávám se digitalizovanými matrikami devatenáctého století (v rodopisectví jsem jinak ještě na začátku a obdivuji lidi, co před lety vyjížděli do archivů osobně, předobjednávali se a asi si na to brali i dovolenou; tuhle trpělivost bych já asi neměl...), to písmo zatím není takový nezvyk, ale trochu si nevím rady s jedním zápisem z roku 1883, kdy se ve Lhotě č. 43 narodil syn Jindřich otci Antonínu Vacátkovi: "VACÁTKO ANTONÍN, domkář na Lhotě č. 43, syn ANTONÍNA VACÁTKO, chalupníka v Slané č. 11, okres i hejtmanství Semily, a MARIE, dcery ANTONÍNA BINDERA, ze Švýcar." Jde mi tam o ty Švýcary. Okolo oné Lhoty (pod Kozákovem; dnes součást obce Chuchelna, uváděné dříve i jako Kuchelna, neplést s obcí Chuchelná, která má PSČ na sedmičku a je úplně jinde) nemůžu dogooglovat žádnou ves nebo místo, kterému by se říkalo Švýcary nebo Švejcary (snad jen nějaká hodně, hodně vzdálená skála na Plzeňsku, na Strakonicku pak Švejcarova Lhota, ale tady jsme u Semil), a zároveň nepředpokládám, že bych měl předky ze švýcarské konfederace (žiju v tom, že z obou, respektive ze všech stran, vedou moje kořeny vždy na české vsi, a to i v případě jazykově smíšeného česko-pruského pohraničí, k lidem, co se živili prací na poli a kolem baráku, případně měli na zimu nějaké další řemeslo; žádné legendy o francouzských či jiných vojácích nebo kapce šlechtické krve se u nás netradují). Taky jak a proč by se chudák helvét dostal ca. v roce 1820-30 pod Kozákov? Ale zároveň je Binder německé jméno (nezkoumal jsem zatím blíž, ale napadá mi, že by takový historicky první Binder mohl být kdysi dávno vazačem, prakticky čehokoli, od snopů až po knihy). Avšak: matrika narozených je opravdu pečlivě vedená, bez divokých škrtanců nebo pologramotných zápisů příslovečných opilých farářů (nanejvýš různě kolísavě skloňují Vacátka, třeba jako Vacátky, nebo ho neskloní vůbec), u původu těch dětí, byl-li manželský, opravdu až do těch dědů a báb, jak se sluší, a vždy i s jejich příslušností té které vesničky do politických a soudních okresů, jen tady ne. Poradí mi někdo, kde se mám dopátrat oněch Binderových Švýcar?
 
Hajny_Mikovec Jižní Plzeňsko, Nymbursko, Žďárec, Halič 
Díky, mrknu na to
Hodov na Vysočině
Nevím, jestli se to tu už někde neobjevilo. Hezky zpracováno, kéž by bylo ve více obcích : https://www.hodov.cz/historie/b-rodokmeny-domu