Konkrétní zkušenosti mám jen s Apolinářem.
Z NA mi kdysi obecně napsali:
Co se týče vztahu poručníků a matky, je možné jak příbuzenské spojení, to se třeba někdy prarodiče ujali miminka za podpory nalezince a nebo nějaká teta apod. Poručníky dělali jinak většinou lidi za peníze a jsou vedeni zvlášť v knihách, proto dostávali miminka tak brzo po porodu. Ty nejmenší děti byly dávány k ženám, které je mohly kojit, starší pak přešly k jiným - a nebo si je ti první nechali, nebyla pevná pravidla. Ale dá se říct, že to byli takoví externí zaměstnanci porodnice, museli se přihlásit a byli kontrolováni, jak pečují (ale asi moc ne, sleduje-li se úmrtnost nalezenců).
A konkrétně k mému předkovi:
V základní knize nalezince: Köhler Franz, narozen a pokřtěn u Apolináře, muž, příchod 21. 12. - a 21. 12. byl hned předán poručníkům: Johann a Barbara Burian, Velké Babice 10, kouřimský kraj, a poslední poznámka: dne 14. 12. 1843 dosáhl normálního věku.
Pokud se dítě dožilo tohoto věku, končila péče nalezince o ně. Bohužel tu není uvedeno, co se s ním dělo dál. Většinou byly tři možnosti: 1. zůstal u poručníků, 2. byl předán matce 3. byl předán domovské obci po matce. Zde však bohužel není žádné vodítko.
Zajímavé, ale dá se nějak zjistit, kdo takové dítě "adoptoval"?
Z Vídně se dávalo do Čech a asi i Moravy spousta dětí k pěstounům. Je to často vidět v úmrtních matrikách, v některých vsích je každé druhé úmrtí dítě narozené ve Vídni. Otec mého známého se takhle dostal z Vídně na Pelhřimovsko. A děti svobodných matek narozené v Praze u Apolináře si také často brali pěstouni ze středních Čech.
Tam taky byl, ale neměla jsem den narození a i v něm bylo lepší použít index, protože bych se tam proklikávala několika stranama s daným dnem ;)
Druhá narozená byla jinde, normálně v rodině truhlářů, co tam asi byli za prací.
(já mám pak jednu linii, kde děti rodili sice s tím samým, ale před svatbou, což v tom trochu dělá chaos, ale vysloveně neznámého otce jsem zatím neměla)
Někdy je člověk rád, že má "nudný" chalupníky a sedláky co trčí staletí v okruhu 10km a děti rodí způsobně po svatbě :)
Jinak když je místo Vídeň, začínám u Alservorstadtkrankenhaus, tam je většina právě těch svobodných matek, ale někdy i celá dvojice.
Mno, tak jsem si po návštěvě u tchánů přivezla další projekt ;)
Naštěstí měl pár přesných dat a míst, takže se to dalo napojit na online matriční údaje. Je to úplně jiná lokalita, ale už se mi podařilo nakonec vypátrat i dva prapra narozené ve Vídni (jen tak, místo narození: Vídeň, to chcete) a naštěstí se mi podařilo předtím najít jejich svatbu s detailními vídeňskými adresami.
Inu ale ukázalo se, že jeden z nich byl (patrně) odloženec ve vídenském špitálu, kam svobodné ženy často chodili rodit a o jeho matce je jen jméno, přijmení a jako kmotra možná nějaká sestra nebo jiná příbuzná.
Pořád přemýšlím, jestli ho rodina jeho ženy adoptovala, nebo jak se dostal do Čech poté. Podle všeho byla dotyčná Rakušanka.
Poté jeden byl za války v Anglii a pořídil si tam ženu a dítě, ale odešel a dožil v Čechách s jinou ženou. Angličtí příbuzní mají rodokmen, tak se dalo odtušit, že je tam další generace.
A další linie končí opět svobodnou matkou, a to pro změnu někde v Praze, to bude taky legrace jak s matrikami, tak genetickými testy asi ;)
(a muž mě zabije ;)
