Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Koníčky a zálibyNové

Spravují:

Misa,
Claricia



Reklama



Fórum o Actapublica - tam směřujte příspěvky o této aplikaci, dotazy na funkčnost apod.
Fórum o eBadatelna (SOA Praha) - připomínky k této aplikaci směřujte tam
Fórum o archivním katalogu AHMP - diskuse o (ne)fungování badatelského systému AHMP, zpřístupňovaných datech, apod.
Fórum o genetické genealogii - o testech DNA a všem souvisejícím

Rody "stěhovavých" povolání - společný projekt pro mapování mlynářů, kovářů, pivovarníků, ovčáků a dalších povolání, která se za svou prací stěhovala z místa na místo.
Rozcestník genealogických odkazů
Genebáze

Žádosti o čtení záznamů patří spíše na http://genealogie.taby.cz - tady většinou mnoho pochopení nenajdou.

jojo - Blovice = moje chyba.
Rožmberkové vlastnili hrad Vlčtejn - 5 km od Blovic - Vlčtejnské panství za Rožmberků (ve 14. století) obsahovalo 12 obcí - ale Blovice se tam "dostaly" až později za pánů z Roupova.
honyk Východní Čechy 
Žasnu před Vaším rozhledem. V tomhle období mám koukám v historii RK docela mezery. V matrice se doslova píše Rozenberski, což je vlastně i blíže tomu Rosenburgu. Ti páni z Hrošky byli nejspíš nějakou malou odnoží pánů z Rýzmburka na Náchodsku. Na jediné doložené pečeti měli totiž erb střmene. Více třeba zde. Ale tohle už uvádím jen pro zajímavost, tu prvotní myšlenku jsem už opustil.
Kapitan.misa Západní až jihozápadní Čechy 
S Rožmberským v Rychnově máte velmi dobrý poznatek! Odtud zřejmě vítr vane...Jinak aby nedošlo k mýlce, Blovice Rožmberkové nevlastnili. Stejně tak může mít blovický Rožmberský úplně jiný původ. Vím jen jen, že se tam objevují...Upozorňoval jsem jen na to, že pomístní jméno má zcela praktický prozaický důvod.

Jinak co se týče příjmí a "ponížené" šlechty, jsou mi známé spíš jen případy svobodníků na malých svobodství, kde se predikát vytrácí. Tam je navíc šíroký překryv starých vladyků, původních svobodníků, erbovníků a novonobilitovaných rytířů. Ve městech v 16. století jsem se s tím já osobně myslím nesetkal. Dokonce se mi vybavuje případ, kdy se jistý "starý" vladyka ohrazoval proti městské radě, ač "hrubě zchudlý" živořící snad v nájmu, že byl vždy urozeným vladykou oslovován. Ale třeba také měšťan pocházejicí z manského dvoru, který je titulován vladykou i s predikátem, přestože by to však měl být jen domicil. Jiný ale zřejmě "jen svobodný" sedlák, který prodal dvůr a pozemky, které držel v rodě nejspíš po generace a byl pak zván ve městě Zemanem, kde nejde rozlišit, zda-li je to predikát, nebo domicil. A nakonec dva měšťané, narození na přelomu 15. století, kteří snad pocházeli ze svobodných dvorů, těžko říct, zda mohli být považováni i za vladyky, to prameny nedovolí říct, ti ale zase neužívali ani pomístného jména...

Asi si teď nevybavuji, že bych opravdu narazil na skutečný zchudlý vladycký rod, který přestal používat predikát (před Bílou horou).
Ono to mohlo být i jinak
- zatímco Blovice vlastnili jihočeští Rožmberkové - v Rychnově bych vsadil na jinou stopu.

Právě v roce 1623 získal Rychnov (po Bílé Hoře konfiskovaný) Vincenc Muschinger zu Gumpendorf, Freiherr (svobodný pán) auf Rosenburg.
Ten Rosenburg se velmi často v některé české literatuře (i odborné) ztotožňuje z jihočeským Rožmberkem, ale ve skutečnosti leží "trochu níže" ve Waldviertelu, kdo nebyl = vřele doporučuji k návštěvě - je to z Prahy v podstatě jednodenní výlet, necelé tři hodiny cesty:
https://www.rosenburg.at/cs/historie-zamku-rosenburg/
... a kdo má rád květiny, tak 25 km od Rosenbergu jsou parádní zahrady Kittenberger
https://www.kittenberger.at/erlebnisgaerten/ :-)

Přijde mi logické, že si Gumpendorf (česky z Rožmberka) do Rychnova dosadil svoje úřednictvo - a jeden z úředníků se tam oženil - příjmím jako Rožmberský.

Ještě bych trochu zpochybnil spojení vladyckého rodu Hrošků a Hrošky u Rychnova. Hrošku vlastnili páni z nedaleké Skalky - a jeden z nich se jmenoval Jan Hroška ze Skalky, viz Sedláček. Skutečný vladycký rod Hrošků, kteří "drželi" i některé zemské úřady byl na Sedlčansku.
Kapitan.misa Západní až jihozápadní Čechy 
Žádnou senzaci za tím opravdu nehledejte. Rychnov bylo běžné poddanské město. Být to o pár desetiletí dříve, žádné příjmí by nepotřebovali. Takhle nosili jen to, které bylo nejvíc příhodné.
honyk Východní Čechy 
Díky za Blovice. Pokud tam jsou ta příjmení takhle, tak to bude opravdu spíš podle míst. Mě jen překvapilo, že se objevil v Rychnově nad Kněžnou, kde se roku 1623 oženil s dcerou místního měšťana. Tak nějak žiju v domnění, že dřív prostí lidé moc necestovali. A měštan by asi nedal svou dceru ledaskomu. Ten měštan se jmenoval Hrošecký. Hroška je malá vesnice nedaleko a nepřišlo mi pravděpodobné, že by se nějaký prostý občan vyšvihl na měšťana. A tak si říkám, jestli nešlo o potomka tamního zemanského rodu, kteří se psávali z Hrošky, ale v 15. století se z písemných záznamů vytrácí. Ale to už jsou hodně divoké teorie.
Kapitan.misa Západní až jihozápadní Čechy 
Rožmberští jsou od 2. pol. 17. st. poddaní měšťané v Blovicích. A předpokládal bych, že progenitor zkrátka pocházel z bývalého rožmberského panství. Těch místních jmen se tam v 17. století objevuje hodně: Velhartický, Zvíkovský, Plánický, Strakonický atd... Z této větve myslím pochází pan Petr Rožmberský (historik a archeolog), ten by Vám dal o Rožmberských určitě kvalifikovanější odpověď
honyk Východní Čechy 
S tou Lhotou to bylo pro ukázku. Těch adeptů mám víc, šlo mi spíš o princip. A jak vidím, tak to někde opravdu tak bylo. Nesetkal se někdo s příjmením Rožmberský? Mohl mít nějakou souvislost s Rožmberky?
Jednou Lhota, jednou Lhotakak, takže v průměru pořád Lhoták ;-)
Shodou okolností mám v předcích takové Lhotáky ze Lhoty, ale těm prostě pak říkali jenom Lhoták, takže to není zrovna nápomocný příklad. Akorát jednou jedinkrát byli v matrice jako Lhota, ale to bude spíš chyba v zápisu. Jednou tam byl ostatně taky Lhotakak. Lhotský každopádně ani jeden, pokud se nepletu.
honyk Východní Čechy 
Příjmení zchudlého panstva
Když se zchudlé panstvo s nějakým predikátem (Petr ze Lhoty) prolnulo s běžným obyvatelstvem, odrazil se ten původ nějak v příjmení (= Lhotecký)? Pohybuji se kolem roku 1600. Příjmení podle místa jsou běžná. Dostávali je nově příchozí obyvatelé od místních domorodců. Jde mi o to, zda takovou domněnku mohu rovnou vyloučit, nebo zda jsou důkazy, že tomu tak někde bylo.