Stát se může všecko. Nelze nicméně předpokládat, že ti lidé tehdy seděli na zadku jen na rodné hroudě. Takže může být i dost daleko. Že by zemřel doma a nebyl zapsán v místní matrice se mi nezdá už v této době příliš pravděpodobné. Snad jen kdyby se střídali faráři. Zkusit lze ten průvodní materiál ("archiv fary") pokud se zachoval, ale taky bych na to příliš nespoléhal. Při dostatku času lze ve vymezeném období procházet i vzdálenější fary a nemocnice.
nejezdil třeba za prací do Vídně?
Taky jsem na to párkrát u sebe narazil. Jeden případ si vysvětluju tím, že když se oběsil, nějak se to na malé vesnici prostě přešlo. Je to možné…?
Mám podobný případ z přesně stejné doby (z Prahy). Starý pán, dožíval po úmrtí manželky v domě, kde celý život bydlel, a pak prostě... neumřel. Není ani v místní farnosti, ani v okolních, ani v blízkém špitále, ani o pár kilometrů dál u mladých, že by si ho vzali k sobě... (Napadá mě leda - nezačalo se třeba už tenkrát jezdit do vzdálenějších, lépe vybavených nemocnic?)
Mám takových případů vícero. V zápisu nové svatby není zmínka o tom, kdy zemřel? Případně by měl být úmrtní list součástí materiálů ke svatbě.
dotaz technického rázu - jaká je šance, že v matrice není zapsaný zemřelý?
Jistý můj pra pra strýc roku 1850 šťastně povil synka a v lednu 1853 už si vdova brala jeho bratrance. V matrice zemřelých od 1849 do 1853 nic. Nic ani v blízkém špitále ani v okolních vsích. Pravda, v místě toho špitálu zrovna řádila cholera. Pravděpodobnost, že by se někam stěhoval někam dál je imho dost mizivá (vdova se vdává v čísle odkazovaném jako poslední působiště/bydliště umřelého)
jako né, že bych z chybějícího přesného data úmrtí měla nějaké vrásky, jen mne zajímá, zda se to stávalo
