Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Koníčky a zálibyNové

Spravují:

Misa,
Claricia



Reklama



Fórum o Actapublica - tam směřujte příspěvky o této aplikaci, dotazy na funkčnost apod.
Fórum o eBadatelna (SOA Praha) - připomínky k této aplikaci směřujte tam
Fórum o archivním katalogu AHMP - diskuse o (ne)fungování badatelského systému AHMP, zpřístupňovaných datech, apod.
Fórum o genetické genealogii - o testech DNA a všem souvisejícím

Rody "stěhovavých" povolání - společný projekt pro mapování mlynářů, kovářů, pivovarníků, ovčáků a dalších povolání, která se za svou prací stěhovala z místa na místo.
Rozcestník genealogických odkazů
Genebáze

Žádosti o čtení záznamů patří spíše na http://genealogie.taby.cz - tady většinou mnoho pochopení nenajdou.

Tak ještě jednou :-)
"Hnízdo" bych nehledal v Chyníně, ale, jak jsem již napsal, v Lipnici.
Zjevně vycházíte z článku Václava Davídka v Časopisu rodopisné společnosti z roku 1939 - Davídek tam nachází "nejstaršího" předka Josefa Lindy = Matěje, který se (dle Davídka) měl narodit cca 1668.
Tak si to můžete posunout - Matěj se narodil v rodině Vavřince Lyndy a jeho ženy Mandaleny, pokřtěn byl dne 13. ledna 1669.
lama2 Mitrovicko, Kotěnice 
Díky všem a Kulanovi obzvlášť, neb jsem se z tvého blogu hodně poučil. Teď ještě najít doložený přesun Lindů z Chynína do Mitrovic k známému rodua máme rod falzifikátora F.L. ryze český bez importu z Němec. To by historici Volf a Davídek, kteří F.L. dělali, to by koukali. My si vystačíme :-).
Zdrojem informace o Lindovské chalupě je kniha Davídkova, Naše Spálenopoříčsko, svazek I, str. 116.
V matrice Čížkov - 1 je Lindů několik již na počátku 18. století a v několika vsích, takže lze předpokládat, že tam již "nějakou" dobu byli.
S dolováním bych je nespojoval, protože IMHO hnízdo by mohla být Lipnice, kde je již v polovině 17. století několik rodin Lindů - a Lipnice je typická "selská" ves - okrouhlice.
Na mitrovických panstvích -portafontium- se poměrně často vyskytují Lindauerové.
mariss Chýnovsko, Nepomucko, Přešticko, ... 
To je jen z matriky oddaných, pravděpodobně budou i záznamy o dětech v matrice N. Na Porta fontium jsem našla jen Urbář Chynína (opis z roku 1672 původního urbáře z roku 1565). Tehdy bylo v Chyníně 5 osedlých, ale žádný Linda. Sirotčí kniha z roku 1617 nebyla nejspíš ještě digitalizovaná a leží v archívu - napadá mě Plzeň nebo Rokycany. Ještě je třeba mít na paměti, že v tomto kraji se běžně dávala jména po chalupě, což je pak často detektivka.
lama2 Mitrovicko, Kotěnice 
Ahoj Mariss, díky za stopu v Čížkově 1724 a 1730. Já mám podchycené v Mitrovicích v pozemkové knize 1738 bratry Matěj a Jana ale to dělali jiné hlavy v souvislosti s falzifikátorem Josefem. Vypadá to, že tam někde (Chynín ?) měli Lindové hnízdo už před dolováním, protože Hajny_Mikovec (marně mu píšu) tvrdí, že v sirotčí knize Chynína r. 1617 je ..Chalupa Lindovská, zaplacená, na ni hospodář Jan Linda, Eva žena jeho, děti jich Kateřina, Jakub, Jiřík, Anna, Maryana, Dorota.. Kde je zdroj, ví jen Hajný_Mikovec a ten mlčí... . Pokusil jsem se i požádat o nahlédnutí do vydaného rodinného archivu Mitroviců ale zatím bez odezvy. Dochází mě znalosti.
eva48 hronovsko pardubicko 
Mám babičku rozenou Lindrovou z Velkého Poříčí u Hronova. S jménem Linder / Lindr/ jsem se dostala cca do r. 1750. Velká rodina Lindrů byla taky severně od Hradce Králové, ale jméno se vyskytuje i na Červenokostelecku. Při neznělém -r na konci jména Lindr by se mohlo - při troše fantazie - jednat o společný původ. Jeden z hronovské rodiny Linder byl archivářem na zámku v Liběchově,dožíval život v Hronově / ten zemřel svobodný/.
A ten dálkový přístup jste, prosím, realizoval jak?
Pár věcí z minule diskutovaných témat:

Dálkový přístup do katastru - lze vidět vlastníky domu jen do r.2001, hlouběji do minulosti nelze pátrat, čili celkem slabota.

Nalezinec u Apolináře - opět další případ ze vzdáleného příbuzenstva, skutečně když matka odložila dítě, vzali si ho pěstouni a jakmile děcko dosáhlo 6 let věku, klidně ho vrátili zpátky do nalezince (ať už museli nebo chtěli). Zákon byl tedy velmi bezcitný, dítě považováno za věc. Některé děti pak šly do další pěstounské rodiny, nebo jako v tomto případě, si jej vzala biologická matka. Šest let jí tedy někdo cizí vychovával dítě a ona si ho pak vzala zpátky k sobě. Dál jsem se ještě nedostal, ale co vím, tak tato matka se mezitím vdala a sekala další děti a tento chlapec s nimi později nevyrůstal, takže raději nechci znát další osudy toho chudáka. Možná byl prostě druhořadý vzhledem k otčímovi (zároveň poručníkovi). Prý pak emigroval.
 
mariss Chýnovsko, Nepomucko, Přešticko, ... 
Nevím, jak daleko do minulosti jste se dostal. V Chyníně je roku 1724 zmiňován v matrice oddaných nějaký Koželuh na chalupě Lindovské a v roce 1730 se žení také v Chyníně Tomáš Linda. Tolik fakta v matrikách farnosti Čížkov. Ty nehostinné končiny, krajinu mého dětství, si tedy vyprošuji :-) Odhaduji, že s velkou pravděpodobností Lindové přišli v souvislosti s důlní činností, těžením rudy na Mitrovsku. Původ jména bych hledala buď v německém Linde = lípa nebo v souvislosti s chovem lindušek, zpěvných ptáků. Ale to už je opravdu z oblasti fantazie.
na Matricula.eu přibyly knihy 239 farností z arcidiecéze Lublaň
 
lama2 Mitrovicko, Kotěnice 
Nové Mitrovice, Železný Újezd, Hutě
Ahoj všichni, trochu dělám na rodu Linda z Mitrovic. Dost je uděláno díky " falzifikátorovi" Josefu Lindovi ale je tu zásadní otázka odkud Lindové do těchto nehostiných končin přišli. Vypadá to, že mnoho bude vědět Hajny Mikovec a michalekvaclav z tohoto fóra ale už zde dlouho nebyli a neozývají se. Neví někdo něco? Díky
 
To je vlastně pravda....tak další rozrod, běh na dlouhou trať...
Mužští potomci manželova bratra/strýce/prastrýce atp. bude asi jediná možná cesta.
To jste pěkně rozklíčovali. Jak bych to měl zjistit? Prapra...babička porodila u Apolináře syna a odvezla si ho zpátky domů. Za šest let později se za někoho vdala a s ním měla další dvě děti. Pochybuji ale, že to byl otec prvního dítěte. Potomky toho syna znám, takže by DNA šlo v pohodě (po meči), ale potomky s tím manželem již neznám, resp. někde někdo žije, ale dcera měla dceru atd., nemám šanci je najít a otestovat. :/
V tomhle období jsem taky zaznamenal nárůst takových dětí v různých oblastech. Vesměs se k těm dětem přihlásí, nebo si alespoň neúplnou rodinu vezme později někdo chudý. Švec, voják... Přitom třeba v případě toho ševce jsme zjistili genetickým rozborem, že to první nemanželský dítě bylo z jeho krve. Nesouvisí to nějak s něčím zemským či říšským?
Trofozoit E agora? Enterram-se os mortos   e cuidam-se os vivos
Evangelíci z okolí Poličky se s tím příliš nemazali a chybějících nebo dopsaných otců je tam fůra. Někdy spolu měli i tři děti, než se vzali. U jednoho takového případu si nejsem jistá, kdo je otec mého předka, i když se vesměs za jeho syna později označoval a dotyčná měla s tím člověkem více dětí před svatbou.
 
V Červeném Hrádku u Bečvár cca 1840 se to také hemží nemanželskými dětmi, často stejné příjmení, pomalu i dům, co tam se dělo...ale v jednom zápise jde za kmotra Vražda z Kunvaldu.
 
GeneralHalsey  
Pravdou je, že jsem se s ozačením otce matkou ještě nesetkal, ale občas na to doplnění otce poté, co se narodilo moc brzo. Záleželo asi a tom, kdo byl zrovna farář a co na to říkla vrchnost a lidé ve farnosti.
Toto tvrzení bych rozporoval (sporem) - viz např:
https://ebadatelna.soapraha.cz/d/13760/180
kde je několik otců nemanželských dětí, jak je označily rodičky - Pater Dicit.
Na druhou stranu jsem viděl řadu příkladů, kdy bylo dítě SEZDANÉHO páru označeno zapisujícím jako nemanželské, protože se narodilo "pár" měsíců po svatbě, pár = méně než sedm.