Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Koníčky a zálibyNové

Spravují:

Misa,
Claricia



Reklama



Fórum o Actapublica - tam směřujte příspěvky o této aplikaci, dotazy na funkčnost apod.
Fórum o eBadatelna (SOA Praha) - připomínky k této aplikaci směřujte tam
Fórum o archivním katalogu AHMP - diskuse o (ne)fungování badatelského systému AHMP, zpřístupňovaných datech, apod.
Fórum o genetické genealogii - o testech DNA a všem souvisejícím

Rody "stěhovavých" povolání - společný projekt pro mapování mlynářů, kovářů, pivovarníků, ovčáků a dalších povolání, která se za svou prací stěhovala z místa na místo.
Rozcestník genealogických odkazů
Genebáze

Žádosti o čtení záznamů patří spíše na http://genealogie.taby.cz - tady většinou mnoho pochopení nenajdou.

To už se probíralo a pozměňovacími návrhy by to mělo být zrušeno.
Nepletu-li se, původcem návrhu je plzeňský krajský úřad buzerující občany, kterým má sloužit. Podstatou byla zřejmě lenost úřednic.
Tentýž podal návrh na zvýšení poplatku za záznam asi na 200 Kč, na což už i vnitro, které by pod ministrem Zakazováčkem nejraději zakázalo všechno, psalo, že k tomu neexistuje žádný důvod.
 
jacana myše s kocoury, Důchodce v krabičce 
prosím a jaké chráněné údaje pozůstalého manžela se do matriky úmrtí zapisují?
(minimálně do roku 1975 se nyní zapisované rodné číslo nezapisovalo)
jkjkjk ?? !! 
Proč proboha, říkám si. Podle důvodové zprávy: "V případě úmrtí není dosavadní lhůta 30 let, po jejímž uplynutí má kdokoliv právo, aby mu byl vydán matriční doklad a aby mu bylo umožněno nahlédnout do matriční knihy, dostatečně dlouhá. Do matriční knihy úmrtí jsou zapisovány i údaje žijícího manžela, které podléhají ochraně. Zemřela-li však osoba v nízkém věku, je velmi pravděpodobné, že pozůstalý manžel i 30 let po uzavření zápisu úmrtí stále žije. Navrhuje se proto, aby lhůta stanovená v ustanovení § 25b odst. 1 v případě knihy úmrtí byla prodloužena z 30 na 75 let." Zdá se, že se někdo tím vymýšlením různých nepravděpodobných scénářů snad baví.
Nojo, to je ta novela, která prodlužuje lhůtu u matrik Z z 30 na 75 let. :-(
SANOV Střední Čechy 
Doslovný výpis - kopie zápisu s prošlou lhůtou
Omlouvá se, že se vracím k mému příspěvku z 29.1. Dostal jsem z MV na můj dotaz odpověď, kde se také píše : " V této souvislosti opět doplňujeme, že v novele zákona o matrikách (sněmovní tisk 593) se nově navrhuje, aby v případech, kdy uplynula od provedení dotčeného zápisu v matriční knize stanovená lhůta, mohla fyzická osoba rovněž požádat o vydání doslovného výpisu z matriční knihy, když podle stávající právní úpravy již nyní disponuje právem do matričního zápisu nahlížet a pořizovat si výpisy z něj."
 
A teď ještě tu o Karkulce.
tomasokoun  
Já měl za to, že vstup do KSČ byl zcela dobrovolný. I mému otci to nabízeli, ale vždy odmítl, on ale nikdy nepracoval na vedoucí pozici, ani po tom nikdy netoužil. V tom scanzenu je i vzor přihlášky, ale ta je z období normalizace, součástí je i podrobný životopis. V roce 1948, kdy je udáván ve vojenské knížce mého dědy vstup do KSČ, to bylo asi jinak.
Ale vždyť ne každý lezl do strany z vlastní vůle s životopisem v ruce, vždyť to přeci spoustě lidem někde "nabídli", v práci, na vojně...že by pak přesto museli něco sepsat?
Ještě mě napadly dva podoteky. Za starého režimu v podstatě jiný než podrobný životopis neexistoval. Ty současné "strukturované" přišly až v 90. letech. Do té doby byl úzus psát životopis jako román a učilo se to tak i ve školách. Starší ročníky prominou :-) Tudíž dneska může mít určitou genealogickou relevanci. Druhá věc - po revoluci se skutečně někdy část kádrových materiálů vracela (a část skartovala a část rozkradla, a nezapomeňme na kádrové materiály v podnicích a institucích), nicméně rehabilitace (bylo jich historicky víc) měly jasně daná pravidla a měly by se dodnes dát dohledat, a to buď ve fondech MSp nebo MV. K rehabilitacím existují i kartotéky, případně StB měla dokonce jednu dobu na každém kraji tzv. fond R, což byly dřívější operativní spisy rehabilitovaných osob. Tedy zde co "příbuzný povídal" by mělo jít relativně snadno ověřit.
 
Často se dají životopisy najít i v materiálech StB. Určitě jsou ve spisech zaměstnanců, a pak se dá někdy najít vlastní životopis i u rozpracovávaných osob, případně i ve svazcích TS. Jinak ta historka (nejen s) s odposlechem se mi nezdá, VI. správa byl po revoluci až do června 1990 v podstatě v rozkladu, nebylo kdo by koho odposlouchával. Z lustrace v ABS něco vyšlo?
 
tomasokoun  
Díky za příspěvek. takový podrobný životopis, jaký zmiňujete, předpokládám, předkládal každý zájemce o členství. Někdo to tu psal, že po roce 89 se něco vracelo původním členům. Příbuzný povídal, že byl rehabilitován, a že mimojiné k němu po revoluci přišli nějací chlapi, asi z ministerstva vnitra nebo obrany a seznámili ho s plány s jeho osobou ze strany bývalého režimu i mu donesli nějaké dokumenty. Padlo jméno táboru v Holčovicích(možná koncentračního) A možnost podat žalobu asi na KSČ, zmínil že odposloucháván StB byl i nějakou dobu po revoluci***K tomu lampasákovi co jsem zmiňoval, jeho syn o sobě v tisku před volbami tvrdil:členem ODS již 4. volební období, tolikrát i zvolen do zastupitelstva. Jako třídnímu nepříteli mu komunističtí funkcionáři bránili studovat SUŠ, pak na vysoké škole, pak mu nechtěli dát místo učitele. Nekonec se mu stejně podařilo vystudovat, učit a ve školství zůstat celý produktivní život.
jkjkjk ?? !! 
Já jsem nějaké "kádrové" dokument po dědovi (který zemřel v roce 1998, kdy jsem genealogii neřešil) našel v "rodinném archivu" (tj. "nějaké kupa lejster po dědovi na spálení, ale jestli chceš, tak se tím klidně prober") a byly tam celkem poklady. Třeba podrobný životopis na stránku a půl z roku 1958, podrobnější údaje o jeho rodičích a nemanželských dětech, něco málo o příbuzných v "nepřátelské" cizině. Ale jestli něco takového je v archivech netuším.
 
Ještě bych asi měl podotknout, že uživatelské řešení pak může být jiné, a to je další velká neznámá, protože například uživatelské kopie mohou být v postprodukci sestaveny jako PDF s oběma stranami jedné karty, PDF se všemi stranami jednoho člověka, pokud jdou karty po sobě; jedna skrytější instituce si zase libovala v multipage TIFF, atd. Pokud NA píše "souborů", může to fakt znamenat cokoliv, prostě to není jednoznačné. Archiváři mají někdy tendenci vnímat IT věci dost zvláštně a nemusí se trefit do správné terminologie.
 
tomasokoun  
díky za ujasnění, 1 digitalizovaný soubor = 1 karta. Na tom scanzenu jsem našel:"členská karta KSČ 1980" a přihláška do KSČ - 7 stran.(Je-li tam požadavek na vyjádření k rokům 1968-69, tak je to z pozdější doby. U jednoho předka je konec členství cca 1956 u druhého 1970.) *** To z jaké pozice byl děda vyhozen nevím, to že člověk který ho nahradil měl na starosti bezpečnost na státním statku, neznamená, že tu pozici "referenta BOZP" zastával ihned po vyhazovu z armády v roce 1970. Tu bezpečnost práce na státním statku mohl mít na starosti při odchodu do důchodu cca 1988. A v té době náš děda již nežil. Pro mne i pro zdroj, který toho vyhozeného lampasáka znal to byla nová informace. Spíše se kloním k pozici účetního, vedoucího účtárny. Zkusím se podívat do kroniky města.
 
A ještě poznámka ke členstvu - je třeba znát, jaké časové období ten počet zahrnuje, tzn. zda je to stav k určitému datu nebo kumulovaný součet k určitému datu, pak jaký to má geografický rozsah, a dále jaká byla pravidla pro skartaci karet bývalých členů, tedy ošklivých vyloučených nebo přirozene zaniknuvších. Myslím, že ani jedno nevíme - počty známe zřejmě jen k určitým datům.
 
Standardně při digitalizaci nesmí být více jednotlivostí (v tomto případě myšleno lístků, karet apod.) na jednom digitalizátu. Výjimkou by bylo nerozpojitelné sešití, např. když se zakládalo do svazku mnoho podlouhlých ústřižků a z důvodu úspory místa je zašívali nad sebe. To jsou ale sešité věci svazkového typu. Digitalizace velkých řad dokumentů typu kartotéka se řeší, pokud to papír umožňuje, průchodovými stroji, které si samy podávají a scanují v duplexu, tzn. zároveň obě strany. Pokud to předloha umožňuje, řeší i "narovnání" (deskew) karet, které projdou do určitého úhlu šikmo. Pokud je digitalizace provedena řádně, nemusí se ani řešit ořez, protože digitalizát (rozměr digitalizované plochy) mírně přesahuje velikost předlohy. Tato technologie tedy sama o sobě vylučuje variantu "víc karet na jednom obrázku".
 
Pro geza: To je dosti kulantně řečeno, jeden by mohl napsat, že je to nesmysl :-)
Pro tomasokoun:
1 - pokud byste si opravdu přečetl celou odpověď Metnar/Žáček, je tam jasně napsáno - a zdůvodněno nálezem Ústavního soudu, proč nebude databáze veřejně přístupná na webu. Spolu s největším Čechem - Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.
2 - k původní diskusi - považuji za krajně nepravděpodobné, že by státní statek měl referenta "bezpečnosti" - bezpochyby se jednalo o "bezpečnost práce". Pravidelná školení bezpečnosti práce (a školení řidičů) jsou povinná dodnes - a precizně vedená dokumentace, evidence proškolených s podpisy, ... rozhoduje při nějakém průšvihu o výši trestu. Pokud Váš předek měl tuto oblast na starosti - a odmítal se školit, aby mohl dále školit spolupracovníky - je logické, že ho z pozice sundali, bez ohledu na to, že měl rudou knížku.
3 - pokud Vám příbuzní tvrdí, že byli u komančů - a Vy jim chcete pomocí neúplné databáze dokázat opak ... good luck. Ale jako genealogický problém bych to já neviděl.
4 - v databázi, jak píše Metnar, jsou kartotéční listy členů, oproti Vaší představě, tam NEJSOU posudky, kandidatury ve volbách, ...
5 - jak vypadá evidenční list lze dohledat třeba zde http://www.scanzen.cz/ ... takže představa, že by skenovali více kartotéčních listů najednou je IMHO lichá.
Z mé strany KONEC DISKUSE.

Daný fond neznám, ale to, co vám vychází, pokládám za krajně nepravděpodobné.
tomasokoun  
mně právě vychází, že na jednom digitalizovaném souboru mají více osob, takže by jich měli mít 7 milionů(tuším, že tomu říkali evidenční štítky), nevím jaký rozměr má jeden evidenční štítek, a zda -li je jeden digitalizovaný soubor pro rozměr A3 nebo A4(pokud by se dal do tisku)
Stále chybí dost informací, ale i bez nich je zřejmé, že ta databáze (kartotéka) neobsahuje ani zdaleka ani polovinu členské základny k roku 1989, protože:
- počet souborů (členů?) je udáván na cca 1 milion
- není popsáno, z jakého časového období ty záznamy pochází, nebo zda jde o aktuální členy k roku 1989
- členská základna v roce 1989 je udávána na cca 2 miliony
- počet členů, kteří prošli stranou po válce, se uvádí na cca 7 milionů
- žádný z údajů nehovoří o tom, zda obsahuje i členy KSS
- otázkou je, zda obsahuje i členy, kteří jimi zůstali i po transformaci na KSČS/KSČM a kterých se uvádí do zániku Československa více než 350000 (a u kterých bych považoval zveřejnění za velmi problematické)

Lze se tedy domnívat, že má-li osoba v databázi záznam, byla téměř určitě členem, ale nelze v žádném případě vyvozovat, že není-li v databázi, že členem nebyla.