Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Koníčky a zálibyNové

Spravují:

Misa,
Claricia



Reklama



Fórum o Actapublica - tam směřujte příspěvky o této aplikaci, dotazy na funkčnost apod.
Fórum o eBadatelna (SOA Praha) - připomínky k této aplikaci směřujte tam
Fórum o archivním katalogu AHMP - diskuse o (ne)fungování badatelského systému AHMP, zpřístupňovaných datech, apod.
Fórum o genetické genealogii - o testech DNA a všem souvisejícím

Rody "stěhovavých" povolání - společný projekt pro mapování mlynářů, kovářů, pivovarníků, ovčáků a dalších povolání, která se za svou prací stěhovala z místa na místo.
Rozcestník genealogických odkazů
Genebáze

Žádosti o čtení záznamů patří spíše na http://genealogie.taby.cz - tady většinou mnoho pochopení nenajdou.

SANOV Střední Čechy 
Prachaticko - dosídlení ?
Hledám teď v matrikách v oblasti jižně od Prachatic, fary Křišťanov, Zbytiny a Ktiš. Jde většinou o zaniklé vsi, osady na území dnes voj. újezdu Boletice. Dost mě překvapilo, že v této oblasti kde se v cca 80% vyskytují německá příjmení, se také vyskytují již od konce 17. století příjmení - Andraško, Tomaško, Blaško, Michalko, Hališko, Marko ...... nejvíce pak Kališko. Jako by toto, "příjmením ryze německé" území, dosídlili rodiny ze Slovenska? Nemáte někdo o tom informace. Díky.
 
Já bych Vám (junkovadenisa) doporučil se řídit radou od poko - Peter Melander, narozený jako Eppelmann ve vesnici Niederhadamar, koupil hrabství Esterau, zemřel BEZ mužských potomků - až po jeho smrti dcera Elisabeth Charlotte povýšila vesnici Esten na dnešní město Holzapfel.
Byl to původně protestantský vojevůdce, pak přeběhl ke katolíkům. Zajímavé je, že po své smrti opět "přeběhl" k protestantům - a pohřben je v evangelickém kostele https://www.youtube.com/watch?v=O-3evTe9-D8

Skutečný rod německých Holzapfelů pocházel z Hesenska, to je od Veselí n/Lužnicí poněkud z ruky.
Reakce na | Vlákno  
A na tu spojitost usuzujete jen podle téhož příjmení, nebo jsou nějaké další indicie nasvědčující vazbu mezi nimi? Protože pokud by šlo jen o to příjmení, tak má rada by byla se na to raději vybodnout, to by mělo jen potenciál svést Vás někam úplně mimo.
junkovadenisa  
rod Holzapfel
Ahoj všichni, jdu si sem pro radu :) Nenajdu zde někoho, kdo má předky z rodu Holzapfel? Dopátrala jsem se Jana Václava Holzapfela narozeného 1721. Musím říct, že to nebylo zase tak složité, protože k mému údivu jsem zjistila, že se jednalo a známý světský rod v jižních Čechách, který jsem našla rozpracovaný v diplomkách i různých genealog. serverech. Ale ve většině je uvedeno, že Jan byl prvním členem rodu. Vypátrala jsem, že v roce 1642 byl polním maršálem svaté říše Římské hrabě Peter Holzapfel (Melander) (1589–1648). Snažím se najít nějakou spojitost mezi nimi. Pohybuji se v tomto oboru krátce a tak vás prosím o pomoc, jak začít s tímto pátráním?
 
MenthaPiperita
Protože bagr. Někdo prostě pružně reagovat nechce, protože je ouřední vosoba, někdo to zkrátka nedokáže - nasadí hůl na koleje a jede, takhle se to dělalo vždycky/tohle se nikdy nedělalo, neumíme, nazdar. Nehledejte logiku tam, kde není.
SANOV Střední Čechy 
Tohle všechno chápu, ale nechápu, co brání matričnímu úřadu ( na základě řádné žádosti a uhrazení správního poplatku ) zápis s prošlou lhůtou ofotit či naskenovat a poslat na moji udanou e-mailovou adresu. Prý to podle zákona není možné, ale v zákoně tam o způsobu vydání prošlého matričaního dokladu nic není. Mě se to stalo v poslední době dvakrát. Díky bohu, že 99% matrikářek je rozumných a používá selský rozum. To, co popisuji níže v mém příspěvku 29.1. skončilo tak, že mi matrikářka mnou požadované dva zápisy ( chtěl jsem ofocené kopie ) poslala poštou ve formě rodných listů na současných blanketech, které mě byly k ničemu. Na rodných listech vypsala jen rodiče narozené osoby a další generaci ( prarodiče ), která je na originálním zápisu ne. No a ty jsem potřeboval pro kontrolu na návaznost digitalizovaných matrik na netu. Navíc ty zápisy byly psány v originálu v němčině kurentem, ona to neuměla přečíst, tak to stejně ofotila a poslala své známé do SOA k překladu. Ta ženská je neštěstí. Jo a ještě mě upozornila, abych příště žádost posílal do datové schránky, nebo ji opatřil elektronickým podpisem ............... proč nemůže být věc jednoduchá, když může být složitá.
Zrovna jsem tady narazil na článek o nahlížení do matrik, kolik za co a jak se platí. Ještě jsem to tedy nečetl, jen letmo prohlédl, je to nějaké divoké....zaujala mě tam právě ta částka 200 Kč/h a hledáte si v matrice zápisy s prošlou lhůtou a sleduje Vás matrikářka, případně obrací stránky za Vás, abyste to nezničil (!)...
Je to vše ale o osobní návštěvě. Myslím, že většina lidí se tyto záležitosti snaží řešit na dálku a necestovat někam 200 km.

1. https://opu.peklo.biz/p/21/02/04/1612431853.jpg
2. https://opu.peklo.biz/p/21/02/04/1612432064.jpg
3. https://opu.peklo.biz/p/21/02/04/1612432078.jpg

(Listy ČGHS 2020)
SAGITARIUS petaklic mi roztočil textik 
Trojčata na celou stránku, r. 1836: SOA Zámrsk, FÚ Knířov 000-02176 snímek 16
 
SANOV Střední Čechy 
viz. vzkazník.
To je kraj Budějovice nebo Plzeň?
 
SANOV Střední Čechy 
Zkušenost s úředníky
Pro srovnání uvádím moji zkušenost. Minulý týden jsem napsal e-mail na matriku malé obce u Prešova na Slovensku, zda u nich není pro vesnici XY zápis narození pana "Nováka", který bych potřeboval k hledání předků. Přátelé, druhý den jsem dostal odpověď a v příloze ofocenou kopii toho zápisu. Na druhou stranu, již dva měsíce "bojuji" s úřednicí matričního úřadu ze Šumavy. Nejdříve telefonát, pak jsem podle ní napsal písemnou žádost s uvedením přesného data dvou zápisů, do obálky podle pokynů úřednice jsem vložil poplatek 200 Kč ,( ?? dejme tomu ), a čekal. Měsíc nic. Tak jsem jí zavol a ejhle, nastal problém. Prý nemůže cokoliv kopírovat ani fotit, že je to prý možné pouze, když tam člověk osobně přijede a požádá o nahlédnutí do spisů. Zápisy našla a protože podle ní jsou švabachem, poslala je do archivu v Třeboni k přečtení. Marně jsem jí citoval ze směrnice Min. vnitra, že doslovný výpis může pořídit i kopií matričního zápisu. Ne. Prý předmětnou část zašle přesně tak jak má dáno v pracovních instrukcích. Šmytec. ( Jen by mě zajímalo, jak zaúčtuje dokladem mnou zaslaný správní poplatek v hotovosti, kdo jí podepíše příjmový doklad na těch 200 Kč ).
 
zcr petaklic je nemytý kyberpuberťák  (jestli vůbec ještě někdy kde bude)
imho je to taková ta typická zvláštní směsice lhostejnosti a zlovůle (resp. lhostejnost plynule přecházející ve zlovůli), která sama sebe zbaví odpovědnosti tím, že "je to přece potřeba" a "co se dá dělat"... něco podobného, jako když se v barokním kostele prvně ustájí zemědělská technika, pak se nechá rozkrást a zvandalizovat vybavení, a pak se nechá budova zchátrat a spadnout.
Tohle vše je digi online po přihlášení? Musím se podívat, jestli mám přihlašovací údaje, mám za to, že jsem si kdysi sjednal přístup. Fulltextově se tu hledat dá, hm...
Nerozumím tomu, proč se takto barbarsky chovaly některé instituce. Rozumím tomu, že se musí udělat místo a nejsme nafukovací, ale digitalizovat se dalo už před půl stoletím - resp. nafotit papíry a vyrobit z toho mikrofiš, mikrofilmy... Od vzniku digitální fotografie samozřejmě lze takto uchovat téměř vše a to už je posledních dvacet let, kdyby byla vůle a trocha peněz a času. Také narážím ještě na mimořádné skartace po povodních 2002, které zamrzí (např. vybrané trestní/soudní spisy z 50. let). Jinak máte pravdu, na Aukru se naleznou hezké věci. Někdo tam prodává rodinnou Bibli s vlastnoručními poznámkami o narození a úmrtí dětí od r. 1778 (!) asi za pětikilo. Pro veřejnost téměř bezcenná věc, pro vlastní rodinu k nezaplacení.
Bohužel jak se u nás používají pojmy, které jen naoko mají daný význam, tak "digitalizace" je v případě knihoven vlastně brána jako prostředek ke "znepřístupnění".
 
zcr petaklic je nemytý kyberpuberťák  (jestli vůbec ještě někdy kde bude)
však jo, mluvil jsem spíš obecně... regionální tisk by měl být jedna z digitalizačních priorit, právě proto, že o dění v domovském regionu se můžou zajímat lidé z třetí generace a druhého konce republiky. To samé podle mě platí pro obecní kroniky. Vývoj z posledních pár let (zpackaná implementace gdpr, zakuckávající se digitalizace...) člověku bere naději; bohužel vzhledem k současné situaci to asi půjde do kytek ještě víc.
V tomto případě nejde o digitalizaci dokumentů, ale o digitalizaci tištěných (úředních) věcí, které byly ve své době asi relativně běžně dostupné, ale dnes je to dostupné stejně jako cokoliv v archivech, tedy pouze prezenčně v nějaké studovně. Což je třeba pro ty, kdo to nemají u nosu, velmi diskomfortní. Já sice v SOkA najdu spoustu dokumentů, ale když chci něco z ÚL nebo nějakého věstníku (které by notabene měly být v každém SOkA) musím jet do Prahy. Prostě ze všemožných úřadů na úrovni okresů se to normálně vyházelo, protože pro archivy to nebyla archiválie a knihovny archivů, muzeí a normální knihovny to nechtěly, protože toho bylo moc a bylo by s tím spoustu práce.
Stejně tak středočeský regionální tisk se ponejvíce nachází v knihovně na Kladně. To je pro mě taky na nic. (Tam sice vím, že by nějaká digitalizace snad měla probíhat, ale stejně to bude nedostupné kvůli debilnímu zákonu o autorských právech, což u periodického tisku pokládám za naprostý nesmysl).
Mě štve hlavně to, CO se teď v knihovnách digitalizuje. Namísto aby se systematicky digitalizovaly věci na nejhorším papíře (a zároveň nejhůř dostupné), tedy ty úřední listy, věstníky ministerstev a úřadů, staré noviny, starý regionální tisk, který je navíc porůznu dochován torzovitě, tedy aby se to digitalizovalo a kompletovalo, tak se, alespoň co občas vídám přírůstky na NDK a jinde, digitalizuje např. x-krát vydaná beletrie nebo knihy staré jen pár let. To nemůžu pochopit, jak to může mít přednost. To není záchrana a zdostupnění ohrožených a nedostupných věcí, to je odškrtávání si fajfek za digitalizaci.
 
Jiffy Moravia 
Dnes, kdy mám třípodlažní dům s garáží a zahradním domkem, bych také neváhal. Tehdy jsem ale bydlel v 1+1. Nebylo v mých silách to během těch dvou dnů, ve kterých to leželo na hromadě a čekalo na odvoz do sběrných surovin, někam umístit. Štve mě to, a ne že ne. Ale pořád věřím, že to jednou někde přístupné bude.
zcr petaklic je nemytý kyberpuberťák  (jestli vůbec ještě někdy kde bude)
Všechny tyhle dokumenty budou jednou zatraceně chybět (resp. chybět ještě víc, než chybí dneska, ostatně stačí se podívat, jak v Trnavě genealogům zatopili (doslova) skartací kmenových listů)... já třeba takhle nechal v kontejneru slušnou porci kádrových posudků a jiných složek, které se vyhazovaly při generální rekonstrukci nejmenované akademické instituce... to by bylo asi čtení. Po bazarech se kolikrát válí štosy různých dokumentů, výuční listy, vysvědčení, další lejstra; sem tam si nějaký sběratel starých listin asi něco koupí, pak to skončí v kamnech nebo tříděném odpadu. Ale co s tím.