Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Koníčky a zálibyNové

Spravují:

Misa,
Claricia



Reklama



Fórum o Actapublica - tam směřujte příspěvky o této aplikaci, dotazy na funkčnost apod.
Fórum o eBadatelna (SOA Praha) - připomínky k této aplikaci směřujte tam
Fórum o archivním katalogu AHMP - diskuse o (ne)fungování badatelského systému AHMP, zpřístupňovaných datech, apod.
Fórum o genetické genealogii - o testech DNA a všem souvisejícím

Rody "stěhovavých" povolání - společný projekt pro mapování mlynářů, kovářů, pivovarníků, ovčáků a dalších povolání, která se za svou prací stěhovala z místa na místo.
Rozcestník genealogických odkazů
Genebáze

Žádosti o čtení záznamů patří spíše na http://genealogie.taby.cz - tady většinou mnoho pochopení nenajdou.

Mně to připadne, že dotyčná je celá úplně mimo, a pokud dělá na základě svých dojmů školení pro ostatní archivy, akorát přidělává práci ÚOOÚ, na který se pak naštvaní badatelé obracejí. Ale tady to asi nikoho už nepřekvapí. Je třeba se domáhat svých práv, stát bohužel vystupuje v roli nepřítele - stejně jako za starého režimu.

A ten příklad s rozvědkou skutečně JE mimo. Pokud byl někdo v té době u rozvědky, jeho personálie, pokud jsou převzaté (tzn. pokud vnitro netvrdí, že nikdo takový neexistoval, například Jaromír Peklo, jehož karta je sice vidět na internetu, ale podle personálky nikdo takový v resortu nepracoval), jsou přístupné, a to včetně krycího svazku, pokud takový byl založen. Dotyčná tomu prostě nerozumí.
 
Ono to je na delší povídání jinak, ale omezím se na ten případ z 80.let, který úplně mimo. Jednak rozvědka podle všeho patří do těch fondů z činnosti represivních orgánů před 1989, za druhé pokud byl někdo u rozvědky v 80.letech, tak tam těžko bude dál; za třetí, když to ví i kronikář a půl obce, tak to žádný tajemství nebude; za čtvrtý, kroniky jsou veřejně přístupné dokumenty podle zákona o kronikách a tím pádem po prohlášení za archiválii spadají pod odst.11 a nesmí se v nich nic začerňovat. Za pátý, už vidím ty Rusy a Číňany, jak hledají zaměstnance rozvědky v obecní kronice z 80.elt vsi Zatáčky u Plzně z 80.let, když k tomu mají v ABS celý fond Hlavní správa rozvědky a spol. plus je tolik jiných zdrojů jak si někoho lustrovat od katastru, přes živnosti, exekuce, firmy po facebook jeho a příbuzných a to mluvím jen o online zdrojích a nemluvím o pasech, vízách atd. A nevím, co by je na tom tak strašně zajímalo, kdo pracuje u rozvědky si dovedou zjistit razdva a četbou obecních kronik to určitě nedělají.
Jen v rychlost jsem to video prolítnul. Chápu uvedený případ s kronikou z 80. let (byť s něčím částečně nesouhlasím). Myslím ale, že většinu genealogů nebudou trápit kroniky z 80.let, ale spíše vymáhání ochrany osobních údajů (resp. GDPR) na materiálech daleko starších (nevím, zda se tam o tom také mluví).

Mně totiž stále uniká jedna věc. Na webu SOA Lt byly k dispozici online policejní příhlášky z let 1938-1945. Pak byly kvůli GDPR odstraněny. Pominu-li fakt, že jde o "archiválie vzniklé z činnosti orgánů německé okupační správy na území odstoupeném Říši i v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1938 až 1945" nebo většina lidí už vůbec nežije*, a tudíž se na ně nařízení nevztahuje, tak je povinností archivu (v případě žádosti o nahlížení) danou osobu vyrozumět minimálně na vývěsní desce obce a pokud osoba do 30 dnů nevznese námitky, tak se má za to, že souhlasí. Kolik žijících lidí (tj. minimálně 80+) uvedených v takovýchto materiálech sleduje nějakou vývěsní desku, jestli náhodou někdo nechce nahlížet do jejich policejní přihlášky ze 40.let, kde jsou uvedeni jako dítě, a následně bude lítat po úřadech, že s tím nesouhlasí? Dle mě je tohle postavené na hlavu.

*) Ano, našel jsem tam žijící sestřenici mé babičky (80+), jenže kromě křestního jména tam o ní nebyl vůbec žádný jiný osobní údaj, protože pokud někdo tam uvedený stále žije, tak bude pouze v seznamu potomků, který žádné další informace neobsahuje.

Takže proč u takového materiálu bránit zveřejnění?
Záznam z úterní konference Právní aspekty ochrany osobních údajů v kontextu jejich uchovávání a zpřístupňování
https://www.youtube.com/watch?v=bYHlVco4RGU
Bohužel bez ÚOOÚ a Vobořila, takže zejména ke konci se z toho stala přehlídka účelových interpretací zákona s náležitě hysterickým přednesem.
 
Ad Zámrsk - matriky jsou na samostatném serveru, tam se nic nemění, ale ostatní digitalizáty (nevím, jestli všechny) jsou přesunuté na subdoménu stare.vychodoceskearchivy.cz .
 
Nedávno jsem tady o hrobových smlouvách "na věčnost" psal podrobněji.
Zajímavé ovšem je, že v anglosaském prostředí se hrob zachovává "navždy" a procházet třeba staré hřbitovy v okolí Bostonu, New Yorku je skutečně historický zážitek, tak staré náhrobky v tak dobrém stavu pohromadě na jednom místě u nás člověk nevidí... Jako trochu extrémní příklad bych uvedl hřbitov Harvardské univerzity, kde stojí běžně náhrobky ze 17. století v naprosto intaktním stavu. A to prosím leží na rušné křižovatce... Ale podobně bývají zachovány i malé vesnické hřbitůvky. Jak to ovšem dělají s místem třeba v takové Velké Británii, která rozhodně není nafukovací, to nevím...
Nevím, jak dnes, ale praděda byl hrobník a děda se narodil a vyrůstal přímo na hřbitově. Měli zde i psa a holuby. Jednalo se o hřbitov na dnešním náměstí Svatopluka Čecha v pražských Vršovicích. Hřbitov v roce 1930 zlikvidovali poměrně nevybíravě. Oficiálně nějaké ostatky převezli na nový hřbitov, ale mám také fotky a svědectví dědy, že to tam zkrátka srovnali se zemí a malé děti pak při hraní ještě dlouho venku vyhrabávaly lidské kosti. Náhrobní kameny se roztloukly, možná přetesaly. Ty náhrobky byly krásné a občas monumentální, pěkné kamenické práce, ne jako dnes černá deska a hotovo. Hřbitov musel ustoupit stavbě kostela sv. Václava (arch. Gočár). Musím řici, že starý vršovický hřbitov byl docela malebné místo. Rostly tam akáty, bylo tam hodně stromů a květin, chodili tam rozjímat mladí lidé. V době jeho zrušení se tam už 25 let nepohřbívalo. Zatímco v roce 1900 se opravdu jednalo o hřbitov za městem (tehdy byly Vršovice spíše malou obcí), tak v roce 1940 už město dolezlo až sem a ze hřbitova se stal ostrov klidu, obklopený činžovními domy. Prakticky přesně na parcele tehdejšího domu hrobníka, kde v letech 1890-1935 žila má rodina je dnes dětské hřiště.
No jo, právě, židovské hroby tu máme třeba i ze 17. století, zatímco u těch katolických už pomalu nemám ani pradědu. Nejstarší hrob v našem příbuzenstvu je z 80. let 19. století a to je výjimka :( Jasně, ti lidé tam třeba jsou, ale deska už jejich jména nezachycuje, jsou tam mladší generace... Nu já to chápu, hřbitovy nejsou nafukovací a když lidé za hrob neplatí...
To mi připomíná, jako když lidé rozkradli po válce hrad Rabštejn nad Střelou, tj. mobiliář, příbory, všechno možné si odnášeli domů a o tyto předměty dodnes zdobí jejich své chalupy a zahrádky, zatímco zámek je prázdný (resp. tam je vše nové).
Tedy digitalizáty se nepřesouvají, přesouvá se kus vlastního archivu, jak avizovali dříve.
To nevypadá, že by se někam přesouvalo, jen mají nový web, na matriky se podle všeho stále člověk dostane přes odkazy v PDF jako dřív.
Poznámka mimo stávající diskusi - Zámrsk právě z důvodu vylepšení služeb (=bude to horší než dřív) překopal web, nový odkaz na staré matriky je https://stare.vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/sbirka-matrik-vychodoceskeho-kraje-1587-1949/ , všechny ostatní digitalizáty se rovněž přesouvají, detaily jsem nezkoumal.
 
jacana smutný výročí, hladím fotky spím s urnou 
takové hroby má např část mého příbuzenstva v jednom středočeském významnějším městě, vyplacení v době předválečné, ale i poválečné (mám dojem, že v řeči proskočily 60. léta, refence dost zaručené, protože v rodině byl hrobník)
MenthaPiperita
Vím o hrobech "na dobu trvání hřbitova". Ty smlouvy jsou pořád platné, ale ani zdaleka ne nové.
Hrob (hrobové příslušenství jak správně exaktně píšete) na pronajatém hrobovém místě tzv. definitivně vyplaceném - tento institut ještě existuje? Když jsem přepisoval farní kroniku a probíral se hřbitovní evidencí, tak hrobů, zaplacených tzv. na věčné časy tu bylo vícero. To bylo ještě za katolické držby a správy hřbitova.
V padesátých letech přešla správa na MNV, hřbitov se otevřel pro všechny bez rozdílu víry a vlastnické právo získala obec až v nové době po revoluci (kdy církev vytěžila ze své majetkové držby jediné, co ji svato - peníze; ano i některé obce v okolí už byly postiženy "danajským darem" a VLASTNÍ KOSTEL, o rušení farností a prodeji far nemluvě...).
Tedy všechny nájemní smlouvy jsou nyní na dobu určitou od zaplacení a zaplatit nafurt nebo najít hrob s takovou smlouvou je dnes nemožné.
Na našem nevelkém hřbitově jsou podobná díla hned dvě: Jedno z čela pěkně napůl (viz obrázek), druhé oboustranné. Oba jsou to z nejstarších hrobů, z pískovce, který se tu v okolí nikde nevyskytuje. Zřejmě je tehdy kupovali použité odjinud a tady je jen "přemalovali". Jen nechápu, proč neodsekali původní nápisy, což je u pískovce to nejjednodušší. Asi i to by "něco" stálo. 2A5rS2.th.jpg
GeneralHalsey  
U nás v Táboře na novém hřbitově (založen 1921) jsem našel jeden evidentně znovuopoužitý kámen, prostě je původní čelo otočené dozadu a nový nápis s úplně jiným jménem udělaný z přední strany. Ale takhle viditelně znovupoužité je to hodně vzácné.
image host
 
jacana smutný výročí, hladím fotky spím s urnou 
Hřbitovy rušíme na základě územně plánovací dokumentace, neveřejná pohřebiště jdou rušit z různých důvodů (např i z těch podnikatelsko/ekonomických), čím menší a méně známá, tím snadněji
jacana smutný výročí, hladím fotky spím s urnou 
imho se běžně stát nestává majitelem hrobového místa, ale jen hrobového příslušenství. Práva k krobovému místu by mohl získat u hrobů tzv. vyplacených (buď definitivně, anebo po zbytek předplacené doby).