Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Koníčky a zálibyNové

Spravují:

Misa,
Claricia



Reklama



Fórum o Actapublica - tam směřujte příspěvky o této aplikaci, dotazy na funkčnost apod.
Fórum o eBadatelna (SOA Praha) - připomínky k této aplikaci směřujte tam
Fórum o archivním katalogu AHMP - diskuse o (ne)fungování badatelského systému AHMP, zpřístupňovaných datech, apod.
Fórum o genetické genealogii - o testech DNA a všem souvisejícím

Rody "stěhovavých" povolání - společný projekt pro mapování mlynářů, kovářů, pivovarníků, ovčáků a dalších povolání, která se za svou prací stěhovala z místa na místo.
Rozcestník genealogických odkazů
Genebáze

Žádosti o čtení záznamů patří spíše na http://genealogie.taby.cz - tady většinou mnoho pochopení nenajdou.

Já jsem ve většině případů narazil na to, že je otec neznámý nebo jiný, než je v matrice, což pak hledání společného předka značně komplikuje.
Ty testy jsou u nás ve fázi boomu. MyHeritage rozjelo poslední cca rok docela výraznou kampaň v Evropě a i u nás je těch testovaných už relativně dost (i když by mohlo být lepší vždy). Jen to trochu nešťastně zabalili do toho, že lidem zjistí etnický původ, což je u nás většinou jaksi prostě směs ze střední Evropy :) Ale díky tomu si to kupovalo dost lidí, dávali si to jako dárky a tak. Jinak třeba mamka má 70 shod jen z ČR, taťka podobně. Celkový počet těžko odhadovat, ale není to rozhodně málo. Některé ty shody budou náhodné, ale některé ne. Ono pokrevně příbuzných lidí se společným předkem někde v 17.-18. století žijí většinou spousty.
Ano, můžete přijít jen na větev, z které se někdo (kdokoli) nechá testovat. Z principu věci jde autozomální test do všech geneticky spřízněných linií, ne jen po otci či matce jako u Y-DNA a mtDNA. Jen čím je dál (více kroků u příbuznosti), tím víc se drobí, takže nějaké bratrance/sestřenice z 6. kolena a dál už se najít nemusí, jelikož se nemusel dochovat společný kousek DNA. Ale na těch pár generací funguje skvěle, příbuzné se společným předkem cca do roku 1800 to najde skoro vždy, ty se společným předkem dále do minulosti už může nedohledat (když se nedochová společný kousek DNA, někdy to může být i nějakým levobočkem a tak). Ten test se dívá na víc jak 700 tisíc míst DNA a tato místa srovnává s ostatními testovanými, není to jen nějaká skupina několika markerů.
Například všichni třetí bratranci a sestřenice (tj. ti co mají společného prapradědu a praprababičku) v průměru sdílí kolem 1% DNA. V případech co jsem našel já to bylo dokonce ještě víc. To pak vyskočí ve shodách, lze osobu kontaktovat a zjistit společně, jak jsme příbuzní (když druhá strana odpoví samozřejmě).
Jako ano, chce to štěstí, ale proč mu nejít naproti :) Třeba se za rok, dva, tři, otestuje někdo z větve co vás zajímá a taky bude chtít zjistit, odkud pochází...
Podle mých zkušeností na ambasádách nikde nic takového nevědí, ani v Německu, kde hledáme odsunuté příbuzné.
crs+sadda: Díky za vaše tipy, já jsem tehdy psal někam do těch měst a vůbec mi neodpověděli. Ale tohle ještě chápu, daleká cizina a jehla v kupce sena, ale já nemohu najít ani příbuzné v ČR. Měl jsem třeba prastrýce v Táboře (František Homolka 1905-1967) a ten měl syna a dceru Naďu. Homolků je všude dost a u dcery nevím za koho se provdala. To byste nevěřili jak je to náročné, nejen kvůli GDPR. Poslední adresu znám tak z roku 1945. Psát všem Naďám do Tábora se mi nezdá jako dobrý nápad, nakonec už tam ani nemusí žít.

MISA: Je to zajímavé, ale museli bychom tedy vycházet z toho, že se náhodou někdo z těch příbuzných nechal otestovat? Já tedy nevím, ale kromě naší skupiny tady neznám nikoho kdo by o takových testech věděch, řekl bych, že žijeme v bublině :) Tedy zjistil bych nějaké své další hodnoty a zároveň by byly podobném těm, který měl bratr prapradědy nebo syn tohoto bratra? Já totiž lovím příbuzné opravdu už z poměrně vzdálených větvích. Nezajímá mě totiž nic jiného než staré fotografie, takže když mám předka, který žil např. v letech 1840-1910, tak se snažím najít veškeré jeho potomky a těch žijících osob se zeptat, zdali náhodou nemají podobiznu tohoto společného předka. Takže někdy se skutečně o jedná o pošlost sourozenců mého praprapra...a pokaždé je to tedy zcela jiná rodová linie. Jednou od matky, podruhé po otci atd.

 
Ambasada ti snad rekne, na jaky archivy a organizace se muzes obratit, protoze by mela znat fungovani toho statu, ne ze ti bude hledat pribuzny :-) Za zeptani prece nic nedas.
Dosah se ještě zvýší, když otestujete tu generačně nejbližší osobu těm, po kterých pátráte. Tj. pokud žije otec a je to z jeho strany, testovat určitě jeho, bude mtí s těmi příbuznými ještě větší shodu a navíc tak můžete najít i vzdálenější příbuzné. :)
Potomci sourozenců a tedy stále pokrevní příbuzní jsou ideální kandidáti na hledání autozomálním testem (tj. nepohlavní chromozomy, FamilyFinder u FTDNA, AncestryDNA, či test u MyHeritage, právě teď chvíli ve slevě za slušných $49). Pokud to je takhle nedávné (předpokládám ne dál než nějaký bratranec z 3.-4. kolene či +- generace), tak to tam ve shodách bude svítit dost nepřehlédnutelně. Našel jsem takhle svým příbuzným sestřenici z 3. kolene ve Finsku (resp. už Švédsku a prarodiče měla v Německu, na papírové pátrání by byl pekelný oříšek) a jinou taky z třetího v Californii. Ale u těch chudších států je ta pravděpodobnost menší, tam se tolik netestují. Skandinávie, Anglie, USA, tam je ta šance nepoměrně větší. U Argentiny to asi taky nebude úplně velká šance, ale jeden nikdy neví, rozhodně v téhle cenové relaci bych bral jako prošvihnutí šance to nezkusit.
Taky Vám neporadím nic konkrétního, ale Rabočij Gorodok v Biškeku stále stojí a ve městě žije nějaká paní, která je potomkem přistěhovalců a o místní historii se zajímá (objevuje se v tom TV dokumentu), třeba by mohla nějaké seznamy mít. Druhá cesta je, zda si trosky Interhelpistů, kerým se podařilo za Velkého teroru vrátit do Československa (např. i manželé Dubčekovi s malým Sašou), nezaložili nějakou vzpomínkovou organizaci zde, či nepřivezli nějaké dokumenty zpět...
To jsem si samozřejmě dávno našel, dokonce mluvil s redaktorem Čro, který se tím zabýval, ale já nechci obecné povídání o interhelpu, tam na nás žádné seznamy nevykouknou :-) Ale taky mám pocit, že to tam bylo hrozné, stalinské čistky, válka, jak asi dopadli. Ambasádu jsem nezkoušel, myslím, že by se něčemu takovému nevěnovali.

MISA No já hledám potomky sourozenců mých předků a sám mám test Y-DNA a mtDNA, ale tohle jsou ještě jiné větve, takže vůbec nevím, jak bych je objevil. Nejvíce mě mrzí ta Argentina, mám doma staré dopisy, co psali....ale je to fakt tak hrozně dávno, za minulého režimu kontakt pomalu ustal.

Na tohle je super autozomální DNA test, jen to chce mít samozřejmě štěstí, že se ti potomci otestují. Přinejmenším v té Anglii jsou dost populární. Být do do USA, řeknu udělejte si test na Ancestry, tam jsou už miliony Američanů, ale tohle byste musel mít fakt štěstí. Ale někdy se zadaří...
Tak ten muze byt nekde tajne zakopanej pod zemi, tam je tehdy Soveti dobre rovnali do late po bolsevicku :-) Najdi si o tom Interhelpo neco na Youtube nebo iVysilani...

Ps: zkousel jsi mailem ruskou ambasadu v Cesku anebo ceskou ambasadu v Rusku?
bádání v zahraničí
Přátelé, dlouho jsem tu nebyl. Rád bych někdy objevil potomky příbuzných, kteří odešli do světa. Máte někdo zkušenost s bádáním v níže uvedených zemích?

ARGENTINA - příbuzní se tam vystěhovali asi ve 30. letech, stavěli tam mosty, žili v Buenos Aires / General Villegas a v San Rafael, příjmení znám
ITÁLIE - příbuzná emigrovala v roce 1968, znám pouze její jméno
ANGLIE - emigrace někdy v letech 1948-1969, znám jen příjmení
BULHARSKO - znám celé jméno, rok narození, příbuzná se provdala za Bulhara a odstěhovali se do Sofije (asi po válce), žili taky ve městech Šumen a Stara Zagora.

Já jsem si třeba říkal, zdali neexistuje něco jako Ellis Island, tj. online seznamy příchozích atd..jeden prastrýc dokonce odešel ve 20. letech v rámci programu Interhelpo do SSSR, ale to už si nedělám žádné iluze, že cokoliv zjistím. Zajímaly by mě osudy těch lidí....většina jich je po smrti, ale vím, že mají děti.

 
Ono to ani jinak dopadnou nemohlo - pochod nechráněné pěchoty v liniích proti kartáčům a šrapnelům je sebevražedný. Otázkou bylo pouze, co dojde dříve - lidi nebo munice, viz starší filmová série "Vojna a mír".
doporučuji: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/1979-proklety-vynalez-porucika-henryho-shrapnela
Doporucuji film s nazvem 1917, teprve vyjde, anebo lonsky: Nikdy nezestarnou Tam to uvidis ty jatka :-)
To je stejný pluk, ovšem v dataci 1914, což je tam ostatně napsáno. Později už se nepoužíval název "řadový".
Řadové pěší pluky měly svůj název od toho, že při útoku vojáci pochodovali v řadě, aby se do nich nepřítel lépe trefil.
spic už jen wtf 
Díky, já jsem právě našel jen https://www.armedconflicts.com/74th-Infantry-Regiment-Infanterieregiment-Nr-74-t47340 , matriku zemřelých a jiný pluk stejného čísla...
Hledejte:
"řadový pěší pluk č. 74", "Linien Infanterie Regiment Nr. 74"
kasárna = Jičín
Mám pocit, že se mi u VÚA už jednou stalo totéž. Stránku jsem znovu našel, ale adresa už byla jiná.
spic už jen wtf 
Ještě jeden dotaz - když byl někdo od Pardubic 11.2.1879 vojín 74. pěšího pluku, dá se o tom pluku něco zjistit? Mé google-fu mi zatím moc nepomohlo... Chtěl bych třeba vědět, kdo byl tou dobou velitelem a kde se pluk nacházel.