Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Koníčky a zálibyNové

Spravují:

Misa,
Claricia



Reklama



Fórum o Actapublica - tam směřujte příspěvky o této aplikaci, dotazy na funkčnost apod.
Fórum o eBadatelna (SOA Praha) - připomínky k této aplikaci směřujte tam
Fórum o archivním katalogu AHMP - diskuse o (ne)fungování badatelského systému AHMP, zpřístupňovaných datech, apod.
Fórum o genetické genealogii - o testech DNA a všem souvisejícím

Rody "stěhovavých" povolání - společný projekt pro mapování mlynářů, kovářů, pivovarníků, ovčáků a dalších povolání, která se za svou prací stěhovala z místa na místo.
Rozcestník genealogických odkazů
Genebáze

Žádosti o čtení záznamů patří spíše na http://genealogie.taby.cz - tady většinou mnoho pochopení nenajdou.

Jednou Lhota, jednou Lhotakak, takže v průměru pořád Lhoták ;-)
Shodou okolností mám v předcích takové Lhotáky ze Lhoty, ale těm prostě pak říkali jenom Lhoták, takže to není zrovna nápomocný příklad. Akorát jednou jedinkrát byli v matrice jako Lhota, ale to bude spíš chyba v zápisu. Jednou tam byl ostatně taky Lhotakak. Lhotský každopádně ani jeden, pokud se nepletu.
honyk Východní Čechy 
Příjmení zchudlého panstva
Když se zchudlé panstvo s nějakým predikátem (Petr ze Lhoty) prolnulo s běžným obyvatelstvem, odrazil se ten původ nějak v příjmení (= Lhotecký)? Pohybuji se kolem roku 1600. Příjmení podle místa jsou běžná. Dostávali je nově příchozí obyvatelé od místních domorodců. Jde mi o to, zda takovou domněnku mohu rovnou vyloučit, nebo zda jsou důkazy, že tomu tak někde bylo.
 
Jen tak pro pořádek:
Šopka/Pšovka dodnes existuje.
Po Josefských reformách sídlila v tamním, JMC Josefem II. zrušeném, klášteře augustiniánů hospodářská správa Lobkowiczkého panství, teda jak píšete - té Mnělnické větve.
Baron = Freiherr = Svobodný pán - to jsou ekvivalenty ... a Zelenkové tento titul nevlastnili.
GeneralHalsey  
Jen pro info: návrh zákona (sněmovní tisk 301) se bude projednávat na přístí senátní schůzi (od 14.8.2019) jako bod č. 3 - senátní tisk 125, na projednání je čas do 18.8.2019
https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/tabulka?IS=6279#4461
Status svobodného pána nikdy nikde nevyplýval z místa původu.
Rozlišuji to proto, že budova, která má arkády, mi úplně nepřijde jako typické stavení dvora. Ale je to věc pohledu. A jako zbohatlíka jsem to myslel tak, že nešlo o klasického sedláka ze selského rodu. Šlo o bývalého panského úředníka, který si tak na majetek vydělal (zbohatl). I lidé kolem něho byli ze stejné společenské vrstvy - manželka byla dcerou vrchního z panství Mělník, a např. na svatbě jeho dcery byl za svědka dvořenín ze Lhotic Královských (což se mi mimochodem nepodařilo zjistit o jaké místo jde) a Liguriáš Sadil, důchodní z Dolních Kralovic, pozdější známý rakouský a český politik (a zároveň také pozdější statkář z Německé Vyskytné). Toť vše. I tak díky za Vaši pomoc.
Podle mne - jak jsem kdysi vyčetl v časopise Český lid (vydávaném na konci 19. století) ... osedlý pod 20 korců = chalupník,
zahradník je osedlý "mezi" chalupníkem a pololáníkem, většinou bez koňského potahu
... Grossgärtner bych četl jako zahradník s koňským potahem, takže "téměř" pololáník.
Jiný pohled může být "přes podsedek" - zejména na severnější Moravě, kdy obdělávané polnosti patřily fojtovi, nikoliv vrchnosti.
Doxy Semilsko, Mladoboleslavsko,Jičínsko 
Pošlete mi tu fotografii mailem (nalim.ylam@seznam.cz) s přesným popisem, co přesně požadujete.
spic už jen wtf 
Udělám to pro vás. Dále prosím vzkazník.
monoptalmos Praha, Vysočina 
žádost o výpomoc s ořezem fotografie
Najde se zde někdo, kdo by dokázal oříznout oválnou fotografii a tím jí zbavil nevzhledných okrajů. Nevím jaký program k toku použít, použil jsem Fotofiltr, ale bez úspěchu. Foto, černobílé, ne zrovna super kvalita. Předem děkuji za pomoc či radu.
 
spic už jen wtf 
Tadyten můj je z Krkonoš, 1851. Ale vyzázím-li např. ze zkušeností z Hané, jako zahradník byl značován hospodář pod 1/4 lánu.
Velkozahradníka jsem nikdy neviděl a dnes by to mělo hodně jiný význam.

Zajímavé mi přijdou také tyto zdroje:
https://de.wikipedia.org/wiki/G%C3%A4rtner#Der_G%C3%A4rtner_als_Kleinbauer
https://de.wikipedia.org/wiki/Halbbauer
S velkozahradníkem jsem se docela setkával.
spic už jen wtf 
Je nějaký zaužívaný překlad pro povolání Großgärtner ?
 
GeneralHalsey  
matriční knihy na matrikáchpo skartační lhůtě
Chtěl bych se zeptat, kdo rozhoduje, kdy dojde k předání knih do SOA? V Třeboni jsem díky jejich seznamům našel docela dost knih, které by se mi pro hledání hodily s již uplynulou lhůtou (všechny druhy N, O, Z). A to jak u ŘK tak u jiných církví. Všechno tak dva tři roky po lhůtě a uvedeno předání nejdříve po roce 2020. U knih N bych to ještě pochopil, pokud někdo ještě žije, ale Z je naprostá záhada. Jaký pro to může být důvod? Nekolik takových jsem našel i v SOA Praha.
 
Díky za opravu, máte naprostou pravdu. Jen panu Hamáčkovi ušlo, že ta situace, před kterou varuje by zcela jistě nastala později. To řezání po ročnících …:-)))
Hamáčkova argementace je hlavně nesmyslná proto, že úmrtí 1960 už je dávno přístupné komukoliv i na matričním úřadě. Dokonce úmrtí 1989 a vůbec nepochopil, že jde jen o přesunutí do archivu. Navíc počítání na "25 ročníků" napovídá, že ten, co mu to vyjádření napsal, to vůbec nepochopil. Takhle to můžou počítat max. v Německu, kde mají na 1 rok jednu matriku.
Tak kolega mi dokonce přemlouvá na 30 let a chci tam přidat ještě tu možnost žádat o opis korespondenčně. V senátu to bude, to zařizuju.
Důvodem zamítnutí bylo žádné stanovisko garančního výboru a negativní Hamáčka, o kterých jsem nevěděl, že vůbec budou a kdy se má hlasovat, což vedlo k hlasování proti u ANO a ČSSD (krom vyjímek), KSČM, ODS a STAN se zdržely, pro byli SPD, KDU, TOP O9 a Piráti. Ti zdržení a hlasující proti se našli taky proto, že jsem trochu něco podcenil, teď už jsem poučenější. U těch, kde jsem lobboval přímo to mělo úspěch. Musí se lobovat na výborech a klubech jako celcích.
Každopádně 60 hlasujících psolanců ANO proti bude k podstatná věc k dalšímu řešení, ti to tam rozhodli.
Možná tam proběhl nějaký negativní lobing ze SOA jak čtu toho Hamáčka, ale to já si zjistím.

Pokud chcete pomoci, tak u těch všech vyjádření a vysvětlení nemusím být podepsaný jenom já. Svaz obcí, spolky, firmy? Taky mi můžou pomoci a nedělám to jenom pro sebe. U matrikářek stačí, když se najde pár takových, co má u sebe hodně matrik nebo hodně starých a prostě popíšou praxi a nemusí vůbec přehánět.
Tak ona hlavně ta situace nastane za 5 let, kdy bude konec skartační lhůty u matrik končících v roce 1949. Jsem zvědavá na to překvapení na MV. A už se těším, jak 10 kilové matriky budou řezat po ročnících, když si to pan ministr přeje.
Děkuji za Vaše úsilí a za precizní rozbor aktuální situace. Hamáčkova neinformovanost byla očividná (jen mě děsí, že to tak funguje také u jiných zákonů, kde jedno slovo rozhoduje o životních problémech mnoha lidí), nejvíc mě dojala ta argumentace o 25 ročnících knih úmrtí: "Přijetí návrhu pana poslance Čižinského by bylo spojeno s významnými komplikacemi a náklady na straně archivů, které by musely neočekávaně a nárazově přijmout 25 ročníků knih úmrtí. To by představovalo značnou zátěž jak pro archivy, tak i pro předávající matriční úřady...". Že stejná situace by nastala za 25 let, už ho zřejmě nebolí. Mezitím ovšem 25 let budou badatelé křižovat republiku a hlavně: budou "opatlávat" matriky tak, že za čtvrt století budou tyto v dezolátním stavu. Matriky, z nichž mnohé jsou staré přes dvěstě let mají být v adekvátní archívní péči a přístupné v digitalizované formě. To bych při jednání zdůraznila. Předložení návrhu ne na 50 let mě taky hned napadlo. Když ale neinformovaným předložíte návrh na snížení doby z 75 na 70, namítnou bez dalšího zkoumání problematiky, že kvůli pěti letům nemá cenu měnit zákon. Asi bych volila kompromis 60 let - tam i Hamáčkova argumentace o vdově by byla úplně nesmyslná. Moje zájmová matrika Z je na matričním úřadě jediná, váží přes 10 kg, je z let 1844-1949, mám tam přes stovku příbuzných, bohužel asi matrikářka se nebude chtít angažovat, ale zkusím to.