Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Koníčky a zálibyNové

Spravují:

Misa,
Claricia



Reklama



Fórum o Actapublica - tam směřujte příspěvky o této aplikaci, dotazy na funkčnost apod.
Fórum o eBadatelna (SOA Praha) - připomínky k této aplikaci směřujte tam
Fórum o archivním katalogu AHMP - diskuse o (ne)fungování badatelského systému AHMP, zpřístupňovaných datech, apod.
Fórum o genetické genealogii - o testech DNA a všem souvisejícím

Rody "stěhovavých" povolání - společný projekt pro mapování mlynářů, kovářů, pivovarníků, ovčáků a dalších povolání, která se za svou prací stěhovala z místa na místo.
Rozcestník genealogických odkazů
Genebáze

Žádosti o čtení záznamů patří spíše na http://genealogie.taby.cz - tady většinou mnoho pochopení nenajdou.

Jasně, že jsem zkoušel FB, skype atd. Stejně tak sousedy, hroby, google, telefonní seznamy :) jenže já hledám jména typu Pokorný. Občas jsem na FB našel nějakou vnučku hledané osoby, které bylo tak 13 let a slíbila, že to babičce vyřídí..problém je, že někdy ta jména neznám a ti dříve narození na FB podle mě moc nejsou. To víte, fotky jsou podle mého názoru mnohem cennější než nějaké matriční záznamy. O matriky se stará stát a asi budou vždy v nějaké formě k dispozici, ale fotka existuje třeba jediná, leží u někoho v šuplíku a mladší generace ji vyhodí do popelnice a bude vymalováno. Mám pocit, že už je často pozdě. A také někomu vysvětlovat, že chci fotku jeho prapradědy nikoliv pradědy (nebo dědy), je docela náročné. Jednou jsem narazil na potomky, kteří prý mají fotky, ale normálně jsem to z nich nevytáhl. Peněz mají dost, rodokmen je nezajímá, takže absolutně nevím, jak je motivovat, aby mi je naskenovali nebo jen vyfotili mobilem. Jako blbec jsem jim všechno poslal, rozsáhlý rodokmen, zajímavosti atd. S některými lidmi člověk nehne, je to škoda. Ale chápu, že většinu lidí nějaká minulost nezajímá. My jsme asi jiní. Já se tady prostě občas ptám, protože mě zajímá jak vy ostatní zpracováváte rozrod. Jsem někdy hrozně blízko, ještě pomocí pobytových přihlášek a podobných pramenů se doplácám třeba do 50.-70. let.
Jo test Y, zvlášť ten velmi málo podrobný co se dělal tehdy, je na tohle pátrání zcela nevhodný. Ten o kterém mluvím je však ideální. On ten boom je až v posledních letech, tehdy to ještě tak ani nešlo, až poslední roky je to finančně dostupné. Ale samozřejmě je na vás, ta šance, že by se povedlo někoho najít, zvlášť tím východním směrem, není velká, ale je tam :) Má babička taky nemá Internet, ale DNA profil tam má, protože má snaživého vnuka ;-)
Ano, kontaktovat DNA shody lze na MH dosud stále bez placení. Já už tam taky klasické shody procházím jen sporadicky, z důvodů co píšte, je to zahlcené kopírovači. U DNA se kopírovat nedá, je to vždy přiřazené jen jedné osobě.
Btw. Facebook jste zkoušel? Na hledání žijících lidí, co mají aspoň trochu unikátnější jméno, je super. Někdy tam je nečekaně i starší generace :)

Fotografický strom moc pěkný. Taky se snažím brát fotografie kde jde, ale přesně, většinou je to "jo to nemám, to měl ten a ten, ale už umřel, nevím kde to skončilo, asi už vyhodili, koho by zajímaly tak staré fotky" apod.
Víc ve vzkazníku :-)
Ale odvděčil bych se jim moc :)
 
Detail starších generací: 1574931523.jpg Vidíte, že tam je pořád potenciál některé na fotce sehnat :) ale je to hrozně náročné. Člověk se roky složitě prokousává k žijícím osobám, potomkům a oni pak třeba nemají zájem hledat fotky, nebo je dávno vyhodili, nebo nevědí, kdo na nich je atd.
 
Je to na mě už nějak komplikované :) mám holt s těmito cestami nedobrou zkušenost. Asi před deseti lety jsem se nechal testovat, zadal svoje hodnoty někam na ysearch apod. a nejbližší shoda byla taková, že máme společného předka někdy v Kristově době. Žádní bližší příbuzní nalezeni nebyli. Často hledám staré babičky, které ani nemají internet... Když máte tedy placené členství na Myheritage, tak dejme tomu, že si tam naleznete společného předka z roku 1800 a pak se můžete bez problému spojit s jeho žijícími potomky? Já jsem na tuto opičárnu zanevřel, protože se tam ty vývody kopírují, takže mnou zadaný prapraděda je tam momentálně desetkrát a když se s těmi lidmi spojíte, zjistíte, že to vůbec nejsou potomci, ale nějak si to tam přetáhli. Je to bordel, ale uznávám, že nemám placené členství, takže mě ten systém vůbec k ničemu nepustí. Na Geni.com se dá proklikat lépe a snadněji, ale asi to bude menší databáze. Kromě toho chápete, mě ani tak moc nezajímá, že mám s někým společného předka před 200 a více lety, hledám potomky bližších předků. Dal jsem si do hlavy, že chci mít co nejvíce generací možné na fotografii. Vycházím z toho, že pokud byla ta osoba naživu ještě v roce 1900, snažím se sehnat její fotku :) Zároveň mám trochu jejich potomstvo v povědomí a např. vím, že neodešli do ciziny. Takhle to jedu, svůj rod mám na fotce v sedmi generacích: 1574931011.jpg

Peters : Díky, o té službě vím. Já hledám tak 10-20 lidí, takže bych se nedoplatil.

Jo to je pak smůla (mám ve stromě relativně brzo dvě svobodné matky bez naznačeného otce a taky biologického otce podezřívám z některých relativně blízkých shod). No třeba se někdy zadaří i díky DNA dopátrat ten pravý. Já ale spíš narážím na to, že druhá strana nereaguje na snahy o kontakt, hledání společných kořenů je pak až druhotný problém. Ale s tím se zápasí i v běžné genealogii.
Já jsem ve většině případů narazil na to, že je otec neznámý nebo jiný, než je v matrice, což pak hledání společného předka značně komplikuje.
Ty testy jsou u nás ve fázi boomu. MyHeritage rozjelo poslední cca rok docela výraznou kampaň v Evropě a i u nás je těch testovaných už relativně dost (i když by mohlo být lepší vždy). Jen to trochu nešťastně zabalili do toho, že lidem zjistí etnický původ, což je u nás většinou jaksi prostě směs ze střední Evropy :) Ale díky tomu si to kupovalo dost lidí, dávali si to jako dárky a tak. Jinak třeba mamka má 70 shod jen z ČR, taťka podobně. Celkový počet těžko odhadovat, ale není to rozhodně málo. Některé ty shody budou náhodné, ale některé ne. Ono pokrevně příbuzných lidí se společným předkem někde v 17.-18. století žijí většinou spousty.
Ano, můžete přijít jen na větev, z které se někdo (kdokoli) nechá testovat. Z principu věci jde autozomální test do všech geneticky spřízněných linií, ne jen po otci či matce jako u Y-DNA a mtDNA. Jen čím je dál (více kroků u příbuznosti), tím víc se drobí, takže nějaké bratrance/sestřenice z 6. kolena a dál už se najít nemusí, jelikož se nemusel dochovat společný kousek DNA. Ale na těch pár generací funguje skvěle, příbuzné se společným předkem cca do roku 1800 to najde skoro vždy, ty se společným předkem dále do minulosti už může nedohledat (když se nedochová společný kousek DNA, někdy to může být i nějakým levobočkem a tak). Ten test se dívá na víc jak 700 tisíc míst DNA a tato místa srovnává s ostatními testovanými, není to jen nějaká skupina několika markerů.
Například všichni třetí bratranci a sestřenice (tj. ti co mají společného prapradědu a praprababičku) v průměru sdílí kolem 1% DNA. V případech co jsem našel já to bylo dokonce ještě víc. To pak vyskočí ve shodách, lze osobu kontaktovat a zjistit společně, jak jsme příbuzní (když druhá strana odpoví samozřejmě).
Jako ano, chce to štěstí, ale proč mu nejít naproti :) Třeba se za rok, dva, tři, otestuje někdo z větve co vás zajímá a taky bude chtít zjistit, odkud pochází...
Podle mých zkušeností na ambasádách nikde nic takového nevědí, ani v Německu, kde hledáme odsunuté příbuzné.
crs+sadda: Díky za vaše tipy, já jsem tehdy psal někam do těch měst a vůbec mi neodpověděli. Ale tohle ještě chápu, daleká cizina a jehla v kupce sena, ale já nemohu najít ani příbuzné v ČR. Měl jsem třeba prastrýce v Táboře (František Homolka 1905-1967) a ten měl syna a dceru Naďu. Homolků je všude dost a u dcery nevím za koho se provdala. To byste nevěřili jak je to náročné, nejen kvůli GDPR. Poslední adresu znám tak z roku 1945. Psát všem Naďám do Tábora se mi nezdá jako dobrý nápad, nakonec už tam ani nemusí žít.

MISA: Je to zajímavé, ale museli bychom tedy vycházet z toho, že se náhodou někdo z těch příbuzných nechal otestovat? Já tedy nevím, ale kromě naší skupiny tady neznám nikoho kdo by o takových testech věděch, řekl bych, že žijeme v bublině :) Tedy zjistil bych nějaké své další hodnoty a zároveň by byly podobném těm, který měl bratr prapradědy nebo syn tohoto bratra? Já totiž lovím příbuzné opravdu už z poměrně vzdálených větvích. Nezajímá mě totiž nic jiného než staré fotografie, takže když mám předka, který žil např. v letech 1840-1910, tak se snažím najít veškeré jeho potomky a těch žijících osob se zeptat, zdali náhodou nemají podobiznu tohoto společného předka. Takže někdy se skutečně o jedná o pošlost sourozenců mého praprapra...a pokaždé je to tedy zcela jiná rodová linie. Jednou od matky, podruhé po otci atd.

 
Ambasada ti snad rekne, na jaky archivy a organizace se muzes obratit, protoze by mela znat fungovani toho statu, ne ze ti bude hledat pribuzny :-) Za zeptani prece nic nedas.
Dosah se ještě zvýší, když otestujete tu generačně nejbližší osobu těm, po kterých pátráte. Tj. pokud žije otec a je to z jeho strany, testovat určitě jeho, bude mtí s těmi příbuznými ještě větší shodu a navíc tak můžete najít i vzdálenější příbuzné. :)
Potomci sourozenců a tedy stále pokrevní příbuzní jsou ideální kandidáti na hledání autozomálním testem (tj. nepohlavní chromozomy, FamilyFinder u FTDNA, AncestryDNA, či test u MyHeritage, právě teď chvíli ve slevě za slušných $49). Pokud to je takhle nedávné (předpokládám ne dál než nějaký bratranec z 3.-4. kolene či +- generace), tak to tam ve shodách bude svítit dost nepřehlédnutelně. Našel jsem takhle svým příbuzným sestřenici z 3. kolene ve Finsku (resp. už Švédsku a prarodiče měla v Německu, na papírové pátrání by byl pekelný oříšek) a jinou taky z třetího v Californii. Ale u těch chudších států je ta pravděpodobnost menší, tam se tolik netestují. Skandinávie, Anglie, USA, tam je ta šance nepoměrně větší. U Argentiny to asi taky nebude úplně velká šance, ale jeden nikdy neví, rozhodně v téhle cenové relaci bych bral jako prošvihnutí šance to nezkusit.
Taky Vám neporadím nic konkrétního, ale Rabočij Gorodok v Biškeku stále stojí a ve městě žije nějaká paní, která je potomkem přistěhovalců a o místní historii se zajímá (objevuje se v tom TV dokumentu), třeba by mohla nějaké seznamy mít. Druhá cesta je, zda si trosky Interhelpistů, kerým se podařilo za Velkého teroru vrátit do Československa (např. i manželé Dubčekovi s malým Sašou), nezaložili nějakou vzpomínkovou organizaci zde, či nepřivezli nějaké dokumenty zpět...
To jsem si samozřejmě dávno našel, dokonce mluvil s redaktorem Čro, který se tím zabýval, ale já nechci obecné povídání o interhelpu, tam na nás žádné seznamy nevykouknou :-) Ale taky mám pocit, že to tam bylo hrozné, stalinské čistky, válka, jak asi dopadli. Ambasádu jsem nezkoušel, myslím, že by se něčemu takovému nevěnovali.

MISA No já hledám potomky sourozenců mých předků a sám mám test Y-DNA a mtDNA, ale tohle jsou ještě jiné větve, takže vůbec nevím, jak bych je objevil. Nejvíce mě mrzí ta Argentina, mám doma staré dopisy, co psali....ale je to fakt tak hrozně dávno, za minulého režimu kontakt pomalu ustal.

Na tohle je super autozomální DNA test, jen to chce mít samozřejmě štěstí, že se ti potomci otestují. Přinejmenším v té Anglii jsou dost populární. Být do do USA, řeknu udělejte si test na Ancestry, tam jsou už miliony Američanů, ale tohle byste musel mít fakt štěstí. Ale někdy se zadaří...
Tak ten muze byt nekde tajne zakopanej pod zemi, tam je tehdy Soveti dobre rovnali do late po bolsevicku :-) Najdi si o tom Interhelpo neco na Youtube nebo iVysilani...

Ps: zkousel jsi mailem ruskou ambasadu v Cesku anebo ceskou ambasadu v Rusku?
bádání v zahraničí
Přátelé, dlouho jsem tu nebyl. Rád bych někdy objevil potomky příbuzných, kteří odešli do světa. Máte někdo zkušenost s bádáním v níže uvedených zemích?

ARGENTINA - příbuzní se tam vystěhovali asi ve 30. letech, stavěli tam mosty, žili v Buenos Aires / General Villegas a v San Rafael, příjmení znám
ITÁLIE - příbuzná emigrovala v roce 1968, znám pouze její jméno
ANGLIE - emigrace někdy v letech 1948-1969, znám jen příjmení
BULHARSKO - znám celé jméno, rok narození, příbuzná se provdala za Bulhara a odstěhovali se do Sofije (asi po válce), žili taky ve městech Šumen a Stara Zagora.

Já jsem si třeba říkal, zdali neexistuje něco jako Ellis Island, tj. online seznamy příchozích atd..jeden prastrýc dokonce odešel ve 20. letech v rámci programu Interhelpo do SSSR, ale to už si nedělám žádné iluze, že cokoliv zjistím. Zajímaly by mě osudy těch lidí....většina jich je po smrti, ale vím, že mají děti.