Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Koníčky a zálibyNové

Spravují:

Misa,
Claricia



Reklama



Fórum o Actapublica - tam směřujte příspěvky o této aplikaci, dotazy na funkčnost apod.
Fórum o eBadatelna (SOA Praha) - připomínky k této aplikaci směřujte tam
Fórum o archivním katalogu AHMP - diskuse o (ne)fungování badatelského systému AHMP, zpřístupňovaných datech, apod.
Fórum o genetické genealogii - o testech DNA a všem souvisejícím

Rody "stěhovavých" povolání - společný projekt pro mapování mlynářů, kovářů, pivovarníků, ovčáků a dalších povolání, která se za svou prací stěhovala z místa na místo.
Rozcestník genealogických odkazů
Genebáze

Žádosti o čtení záznamů patří spíše na http://genealogie.taby.cz - tady většinou mnoho pochopení nenajdou.

ELIOMYS Jižní Čechy, střední a jižní Morava  Mapa předků
Rádo se stalo.
Ještě jednou díky Vám i autorovi. Lundáci/Sosnovci už jsou dohledáni.
Není to tak úplně marné najít na některém hřbitově v Německu svého příbuzného. Záleží asi ve kterém městě to je. Když zavoláte na správnou linku na úřadě města v Německu, tak vám může ochotná paní říci část hřbitova kde někdo s tím jménem leží případně i jeho povolání. Pak na hřbitově, který je digitalizován můžete svého příbuzného najít a dostat se i na kontakt se žijícími potomky. Mě se to stalo.
 
Díky za odkaz, ale jak jsem psal, můj příbuzný byl Čech, který se do Německa "jen" odstěhoval, a předpokládám, že když se nevrátil po válce, tak po r. 1948 už tuplem ne. Je to celé dosti záhadný příběh, u kterého mi chybí pointa, a trápí mě, že někde v Německu pravděpodobně stojí náhrobek s jeho jménem a datem úmrtí, ale já nikdy nezjistím kde...
Ano, bohužel mají jen informace o těch kdo se jim po odsunu sami přihlásili, což bohužel není případ mé pratety.
bursica.d Brno,Bojkovsko,Doubravník a skláři  rodokmen
Odsunutí Němci mívají mívají spolky, do kterých se sdružují . Tímto směrem jste hledali? Zde je adresa spolku vysídlenců z oblasti Vyškova. http://www.wischau.de
bursica.d Brno,Bojkovsko,Doubravník a skláři  rodokmen
Příjmení by mohlo být KOTOVÁ/KOTTOVÁ , v Ostravě se vyskytuje.
Tak to jsme asi zjistili totéž. :-(
Reakce na | Vlákno  
Řeším prakticky stejný problém, nejde sice o odsun, ale o obyvatele Prahy již před válkou do Německa odešlého, prakticky vrstevník Vaší příbuzné. Kontaktoval jsem mj. německou ambasádu, a ti mi řekli, že nevidí žádnou možnost, Německo prý (z dobrých důvodů:-) už nevede žádné evidence obyvatel... Pokud byste na nějakou metodu přišel, ozvěte se, stejně tak bych dal vědět já.
Dotaz z Dánska
Jestli byste někdo nevěděl, já tu oblast vůbec neznám. Jeden Dán hledá záznamy o osobě Marie Kotoba z Moravské Ostravy, narozené 29.11.1897. Měla v 16 letech odejít do Dánska. Mohla se prý psát i Maria Carolina Kotoba, její otec Tesvav a matka Victoria. Ta jména budou asi zkomolená.
 
ELIOMYS Jižní Čechy, střední a jižní Morava  Mapa předků
Předávám:

Všechny gruntovní knihy a mnoho dalšího z panství Vysoký Chlumec je na FamilySearch. Uvedený mlýn je pod Líchovy.

Ti žádné informace o jednotlivých odsunutých Němcích nemají, stejně jako http://www.sks-praha.com/
spic už jen wtf 
Co zkusit kontaktovat sudeten.de?
ELIOMYS Jižní Čechy, střední a jižní Morava  Mapa předků
Nevím, já dělám v tomto případě jen prostředníka :-) Buď se Vám dotyčný přímo ozve (diskuzi zde čte), nebo to napíše mě a já to sem vložím.
Hledání odsunuté a dávno zemřelé osoby v Německu
Moje příbuzná Anna Schmidt, narozená 25.7.1881 v Hoštci (Hurschk) na tepelském panství, byla odsunutá do východní okupační zóny dne 10.7.1946 z Mariánských Lázní a od té doby o ní nemáme žádné informace.

Nevíte někdo, jestli je nějaká cesta, jak zjistit, kde vlastně po odsunu bydlela, kde zemřela a kde je pohřbená? V době odsunu jí bylo skoro 65 let a povoláním byla pokojská.
 
Ještě se chci zeptat. Předpokládám, že gruntovnice pro Hrachov nejsou na internetu?
ad. ELIOMYS. Bingo, pak to dává smysl. Matěj Lundák jemuž, jak níž píšu, se v roce 1796 narodil syn Jan, je otcem "mého" Fandy. Matěj pak ovdověl a v r. 1802 se v 53 letech podruhé oženil. Mimochodem radu, abych se zaměřil i na jméno po chalupě už jsem jednou dostal, nicméně jsem tvrdohlavě slídil dál jen po Sosnovcích. Říká se, chytrému napověz, blbce kopni. Já potřeboval ten kopanec :-). Ještě jednou moc děkuju.
 
ELIOMYS Jižní Čechy, střední a jižní Morava  Mapa předků
Byl jsem požádán, abych vložil ještě jeden text:

Podíval jsem se i do gruntovní knihy, vše jasné. Na Lundákově mlýně od roku 1675 hospodaří Sosnovcovi. Ten jeho Frantík je pátou generací Sosnovců na mlýně (od 9.1.1800). Frantík se narodil 23.10.1779 na rodném mlýnu. V indexu i v matrice to je. V matrikách jsou zaměňována jména Lundák a Sosnovec. V gruntovní knize Líchov je jejich mlýn na straně 343, tam se dodržuje pojmenování Sosnovec. V matrikách se užívá spíše Lundák nebo Sosnovec vulgo Lundák.
Lundák a Sosnovec je to samé.

Reakce na | Vlákno  
Děkuji za další náměty. Myslel jsem, že to bude jednoduché, projdu index Dublovic, příp. Sv. Jana a Frantík bude na světě :-). V Lundákově mlýně se v roce 1796 narodil Matěji Lundákovi a Magdaléně syn Jan. To tam prokazatelně tedy ještě žili Lundákovi. Můj Frant. Sosnovec se žení v roce 1799 s Kateřinou Křížkovou, dcerou mlynáře z Bláhovy Lhoty (pěšky cca 10 km od Lundákova mlýna) O rok později, tedy 1800 se Františkovi a Kateřině v Bláhově Lhotě narodil syn Jan. Předpokládám, že Frant. pracoval na mlýnu svého tchána. Tam také před nějakým rokem přišel, poznal Kateřinu a to až tak, že se zřejmě museli vzít :) Jemu bylo v době sňatku, pokud můžeme věřit zápisu 20 let, Kateřině teprve 17. Další jejich potomek - dcera Marie - se narodil v roce 1803 a to už v Lundaku, neboli Lundákově mlýně u Hrachova. František se tedy někdy mezi roky 1800 a 1803 osamostatnil. Potud to vše zapadá, jen chybí maličkost - odkud Fanouš přišel do Bláhovy Lhoty. Prohledal jsem matriky Dublovic, Sv. Jana, Chlumu, Krásné Hory, Sedlčan, Počepic a nic. Je fakt, že v Křepenicích a okolí se rodilo Sosnovců plno, ale jako na potvoru v poslední třetině 18. st., žádný. Dobrý byl také nápad s Hrazany. Od nich jsem se dostal do Zahrádky u Kostelce nad Vltavou. V místní kronice jsem se dočetl, že Sosnovcům patřil největší statek ve vsi. Jako památka na ně zůstala kaplička nad obcí, kterou nechali postavit. Třeba některý z členů téhle větve se dal na mlynařinu. Ale to jsou jen teorie. Praxe je taková, jak ji znáte všichni - hledat, pátrat, hledat a pak třeba zasáhne šťastná náhoda. Ještě jednou díky.
 
Je to s datací, ve vodních mlýnech si můžete prokliknout ikonu v historii "zobrazit více" a zjistíte, že Matěj Sosnovec je tam uváděn až při sčítání lidu roku 1900. Takže to stopa asi nebude.
Reakce na | Vlákno