Když jsem začal s rodokmenem, tak jsem psal a telefonoval, asi jako většina z nás. Nejkurioznější záporná odpověď byla, že oslovený není žádný pes aby měl rodokmen.
Tak já bych ještě dokázal pochopit, že spoustu lidí nějaká genealogie vůbec nezajímá, nemají zájem být v kontaktu s lidmi, se kterými mají společného až nějakého prapra... nebo nechtějí dávat rodinné informace/fotografie cizímu člověku. Tací většinou neodpoví vůbec a nic s tím neuděláme, můžeme pouze hledat někoho jiného. Ale nepochopím ty, kteří nejdřív předstírají zájem, naslibují hory doly, a pak přejdou do režimu naprosté ignorace.
Zajímavá věc, hledala jsem nějaké příbuzné českého jména moji DNA shody (jméno bylo Chromeck, ale ukázalo se že je to ve skutečnosti Chromeček, ale našla jsem v zápisech bohužel asi pět různých špatně zapsaných variant, i jeho ženy :/ ) z Kněždubu, a u jednoho jeho dítěte bylo napsané, že zemřel v Grossrussbachu v Rakousku (okres Mistelbach).
Protože horní Rakušáci mají ještě líp udělané online prohlížení, dohledala jsem, že u něj v malé vesnici Ritzendorf čp. 1 (občas 2) se setkávali (a rodili) děti minimálně desítce nijak zvlášť ne příbuzných rodin Čechů, jak ze Slovácka, tak i jižní části Vysočiny nebo i od Litomyšle. Nevím co tam všichni dělali, dneska je tam obří jízdárna, ale ta moje rodina pendlovala tam a zpátky a mezitím taky otec do USA (a zpátky), takže asi za prací, ale překvapilo mě kolik jich tam bylo na relativně malém časovém rozmezí.
Takže kdybyste někdo hledal nějaké odběhnuté narození nebo úmrtí, tak se stojí za to tam podívat. Asi to vzniklo těsně před 1900, první záznamy ještě nemají ani číslo a občas to označují jako Ritzenhof. Rakušáci mají záznamy až někdy do 30. let a často je u toho dopsané i úmrtí a další (to není tak překvapivé, to dělali knězi často, tady je překvapivé, že jsou tam i údaje o úmrtí z roku 2001 ;)
(seznam těch přijmení bych sem mohla nahodit, až to budu mít u sebe, pravda)
trojčata z Chorušic
https://ebadatelna.soapraha.cz/d/5928/31
A teď si představ, že bys po ní chtěl ještě slinu ...
Dovedu si to představit, záleží ti na tom, ale žádná příjemná diskuze ... třeba mě to někdy se vzdálenými příbuznými taky čeká.
Ti lidé musí být nějak motivováni. Otázka zní, jak? Asi nám mnohdy nezbude, než se s tím smířit, i když je to poněkud bolestné. Já mám takových historek spoustu. Nebudu tu s tím spamovat, ale jednou jsme opravdu pracně nalezli příbuznou, zajeli za ní s mojí nebožkou tetou a zeptali se, jestli nemá fotku prapradědy. Ta dotyčná vytáhla z krabice fascikl starých fotografií, během 2-3 vteřin to bleskově prolítla, procedila "není tady" a chystala se to uklidit. Já jsem se ani nevzmohl na slovo, ovšem teta řekla "můžeme se, prosím, podívat sami"? Samozřejmě tam ten muž byl a ne jednou. Myslím, že to ilustruje obecný přístup lidí k těmto záležitostem (jinýmy slovy: pro nás poklad, pro ně opruz).
Bohnice jsou tuším od r. 1906. Předcházely Kateřinky (Nové Město, farnost asi Apolinář?) - cca do 1860 pod Všeobecnou nemocnicí, pak se osamostatnily jako Zemský ústav pro choromyslné.
Praha - ústav choomyslných
Poraďte prosím kde hledat matriky Z pro rok 1856. Bohnický ústav patrně ještě neexistoval. Děkuji
trojčata, Chotětov
https://ebadatelna.soapraha.cz/d/5954/138
Tovaryš papírenský
Někdy v druhé polovině 18. století otevřeli v Ronově nad Sázavou (u Přibyslavi) papírnu. Podle všeho to pořád patřilo k panství Polná. Ale ruku v ruce s papírnou se začínají objevovat s titulem "tovaryš papírenský" osoby, které nemůžu vyhledat v širším okolí. Proces je podobný, objeví se tam cca v 25 letech, ožení se tam a zůstanou tam. Informace o původu v matrice chybí, resp. se odkazuje už na tu papírnu.
Patřili "papírenští tovaryši" k nějakému povolání, co se označuje za stěhovavé, nebo jím mohl být jakýkoli nádeník, který jen byl ve správnou dobu na správném místě?
Prosím nenašel by se někdo, kdo by se mi podíval na MyHeritage na jedno jméno? Děkuji, případně pište do vzkazníku.
Já to mám občas u zpráv na MyHeritage/Ancestry tak, že si říkám, že se na to budu muset podrobně podívat, než odepíšu, a pak už se to vleče. :-(
Což chápu. Může mít hodně práce, být mimo domov a tisíc dalších důvodů. Ale když si mě přidala do přátel, tak vidím, že je online téměř nonstop a každou chvíli někde něco komentuje, tak myslím, že ze slušnosti by stálo za to alespoň odpovědět "Teď nemůžu".
Trojčata pro chris
Trojčata Stuchlých vlevo nahoře
https://ebadatelna.soapraha.cz/d/8223/57
Odpovědět "Omlouvám se, ale ještě jsem se k tomu nedostala" zabere asi tak 10s... Mě taky štvou tihle co dělaj mrtvý brouky. I když tady to ještě netrvá tak dlouho.
tak každej taky nemá na práci zrovna jen rodokmenování
Protože něco skutečně udělat je řádově těžší než to jen slíbit.
Tak se zdá, že pokus kontaktovat vzdálené odsunuté příbuzné dopadl podobně, jak tu kdysi někdo zmiňoval. Paní slíbila, pod týdnu si mě ona i její manžel přidali na FB do přátel, na nový rok poslala do zpráv novoroční přání celé mé rodině a tím to skončilo. Když jsem se po 14 dnech připomněl a poslal jí část společného rodokmenu, tak si zprávu sice přečetla, ale reakce žádná. Tohle jednání nechápu, pokud nemá zájem, tak proč vůbec nejdřív slibovala?
