No ?? pochodujete již docela dlouho - o Zámrsku jste zde psal již před 10 lety :-)
Šenkýř není příjmení, ale povolání.
Viz Sagitarius - svatba: index 177-29-84 odkazuje na zápis 177-19-176.
IMHO index s narozením nevěsty 177-28-53,
konec vysílání.
Míněn je zřejmě snímek 353 z matriční knihy Vrchlabí sig. 177-00007.
abulin - děkuji, ale moc to ještě neovládám a za pochodu se i učím, nerozumím tomu 177-28-154 a 177-7-353, co to znamená? Indexi prohlížím, ale Václava U. co má ženu roz. Šankýřovou a mají dceru Teklu jsem zatim nenašel a ani jejich svatbu. martin.
Já to radši nechci vědět, je mi z toho zle. Před mnoha lety jsem si psal na toto téma s nějakou archivářkou, která spravovala ten fond zemské porodnice a nalezince u Apolináře a dost sem se pídil po osudech dvou dětí. Na druhou stranu vím z vyprávění babičky, že její babička byla sice nalezenec (resp. odložila ji matka u Apolináře), ale ujala se jí rodina z Tábora a tam žila až do svatby, takže ta snad po rodinách necestovala. Ovšem ta rodina, co se jí ujala, si takto brala děti častěji, asi na to už tehdy byl nějaký příspěvek od státu. Mimochodem nemohu dohledat osud té matky. Přitom znám jméno i rok narození: Anna Eliášová (*1859 Přepeře). V pražských přihláškách není, v domovské obci už nerodila, ani se nevdala, úmrtí ani možný sňatek v Praze nemohu dohledat, je to jehla v kupce sena.
„A ještě ty rakouské zákony byly takové, že je po několika letech přemístili občas pak zase do jiné rodiny.“
A jak to fungovalo? Můj předek strávil cca osm let u jedné rodiny, pak třikrát každý rok u jiné, poté tři roky u nějaké vdovy a po dosažení „normálního věku“ mu byl ustanoven poručník.
Jsem poněkud zmaten :-) tou komplikovaností.
Každá N-matrika obsahuje "desítky" nemanželských dětí, takže hypotézu, že by nastávající svobodné matky chodily z Krkonoš (a ty chudé doslova pěšky) rodit do Prahy, bych zamítl. Ostatně pochybuji, že by v Krkonoších o Apolináři věděli. Podle mne se tam dostávali "protekční" rodičky, resp. rodičky s movitými otci, a dětem bylo zároveň zajištěno opatrovnictví - což bylo i v dokumentu o předcích Karla Šípa.
Na snímku z roku 1856 se jasně píše, že Jan byl synem Tekly, dcery Václava tkalce z VRCHLABÍ, tak bych nehledal na Vysočině.
Pane Vlčku, farnost Vrchlabí je dobře indexována, tak přece NENÍ problém si v indexu odkaz na narození Tekly najít - 177-28-154 a podle odkazu se dostat na konkrétní záznam -177-7-353. Pro nalezení narození Jana bych stáhl odpovídající soubory farnosti pro období 1800-1815 a celé je prošel ... a u nemanželského syna bych na indexy nespoléhal.
Apolinář v Praze? Tam se rodilo již mnohem dříve. Mého pradědu tam matka odložila v roce 1871. Občas tam strávily pár dní jako kojné, aby zaplatily porod a šly si po svém. Je to smutné, jedna taková žena tam za sebou porodila a odložila tři děti, které pak šly pěstounům. A ještě ty rakouské zákony byly takové, že je po několika letech přemístili občas pak zase do jiné rodiny. Chudák děti. Trochu těm svobodným matkám zazlívám (těm, co si dítě nechaly), že se alespoň na smrtelné posteli nesvěřily dětem, kdo byl jejich otec.
Moje zkušenost je, že ne všechny svobodné matky chodily rodit daleko. Většinou odrodily tam, kde byly ve službě, případně doma, či u příbuzných ve stejné vsi. Tunochody patřily pod panství Ledeč. Hledala jsem, zda se třeba nějaké lokalitě v okolí neříkalo Vrchlabí. Narazila jsem na nějaké reference geodézie Ledeč, která dělala digitální mapu okresu Havlíčkův Brod včetně lokality Vrchlabí. Ovšem víc jsem o této lokalitě nezjistila. Tak třeba to ví ta geodézie.
http://www.geodezieledec.cz/cs/reference/V Ledči se od roku 1797 zjevuje mydlář a měšťan Václav Ulrich s manželkou Viktorií roz. Růtovou, či Ruthovou. Manželka pocházela z Pelhřimova, kde je i záznam sňatku roku 1796.
https://digi.ceskearchivy.cz/6314/226Mezi narozenými dětmi jsem Teklu nenašla. Ale mohla by věkově odpovídat jedné z dcer tohoto Václava. Pokud tedy nezemřely, na to jsem se nedívala. Světice Tekla má svátek někdy v září, tuším. Tak bych to tipovala na možné narození. Takže bych postahovala matriky nejen Číhošti, ale i Ledče a ostatních okolních farností a zaměřila bych se na tohohle Václava Ulricha. A nespoléhejte pouze na index, mohou být děravé. Někdy jsou matričné knihy řazeny podle obcí, prostě to chce projít celé. A většinou něco chytrého vypadne, nebo vodítko.
SAGITARIUS děkuji, matriku Z OL si dohledám, nyní sem tak často nechodím, ale pochybuji že Tekla rodila v porodnici, podle svatby (oo 1833) Jana mu bylo 20 let, martin
tady je jeho svatba -
Potvrzuji. Můj nejstarší předek v přímé mužské linii se narodil u Apolináře v roce 1858 a Národní archiv mi vypracoval rešerši z fondu „Zemská porodnice a nalezinec Praha“, tedy z knih ošetřovanek (nacionále matky, data a časy porodu) a z tzv. základní knize nalezince (soupis pěstounů).
„Samozřejmě“ opět: Víc pramenů – víc nejistoty. Data z matričního záznamu o narození mého prapradědečka a ze zmíněné knihy ošetřovanek obsahují jiné jméno otce rodičky. Nevím, jestli je to administrativní chyba, nebo pravděpodobná a již zmíněná „tendence si vymýšlet“…
Odpovím si sám, není to tam. Zemřel 30.6.1888 v Ovesné Lhotě 2, uvedený věk 81 let, příslušný do Tunochod. Bohužel nic víc.
Co úmrtí Jana? V této době už v některých uvědomělejších matrikách doplňují místo narození...
A z čeho ty rešerše tedy dělají?
Dají se pak nechat udělat rešerše a tam už zajímavé informace být můžou.
na FS nacházím např. Johanna Ullricha nar. 1825 v Oberhohenelbe - Hořejší Vrchlabí, propuštěn II. 1847
https://www.familysearch.org/ark:/61903/3:1:3Q9M-C9T1-XSPX-V?i=2128&cat=489271
pak Johanna nar. 1826 v Mittellangenau, ale ten 1848 zemřel
https://www.familysearch.org/ark:/61903/3:1:3Q9M-C9T1-XSTB-R?i=2129&cat=489271
... a pak jich je tam ještě celkem dost dalších
A co sčítání? tam by mělo být i místo narození Jana... a jaký je podle věku u oddacího záznamu rok Janova narození?
Škoda že nejsou v Zámrsku soupisy, v těch novějších už bývalo místo narození většinou správně.
Ok, to jsem přehlédl. On se tam stejně člověk moc nedoví. :-(
