Okoun

"archiválie vzniklé z činnosti orgánů německé okupační správy na území odstoupeném Říši i v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1938 až 1945" - to by pak mělo být přístupné sčítání lidu 1939? Ale není, ani ke studiu v badatelně.

Máte neprostou pravdu, matriky a další dokumenty předané do archivu se řídí podle archivního zákona (č. 499/2004 Sb)
Paragraf 37 sice v odstavci 1) říká: „K nahlížení v archivech jsou přístupné jen archiválie starší třiceti let, není-li dále stanoveno jinak, a všechny zveřejněné archiválie.“ A v odtsvci 3) „Do archiválií vztahujících se k žijící fyzické osobě, jejichž obsahem jsou citlivé osobní údaje, lze nahlížet jen s předchozím písemným souhlasem této osoby. Archiv požádá dotčenou osobu o souhlas s nahlížením do těchto archiválií. V žádosti uvede údaje podle § 35 odst. 1 písm. a) až c), citlivé osobní údaje osoby, které mají být zpřístupněny, a období, ve kterém bude do archiválií nahlíženo.“

Nicméně odstavec 11 podstatně upravuje: „Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti vojenských soudů a prokuratur všech stupňů, bezpečnostních složek podle zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek, jakož i mimořádných lidových soudů, Státního soudu, Národního soudu a společenských organizací a politických stran sdružených v Národní frontě, na archiválie vzniklé z činnosti orgánů německé okupační správy na území odstoupeném Říši i v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1938 až 1945, NA ARCHIVÁLIE, KTERÉ JIŽ BYLY PŘED PODÁNÍM ŽÁDOSTI O NAHLÍŽENÍ DO NICH VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ, JAKOŽ I NA ARCHIVÁLIE, KTERÉ BYLY JAKO DOKUMENTY VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ PŘED PROHLÁŠENÍM ZA ARCHIVÁLIE.


Proto nechápu, jak je možné, že jsou momentálně třeba nepřístupné sčítací operáty z roku 1921, které byly před přijetím GDPR veřejně přístupné, či dokonce zveřejněné digitálně na stránkách archivů. V tom případě archivy porušují přímo archivní zákon. :-)

A pokud jde o připravovanou vládní novelu matričního zákona, ve které se navrhuje zvýšení lhůty pro nahlížení do úmrtních matrik zpět na 75 let, tak je pravdou, že se tyto matriky archiváliemi ještě dlouho nestanou.

Ve chvíli kdy se matrika stane součástí Národního archivního dědictví, nevztahuje se na ni zákon o matrikách.

Jak říkala Liška Ryška - co není může být. Ale už tu byli, přesněji byly - protože chlapům se dlouhověkost vyhýbá:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nejstar%C5%A1%C3%ADch_obyvatel_%C4%8Ceska

No, nejsou. Ale možná příští rok... :)

To radši neříkej nahlas, nebo to ještě natáhnou. ;-)

IMHO - minimálně ve dvou článcích Nařízení EU 2016/679 je řečeno, že členský stát může stanovit podmínky pro ochranu osobních dat, mimo jiné je zmíněn i genealogický výzkum. ČR tyto podmínky ochrany (v případě genealogického výzkumu) stanovila speciálním zákonem "o matrikách", kde jsou určeny lhůty pro zveřejnění N-O-Z.

Vedení MZA zcela svévolně, v rozporu s právním řádem ČR, tyto podmínky mění - je třeba říci, že nelogicky a nesmyslně, těžko vysvětlí např. lhůtu 110 let od narození, když v ČR jsou či byli občané starší 110 let :-)))

Oni tam ti živí určitě budou. Otázka je, kolik jich bude, jaké osobní informace tam o nich budou a zda bude možné osobu jednoznačně identifikovat (vzhledem k např. často chybným údajům o datu narození).

Navíc jak píše abulin, text "předloží notářsky ověřený souhlas této osoby" je v rozporu se zákonem. Dle zákona je naopak povinností archivu danou osobu vyhledat, kontaktovat a požádat o souhlas.

§37
(2) Do archiválií obsahujících osobní údaje žijící osoby lze nahlížet, nevznesla-li tato osoba písemně námitky. Archiv osobu písemně vyrozumí o podané žádosti o nahlížení do archiválií; jedná-li se o vyrozumění nejméně třiceti osob, lze je doručit veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce archivu, a nezřizuje-li archiv úřední desku, na úřední desce státního oblastního archivu, v jehož obvodu má archiv sídlo. Ve vyrozumění uvede údaje podle § 35 odst. 1 písm. a) až c), osobní údaje osoby, které mají být zpřístupněny, období, ve kterém bude do archiválií nahlíženo, a poučení o právních následcích podání a nepodání námitky ve stanovené lhůtě. Námitku proti nahlížení do archiválií podle věty první může vznést osoba do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění. Z námitky musí být zřejmé, jakých osobních údajů se týká. Nevznese-li osoba námitky ve lhůtě podle věty čtvrté, má se za to, že s nahlížením do archiválií souhlasí.

(3) Do archiválií vztahujících se k žijící fyzické osobě, jejichž obsahem jsou citlivé osobní údaje13), lze nahlížet jen s předchozím písemným souhlasem této osoby. Archiv požádá dotčenou osobu o souhlas s nahlížením do těchto archiválií.

Když to dotáhnu do absurdity, tak jsem zvědavý, jak by archiv dle tohoto zákonu postupoval, kdybych si vyžádal sčítací operáty celého Brna.

Já vím, na to narážím. Vycházím z toho, že ve sčítání z roku 1921 může být narození osoby, která ještě žije (a tedy jí bude 98 či víc), tj. IMHO to na net nedají ještě nejmíň těch 12 let, protože lidi jsou bezpečně mrtví až ve 110 letech a dřív se tedy nesmí zveřejnit nic kde můžou být (dle MZA).

Jak to myslíte "století"?
Geniální vedení MZA si v rozporu se zákonem - stanovilo vlastní pravidla:
...
v aplikaci Acta Publica (budou) nadále zveřejňovány matriky narozených ve lhůtě 110 let od posledního zápisu v příslušné matriční knize, matriky oddaných ve lhůtě 90 let a matriky zemřelých ve lhůtě 75 let od posledního zápisu.
...
a zejména toto je hezké - skoro jako scénka Felixe Holzmanna "na hřbitově":
...
Vyhotovení kopie, výpisu či rešerše zápisu o osobě mladší než 110 let je možné pouze pokud žadatel předloží notářsky ověřený souhlas této osoby, popř. prokazatelně doloží (úmrtní list), že daná osoba již zemřela nebo pokud je tato osoba totožná s osobou žadatele.
...

Ano je to ta červená budova a je to naprosto napohodu. Na vrátnici dostanete klíč od skříňky o patro výš se podepíšete do knihy, pak ještě badatelský list a pak dostanete přidělen počítač a bádáte. Oproti jiným archivům tam bývá občas dost hluku pro velké množství badatelů, ale oproti ruchu v kampusu je to zase úplně pohoda.

Hmm, to je ta nová červená budova u kampusu? Tam bych snad zajít mohla.
Akorát jsem nikdy v archivu nebyla a bojím se tam ;)

Mza má operáty (snad) všechny zdigitalizovány, ale k dispozici jsou jen offline ve studovně. Celkem pravidelně tam teď chodím bádat, protože tam toho mám hodně mezi Zlínem a Vysočinou a zatím vše je naskenované. Napište lokalitu a zkusím to vyhledat až tam příště budu.

SOA Praha připravuje digitalizaci sčítacích operátů, mají to ve smém plánu na webu. Kdy to bude realizované je otázka.

Tj. Navíc rok 1921 si stejně digitalizují jen do šuplíku, protože tam můžou být století, kteří by se s nima mohli soudit...
Asi jedině se obrátit přímo na archiv, čekám, že v místě toho půjde projít víc.

Já teda na webu Family Search našla akorát tak Bruntál a Severní Moravu, Střední Moravu a kusy Čech, po jižní aniprt. Ale ono se tam fakt blbě hledá, takže těžko říct.

Možná digitalizované jsou, ale nejsou "vyvěšeny" - další špecifiká MZA Brno, podle mne nejhoršího z archivů:

http://www.mza.cz/a8web/a8apps1/so/A8SL4DD2Bad3SO.htm
Sčítací operáty
Aplikace pro prohlížení digitalizovaných sčítacích operátů se nachází na webu FamilySearch. Již delší dobu zde však nejsou data pro MZA aktualizována.

Jeden by čekal, že mají nějakou smlouvu :-)

Díky. Takže jsi toho taky nenašel víc.

Neříkají někomu z vás náhodou něco páry:

Josef Dvořák (1828) a Františka Josefa Nacházelová (1836)

nebo

Kateřina Rákosníková, manžel Bělský

?

Oboje údajně z "Central Bohemia". Ale je otázka, jak přesné to je.

Přes shody v rodokmenu se na mě obrátili nějací Američani, ukázalo se, že moji příbuzní nejsou, tak kdyby náhodou...