Podle mne - jak jsem kdysi vyčetl v časopise Český lid (vydávaném na konci 19. století) ... osedlý pod 20 korců = chalupník,
zahradník je osedlý "mezi" chalupníkem a pololáníkem, většinou bez koňského potahu
... Grossgärtner bych četl jako zahradník s koňským potahem, takže "téměř" pololáník.
Jiný pohled může být "přes podsedek" - zejména na severnější Moravě, kdy obdělávané polnosti patřily fojtovi, nikoliv vrchnosti.
Pošlete mi tu fotografii mailem (nalim.ylam@seznam.cz) s přesným popisem, co přesně požadujete.
Udělám to pro vás. Dále prosím vzkazník.
žádost o výpomoc s ořezem fotografie
Najde se zde někdo, kdo by dokázal oříznout oválnou fotografii a tím jí zbavil nevzhledných okrajů. Nevím jaký program k toku použít, použil jsem Fotofiltr, ale bez úspěchu. Foto, černobílé, ne zrovna super kvalita. Předem děkuji za pomoc či radu.
Tadyten můj je z Krkonoš, 1851. Ale vyzázím-li např. ze zkušeností z Hané, jako zahradník byl značován hospodář pod 1/4 lánu.
Velkozahradníka jsem nikdy neviděl a dnes by to mělo hodně jiný význam.
Zajímavé mi přijdou také tyto zdroje:
https://de.wikipedia.org/wiki/G%C3%A4rtner#Der_G%C3%A4rtner_als_Kleinbauerhttps://de.wikipedia.org/wiki/Halbbauer
S velkozahradníkem jsem se docela setkával.
Je nějaký zaužívaný překlad pro povolání Großgärtner ?
matriční knihy na matrikáchpo skartační lhůtě
Chtěl bych se zeptat, kdo rozhoduje, kdy dojde k předání knih do SOA? V Třeboni jsem díky jejich seznamům našel docela dost knih, které by se mi pro hledání hodily s již uplynulou lhůtou (všechny druhy N, O, Z). A to jak u ŘK tak u jiných církví. Všechno tak dva tři roky po lhůtě a uvedeno předání nejdříve po roce 2020. U knih N bych to ještě pochopil, pokud někdo ještě žije, ale Z je naprostá záhada. Jaký pro to může být důvod? Nekolik takových jsem našel i v SOA Praha.
Díky za opravu, máte naprostou pravdu. Jen panu Hamáčkovi ušlo, že ta situace, před kterou varuje by zcela jistě nastala později. To řezání po ročnících …:-)))
Hamáčkova argementace je hlavně nesmyslná proto, že úmrtí 1960 už je dávno přístupné komukoliv i na matričním úřadě. Dokonce úmrtí 1989 a vůbec nepochopil, že jde jen o přesunutí do archivu. Navíc počítání na "25 ročníků" napovídá, že ten, co mu to vyjádření napsal, to vůbec nepochopil. Takhle to můžou počítat max. v Německu, kde mají na 1 rok jednu matriku.
Tak kolega mi dokonce přemlouvá na 30 let a chci tam přidat ještě tu možnost žádat o opis korespondenčně. V senátu to bude, to zařizuju.
Důvodem zamítnutí bylo žádné stanovisko garančního výboru a negativní Hamáčka, o kterých jsem nevěděl, že vůbec budou a kdy se má hlasovat, což vedlo k hlasování proti u ANO a ČSSD (krom vyjímek), KSČM, ODS a STAN se zdržely, pro byli SPD, KDU, TOP O9 a Piráti. Ti zdržení a hlasující proti se našli taky proto, že jsem trochu něco podcenil, teď už jsem poučenější. U těch, kde jsem lobboval přímo to mělo úspěch. Musí se lobovat na výborech a klubech jako celcích.
Každopádně 60 hlasujících psolanců ANO proti bude k podstatná věc k dalšímu řešení, ti to tam rozhodli.
Možná tam proběhl nějaký negativní lobing ze SOA jak čtu toho Hamáčka, ale to já si zjistím.
Pokud chcete pomoci, tak u těch všech vyjádření a vysvětlení nemusím být podepsaný jenom já. Svaz obcí, spolky, firmy? Taky mi můžou pomoci a nedělám to jenom pro sebe. U matrikářek stačí, když se najde pár takových, co má u sebe hodně matrik nebo hodně starých a prostě popíšou praxi a nemusí vůbec přehánět.
Tak ona hlavně ta situace nastane za 5 let, kdy bude konec skartační lhůty u matrik končících v roce 1949. Jsem zvědavá na to překvapení na MV. A už se těším, jak 10 kilové matriky budou řezat po ročnících, když si to pan ministr přeje.
Děkuji za Vaše úsilí a za precizní rozbor aktuální situace.
Hamáčkova neinformovanost byla očividná (jen mě děsí, že to tak funguje také u jiných zákonů, kde jedno slovo rozhoduje o životních problémech mnoha lidí), nejvíc mě dojala ta argumentace o 25 ročnících knih úmrtí: "Přijetí návrhu pana poslance Čižinského by bylo spojeno s významnými komplikacemi a náklady na straně archivů, které by musely neočekávaně a nárazově přijmout 25 ročníků knih úmrtí. To by představovalo značnou zátěž jak pro archivy, tak i pro předávající matriční úřady...".
Že stejná situace by nastala za 25 let, už ho zřejmě nebolí. Mezitím ovšem 25 let budou badatelé křižovat republiku a hlavně: budou "opatlávat" matriky tak, že za čtvrt století budou tyto v dezolátním stavu. Matriky, z nichž mnohé jsou staré přes dvěstě let mají být v adekvátní archívní péči a přístupné v digitalizované formě. To bych při jednání zdůraznila.
Předložení návrhu ne na 50 let mě taky hned napadlo. Když ale neinformovaným předložíte návrh na snížení doby z 75 na 70, namítnou bez dalšího zkoumání problematiky, že kvůli pěti letům nemá cenu měnit zákon. Asi bych volila kompromis 60 let - tam i Hamáčkova argumentace o vdově by byla úplně nesmyslná.
Moje zájmová matrika Z je na matričním úřadě jediná, váží přes 10 kg, je z let 1844-1949, mám tam přes stovku příbuzných, bohužel asi matrikářka se nebude chtít angažovat, ale zkusím to.
Nerozumím, proč stále rozlišujete DVŮR a ZÁMEK.
Jedná se o dvůr, jehož jednou stranou byla patrová budova pro "lepší - panské bydlení".
Jak se lze dočíst Palmové v té době dvory stávajícím nájemcům prodávali - a protože příjmení Zelenka je v okolí časté, tak vůbec nemuselo jít o "zbohatlíka", jak píšete - upřímně řečeno, nevím jak "zbohatlíka" definujete.
1) Jak jsem psal, nejde mi primárně o titul. Podle mě se spíš jednalo o zbohatlíka. Šlo mi o to, že když daný Jakub Zelenka vlastnil nejenom dvůr, ale i zámek, že by teoreticky mohl někdo na něho narazit i jinde. Peněz měl vyděláno asi dost
2) to že manželka je z Mělníka, to mám ověřeno, našel jsem její narození. Jejím otcem byl Josef Kern, vrchní panství. Pátráním jsem zjistil, že F. J. Kern byl vrchním nejenom na panství Mělník, ale i Hořín. Jako vysoký úředník Lobkowiczů se asi potkal s obročím Zelenkou a ten si pak vzal jeho dceru. Jenže v Mělníku se nebrali.
I tak díky za snahu o pomoc.
Tak vzhledem k tomu, že můj návrh nepeošel a já se to dozvěděl trochu se zpožděním, tak řešení je následující.
a) bude to v senátu a tam se dá dát pozměňovací návrh znova, takže to budu muset zařídit
b) ten, co psal podklady Hamáčkovi byl asi nějaký úředník z ministerstva a ten zákon snad ani nečetl, protože tam vidím hned 2 faktické chyby, s tím se dá poradit. Každopádně, to co tam Hamáček povídal jsou nesmysly a absolutní alibismus.
c) vzhledem k tomu, že je to moje lobbistická prvotina, tak jsme nevěděl, že tam budou ty stanoviska a od koho a hlavně jsem nevěděl, že se hlasuje až ve 3.čtení a mezitím tam bude výbor. Já mylle, že se bude hlasovat hned ve druhém. Jinak bych zapůsobil víc a na správnějším místě. Z toho se dá poučit, protože to byl blok od ANO a těm to snad ještě půjde vysvětlit.
Oni hlasují podle klubu a podle těch stanovisek a tam jde zapracovat.
Takže bude třeba, kdo zná dobře nějakou matrikářku, která tam má hodně
matrik a chce se jich zbavit, tak aby reálně popsala stav, mám tu matriky z r.1784 a ni je nepřečtu, badatelská činnost mi zabírá spoustu času a nemám čas na úřední věci apod. Já si pár takových dobrozdání zařídím, ale taky by mohl někdo pomoci. Pak poslat mojí maličkosti, já už s tím zaúřaduju.
Za další, kdo zná nějakého senátora, tak může působit, aby zahlasoval až to tam bude jako pozměnovací návrh, což snad zařídím, musí být do měsíce od schválení PS.
Za další, ten návrh se dá přeložit znovu už ne na 50 let, ale 70 let, což si ještě rozmyslím.
Já si také myslím, že barona z něj udělala až Wikipedie:
1) v Almanachu české šlechty 19. století je baronů naseto - ale ani jeden Zelenka,
2) v matrikách je uváděn jako Hof-Besitzer - čili majitel dvora, žádný titul,
3) dvůr byl prodán emfyteuticky, tedy stávajícímu nájemci,
4) svědkové na křtech = žádná šlechta = negramotné sousedky,
5) na Indikační skice je mezi "sedláky", také žádný titul,
6) odkud byla manželka bych si netroufl říci, podle matrik z Mělníka, pak z Kolína, poté z Ostrova, spíše to vypadá, že byla z vojenské rodiny, jeden z příbuzných byl oberleutnant.
Díky. Nicméně nehledám žádnou senzaci, ani modrou krev. Jen bych o té osobě rád znal více. Chápu, že šlo o zbohatlíka, ale asi ne jen ledajakého, když si dokázal koupit zámek i s hospodářským dvorem. Jenže tito zbohatlíci pak bývali "rozlítaní". Přišel bůhví odkud, manželku měl z Mělníka, žil v Martinicích u Dolních Kralovic, jeho dcera si vzala brusiče granátu ze Světlé nad Sázavou, který je zároveň uváděn jako měšťan z Pelhřimova, ale jeho otec je z Polních Voděrad a takto bych mohl pokračovat. Člověk tak "lítá" z kraje do kraje a v podstatě předky nachází náhodou :-) Proto by mi celkem pomohla nějaká informace o těchto Zelencích.
A další z Pavlíkova u Rakovníka (nemanželská, bez příjmení):
Václav, Matěj a Ludmila, 29.7. 1703
Další tři kluci z Kouřimi pro Chriss:
http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7104/71 čtvrtý záznam nalevo
