Osobně bych doporučil grafický SW GIMP, je zdarma. :-)
Hrubý postup:
1) zapnout na obrázku alfa kanál
2) vybra požadovaný tvar (elipsa)
3) invetovat výběr
4) vymazat nepotřebné okraje
5) uložit do PNG (PNG umi průsvitnoné pozadí x JPG to neumí)
Kdyby to nestačilo, domluvíme se přes vzkazník.
Daliměřice jsou v SOA Litoměřice Farní úřad Bzí
obec Daliměřice u Turnova
Poraďte prosím, kde hledat matriky N této obce. Předpokládal jsem, že v SOA Zámrsku, ale archivní vyhledávač tuto obec nezná. Dnes se jedná o součást Turnova, ale osobu mnou hledanou v daném roce, tak v matrice Turnova není.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dalim%C4%9B%C5%99iceděkuji
Že by církev už tehdy byla tak progresivní?
Kuriozita
Dítě dvou otců...
Pokržtieno ditie Ondržeg, otecz Jan a Wassek Dr... dwa bratržy owcžacy, matka Dorota.
z jejich úvodní stránky:
▲ Z důvodu technických problémů se nezobrazují skeny ve zdigitalizovaných matrikách. Na odstranění problému se intenzivně pracuje.
Moc se omlouváme za způsobené komplikace.
soa litoměřice dotaz
Dobrý den Jdou vám prohlížet matriky? Mě né. Je to chybou PC, připojení, nebo to je mimo provoz. děkuji
Trojčata pro Chris
http://digi.archives.cz/da/PaginatorMedia.action?_sourcePage=1EpTBJp1NICZbyioojUu9t1OXGpwzUeCFZF6ivx1szb1fMmb3o9oNV287vHjZ52bHMyX_9te-beEbo_luUTNjTATmno1lVofJCxvZUKnxeg%3D&row=592
Tak jsem na mojí žádost obdržel kopii Kmenového listu Františka Blažejovského *1883.
Něco se osvětlilo, něco ne. FB byl skutečně prohlášen za mrtvého KS KH dne 20.10.1924 a den 31.8.1917 stanoven za den, jenž nepřežil (nezvěstný od r. 1915).
Můžu se tedy domnívat, že FB v indexu matriky je tímto FB, protože stejnojmenný FB za mrtva prohlášen nebyl. Stále však netuším, co jsou čísla 6213 a 22, jež se nikde v kmenovém listu nenachází.
Pokud jde o údaje v databázi padlých, tak souhlasí jméno, příjmení, datum narození, místo narození (ovšem pouze prvý řádek), domovem má být Jestřabí Lhota, útvar armády souhlasí, datum úmrtí netuším odkud pochází (v KL je uveden pouze rok, odkdy je nezvěstný); nesouhlasí ovšem ani jedno číslo jednací o prohlášení za mrtvého, resp. tato čísla se nikde v KL nenachází.
Takže stále netuším, jak si mám ty různé zápisy (matrika, databáze) srovnat dohromady.
Dobrý den,
prosím pěkně, nemohl by mě někdo nasměrovat na pozemkové knihy, kde bych našel zápisy o Šimákově mlýně (na Vrchlici - u Kutné Hory, Bylan, Křesetic) v období cca 1690.
V SOkA Kutná Hora jsem dostal informaci, že patřily k panství Křesetice-Umonín ale v knihách tohoto velkostatku jsem nic nenašel. Nebyly to mlýny šosovní, spadající spíš pod KH? Z matrik KH vím, že tam mlynařil mlynář Kmen řečený Kapr, který mě zajímá.
jojo - Blovice = moje chyba.
Rožmberkové vlastnili hrad Vlčtejn - 5 km od Blovic - Vlčtejnské panství za Rožmberků (ve 14. století) obsahovalo 12 obcí - ale Blovice se tam "dostaly" až později za pánů z Roupova.
Žasnu před Vaším rozhledem. V tomhle období mám koukám v historii RK docela mezery. V matrice se doslova píše Rozenberski, což je vlastně i blíže tomu Rosenburgu. Ti páni z Hrošky byli nejspíš nějakou malou odnoží pánů z Rýzmburka na Náchodsku. Na jediné doložené pečeti měli totiž erb střmene. Více třeba
zde. Ale tohle už uvádím jen pro zajímavost, tu prvotní myšlenku jsem už opustil.
S Rožmberským v Rychnově máte velmi dobrý poznatek! Odtud zřejmě vítr vane...Jinak aby nedošlo k mýlce, Blovice Rožmberkové nevlastnili. Stejně tak může mít blovický Rožmberský úplně jiný původ. Vím jen jen, že se tam objevují...Upozorňoval jsem jen na to, že pomístní jméno má zcela praktický prozaický důvod.
Jinak co se týče příjmí a "ponížené" šlechty, jsou mi známé spíš jen případy svobodníků na malých svobodství, kde se predikát vytrácí. Tam je navíc šíroký překryv starých vladyků, původních svobodníků, erbovníků a novonobilitovaných rytířů. Ve městech v 16. století jsem se s tím já osobně myslím nesetkal. Dokonce se mi vybavuje případ, kdy se jistý "starý" vladyka ohrazoval proti městské radě, ač "hrubě zchudlý" živořící snad v nájmu, že byl vždy urozeným vladykou oslovován. Ale třeba také měšťan pocházejicí z manského dvoru, který je titulován vladykou i s predikátem, přestože by to však měl být jen domicil. Jiný ale zřejmě "jen svobodný" sedlák, který prodal dvůr a pozemky, které držel v rodě nejspíš po generace a byl pak zván ve městě Zemanem, kde nejde rozlišit, zda-li je to predikát, nebo domicil. A nakonec dva měšťané, narození na přelomu 15. století, kteří snad pocházeli ze svobodných dvorů, těžko říct, zda mohli být považováni i za vladyky, to prameny nedovolí říct, ti ale zase neužívali ani pomístného jména...
Asi si teď nevybavuji, že bych opravdu narazil na skutečný zchudlý vladycký rod, který přestal používat predikát (před Bílou horou).
Ono to mohlo být i jinak
- zatímco Blovice vlastnili jihočeští Rožmberkové - v Rychnově bych vsadil na jinou stopu.
Právě v roce 1623 získal Rychnov (po Bílé Hoře konfiskovaný) Vincenc Muschinger zu Gumpendorf, Freiherr (svobodný pán) auf Rosenburg.
Ten Rosenburg se velmi často v některé české literatuře (i odborné) ztotožňuje z jihočeským Rožmberkem, ale ve skutečnosti leží "trochu níže" ve Waldviertelu, kdo nebyl = vřele doporučuji k návštěvě - je to z Prahy v podstatě jednodenní výlet, necelé tři hodiny cesty:
https://www.rosenburg.at/cs/historie-zamku-rosenburg/... a kdo má rád květiny, tak 25 km od Rosenbergu jsou parádní zahrady Kittenberger
https://www.kittenberger.at/erlebnisgaerten/ :-)
Přijde mi logické, že si Gumpendorf (česky z Rožmberka) do Rychnova dosadil svoje úřednictvo - a jeden z úředníků se tam oženil - příjmím jako Rožmberský.
Ještě bych trochu zpochybnil spojení vladyckého rodu Hrošků a Hrošky u Rychnova. Hrošku vlastnili páni z nedaleké Skalky - a jeden z nich se jmenoval Jan Hroška ze Skalky, viz Sedláček. Skutečný vladycký rod Hrošků, kteří "drželi" i některé zemské úřady byl na Sedlčansku.
