Heřmanická jsem viděla, bystřická ne, ale mám je už delší dobu, ta od Zel mi také unikla. Osmistránkovou diskuzi jsem opravdu nepročítala a hlavně s ní nepočítala - to je pomalu jako za půl roku :-) Děkuju vám oběma i za ně - a už tedy mám snad odsud všechna uložená.
Ta jsem nedávala, vim, ze tu uz proběhla, ale dávala jsem v posledni době ještě dvoje - jedny z Velke Bystřice a jedny z Horních Heřmanic. Snad to nezapadlo.
Připomínám ještě svoje ze 7.5., byla tu docela bujná diskuze. A mezitím byla tuším ještě jedna.
Děkuju za ně. V Dubu se trojčata narodila přesně po sto letech, mám jedna z roku 1741.
Z mojí zkušenosti, sledovala jsem několik rodin v těch operátech. Pokud to v pozdějších polovinách 19. století bylo i s dnem a měsícem, obvykle u dětí, dost často ale jen mužského pohlaví, tak to bylo dobře. (ale ne zcela, někdy jsou přehozený měsíce, nebo omylem dvakrát stejný měsíc/den u dvou dětí atd.). Já to obvykle používám hlavně na to, abych věděla, který den/rok mám narození hledat. Ale u těch z přelomu století živou matriku nemám opsanou, takže tam nevím zatím.
Tam kde byl jenom rok, tak to běhalo +/- 3 roky. A čím později, tím víc si to asi nepamatovali. Asi to nebylo něco co by člověk tehdy bůhvíjak potřeboval vědět.
Jo, ale občas to tam je správně. Takže asi nebyli všichni takoví neználkové, pokud jde o to, kdy se narodili. Pokud se tedy bavíme o době cca 1880-1920. Často si třeba lidé psali narození svých dědí do Bible, dvě takové máme, v jedné jsou nejstarší zápisy z roku 1850, ve druhé 1890.
Myslím, že u některých sčítání (1880?) byla povinnost přikládat výpis z rodné matriky pro malé děti. Tyto lístky jsou často u sčítání dochovány.
A s tím mě napadá i otázka, jestli ti lidé třeba slavili své narozeniny, nebo to pro ně byla nezajímavá událost, když své datum narození často ani neznali.
V matrikách bývá často dopsáno, že byl vydán křestní list pro svatbu v jiné farnosti. Ale pokud byla ve stejné, žádný se nevydal.
Jak jsem psal, protože byla povinnost psát tam plné datum, které oni ale nevěděli často.
Vím, že se tomu nedá věřit, jen jsem si říkal proč tam psali výmysly...
Docela by mě zajímalo jestli měli lidé doma své rodné listy, takové ty, co potřebovali třeba pro vyučení, sňatek, živnost atd. Asi tedy ne, zřejmě až ve 20. století.
Nic ve zlém, ale já už jsem zas celkem alergický na tvrzení, že někde to "musí" ležet. Na zázraky nevěřím. Pro naší obec a řadu okolních jsem prolezl kde co a výsledky žádná sláva. V matrikách osmdesátiletá vyhořelá díra, SO všude od 1921. (Obojí neplatí pro okresní město.) Soupis poddaných jediný, velikonoční seznamy u nás žádné, v okolí jednotliviny. Jediné, co tady běží v nepřetržité řadě jsou pozemkové knihy. Takže hledání neosedlých v 17. a 18. stol. prakticky nemožné.
Kdyby něco leželo třeba ve Vídni, tak už by se o tom snad muselo vědět.
Všem děkuju - prostě jsem nenarazila na lokalitu, která by měla to štěstí (naopak na zabordelené dvacáté století mám štěstí zase já). 1830 je dobré, i kdyz 18. století, po kterém toužila původní tazatelka, to pořád není.
Ano, několik oblastí jižní Moravy (např. Hodonín, ale i jiné) je od roku 1857.
I digitálně.
https://www.mza.cz/scitacioperaty/
Měli nakázáno psát tam přesné datum, ale neměli občanky, kde by to datum měli. Tak to odhadli. Někdy se skoro trefili, někdy moc ne, někdy zaměnili třeba období narození dvou sourozenců apod. Datumy ve sčítáních lze tak brát jen orientačně, až moc často je to pouhý odhad.
Zajímavé je, že se v těch sčítacích listech někdy liší životopisná data. Zejména v SOA Třeboň jsem si párkrát prohlédl celou rodinu, třeba 1890,1900,1910,1921. Ačkoliv tam bývá přesně vyplněné datum narození, často se liší dny, měsíce i roky. Jinak mám trochu smůlu v tom, že mám dost předků z Prahy (striktně vzato z té dnešní, v 19. stol. z vesnic a okrajových částí), kteří žili různě v nájmech a stěhovali se, takže je náročné je nalézt. Kromě toho můj děda se narodil ve Vršovicích, asi v jediném domě bez č.p. (dům hrobníka v místech Gočárova kostela).
Já to jako rytí vůbec neberu, ale ANO. Myslím si, že "císařský OUŘAD", zejména vojenský své dokumenty, podle nichž se dovádělo na vojnu, většinou neztrácel, viz také různé císařské schematismy (velkostatků, vojenské, námořní), takže to někde bude, možná ne na území dnešní ČR. Sčítací archy z let 1830, 1846 naleznete digi v ZA Opava (ta je IMHO v digitalizaci nejdále). Korektně musím říci, že archy jsou (zatím?) pouze pro město Bílovec ...
http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=00d77eb4-5e80-4559-abce-cc5961822df5111569&scan=1#scan1
Tak pod Třeboní jsou zachované i sčítací operáty 1857, ale není jich mnoho. Jinak jsem se setkala se sčítáním mužů a domů na konci 18. století, většinou ale byla sčítání zachována pod archivem města v příslušném SOka.
Pak se vyskytují nějaká sčítání v Českém Guberniu, nebo ve Staré manipulaci, ale je to dost náhoda.
Zatím největší množství soupisů poddaných je pod Třeboní, pak ve větších panstvích. Jenže je těžké se k nim mnohdy dostat. Třeba rozlehlá panství ve Východních Čechách ještě nemají ani zpracovanou archivní pomůcku, takže se nepůjčují. Je to dost různé, ale musím potvrdit, že Jihočeši byli, co se týče evidence nedostižní.
