Děti si hrály a našly Banát. Pojďte si, pane, hrát na Banát.
Děti si hrály a našly kanát. Ležel tam v poušti léty zavát.
(Děti si hrály a našly granát. V Líšni. Dnes je tam pomníček.)
O dětech, jak našly hvězdu
Děti si hrály a našly granát. Ležel tam v hlíně léty zavát. A jinde zase našly v borku vojenskou čapku a kamizolku (rozpadlé takřka vlivem plísně). Na čapce hvězda jak rudá višně. A smalt na cípech, zašlý rzí, byl ještě celý od slzí. (Karel Boušek: O čem si budeme povídat, Albatros, Praha 1978)
Koukam, ze Stoll napsal i jednu spionazni detektivku:
https://www.databazeknih.cz/knihy/otraveny-chleb-488568 (k sehnani moc neni)
Sedmý listopad v Moskvě
J. Samuil Maršak přeložil Jiří V. Svoboda Rudou barvou dneska září sedmička v mém kalendáři. Podívej se kolem všude, všecko všecičko je rudé. Každé okno, každá střecha jakoby dnes hořela, tam kde jindy tramvaj spěchá kapela jde zvesela. Celá země, i my děti velký svátek máme dnes, rudý balonek můj letí přímo k obloze se vznes
Imho se moc tocite na slovu pohrdat. Spis se tim vyjadruje smrt Boha jako (v lepsim pripade) filosoficky postoj.
Přijde mi nemožné se v zoufalství obracet k někomu, kým pohrdám.
jako gesto pokani jsem se take smazal
Promiňte smazal jsem se. "Na vzdělanejch lidech" mi nepřišlo přesné, a "na vás" jsem se styděl napsat.
Jo, tohle vidím. Ale celé to píše za sebe, jí, Pujmanové, vzali ocelové pero, to ona, Pujmanová, je rozoraná, ne ta země. Kdo má příjici pravda nespecifikuje. Taky není jasné, zda tajná rána je singulár nebo jsou plurál. Rozbory básní!!! Jsme to fškole nákdy nedělali (ne proto, že bychom měli tak osvícenou učitelku, naopak proto, že byla totálně blbá a asi se bála, že by to prasklo, jako bychom to beztak nevěděli), znám to jen z popkultury a vždycky jsem měla takovej nejasnej pocit ztráty, že jsem se toho nikdy neúčastnila. Nevíte někdo, co je to hrdobec?
Proc ne? Kdyz navic svuj odstup muze ukazat velikosti pisma.
Jistě, ale nepoužila by jej, kdyby jím pohrdala.
Ne, to je zjevně narážka na zničenou, rozbitou zemi. Syfilis způsobuje nezaměnitelné léze, na člověku prakticky uhnívají periférie. Dneska, když už máme antibiotika, a známe tyhle nemoci jen z literatury*), by použila lepru. Celá tahle pasáž: "Ta tajná rána jsem rozoraná ohavná nemoc francouzská Ani píď ani píď Slzičky kvetou tam kam obr stoup a meruzalka podepírá solný sloup Má vykleštěná země" jsou obrazy kladeny na sebe, obrazy něčeho, co bylo ústrojné, ale nyní je poškozeno, postiženo hlubokou, organickou ztrátou, něco, co je rozoráno (na povrchu), ale i hluboko uvnitř (tajná rána), což způsobuje zármutek i stud (za Mnichovský diktát - tehdy ještě neměl národ zažitou berličku exilové armády, takto vykupitelů národní ostudy) *) V poslední době ovšem také z literatury popisující šíření rezistence na antibiotika.
A nebo jen vyuziva format modlitby k dosazeni nalehavosti.
Ano. Žert o tom, jak se vždy v zemi X říká, že syfilis je ze země X-1, a takhle to obíhá celou Evropou, patří k základům internetu.
Dobře, takže já to teď vnímám tak, že ona se obrací se vší vážností a úctou k nadosobnímu bohu, hybateli dějů, který je všem lidem společný bez ohledu na jejich vyznání, bez konotací zesvětšťující postmoderny (Malí bohové, Američtí bohové, Žítkovské bohyně, etc) či zesměšňujícího tónu let padesátých. Protože se jí jedná o celý národ, ne jenom katolíky. Do jisté míry podobně, jako když Świrszczyńská Boha vzývá i popírá současně, když píše: Padam na ziemię, ustami do czarnej ziemi. Mówię: Boże, którego nie ma, nie daj, żebym zrobiła krzywdę człowiekowi. (Toho dne byl desátník Bohuslav Mráz tak blízko prozrazení, jako ještě nikdy!)
spis ne, basnicky obraz. rozvracena zeme zbavena pohranici v dusledku (i) francouzske zrady?
Jakože ano, chápete to stejně, nebo ano, Pujmanová měla syfilis?
ano, francouzka, nebo hrisna nemoc. (pry ve Francii se rikalo anglicka nemoc, ale je to imho spis vtip, anglicka nemoc byla potiva horecka)