Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Společnost

Spravují:

Kirjat,
Behemoth,
Trisolde,
majo

Může vás zajímat



Reklama



Pravidla klubu:
  1. Nikdy nedovol, aby byl patos zesměšňován
  2. Postuj sem své známé z okouna, ale zůstaňte navždy přáteli
  3. Cituj i zdroje odjinud, pokud myslíš, že tím učiníš svět lepším
  4. Při nezávazném hovoru pamatuj, že ty jsi tu pro tento klub, ne klub pro tebe
  5. Poezie sem nepatří. Vžij se do situace básníka s rozedranou duší, zuboženým tělem a s průvanem v kapsách a zjistíš, že ti nic jiného než patos nezbývá

Patos Alešův:





vlad_tepes mocný, patetický dík

Tak pozor, pokutové bloky jsou číslované. To nejde si tam kreslit nějaké vzkazy. Je třeba nahlásit tohoto "policistu"
No jo, ale to už je 2 měsíce, kdo si to má pamatovat!
Trisolde Moja chorá hlava  v jednom je plameni.
Co to jen mají ti mladí za zvyk, ke všemu psát ty stupidní stovky? Procházela jeden post za druhým a ke každému z nich, bylo namísto odpovědi či vykřičníku, napsáno buď století nebo rovnou jednička a dvě nuly ❤
Nikdy nevíme, zda zažijeme další den, další jaro....bez ohledu jak předpotopní jsou něčí informace.
Proto neplýtvejme stovkami.
Stařenka seděla na lavičce v opuštěném parku. Oslovil ji mladý policista. "Dobrý den paní, tady nesmíte být, je přeci karanténa"
Paní se tiše nadechla, ale nepohnula se.
′′Budu Vám muset vystavit pokutu" řekl policista striktně. ,,Copak jste neslyšela o vládních nařízeních?"
,,Tak mi ji klidně vystavte" řekla stará paní klidně. ,,Je to Vaše práce" a usmála se.
Teď se nadechl policajt: ,,Vraťte se prosím domů, vždyť víte, že jste v rizikové skupině. Teď už je zákaz vycházení. Nechci vám vystavit pokutu, určitě máte malý důchod..."
Stařenka se na něj pozorně podívala a trochu přemýšlela a pak otevřela svou malou kabelku. Bylo tam plno ústřižků od vystavěných pokut.
′"Ty jo, kolik jich máte?"... divil se policista.
"Čemu nerozumíte, mladý muži? Vy máte karanténu a já jaro. Tohle je možná poslední jaro mého života, víte je mi už pár let. Nebojím se smrti, ale bojím se, aby mi toto krásné, zpívající, rozkvetlé jaro nebylo nikým ukradeno. Proč bych žila mezi čtyřmi stěny, mluvila s milovanými lidmi přes obrazovku počítače, nebo sledovala nekonečné televizní seriály a poslouchala znepokojivé zprávy? A ty vaše pokuty mě opravdu nevyděsí. Pokud epidemii přežiji, vše zaplatím, ale nebudu se bát, to mě fakt nedonutíte."
"Chápu Vás paní", odvětil policista, "opravdu Vám rozumím. Vy už jste stará, ale zamyslete se, jakým příkladem jdete těm ostatním?"
Stará paní se pousmála.
"Jakým příkladem? Každý má svůj vlastní dialog se smrtí. Mluvím s ní již od druhé světové války. Byla jsem zdravotní sestrou. Víte, vždycky pláču při oslavách konce 2. světové války. Tolik lidí tehdy těsně před koncem na poslední chvíli padlo, bylo umučeno, nebo popraveno a nedožili se takového krásného jara, bylo jim osudem ukradeno.."
Tiše vypsal pokutu a podal ji staré paní.
Vzala si lístek a bez pohledu si ho schovala do kabelky.
"Krásné jaro, paní" prohodil policista a pokračoval v cestě.
,,Vám taky mladíku, užijte si jaro", řekla stařenka, zamyslela se a otočila svou vrásčitou tvář směrem k dubnovému slunci. Doma otevřela kabelku a vypadla na ni dnešní účtenka. Místo částky k zaplacení tam byl usmívající se smajlík, který jako kdyby nakreslil nedávný školák. ,,Co to jen mají ti mladí za zvyk, na všechno kreslit ty stupidní obličeje? Vyndávala jednu účtenku za druhou a na každé z nich, byl namísto částky k zaplacení, buď smajlík nebo rukou připsáno přání pevného zdraví ❤
Nikdy nevíme, zda zažijeme další den, další jaro....bez ohledu jaký věk máme.
Proto neplýtvejme časem.