Okoun

dík

(Archiv Plže s Janotovými příspěvky se přesunul sem: https://knihovna.plzen.eu/e-knihovna/vydane-publikace/plz-plzensky-literarni-zivot.aspx )

"31. července

NOVÁ KNÍŽKA OLDŘICHA JANOTY
V září vyjde - s dvouletým zpožděním - nová kniha Oldřicha Janoty, nazvaná Pověsti z Božího lesa. Je to jakási Rubikova kostka ze 152 kratochvilných mini povídeček, portrétů a úvah o životě zde na Zemi i onde, vydávaná vlastním nákladem.
Pokud si ji nezávazně objednáte předem, pomůžete autorovi v tzv.ruské ruletě, kterou je stanovení výše nákladu.
Zákeřnost této rulety je v tom, že když vydáte malý náklad, je větší jistota, že ho prodáte,ovšem vzhledem k množstevním slevám tím tragicky vzrostou náklady na výrobu jedné knihy, takže pak za výslednou astronomickou cenu onen malý náklad neprodáte stejně.
Ale právě takhle to v Božím lese chodí a o tom ta knížka je.

ZÁJEMCI PIŠTE NA yanota@email.cz. Děkuji."

https://www.facebook.com/JanotaFanklub/posts/10157519526693343?__tn__=-R

https://www.facebook.com/events/479776719524156/

Druhý koncert věnovaný ukrajinskému bardovi Veňovi D'rkinovi.

Zahrají:
OLDŘICH JANOTA
MIROSLAV OTTOMANSKÝ
................

Pátek 6. 9. 2019
Bar/ák, Za poříčskou branou 7, Praha 8
Začátek: 19.00
Vstupné dobrovolné

17. ledna Oldřich Janota v Ponavě:
http://ponava.cafe/udalosti/oldrich-janota/

Tady v Plži vycházely od r. 2010 Janotovy texty, které vesměs později vyšly v knize S-rové dřvo šptně HŘÍ: https://test10.plzen.eu/plzarchiv.php (Pro většinu ročníků je tam ve zvláštním pdf k souhrnný obsah.)

https://www.advojka.cz/archiv/2010/7/arabesky-z-babyboxu

Jan Štolba: Arabesky z babyboxu. Neslyšící děti Oldřicha Janoty.

Jan Štolba, básník, kritik a hudebník (odpověď na anketu Kniha roku 2009 v LN)

Ivan Matoušek: Oslava (Revolver Revue). Próza lidsky jímavá a hluboká, stylově i obsahově mnohovrstevná, konkrétní i magická, nechybí však ani typická suchá matouškovská ironie.

Oldřich Janota: Neslyšící děti (Malvern 2008). Vtipnější, inteligentnější, nápaditější směšnoapokalyptickou knížku o naší současnosti jsem nečetl.

Bohumila Grögerová: Rukopis (Pavel Mervart 2008).Statečná, přímočará básnická kniha, až mrazivá ve své neokázalosti a prostotě.


http://www.lidovky.cz/jak-odpovidali-ucastnici-ankety-kniha-roku-2009-l-z-f63-/redakce.aspx?c=A091218_145843_ln_redakce_glu

http://nomadva.webgarden.cz/rubriky/clanky-podle-rubrik/umeni/ztraceny-ve-svete-martin-ritter

Martin Ritter, Ztracený ve světě (cover-verze Oldřicha Janoty). 2010.

u tehle verze Bitvy na Tursku https://www.youtube.com/watch?v=bta1a5hG0TU je na zacatku tahle fotka:

 

(Ultimate Nothing lze objednat mailem přímo u Janoty, viz http://www.oldrichjanota.com/ )

!

Nevim proc, ale predstava epileptickeho pacienta, kteremu do elektrod zapustenych v mozku pusti skladbu zakoncenou uderem bubnu ve mne vyvolava pocit, ze pan Rektor si otevrel tajnou kliniku eutanasie.

Na neurologické klinice v Brně u sv. Anny na tohle téma dělají i výzkum (dovolím si ještě jedno promo vlastního textu): http://www.mestohudby.cz/publicistika/rozhovory/ivan-rektor-neumim-zpivat-zadnou-pisnicku

Ber to tak, ze ti to prinasi zazitek, ktery je pro hudebne vzdelaneho posluchace, ci hure tvurce obtizne dosazitelny. Znalost technik te vzdycku uz nuti k jejich posuzovani v poslouchanem a je obtizne se toho zbavit.

(Janota v tom rozhovoru "Nastal čas věci uzavírat" říká:

"Zásadní rozdíl je mezi písničkami z období řekněme předminimalistického a z období pozdějšího. Starší písničky otvírají emoce, nové vedou k odpoutání mysli. Předpokládají vlastně jiný druh vnímání, a když ten přechod není dost citlivý, může být přeskočení z jednoho vnímání do druhého až bolestivé. Ale většinou je to tak, že ty starší písničky svojí emocionalitou umožní lidem otevřít se tomu nezvyklému, na čem jsou založeny písničky nové."

To mojí zkušenosti odpovídá a vlastně můžu říct, že těch Sedm havranů (v tom linkovaném provedení) právě jakoby dokonale vede přes emoce za emoce, rozpustí zcela to konečné v nekonečnu, resp. nechá obé dokonale prolnout (dokonáno jest nejpozději u veršů "kůlny z dehtových papírů / a napjaté sluneční plachty"). Po téhle písni můžu dobře poslouchat dál a dál "experimenty" s Richterem a Fiedlerem, ale skoro jakákoli jeho "folková písnička" po týhle bolí. (V mém neandrtálském vnímání jsou si (písně) Královna včel a Česká skládanka typově vlastně velmi podobné, beru je jako typické representantky Janotova "folkového období/odvětví" (teda toho starého), v němž písně zpravidla nějak obkružují něco určitého, sice v tom napůl bývá zvláštní distancovanost, ale napůl to zůstává vězet v člověku, na zemi.)

(Všem se omlouvám a vyznávám, že bych si velmi přál někdy třeba den poslouchat různé věci "ušima" někoho, kdo má sluch a hudební vzdělání.))