Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

a Bwian, Dragon a Kristian.
Čestní moderátoři: ing. Bohm, Jiří Poláček,Veronika Poláčková a Ladíkův dědeček (aka sivý čtverák) - in memoriam


Adventura Sivá ryba od Danielsoftu(save/load included!)

Do tohoto klubu posílejte ftipy, které jsou tak staré, trapné nebo prostě a jednoduše neftipné, že se jim nikdo nemůže smát. Bohatým zdrojem podobných ftipů jsou různé televizní estrády, časopisy pro hospodyňky, časopisy pro děti, klub Vtipy všeho druhu na Lopuchu nebo třeba nový film Zdeňka Trošky. Neftipné jsou především ftipy ze starých Dikobrazů (zejména Johanus, Ceplecha a Plotěná), ftipy z edice "Anekdoty" vycházející v ČSSR v 70.letech a ftipy ze slevového letáku Kauflandu. Kapitolu samu o sobě tvoří předválečné ftipy (keywords: Veselá mysl, Veselá myslivost, Malý čtenář)

Máte-li připravený ftipný ftip, nepište ho sem, ale do klubu Ftipy. Pokud sem někdo napíše ftip, kterému se zasměji, bude nemilosrdně smazán! (Otvirak napriklad kvuli tomu prestal cist tenhle klub)
Pro ty, co chtějí přiložit ruku k dílu a odborně zneftipnit nějaký ftip, je tu klub Odborně zneftipněné ftipy s populárními zneftipňovacími sériemi!
Ftipy s panem Palačinkou (ale i s jinými) (další potenciálně zajímavý klub)
NEW - Kaufland megapack - všechny ftipy z Kauflandu pěkně pohromadě (děkujeme OVB)

"Rady z časáků na to, jak balit holky jsou k ničemu. Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Excepteur sint occaecat cupidatat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum. Phasellus faucibus molestie nisl. Integer malesuada. Integer vulputate sem a nibh rutrum consequat. Phasellus enim erat, vestibulum vel, aliquam a, posuere eu, velit. Phasellus et lorem id felis nonummy placerat. Aenean fermentum risus id tortor. Curabitur vitae diam non enim vestibulum interdum. Pellentesque arcu. Ut tempus purus at lorem. Morbi imperdiet, mauris ac auctor dictum, nisl ligula egestas nulla, et sollicitudin sem purus in lacus. Fusce nibh. Ut tempus purus at lorem. Nulla non lectus sed nisl molestie malesuada.In dapibus augue non sapien. Vivamus luctus egestas leo. Mauris metus. Aliquam erat volutpat. Sed convallis magna eu sem. Nullam sapien sem, ornare ac, nonummy non, lobortis a enim. Integer rutrum, orci vestibulum ullamcorper ultricies, lacus quam ultricies odio, vitae placerat pede sem sit amet enim. Aenean placerat. Donec ipsum massa, ullamcorper in, auctor et, scelerisque sed, est. Sed elit dui, pellentesque a, faucibus vel, interdum nec, diam. Fusce tellus odio, dapibus id fermentum quis, suscipit id erat. Mauris suscipit, ligula sit amet pharetra semper, nibh ante cursus purus, vel sagittis velit mauris vel metus. Nulla non arcu lacinia neque faucibus fringilla. Etiam quis quam. Etiam sapien elit, consequat eget, tristique non, venenatis quis, ante. Cum sociis natoque penatibus et magnis dis parturient montes, nascetur ridiculus mus. Praesent in mauris eu tortor porttitor accumsan. Duis sapien nunc, commodo et, interdum suscipit, sollicitudin et, dolor. Etiam egestas wisi a erat. Etiam dui sem, fermentum vitae, sagittis id, malesuada in, quam. Quisque tincidunt scelerisque libero. Aenean id metus id velit ullamcorper pulvinar. Nunc dapibus tortor vel mi dapibus sollicitudin. Fusce wisi. Morbi leo mi, nonummy eget tristique non, rhoncus non leo. Duis bibendum, lectus ut viverra rhoncus, dolor nunc faucibus libero, eget facilisis enim ipsum id lacus. Temporibus autem quibusdam et aut officiis debitis aut rerum necessitatibus saepe eveniet ut et voluptates repudiandae sint et molestiae non recusandae. Etiam posuere lacus quis dolor. Integer malesuada. Nulla turpis magna, cursus sit amet, suscipit a, interdum id, felis. In laoreet, magna id viverra tincidunt, sem odio bibendum justo, vel imperdiet sapien wisi sed libero. Nullam lectus justo, vulputate eget mollis sed, tempor sed magna. Integer vulputate sem a nibh rutrum consequat. Aliquam erat volutpat. Duis condimentum augue id magna semper rutrum. Nam sed tellus id magna elementum tincidunt. Duis ante orci, molestie vitae vehicula venenatis, tincidunt ac pede. In rutrum. Maecenas libero. Vivamus luctus egestas leo. Curabitur vitae diam non enim vestibulum interdum. Duis viverra diam non justo. Etiam quis quam. Sed elit dui, pellentesque a, faucibus vel, interdum nec, diam. Curabitur vitae diam non enim vestibulum interdum. Etiam posuere lacus quis dolor. Integer tempor. Etiam commodo dui eget wisi. Praesent vitae arcu tempor neque lacinia pretium. Maecenas aliquet accumsan leo. Morbi scelerisque luctus velit. Aenean placerat. Maecenas aliquet accumsan leo. Integer imperdiet lectus quis justo. Excepteur sint occaecat cupidatat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum. Phasellus faucibus molestie nisl. Integer malesuada. Integer vulputate sem a nibh rutrum consequat. Phasellus enim erat, vestibulum vel, aliquam a, posuere eu, velit. Phasellus et lorem id felis nonummy placerat. Aenean fermentum risus id tortor. Curabitur vitae diam non enim vestibulum interdum. Pellentesque arcu. Ut tempus purus at lorem. Morbi imperdiet, mauris ac auctor dictum, nisl ligula egestas nulla, et sollicitudin sem purus in lacus. Fusce nibh. Ut tempus purus at lorem. Nulla non lectus sed nisl molestie malesuada.In dapibus augue non sapien. Vivamus luctus egestas leo. Mauris metus. Aliquam erat volutpat. Sed convallis magna eu sem. Nullam sapien sem, ornare ac, nonummy non, lobortis a enim. Integer rutrum, orci vestibulum ullamcorper ultricies, lacus quam ultricies odio, vitae placerat pede sem sit amet enim. Aenean placerat. Donec ipsum massa, ullamcorper in, auctor et, scelerisque sed, est. Sed elit dui, pellentesque a, faucibus vel, interdum nec, diam. Fusce tellus odio, dapibus id fermentum quis, suscipit id erat. Mauris suscipit, ligula sit amet pharetra semper, nibh ante cursus purus, vel sagittis velit mauris vel metus. Nulla non arcu lacinia neque faucibus fringilla. Etiam quis quam. Etiam sapien elit, consequat eget, tristique non, venenatis quis, ante. Cum sociis natoque penatibus et magnis dis parturient montes, nascetur ridiculus mus. Praesent in mauris eu tortor porttitor accumsan. Duis sapien nunc, commodo et, interdum suscipit, sollicitudin et, dolor. Etiam egestas wisi a erat. Etiam dui sem, fermentum vitae, sagittis id, malesuada in, quam. Quisque tincidunt scelerisque libero. Aenean id metus id velit ullamcorper pulvinar. Nunc dapibus tortor vel mi dapibus sollicitudin. Fusce wisi. Morbi leo mi, nonummy eget tristique non, rhoncus non leo. Duis bibendum, lectus ut viverra rhoncus, dolor nunc faucibus libero, eget facilisis enim ipsum id lacus. Temporibus autem quibusdam et aut officiis debitis aut rerum necessitatibus saepe eveniet ut et voluptates repudiandae sint et molestiae non recusandae. Etiam posuere lacus quis dolor. Integer malesuada. Nulla turpis magna, cursus sit amet, suscipit a, interdum id, felis. In laoreet, magna id viverra tincidunt, sem odio bibendum justo, vel imperdiet sapien wisi sed libero. Nullam lectus justo, vulputate eget mollis sed, tempor sed magna. Integer vulputate sem a nibh rutrum consequat. Aliquam erat volutpat. Duis condimentum augue id magna semper rutrum. Nam sed tellus id magna elementum tincidunt. Duis ante orci, molestie vitae vehicula venenatis, tincidunt ac pede. In rutrum. Maecenas libero. Vivamus luctus egestas leo. Curabitur vitae diam non enim vestibulum interdum. Duis viverra diam non justo. Etiam quis quam. Sed elit dui, pellentesque a, faucibus vel, interdum nec, diam. Curabitur vitae diam non enim vestibulum interdum. Etiam posuere lacus quis dolor. Integer tempor. Etiam commodo dui eget wisi. Praesent vitae arcu tempor neque lacinia pretium. Maecenas aliquet accumsan leo. Morbi scelerisque luctus velit. Aenean placerat. Maecenas aliquet accumsan leo. Integer imperdiet lectus quis justo. Glokvička dopadne na hladinu a pak se ozve: "Glo, glo, glo..."
 
czekotay Bůh není a my jsme jeho  proroci.
Hold my beer

"Rady z časáků na to, jak balit holky jsou k ničemu. Obvykle píšou "Buďte vtipní ". Minule jsem jí řekl ten vtip s glokvičkou a ona odešla..." "S jakou glokvičkou? Ten neznam." "Je osmnácté století. Do jednoho přístavu se z dlouhé plavby vrací jedna loď. Protože se jedná o dobu, kdy řádilo mnoho pirátů, byla loď samozřejmě při návratu poškozena a mnoho námořníků za to zaplatilo životem. Z lodi vystoupí kapitán a jde do přístavní putyky. Tam se ptá, jestli tam nejsou nějaký lidi, který by s ním šli na další plavbu, že ztratil mnoho lidí a že má výnosnej kšeft. Přihlásí se mu pár lidí, ale není to dost. Tak se ptá, jestli neví o někom, kdo by jel taky. Jeden námořník se zvedne a povídá: "Kapitáne, jestli chcete nějakýho dobrýho námořníka, běžte tamhle na molo, tam sedí takovej chlápek, kterej si maže chleba nějakou pomazánkou a žere to, jmenuje se GLokva, tak tomu řekněte, ten s váma pojede..." Kapitán se tedy vydá na molo a tam opravdu sedí nějakej člověk, kterej si maže chleba pomazánkou a žere to. Kapitán mu říká: "Vy jste Glokva?" Glokva na to: "Jo," a přikusuje k tomu chleba namazaný pomazánkou. Kapitán říká: "Víte, sháním námořníky, který by šli se mnou na loď, a někdo mi říkal, že byste šel." Glokva si neustále maže chleby a žere je a odpovídá: "Kapitáne, klidně, ale chci po vás jednu věc...," a přikusuje chleba s pomazánkou. Kapitán říká: "Cokoliv, jen když pojedete." Glokva si kousne chleba s pomazánkou a s plnou pusou říká: "Mě by stačilo, kdybych si s sebou moh vzít nějaký chleby a pomazánku." Kapitán povídá: "to si klidně vem. Dohodnuto tedy." Glokva si na loď naloží asi třista chlebů a čtyři sudy pomazánky a plavba začíná. Počasí je vcelku dobré, námořníci si na nic nestěžují, jenom Glokva sedí dole v podpalubí, maže si chleby pomazánkou a žere to a nic ho nezajímá. Jenže co se nestane - přijde bouře a loď se poničí, takže musí námořníci makat za dva. Glokvu to ale vůbec nezajímá a maže si ty chleby s tou svojí pomazánkou a je spokojenej... Námořníci pak začínaj reptat, že Glokva nic nedělá a ať teda vypadne z lodi. Kapitán jde proto do podpalubí a říká Glokvovi: "Hele Glokvo, já jsem tě vzal na loď a povolil jsem ti vzít si tyhlety tvoje chleby a tu tvojí pomazánku. Ale venku byla bouře a naše loď je poničená, tak koukej začít něco dělat, nebo tě vyhodíme z lodi..." Glokva si maže chleba pomazánkou, žere ho a odpovídá: "Tak mi kapitáne doneste nějaký dřevo, dláta, pilku, kladivo a hřebíky a uvidíte, co se stane..." Kapitán na Glokvu, který stále ukusuje chleba s pomazánkou nevěřícně kouká a pak říká: "GLokvo, já mám smysl pro humor, ale tohle je trochu moc. Já ti to nechám donýst, ale jestli se nic nestane, tak jdeš okamžitě z lodi..." Glokva ukusuje chleba s pomazánkou a pokýváním hlavy souhlasí. Nějaký námořník pak přinese Glokvovi všechno co si přál a Glokva sedí den v podpalubí, z kterého se ozývá řezání pilou, zatloukání hřebíků a jiná práce se dřevem a po tom dni vyjde na palubu s takovou bedýnkou, která má tři díry nahoře a dvě dole a říká kapitánovi ukusuje chleba s pomazánkou: "Tady máte glokvičku, dejte ji na příď a uvidíte, co se stane." Kapitán říká: "Glokvo, ty si ze mě děláš srandu, ale já tě klidně z tý lodi vyhodím, ale protože jsem zvědavej, tak máš poslední šanci," a dá glokvičku na příď. Glokva se vrátí do podpalubí, maže si tam chleby pomazánkou a žere je. Najednou jede kolem ruská loď, kapitán ruské lodi vezme do ruky dalekohled a sleduje glovkovu loď. Najednou zaostří na příď a nadšeně křičí: "Jaka krasnaja glokvička!!!" Okamžitě rusové přirazí loď ke glokvově a nabízejí tisíce rublů za glovkičku. Kapitán je trochu překvapen, ale pak se probere a okamžitě glokvičku prodá. Všichni námořníci jsou spokojeni, jenom Glokvovi je to jedno, sedí si v podpalubí, maže si chleby pomazánkou a žere je. Pak ale přijde druhá a mnohem silnější bouře. Utrhne se jeden stožár, několik námořníků zahyne. Všichni musí makat za tři a jenom Glokva si sedí dole v podpalubí, maže si chleby pomazánkou, která už mu lehce kysne, a žere je. Námořníci samozřejmě reptají a tak jde kapitán znovu za Glokvou a jejich rozmluva se opakuje. Glokva si maže chleba pomazánkou a žere je, kapitán mu vysvětluje, že musí něco dělat a tak dále. Glokva si kousne chleba s pomazánkou a řekne: "Tak mi sem kapitáne přineste ještě víc dřeva než minule, hřebíky, pilku, kladivo, hoblík, dláta a na co si vzpomenete a uvidíte, co se stane..." Kapitán na to: "Glokvo, jednou ti to vyšlo, ale to byla strašná náhoda, takže ti radím, aby sis ze mě nedělal srandu..." Ale přesto mu nechá všechno nanosit. A Glokva tři dny v podpalubí dře, řeže pilou, zatlouká hřebíky, hobluje a tak dál až nakonec, ukusuje chleba s pomazánkou, vynese dvakrát větší bedýnku na palubu a říká kapitánovi: "Tohle dejte na příď a uvidíte, co se stane." Kapitán žeroucímu Glokvovi nevěří, ale přesto dá novou glokvičku na příď... Najednou jede kolem německá loď. Německý kapitán sleduje dalekohledem Glokvovu loď, pak zaměří na příď a nadšeně zakřičí: "Ach, eine schöne glokwichka, die muss ich haben..." a přirazí loď. Německý kapitán nabízí za glokvičku desetitisíce marek a glokvova loď samozřejmě nabídku přijme. Všichni slaví, že mají na rok z čeho žít, jenom Glokva sedí v podpalubí, maže si ty chleby zkyslou pomazánkou a žere je, jako by se nic nedělo... Pak ovšem glokvova loď narazí na piráty. Bojují dlouho, až nakonec piráty odrazí, ale ztratí mnoho námořníků a loď je dost zdevastovaná. Každý námořník nyní maká za pět. Glokva ale sedí v podpalubí a maže si hnijící chleby kvasící pomazánkou a žere je. Námořníci, ačkoliv uznávají Glokvu za všechno, co pro ně udělal, jsou si vědomi, že jim to bude k ničemu, když nedoplujou do přístavu a začínají reptat. Kapitán jde do podpalubí a se slzou v oku říká Glokvovi, který ukusuje zelený chleba se smradlavou zkvasenou pomazánkou: "Víš, Glokvo, udělals toho pro nás hrozně moc, máme teď z čeho rok žít, ale chápej, přepadli nás piráti a nahoře se maká, a ty musíš taky přiložit ruku k dílu, jinak budeme muset na tvoje dobrodiní zapomenout a hodit tě do moře, morálka musí bejt..." A Glokva znuděně ukusuje zelený chleba s zkvasenou pomazánkou a odpovídá: "Tak mi kapitáne doneste ještě třirát víc dřeva než minule, pilu, hoblík, hřebíky, kladivo, dláta, vrták a na co si vzpomenete." Kapitán přikáže všechno Glokvovi poskytnout. Celý týden se z podpalubí ozývají zvuky jako z dřevařské pily, bušení kladiva, řezání atd. Za týden vyjde Glokva na palubu a nechá si svolat tři námořníky, kteří mu pomůžou vytáhnout novou, ještě mnohem větší bednu, která má deset děr nahoře, pět dole a předá ji kapitánovi se slovy: "Dejte to napříď a uvidíte, co se stane." Kapitán dá glokvičku na příď a Glokva odchází do podpalubí, bere chleba, maže ho pomazánkou a žere to. Zanedlouho pluje kolem anglická loď. Kapitán anglické lodi prohlíží dalekohledem Glokvovu loď, najednou spatří na přídi glokvičku a v téměř orgasmickém stavu vykřikne: "Oh, what a nice glokvichka!!! It must be mine!!!" A anglická loď přirazí a její námořníci rovnou lopatami hází desetitisíce liber na palubu glokvovy lodi, pak si vezmou glokvičku a spokojeně odplují. Všichni na Glokvově lodi jsou nadšení, že mají celý zbytek života z čeho žít, jenom Glokva je v podpalubí, maže si odporný temně zelený chleba třicetiprocentní pomazánkou a žere to. Nakonec loď dopluje až k přístavu a kapitán přijde dolů za Glokvou, který si maže zelenou hnilobu třicetiprocentními kvasinkami a žere to, a říká mu: "Glokvo, moc ti jménem celé posádky děkuju, to cos pro nás všechny udělal ti do konce života nezapomenem... Ale mohl bych tě o něco poprosit? Mohl bys mi na památku udělat taky takovou jednu glokvičku?" A glokva si ukosne kus plesnivé hmoty a povídá: "Ale to víte kapitáne, udělám, přineste mi všechno dřevo, co máte na palubě a spoustu nářadí, hřebíků, šroubů a tak..." Kapitán mu všechno přinese a nechá ho pracovat. Glokva tvrdě dře dva týdny, celou tu dobu loď krouží kolem přístavu, aby náhodou nenapadlo Glokvu zdrhnout. Za dva týdny Glokva vyleze a svolá celou posádku, aby mu pomohla vynést kapitánovu glokvičku. Námořníci vynesou na palubu velikánskou bednu, která má dvacet děr nahoře, deset dole. Kapitán kolem toho chodí a nakonec se nesměle zeptá Glokvy, který přežvykuje zelenou hnilobu s bílou tekutinou: "Víš, Glokvo, ty jseš moc hodnje, žes mi to udělal, ale neuraz se, k čemu to vlastně je?" A Glokva odpoví: "Tak to hoďte do vody a uvidíte, co se stane." Kapitán říká: "Ale Glokvo, víš jakou to má cenu? Za to bych si koupil půlku tohohle přístavu..." A Glokva na to: "Hoďte to do moře a uvidíte co se stane!" Kapitán chvíli váhá a nakonec nechá posádku, aby vzali glokvičku a hodili jí do moře. Glokvička dopadne na hladinu a pak se ozve: "Glo, glo, glo..."

 
Jo, takhle bez odstavců je to mnohem lepší.
"Rady z časáků na to, jak balit holky jsou k ničemu. Obvykle píšou "Buďte vtipní ". Minule jsem jí řekl ten vtip s glokvičkou a ona odešla..." "S jakou glokvičkou? Ten neznam." "Je osmnácté století. Do jednoho přístavu se z dlouhé plavby vrací jedna loď. Protože se jedná o dobu, kdy řádilo mnoho pirátů, byla loď samozřejmě při návratu poškozena a mnoho námořníků za to zaplatilo životem. Z lodi vystoupí kapitán a jde do přístavní putyky. Tam se ptá, jestli tam nejsou nějaký lidi, který by s ním šli na další plavbu, že ztratil mnoho lidí a že má výnosnej kšeft. Přihlásí se mu pár lidí, ale není to dost. Tak se ptá, jestli neví o někom, kdo by jel taky. Jeden námořník se zvedne a povídá: "Kapitáne, jestli chcete nějakýho dobrýho námořníka, běžte tamhle na molo, tam sedí takovej chlápek, kterej si maže chleba nějakou pomazánkou a žere to, jmenuje se GLokva, tak tomu řekněte, ten s váma pojede..." Kapitán se tedy vydá na molo a tam opravdu sedí nějakej člověk, kterej si maže chleba pomazánkou a žere to. Kapitán mu říká: "Vy jste Glokva?" Glokva na to: "Jo," a přikusuje k tomu chleba namazaný pomazánkou. Kapitán říká: "Víte, sháním námořníky, který by šli se mnou na loď, a někdo mi říkal, že byste šel." Glokva si neustále maže chleby a žere je a odpovídá: "Kapitáne, klidně, ale chci po vás jednu věc...," a přikusuje chleba s pomazánkou. Kapitán říká: "Cokoliv, jen když pojedete." Glokva si kousne chleba s pomazánkou a s plnou pusou říká: "Mě by stačilo, kdybych si s sebou moh vzít nějaký chleby a pomazánku." Kapitán povídá: "to si klidně vem. Dohodnuto tedy." Glokva si na loď naloží asi třista chlebů a čtyři sudy pomazánky a plavba začíná. Počasí je vcelku dobré, námořníci si na nic nestěžují, jenom Glokva sedí dole v podpalubí, maže si chleby pomazánkou a žere to a nic ho nezajímá. Jenže co se nestane - přijde bouře a loď se poničí, takže musí námořníci makat za dva. Glokvu to ale vůbec nezajímá a maže si ty chleby s tou svojí pomazánkou a je spokojenej... Námořníci pak začínaj reptat, že Glokva nic nedělá a ať teda vypadne z lodi. Kapitán jde proto do podpalubí a říká Glokvovi: "Hele Glokvo, já jsem tě vzal na loď a povolil jsem ti vzít si tyhlety tvoje chleby a tu tvojí pomazánku. Ale venku byla bouře a naše loď je poničená, tak koukej začít něco dělat, nebo tě vyhodíme z lodi..." Glokva si maže chleba pomazánkou, žere ho a odpovídá: "Tak mi kapitáne doneste nějaký dřevo, dláta, pilku, kladivo a hřebíky a uvidíte, co se stane..." Kapitán na Glokvu, který stále ukusuje chleba s pomazánkou nevěřícně kouká a pak říká: "GLokvo, já mám smysl pro humor, ale tohle je trochu moc. Já ti to nechám donýst, ale jestli se nic nestane, tak jdeš okamžitě z lodi..." Glokva ukusuje chleba s pomazánkou a pokýváním hlavy souhlasí. Nějaký námořník pak přinese Glokvovi všechno co si přál a Glokva sedí den v podpalubí, z kterého se ozývá řezání pilou, zatloukání hřebíků a jiná práce se dřevem a po tom dni vyjde na palubu s takovou bedýnkou, která má tři díry nahoře a dvě dole a říká kapitánovi ukusuje chleba s pomazánkou: "Tady máte glokvičku, dejte ji na příď a uvidíte, co se stane." Kapitán říká: "Glokvo, ty si ze mě děláš srandu, ale já tě klidně z tý lodi vyhodím, ale protože jsem zvědavej, tak máš poslední šanci," a dá glokvičku na příď. Glokva se vrátí do podpalubí, maže si tam chleby pomazánkou a žere je. Najednou jede kolem ruská loď, kapitán ruské lodi vezme do ruky dalekohled a sleduje glovkovu loď. Najednou zaostří na příď a nadšeně křičí: "Jaka krasnaja glokvička!!!" Okamžitě rusové přirazí loď ke glokvově a nabízejí tisíce rublů za glovkičku. Kapitán je trochu překvapen, ale pak se probere a okamžitě glokvičku prodá. Všichni námořníci jsou spokojeni, jenom Glokvovi je to jedno, sedí si v podpalubí, maže si chleby pomazánkou a žere je. Pak ale přijde druhá a mnohem silnější bouře. Utrhne se jeden stožár, několik námořníků zahyne. Všichni musí makat za tři a jenom Glokva si sedí dole v podpalubí, maže si chleby pomazánkou, která už mu lehce kysne, a žere je. Námořníci samozřejmě reptají a tak jde kapitán znovu za Glokvou a jejich rozmluva se opakuje. Glokva si maže chleba pomazánkou a žere je, kapitán mu vysvětluje, že musí něco dělat a tak dále. Glokva si kousne chleba s pomazánkou a řekne: "Tak mi sem kapitáne přineste ještě víc dřeva než minule, hřebíky, pilku, kladivo, hoblík, dláta a na co si vzpomenete a uvidíte, co se stane..." Kapitán na to: "Glokvo, jednou ti to vyšlo, ale to byla strašná náhoda, takže ti radím, aby sis ze mě nedělal srandu..." Ale přesto mu nechá všechno nanosit. A Glokva tři dny v podpalubí dře, řeže pilou, zatlouká hřebíky, hobluje a tak dál až nakonec, ukusuje chleba s pomazánkou, vynese dvakrát větší bedýnku na palubu a říká kapitánovi: "Tohle dejte na příď a uvidíte, co se stane." Kapitán žeroucímu Glokvovi nevěří, ale přesto dá novou glokvičku na příď... Najednou jede kolem německá loď. Německý kapitán sleduje dalekohledem Glokvovu loď, pak zaměří na příď a nadšeně zakřičí: "Ach, eine schöne glokwichka, die muss ich haben..." a přirazí loď. Německý kapitán nabízí za glokvičku desetitisíce marek a glokvova loď samozřejmě nabídku přijme. Všichni slaví, že mají na rok z čeho žít, jenom Glokva sedí v podpalubí, maže si ty chleby zkyslou pomazánkou a žere je, jako by se nic nedělo... Pak ovšem glokvova loď narazí na piráty. Bojují dlouho, až nakonec piráty odrazí, ale ztratí mnoho námořníků a loď je dost zdevastovaná. Každý námořník nyní maká za pět. Glokva ale sedí v podpalubí a maže si hnijící chleby kvasící pomazánkou a žere je. Námořníci, ačkoliv uznávají Glokvu za všechno, co pro ně udělal, jsou si vědomi, že jim to bude k ničemu, když nedoplujou do přístavu a začínají reptat. Kapitán jde do podpalubí a se slzou v oku říká Glokvovi, který ukusuje zelený chleba se smradlavou zkvasenou pomazánkou: "Víš, Glokvo, udělals toho pro nás hrozně moc, máme teď z čeho rok žít, ale chápej, přepadli nás piráti a nahoře se maká, a ty musíš taky přiložit ruku k dílu, jinak budeme muset na tvoje dobrodiní zapomenout a hodit tě do moře, morálka musí bejt..." A Glokva znuděně ukusuje zelený chleba s zkvasenou pomazánkou a odpovídá: "Tak mi kapitáne doneste ještě třirát víc dřeva než minule, pilu, hoblík, hřebíky, kladivo, dláta, vrták a na co si vzpomenete." Kapitán přikáže všechno Glokvovi poskytnout. Celý týden se z podpalubí ozývají zvuky jako z dřevařské pily, bušení kladiva, řezání atd. Za týden vyjde Glokva na palubu a nechá si svolat tři námořníky, kteří mu pomůžou vytáhnout novou, ještě mnohem větší bednu, která má deset děr nahoře, pět dole a předá ji kapitánovi se slovy: "Dejte to napříď a uvidíte, co se stane." Kapitán dá glokvičku na příď a Glokva odchází do podpalubí, bere chleba, maže ho pomazánkou a žere to. Zanedlouho pluje kolem anglická loď. Kapitán anglické lodi prohlíží dalekohledem Glokvovu loď, najednou spatří na přídi glokvičku a v téměř orgasmickém stavu vykřikne: "Oh, what a nice glokvichka!!! It must be mine!!!" A anglická loď přirazí a její námořníci rovnou lopatami hází desetitisíce liber na palubu glokvovy lodi, pak si vezmou glokvičku a spokojeně odplují. Všichni na Glokvově lodi jsou nadšení, že mají celý zbytek života z čeho žít, jenom Glokva je v podpalubí, maže si odporný temně zelený chleba třicetiprocentní pomazánkou a žere to. Nakonec loď dopluje až k přístavu a kapitán přijde dolů za Glokvou, který si maže zelenou hnilobu třicetiprocentními kvasinkami a žere to, a říká mu: "Glokvo, moc ti jménem celé posádky děkuju, to cos pro nás všechny udělal ti do konce života nezapomenem... Ale mohl bych tě o něco poprosit? Mohl bys mi na památku udělat taky takovou jednu glokvičku?" A glokva si ukosne kus plesnivé hmoty a povídá: "Ale to víte kapitáne, udělám, přineste mi všechno dřevo, co máte na palubě a spoustu nářadí, hřebíků, šroubů a tak..." Kapitán mu všechno přinese a nechá ho pracovat. Glokva tvrdě dře dva týdny, celou tu dobu loď krouží kolem přístavu, aby náhodou nenapadlo Glokvu zdrhnout. Za dva týdny Glokva vyleze a svolá celou posádku, aby mu pomohla vynést kapitánovu glokvičku. Námořníci vynesou na palubu velikánskou bednu, která má dvacet děr nahoře, deset dole. Kapitán kolem toho chodí a nakonec se nesměle zeptá Glokvy, který přežvykuje zelenou hnilobu s bílou tekutinou: "Víš, Glokvo, ty jseš moc hodnje, žes mi to udělal, ale neuraz se, k čemu to vlastně je?" A Glokva odpoví: "Tak to hoďte do vody a uvidíte, co se stane." Kapitán říká: "Ale Glokvo, víš jakou to má cenu? Za to bych si koupil půlku tohohle přístavu..." A Glokva na to: "Hoďte to do moře a uvidíte co se stane!" Kapitán chvíli váhá a nakonec nechá posádku, aby vzali glokvičku a hodili jí do moře. Glokvička dopadne na hladinu a pak se ozve: "Glo, glo, glo..."
 
sysel55 IG 160 jak cyp mno ni 
"Rady z časáků na to, jak balit holky jsou k ničemu. Obvykle píšou "Buďte přirození". Minule jsem byl přirození tak moc až odešla..."
!!!
:)
"Rady z časáků na to, jak balit holky jsou k ničemu. Obvykle píšou "Buďte přirození". Minule jsem budil přirození tak moc až odešla..."
 
Zatímco ostatní jen šukali, Miloš Zeman napsal Kámasůtru.
 
tohe je sloucenina dvou ftipu o Leninovi

El_Diablo Nikdo není dokonalý, až na  Chucka Norrise!
 
Ustrojím ji, ale raději rukama.
kusvola hola hola, pole plápolá 
czekotay Bůh není a my jsme jeho  proroci.
!
Orfanik Šílenec, nicméně génius! 
Cimrmanova scénická poznámka "v pozadí proběhne chlapec žena obruč" vedla rakouského prof. Fiedlera k tomu, že uvádí na scénu kromě obruče i ženu.
Příště ten stroj nech obléci.
Štěně A hangover is the wrath of grapes. 
xixaxo S mírou, se vkusem  trhám anus kaktusem
Ženu hole stroj.
DadB jsem zralý na  šrotovné
šak hej! (MS Word)

Ženu holí stroj.