Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Nezávazné tlacháníRodáci, hlaste se

Spravuje:

Devínsky



Reklama



NAT98 chce byť miestom pre výmenu informácií, skúseností, zážitkov a poskytovanie vzájomnej pomoci pre tých, ktorí boli pozitívne oslovení dielom Vo Svetle Pravdy – Posolstvo Grálu od Abdrushina a knihami Večné zákony 1, 2 a 3 od Natálie de Lemeny Makedonovej.

„Naša planéta sa blíži k dobe obratu, keď sa zrodí nový svet. Nemôže však vzniknúť na pôde starého, lebo bude veľmi odlišný. Ľudia sa nevyvíjajú tak, ako by sa mali, preto sa všetko nepravé a nenapraviteľné zrúti, aby uvoľnilo cestu novému životu. Dnešný človek by mal vedieť, že súčasné zmeny nie sú dielom náhody, ale zákonitým dianím určeným pre blaho nového pokolenia.“
Natália de Lemeny - Makedonová

„Nikdy viacej by ste sa nemali odvážiť súdiť bez vedenia! A všetko vedieť nebudete nikdy! Vždy, keď súdite druhého, súdite sami seba. Udrie to na vás späť, pretože ste neboli ustanovení sudcami svojich blížnych.“
Abdrushin

Linky na zaujímavé príspevky:
15 rokov / Ján Anton Sloboda
Pani Natália odpovedá na výklady v knihe Večné zákony 4 / Jozef Potúček
Úlohy nášho politického vodcu / Jozef Potúček
Úloha - úlohy pani Natálie / Jozef Potúček
Ako zúročil slovenský národ dvojnásobnú pomoc od Boha. /Jozef Potúček
Všetko sa do bodky naplní! /Ján Anton Sloboda
Straky /Dušan Zámečník
Deň 17.7. /Jozef Potúček
28.11.1998 zrod KRÁĽA kráľov. Decembrové spomienky I. II. III. /Ján Anton Sloboda
Slovo ľudské, či SLOVO BOŽIE ? (2.) (3.) (4.) (5.) /Jozef Potúček
Kompromisy, alebo ústupky /Ján Anton Sloboda
Zjavenie Jána /Peter Franko
Veďme naše kroky k tomu lepšiemu ... /Jozef Potúček
Prijatie Boha. Prijatie Boha – príkaz /Peter Franko
Buďme lepší a radostnejší! /Jozef Potúček
Společné působení /J.P., +reakcie: [H1], [JP1], [H2], [JP2], [H3], [JP3], [H4], [JP4], [H5]
Milujte se navzájem! /J.P.
Prožívání Slova /J.P.
Človeče neodsudzuj iných, lebo budeš sám súdený ! /Ivan
Slovenský národ v historických faktoch /Miroslav Pazdera
Prepis TV vystúpenia p. Natálie de Lemeny – Makedonovej (febr.1998) + linky na rozhovory (nov.1998) /Ján Anton Sloboda

Upozornenie:
Za obsahovú stránku príspevku a jeho dôsledky si zodpovedá každý prispievateľ jednotlivo, nie moderátor. Ten má právo vyradiť tie príspevky, ktoré sú proti zámeru tohto fóra napísanom v záhlaví, alebo anonymné, či znižujúce úroveň diskusie.


***** povolené je prispievať iba po prihlásení do systému (Login, heslo)*****

JAN. jan.jan@post.sk 
Zjavenie Pána.


Dnes sa na Slovensku slávi sviatok Zjavenia Pána – Traja králi. Pred naším zrakom opäť vystupujú obrazy spred dvoch tisícročí, keď vidíme troch mudrcov z východu, ako vedení hviezdou prichádzajú k Božiemu dieťaťu pokloniť sa mu a odovzdať mu pozemské dary. Pozemské dary a nič viac.

Ako človek veľakrát zabúda nato, kvôli čomu na túto Zem prišiel?

Aj oni traja mudrci, hoc spoznali znamenie času, tak nepriniesli samých seba, svoju moc a bohatstvo, ktorá mala byť ochranou pre Syna Božieho Ježiša, ale priniesli len nejaké pozemské dary. Ďalšie zlyhanie bolo tak dokonané z radov povolaných, hoc oni sami si mysleli, že úlohu splnili. Ale nie len oni opäť sklamali, ale sklamali všetci, ktorí prišli sem nato, aby urovnávali cestu Pánovi. Temno opäť triumfovalo. Veď ak by sa vtedy ľudstvo správne a v pravý čas prebudilo, tak bolo by Ježišovi veľa uľahčené, a Jeho presväté poslanie by bolo poslaním radosti, a nie poslaním utrpenia a bolesti.

Vtedy mohli prísť ľudia k Synovi Božiemu osobne, uvidieť to Božie dieťa, stelesnenú Božiu Lásku, ktorá sa stala človekom, aby priniesla ľuďom zeme záchranu a spásu vo svojom presvätom Slove, ale nie ako teraz, keď kvôli tomu, že sme opäť mi ľudia zlyhali, tak musel byť druhý Boží Syn Imanuel Abdrushin ihneď po zrode unesený, aby sa nestalo niečo oveľa horšie, aby ho zlosynovia nepripravili o život, lebo ochrana z rad povolaných ľudí bola primalá, teda skoro žiadna.

Syn Boží Ježiš svojho času povedal: ,,Blahoslavení, ktorí nevideli, a predsa uverili.“

Áno, sú to všetci tí, ktorí aj keď neboli účastní toho Zrodu Vládcu Tisícročnej ríše, tak napriek tomu uverili, že Syn Svetla sa narodil, lebo všetko sa odohralo presne tak, nie ako by si ľudstvo želalo a rado videlo, ale ako si to želal v tej chvíli samotný STVORITEĽ!

IMANUEL sa narodil a bol ihneď vzatý do bezpečia, kde temno a ľudská zlovôľa nikdy nemali miesta. A preto nech nám bude útechou a posilou, lebo boje ešte nie sú ukončené, ešte to najťažšie každého z nás len čaká, prejsť cez koleso veľkej očisty, nech bude to povzbudením pre všetkých ľudí dobrej vôle, že nie nastalo Imanuel odišiel, nakoľko navráti sa nám po vykonanej očiste, keď Ho bude jeho verný ľud očakávať. Vtedy zaznejú piesne chváli k BOHU Všemohúcemu. On IMANUEL, bude z radosťou a s jasotom vítaní ľudom, ktorý v neho veril a veriť bude. Šťastní to ľudia, ktorí to zažijú, a ktorí Mu budú smieť pomáhať pri výstavbe Tisícročnej ríše Pravdy, Lásky, Spravodlivosti, Mieru, Pokoja a Božej prítomnosti. Preto želám všetkým ľudom dobrej vôle, ktorí si to úprimne želajú, aby sa im to podarilo.

Bez IMANUELA nie je možné, aby bol postavený čo len jeden najmenší kameň výstavby Tisícročnej ríše! Kto tvrdí, že áno, tak ten popiera to, čo bolo BOHOM dávno zasľúbené, a tým popiera presvätú Vôľu samotného STVORITEĽA, a tým si spečatil svoj vlastný osud.

Ján Anton Sloboda.

 
meno? nezáleží, príspevok bude z
i keď aj ja som omylný
je tu spánok, otázne len je či si to niekto z tejto "obývačky" prizná. pri čítaní prispevkov od starších až po dnešok.., veru už je tu spánok. ale nik neobťažuje, však? tak "sladké sny"...
 
JAN. jan.jan@post.sk 
PF 2008


Čo zaželať v novom prichádzajúcom roku 2008, ktorý bude tak isto rokom veľkých zmien a premien?

Aby vás svetlo Lásky, Pravdy a pravého Poznania sprevádzalo aj v tomto Novom roku 2008.

Tak to želám z úprimného srdca všetkým ľudom dobrej vôle, v prvý deň Nového roka, ktorý je aj dňom vzniku Slovenskej republiky.

Krok to bol správny a potrebný, hoci niektorí aj po pätnástich rokoch si myslia pravý opak. Pri zrode samostatného Slovenského štátu vtedy stal Vladimír Mečiar, ktorý aj pri poslednom prieskume verejnej mienky , že koho považujú za „otca vlasti“, tak až 47, 8% z nich uviedlo, že je to práve Vladimír Mečiar. Aj ja sa k tomu smelo a s radosťou pripájam, lebo pre mňa osobne je Vladimír Mečiar veľkou osobnosťou v dejinách slovenského národa, osobnosťou, ktorá ako hlavná stála pri zrode samotnej Slovenskej republiky, ako svojprávneho štátu, ktorý si národ slovenský tak dlho prial, po celé stáročia. A ten deň nadišiel, keď na jeho čele stal ten pravý politický vodca, ktorého sem na Zem, na tento krásny kus zeme, vyslalo samotné Svetlo.

Preto vravím: Vďaka Pane zato.

Ján Anton Sloboda.

 
... k téme UFO
Japonský minister zahraničných vecí Nobutaka Machimura vyhlásil na tlačovej konferencii, že „UFO existuje“. Toto vyhlásenie nasledovalo po tom, čo japonský minister obrany koštatoval, že ich obranné sili by nedokázali účinne reágovať na útok nepriateľských mimozemšťanov.

Základ k týmto tvrdeniam, okrem iného, položili fotografie z japonského lunárneho modulu KAGUYA, ktorý zachytil sériu raketám podobných štartov z odvrátenej strany Mesiaca smerom k Marsu.

K japonským obavám sa pripájajú aj ruskí bezpečnostní analytici, ktorí pozorujú nezvyklé javy vo vesmíre. Obávajú sa, že planéta Mars sa stáva cieľom neznámeho mimozemského plavidla, ktoré vniklo do našej slnečnej sústavy v maske kométy objavenej v roku 1975 s názvom Boethin.
Tá náhle „zmizla“ v pásme asteroidov medzi Marsom a Jupiterom. Dnes sa z toho miesta rúti na Mars nezvyklý asteroid (2007 WD5) o priemere 50 metrov, práve k oblasti kde pôsobí Mars Rover Oportunity.

Zdroj:
http://www.whatdoesitmean.com/index1058.htm
 
JAN. jan.jan@post.sk 
Nebeský úkaz


Istotne je tento nebeský úkaz hodný pozornosti, o ktorom sa zmieňuje tento článok: http://www.astro.cz/clanek/3004 , ktorý obsahuje aj sériu obrázkov tohto nebeského úkazu, ktorý je aspoň podľa mňa veľmi pozoruhodný.

Pekný deň želám. Ján Anton Sloboda.


 
Miroslav Klein
Obrazky
Dobrý neskorý večer! Všimol som si, že sa občas objavuju obrázky. Včera som bol v lese a mam par pekných fotiek. Rád by som ich poslal Vám p. Devínsky, možno by sa Vám aj páčili a mohli by ste ich tu uverejniť. Mám moc rád les, les ako taký. Prosím odpíšte mi na môj email Trajan@zoznam.sk
 
JAN. jan.jan@post.sk 
Myšlienka pre tento deň.
,,Kto nemá lásku v srdci, ten nevie spoznať to pekné a krásne, o čom je život." Ján Anton Sloboda.
 
JAN. jan.jan@post.sk 
Narodenie Pána Ježiša


Ježiš mu riekol: Ja som Cesta i Pravda i Život. Nik neprichádza k Otcovi, ak len nie skrze mňa.

http://www.youtube.com/watch?v=oRh4OWvqaE0&feature=related


http://www.youtube.com/watch?v=87q5dmW6zDg&feature=related


 
Želám všetkým, nielen počas sviatkov, načerpanie zo zvýšeného prúdu lásky a jej ďalšie rozdávanie medzi blížnych.
 
JAN. jan.jan@post.sk 
Decembrové spomienky III.


,,Na prapočátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha, neboť to Slovo byl Bůh sám.

+Jím jsou stvořeny všechny věci, bez Slova nebylo učiněno nic z toho, co bylo stvořeno.

+V něm byl Život a ten Život bylo Světlo. Světlo však byl Bůh sám.

+Slovo, Život, Světlo; tři výdechy Pravěčného! Světlo z Boha svítilo do temnot, ale temnoty je nepochopily.

Tu byl člověk jménem Jan, který byl poslán od Boha jako svědek, aby svědčil o tom Světle a aby tak byly oči temna otevřeny.

On sám nebyl tím Světlem. Měl pouze příkaz podat svědectví o Světle, o tom pravdivém Světle, které chtělo osvítit všechny lidi, kteří budou přicházet na tento svět.

Světlo bylo ve světě, neboť celý svět jím byl vytvořen - ale svět je nepoznal.

Temným stal se svět, protože neviděl Světlo. Tu poslal Bůh svého vrozeného Syna, aby temnoty osvítil.

Přišel na svět, ale lidé Ho nepřijali. Těm několika málo, kteří Ho poznali, dal však milost vidět Boha. Daroval jim Pravdu, aby na sobě mohli opět prožívat Boží zákony a mohli věřit v Boha.

Láska Boží sklonila se dolů k lidstvu. Stala se člověkem a pobývala mezi námi. Směli jsme pohlížet na její vznešenost, vznešenost vrozeného Syna Otcova, plnou milosti a pravdy. Z Jeho hojnosti jsme všichni přijímali milost za milostí.

Zákony Boží nám byly dány prostřednictvím Mojžíše. Ale lidé na ně zapomněli a kráčeli z temnoty do temnoty. Tu přinesl Ježíš Kristus, vrozený Syn Pravěčného, milost a Pravdu opět shůry na zem, aby se cesta lidstva rozjasnila.

Zvěstoval nám Boha. To nemohl vykonat žádný člověk. Nikdo Boha neviděl a ani ho neuvidí; vrozený syn, který přišel od Otce, mohl nám o Něm podat zvěst.

Odložil všechnu svoji nádheru, aby byl lidem blízký jako člověk. Svoji božskost nesl v sobě jako skrytý poklad, ale obal zahalující tento skvost byl příliš slabý. Vždy znovu jím pronikala vznešenost. Lidé viděli záři, která z Něho vycházela, ale nedbali jí. Cítili síly, které jako paprsky z něho pronikaly, ale nechtěli se dát poučit.

Jan, sluha Boží, viděl v okamžiku, kdy ho křtil na Jeho rozkaz, že se nad Ním vznáší holubice. Tu věděl, že Ježíš je vrozený Syn věčného Boha. A svědčil o Něm, ale bylo jen málo těch, kteří toto svědectví přijali.“ Použité z knihy – Evangelium Janovo.

Blíži sa čas Vianoc. Preto bezpochyby by k naším decembrovým spomienkam mala patríť ďalšia udalosť, udalosť s veľkým ,,U“, /tak ako je to vždy pri narodení Božích Synov na Zemi, Ježiša a Imanuela/, ktorá sa stala skutočnosťou pred 2000 rokmi. A tou je narodenie Božieho Syna Ježiša, Syna Svetla, ktorý sa musel stať človekom, aby priniesol ľudstvu najvzácnejší dar, ktorému sa žiadny iný nevyrovná. Tým darom je Slovo, Božie Slovo, kvôli ktorému prišiel Syn Boží na túto stemnelú Zem, a pre ktorú sa nebál ani položiť svoj život zato, aby potvrdil, že to čo hlásal, je Pravda Božia.

Ukázal nám vo svojom Slove tu pravú službu Bohu, ktorá prináša to pravé šťastie v živote každého z nás, ale len vtedy, keď Slovo sa stane zároveň aj skutkom. Až vtedy dokazujeme tu pravú lásku, vernosť a pokoru svojmu Bohu.

V tú noc, keď sa Syn Boží Ježiš narodil, svietila nad malou maštaľkou v Betleheme obrovská hviezda, ktorá bola nabitá obrovskou silou, aby zvestovala celému svetu, že sa Mesiáš a Spasiteľ narodil.

Evanjelium podľa Lukáša: ,, I porodila svojho prvorodeného syna, obvinula Ho plienkami a uložila v jasliach, lebo v nocľahárni nebolo pre nich miesto.

A boli v tom kraji pastieri, ktorí nocovali na poli a strážili si v noci stádo. A hľa anjel Pánov postavil sa vedľa nich a sláva Pánova ich osvietila. I báli sa bázňou veľkou. Ale anjel im povedal: Nebojte sa, veď zvestujem vám veľkú radosť, ktorá bude všetkému ľudu, lebo narodil sa vám dnes v meste Dávidovom Spasiteľ, ktorý je Kristus Pán. A toto vám bude znamením: nájdete nemluvniatko, obvinuté plienkami, ležať v jasliach. A hneď s anjelom sa zjavilo množstvo rytierstva nebeského, ktorí chválili Boha a volali: Sláva Bohu na výsostiach a na Zemi pokoj ľudom dobrej vôle.

Keď anjeli odišli od nich do neba, povedali si pastieri: Poďme do Betlehema a pozrime sa, čo sa to stalo, čo nám oznámil Pán. Ponáhľali sa teda a našli Máriu a Jozefa i nemluvniatko uložené v jasliach. Keď to videli, vyrozprávali, čo im bolo povedané o dieťatku. A všetci, ktorí to počuli, divili sa tomu, čo im pastieri hovorili. Ale Mária zachovala si to v srdci. Potom sa pastieri vrátili, oslavujúc a chváliac Boha za všetko, čo počuli a videli, ako im bolo povedané.“

Takýto obraz tejto svätej udalosti je nám opísaný v evanjeliu, ktorý vystupuje pred naším duchovným zrakom. Udalosť, na ktorú ľudstvo dlho čakalo, ale predsa málo kto si to všimol. Ľudstvo bolo vždy zahľadené príliš do seba a nedbalo na znamenia, ktoré sa mu dostavalo v určitom čase. Ostalo vo väčšine, až na malé výnimky, hluché a slepé. Vždy to bola predsa len hŕstka verných, ktorá bola pripravená na takúto udalosť. Hoci veľakrát nešli správnou cestou, ale keď prišiel ten pravý čas spoznali ho a postavili sa na tu správnu stranu. Veď na to predsa prišli na túto Zem, niečo naplniť, čo BOHU sľúbili, a zároveň aj niečo si tým pádom odpykať.

V jednej známej vianočnej piesni sa spieva: ,, Tichá noc, svätá noc...“ Áno, bola to svätá noc, udalosť veľkého významu, ktorú si v týchto dňoch pripomíname.

Preto želám všetkým ľudom dobrej vôle, aby skutočne prežili duchaplné Vianoce, na ktorý nadväzuje sviatok Žiariacej hviezdy.

Nech v naších dušiach zavládne veľká radosť, pokora a vďaka k Bohu, k nášmu Pánovi, nie len v tento čas, ale aj po všetké dni v roku, po celé naše bytie, ktoré by sme mali napĺňať vernou službou BOHU. Amen.

Ján Anton Sloboda.

 
JAN. jan.jan@post.sk 
Niečo od M. Halsebanda v deň pred Štedrým dňom.


M. Halseband - Konec lidské vůle

„Brr, to se tu sešla pěkná sebranka!“ řekl malý bytostný, celý šedivý a uchopil výtvor zformovaný z myšlenek jednoho člověka.

Byl to temný, těžkopádný a škaredý výtvor, malý pracovníček ho energicky posunul dál a čistotně si pak utřel ruce svým červeně pomalovaným kapesníkem.

„To je ohavnost, k čemu nás tito lidé nutí!“ bručel přitom nazlobeně. „Ale jen počkejte!“

Pozorně sledoval škaredý výtvor, který vplynul do spleti vláken, jež z jednání lidského ducha vyrůstala. Tak byla tato vlákna za dozoru bytostných soustřeďována a postupována dále. Vlákna prokluzovala sem a tam, zesilovala, když k nim přitékala stejnorodá síla a slábla, když příliv stejnorodosti ustával.

„Vůbec si nezasluhují, aby byli nazýváni lidmi, tak tupými a škaredými se stali,“ vadil se malý sám se sebou rozhořčeně. „Temno je kolem tohoto člověka. Musím se podívat, zda z něho vycházejí také tak špatné výtvory.“

Vyšplhal se na kámen, jehož vrcholek vyčníval ze spleti vláken a zvolal:

„Haló bratře, jak se ti slouží na přední vartě?“

Okamžitě se prodrala zmatkem forem zelená čepička a ozvala se odpověď:

„Je tu smutno. Ještě jednou jsme zformovali ty nejkrásnější útvary a poslali jsme mu je po posledních světlých vláknech. Ale on už není schopen ono čisté, jež poskytujeme, přijímat. Jeho rozum opanoval celé jeho myšlení, všechno znetvořuje a překroutí, až z toho vznikne cosi zkaženého. A kolik světlých vláken měl kdysi při své cestě na zem! Mohl vybudovat ty nejkrásnější stavby, kdyby si byl udržel toto světlé spojení. Jen se jednou podívej, co jsme nabízeli a jak s tím nakládal!“

Bytostný se zelenou čepičkou ukazoval na mírnou stráň. Tam stál přehnaně zdobený bílý dům, obklopený květinovými zahradami s umělými vodními nádržkami.

„Vidíš, co z toho udělal?“ zeptal se zelený bytostný.

„Vždyť jsem viděl, jak ta stavba vznikala. Žádná linie, jen samý hrbol, samá vypouklina, samý výstřelek. A ty zahrady – samá zmatenina jako jeho rozum. Nikde nic přirozeného,“ potřásl šedivý bytostný hlavou.

„Při tom to lidé shledávají skvostné a on se tím stal proslulým,“ řekl zelený.

„Ano, a já musím všechnu tu ohavnou ješitnost, která z něho proudí, dále zpracovávat. Vždyť té ješitnosti je víc než dost,“ dodal šedivý trpce. „Podívej, další zásilka! Vezmu si na to kleště, abych tu lepkavou mazlavou věc rychleji odbavil!“ Sáhl za sebe pro nářadí a kleštěmi vtahoval tento ohavný výtvor do přediva.


„Smutné služby musíme vykonávat, bratře,“ řekl mezitím, „a jak by se přece mohli mít lidé krásně na tom nádherném Božím světě. Zapomněli, nebo lehkomyslně od sebe odhodili vše, co jim ještě mohlo připomenout věčné zákony. Jejich hříchy je tisknou stále více k zemi a vzdalují je od Světla života.

My nešťastníci jsme museli klesat s nimi a byli tím stále více vzdalováni od svaté Síly, takže nás mohli lidé nutit ke zpracovávání tohoto hnusu, který vycházel z jejich pokřivených duší. Slyšíš zpívat bratry?“

Z dusivých výparů, ve kterých mizela temná klubka vláken, znělo mnoho slabých hlásků:

Lano splétáme
lidem k záchraně
avšak oni, lidé sami, musí dobré chtění –
v sobě pevné mít!
Splétáme k dobrému
tak jako ke zlému
zachránit se musí sami, jiná pomoc není –
nežli dobro chtít!


„Oni vězí v pláni závisti, která bují bez konce,“ řekl šedivý bytostný, „a zpívají si, aby jim ty strašlivé útvary nevzaly jejich poslední radost v těžké službě, již tam konají. Vždyť také den ze dne sem táhne stále víc těchto škaredých výtvorů. Ach, jak málo světlých vláken zůstalo, všechno utlačují ta temná.“

Tu radostně uchopil útlý světlý paprsek, který vycházel z člověka a vetkal jej pečlivě mezi světlá vlákna.

„Konečně zase jednou!“ prohodil a podíval se láskyplně ještě jednou na světlé formy.

„Jak je dobře, že se již brzy přiblíží vysvobození. Nevíš něco nového, bratře?“

Zelený bytostný přikývl: „Svaté Světlo zesiluje, srší z něj jiskry. Jistě jsi to také poznal podle neklidu svých údů. Všichni toužíme po čisté práci ve Světe.“

„Ano,“ řekl šedivý bytostný zamyšleně, „jeden bratr chtěl včera vědět, proč tolik zesílily útvary sklíčenosti a strachu. Takže lidé už také něco tuší. Dost dlouho nás týrali a nutili zpracovávat jejich špatnosti. Teď musí sníst, co si sami nadrobili. Jak málo radosti máme z naší malé práce! Kdybychom neměli naději, že budeme moci zase brzy řádně sloužit Bohu, bylo by to bezútěšné.“

„Pozor, přicházejí naši dva bratři!“ zvolal zelený. „Náš muž bude mít návštěvu.“

Bytostní se dívali do pokoje, ve kterém seděl architekt. Pokoj byl přeplněn útvary, které vznikaly z práce jeho mozku a byly přichystány vřadit se do proudu vláken. Udělaly tím místo pro světlejší formy, které vnikly dovnitř s nově příchozím. Dva malí bytostní se přiblížili současně k našim dvěma bratrům, pokývli jim a ihned začali tkát vlákna, jež se nezdála tak kormutlivá jako ta, která museli zpracovávat oba bratří. Cítění nově příchozího muže nebylo tak silně znetvořeno přízemním myšlením a tak oba malí bytostní, kteří byli stále s ním, spřádali plno světlých vláken.

„Ano, my to máme dobré,“ říkali, „neboť on se snaží. Ví také o Svatém Světle, které teď přinese rozuzlení a soud.“

Smutně pohlédl šedivý bytostný na lidského ducha, kterého měl na starosti.

„Pohleďte, on zpozoroval, že ten druhý je lepší, a proto ho nemůže ani cítit!“

„Světlo ho bolí,“ řekl zelený, „pošlu mu ještě lítost a zármutek, ale asi to nebude nic platné.“

„Fuj, jaká nenávist vychází z jeho temné duše!“ zvolal šedivý pobouřeně a nešetrně postrčil hrozné útvary dál do tkaniny.

„Nu ovšem, teď odcházejí také naši dva bratři. Návštěvník zřejmě poznal zlé smýšlení architektovo a je otřesen. Kdy skončí tato naše otročina?“

Tu se pojednou u malých bytostných objevil jasný paprsek. Ovanul je závan plný síly a pak udeřil blesk, pod jehož účinkem společně klesli v radostném úleku. Blaženě se po sobě podívali a zvolali:

„To byl úder meče soudu! Přišlo vysvobození! Jméno Páně budiž pochváleno!“

Kolem nich znělo zvonění a jásot a vzhůru stoupaly modlitby a díky. Oba maličcí stáli v tiché zbožnosti. Když se opět chopili své práce, užasli.

„Bratře!“ zvolal zelený přidušeným hlasem, „Svatý soud je zde vykonán!“

Několik málo světlých vláken, která ještě sklouzávala k lidskému duchu, viselo volně. Žádné světlo už jimi neproudilo. Tu vzal zelený svoje kleště a přerušil jimi i to poslední spojení. Temná vlna se vymrštila jako chapadla k duši ztraceného člověka, aby ji stáhla dolů do hlubiny, z níž už není možná záchrana. Oba maličcí přihlíželi bez dechu.

„Jsme volní!“ zvolal šedivý, „už nemusíme dále zpracovávat žádné ošklivé formy. Boží Světlo nás zavolalo k pravé službě, jak tomu bylo kdysi.“

„Cítím v sobě sílu,“ řekl zelený, natáhl se a vypjal svoje malé paže v touze po činnosti, „rád bych pracoval a pomáhal. Začneme hned s velkým úklidem.“

Radostně uchopil kleště, ale uprostřed pohybu zvolal udiveně: „Co je s tebou, bratře? Záříš jako stříbro!“

Šedivý radostně přikývl: „to je moje pravá barva. Všechno to šeredné, co jsme museli stále zpracovávat, mně zbarvilo šat a zeslabilo sílu. Paprsek soudu mne učinil zase jasným a silným jako jsem byl tentokrát, když jsme nastoupili službu. Však se podívej na sebe a pohlédni kolem.Všechno svítí ve Světle života.“

Opět zaznělo jásavé volání, všude se vynořovali malí bytostní, kteří svými kleštěmi trhali uschlá vlákna a shazovali je dolů. Jiní přicházeli s metličkami a smetávali nepotřebné odpadky a smetí do hlubiny. Za nimi následovali noví kamarádi, nesli jemné útvary a vlákna, která splétali a zpevňovali. Všechna vlákna směřovala vzhůru, kde to tajemně světélkovalo ze stříbrných mraků. A také naši dva malí přátelé se podíleli na tomto radostném díle.

„Potřebuji žebřík, mám-li dále vázat,“ řekl šedivý a postavil se na špičky.

V tom se celá matička Země otřásla silným trhnutím – a malí bytostní se kouleli jeden přes druhého jako hračky v padající krabici, všechno bylo taženo vzhůru, vstříc Světlu, které zářilo ve veškerenstvu.

„Vzhůru!“ hučely kolem hvízdající bouře v ohromujícím jásotu.

„Svatý soud Věčného Boha!“ modlily se zástupy bytostných.

Viděli, jak se temno zřítilo a strhlo s sebou ztracené lidské duchy. Ještě několikrát zakolísala osvobozená Země. Potom zaujala svoje místo v čistém Světle, místo, na kterém měla stát od pradávna neustále, kdyby ji falešné lidské chtění nebylo bývalo stahovalo níž a níže.

S údivem a zbožnou radostí dívali se oba maličcí do vítězného Světla, po kterém toužili a které jim bylo konečně zase přiblíženo svatou rukou Osvoboditele. Volně proudila Boží Síla nad očištěnou Zemí a zaplavovala nitra bytostných jásavou vděčností. Padli na kolena před všemohoucností Věčného.

K usměvavému nebi, na kterém plál nyní zářící svatý kříž spásy, osvětlovaný oběma slunci, stoupala modlitba očištěných lidských duchů. Doba míru království Božího na Zemi nastala.

 
JAN. jan.jan@post.sk 
Niečo milé a poučné na dnešný večer


,,Štyri sviečky

Horeli štyri sviečky na adventnom venci,
tak ticho, že bolo počuť ako sviečky začali hovoriť.
Prvá sviečka vzdychla a povedala:

,,Volám sa Mier.
Moje svetlo síce svieti,
ale ľudia žiaden mier nedodržujú.“
Jej svetielko bolo čím ďalej tým menšie, až úplne zhaslo...

Svetlo druhej sviečky zakmitalo a sviečka povedala:
,,Volám sa Viera,
som ale zbytočná, ľudstvo nechce nič o Bohu vedieť,
nemá teda cenu, aby som svietila.“
Prievan zavial miestnosťou a druhá sviečka zhasla...
Ticho a smutne sa ku slovu prihlásila tretia sviečka:

,,Volám sa Láska.
Už nemám silu, aby som horela.
Ľudia ma odstavili na stranu.
Vidia len samých seba a žiadnych iných,
ktorých by mali mať radi.“
A zhaslo i toto svetlo...

V tom vošlo do miestnosti dieťa.
Pozrelo sa na sviečky a povedalo:
,,Vy musíte predsa svietiť a nie byť zhasnuté!“
A skoro začalo plakať...

V tom sa prihlásila k slovu i štvrtá sviečka:,
,Neboj sa!
Pokiaľ svietim ja, môžeme i ostatné sviečky znovu zapáliť.
Volám sa Nádej!“

Zapálilo dieťa od tejto sviečky zápalku a
rozsvietilo znovu ostatné sviečky.

Plameň nádeje by nikdy nemal
v Tvojom živote zhasnúť......a každý z nás by mal mať plamene:

MIERU,

VIERY,

LÁSKY

a NÁDEJE

neustále udržiavať."

Prevzaté z Internetu.

 
upozornenie
Ešte upresnenie a vysvetlenie k mômu predchádzajúcemu príspevku, ktorý týmto nahrádzam zrozumiteľnejšou formou:
Pôvodne, po tom ako sa objavilo „Združenie pre ľudskosť“ na scéne, som si myslel, že sa bude dať s ním (s nimi) zmysluplne spolupracovať a podporovať sa v spločensky pozitívnych aktivitách. No v zápätí sa hlavným motívom členov združenia stalo nevyberané napádanie pani Makedonovej na tomto fóre, viacerých jej sympatizantov, ako aj samotného fóra.
Napriek tomu som ako moderátor prejavil jednostranne značnú toleraciu voči ich príspevkovým aktivitám. Avšak vtieravosť a obťažovanie inak zmýšľajúcich prispievateľov, ako aj moderátora osobitne, zo strany niektorých členov Združenia, či ich sympatizantov pokračovalo a pokračuje naďalej. Na základe tohto, ako aj sťažností niektorých dotknutých prispievateľov, bol som nútený nedávno napísať UPOZORNENIE, ktorým som mal na mysli nasledovný sprísnený dohľad nad príspevkami:

Príspevky, ktoré budú v sebe obsahovať linky na stránky Združenia, alebo im príbuzné, reklamovať ich aktivity, ako napríklad články, časopisy, knihy, prednášky, či priamo alebo nepriamo, budú vymazané.
 
Jozef Potúček
Želanie 2007
Nech sú nám všetkým
nastávajúce Sviatky Lásky
a Sviatok Ziariacej Hviezdy
inšpiráciou, aby sme nerobili druhým to,
čo nechceme, aby nám robili iní,
a aby sme po našej sejbe
mohli žať v spätnom pôsobení len DOBRO.
 
Súhlasím s pánom Slobodom a pánom Potúčkom a vyjadrujem im týmto svoju podporu.
.
Ak niekoho neoslovilo a nie je inšpirovaný na svojej ceste Posolstvom Grálu a Večnými Zákonmi a tým pádom neočakáva príchod Imanuela, ktorý osobne bude viesť výstavbu tisícročnej ríše, nech to povie otvorene alebo nech mlčí. Kto Zjavenie Jána pokladá za plne naplnené, neočakáva veľkú očistu a po nej výstavbu tisícročnej ríše Božej na zemi pod osobným vedením Imanuela., stačí ak si nebude všímať dielo Pána Abdrushina a Pani Makedonovej.

Verte alebo neverte! Berte alebo neberte! Máte k tomu slobodnú voľbu rozhodnutia. Slovo sa naplní do poslednej bodky!

Pokojne môže ísť svojou cestou. Nikto vám nebráni aby ste išli svojou cestou! Avšak ak vaša cesta v presadzovaní Svetla na zemi je brániť iným v pokračovaní ich cesty za Svetlom a snažíte sa ich od svojej cesty odradiť nečudujte sa, že sa budú brániť. Alebo si myslíte, že očakávanie príchodu Imanuela je hriech? Ak áno dokazujete tým len skrytý strach z Imanuela! Toto je vaša cesta v presadzovaní Svetla na zemi udierať 99 krát, 100 krát, 101 krát ... do druhých kým sa vám neprispôsobia a nepôjdu v jednom šíku s vami, s rôznymi inštitútmi, združeniami a hnutiami !

Ak niekto nevie ako sa plne naplní každé Slovo Pána Ježiša a Pána Abdrushina nech nepoľavuje v hľadaní, kým nezistí ako sa to udeje. Ak niečo nedokážeme zo Slova prijať to neznamená, že sa to neudeje. Je chybou stavať v svojom pôsobení na tom, že ak sa to nevyplnilo za čias pôsobenia Pána Abdrushina, že sa to už nevyplní. Všetko sa vyplní, každé vyslovené Slovo vyrieknuté Bohom vteleným na zemi. Kto hľadá ten nájde! Základom je nezmeniteľné Slovo. Slovo je!
 
Re: niečo pre Alberta
K čemu takhle Ufo-alternativa, Matrixy „Apollo 20“, evakuace vyvolených, únosy do UFO a jiné báchorky. Vše to má původ jediný – slavná „Agentura JPP“! Rozmazaná videa? Všechny důkazy o UFO jsou falešné, přesto Ufoni nám tu pilně létají, také jsem je před nedávnem vyfotil:

http://home.tiscali.cz/albert.gr/index.htm

Nejásejte! Vážení!! Jsou to jenom Ufoni astrální!!! Ukažte mi kontaktéra, co si s Ufonama rukou potřásal. Já jich znám několik. Vskutku si potřásali pravicí, ale ve vzduchu, vždyť jen ducha viděli. ….

Albert
 
JAN. jan.jan@post.sk 
Pražský výběr - Snaživec


Znal jsem jednoho takovýho chlápka
Co moudrosti moc nepobral
A studu ani kapka a lhal
A přesně jak se říká
Rozum mdlý vůle chabá
Ale touha po novotách veliká
Tak ten pán se o vše nové velmi interesoval
A nebyl to jen pán
Z pána jen klobouk měl
A nemyslel to snad ani zle - starosta
Však žel, na co šáh
Tam sto let tráva nerostla

Ten si to krásně zavařil
Nikdo ho neměl rád
Kdyby se tolik nesnažil, akorát

A čím víc se snažil pomáhat
Tím víc ten chudák škodil
A když mu to někdo naznačil
Tak hrách jen na zeď hodil
A ještě jednu vlastnost měl
Že byl splachovací
Jedněmi dveřmi ho vykážou
Už druhými se vrací

Ten si to krásně ......

 
niečo pre Alberta
 
Strach nikomu nepomôže
Pán Gabriel, Vy píšete tak, ako keby bolo všetko v moci temna, ale nie je. Veď temno je iba nedostatok Svetla. Práve svojimi výrokmi dávate temnu zdanie moci, lebo nič iné už nemá. A vďaka ľuďom, ktorý rozširujú strach, môže temno ešte na tejto planéte živoriť. Písal som Vám v domnení, že chcete ŽIŤ to, čo ste našli v Posolstve, nie mať iba plné ústa rečí a šíriť strach. Lebo strach je jeden z najúčinnejších prostriedkov temna - a práve ten rozširujete a tým temno podporujete.
Ak niekto koná zo strachu, tak keď strach pominie, vráti sa do starých koľají. Preto strach nikomu nepomôže k skutočnej zmene. Tá musí vychádzať zo slobodného chcenia, nie zo strachu.
Svetlo bojuje inak, ako šírením strachu. Podporuje to, čo je dobré a to temné bez živenia myšlienkami a slovami potom nutne zanikne.
Chcete byť reálny? Skúste toto, to je reálne: Pohľad zhora
 
Vsetko je ziarenie, vlnenie, aj zem je len ziarenim, aj ked tak vzdialene od vyssich urovni, ze mohol, musel a aj nastal zakonity stupen ochladenia a tym zrazenie hmoty....to prichadzanie v oblakoch potvrdil aj Abdrushin, ze sa splni zaslubenie prorokov...rozumiem tomu tak, ze to bude ten sudiaci meč, žiarenie, resp. vyžarovanie, naplnenie slov "Bud Svetlo", od Stvoritela az po nasu Zemicku, bude to ono "Bud Svetlo", vsetko ostatne, nezachvievajuce sa vo Svetle, v Pravde, v zakonoch Stvoritela bude vyhladene, znicene, "narazi si hlavu", nebude rovnorode s oným "Bud Svetlo". Ak by nedoslo k vyrodeniu Syna, teda to "Bud Svetlo", pritiahnuty vplyvom rovnorodosti by sa vratil spät, teda neskorsie stvorenie by ostalo bez Svetla, preto tie slová "Bud Svetlo", to by malo byt zrejme kazdemu vaznejsiemu citatelovi. Cas nevie nik iba Otec, by som chapal tak, ze z podstaty ludskeho ducha a jeho schopnopsti slobodneho rozhodovania sa neda urcit datum, kedze nevedno, na akom stupni duchovnom sa ludstvo bude kedy nachadzat. Od minuleho stor. ludstvo este "pridalo na plyn" a unika svojim duchovnym upadkom spominanemu "ziareniu", ktore ho vsak dobieha, kedze konecny medznik je stanoveny...asi takto to podla mojho stupna zrelosti vidim ja...skumat a vycitovat ma vsak kazdy sam...