Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Věda a technika, mládeži

Spravují:

arnost,
snop

Může vás zajímat



Reklama



pojmy a tak naleznete docela dobre vysvetlene a definovane zde (Wikipedia)
Nebo z jineho zdroje zde (Math Thesaurus)

pripadne se zkuste pohrabat v nejvetsi encyklopedii matematiky: http://mathworld.wolfram.com/


r0b0t ~ matika šmatika ~  braidd drwg
Nevím, jak vypadají ty křivky spotřeby a dobíjení, ale přijde mi, že největší vidle do toho hází nespojitosti dané minimální délkou zastávky. Takže bych to reformuloval tak, že zastavit se dá jen na pár místech a tras je teda relativně malej konečnej počet. Trasou myslím seznam zastávek. Pro každou trasu pak už můžeš řešit optimalizační problém pro už hladkou funkci.
Reakce na | Vlákno  
Resp. úplně to zjednoduším - najděte nejkratší možný čas, za který je možné za daných podmínek ujet trasu.
Reakce na | Vlákno  
Vstupy jsou daný, co by mohlo dávat smysl změnit jsou výstupy (např. poslední úsek by se mohl jet pomaleji, aby se ušetřilo jedno nabíjení atp.)
DadB BACHA, PETAKLIC PŘEPISUJE STRUČNÝ TEXTÍK 
Šak hej. To byla jen taková zkratka, to a je počet ujetých km, po kterých musíš zastavit a nabíjet, abys těch 110 km ujel v nejkratším čase.
r0b0t ~ matika šmatika ~  braidd drwg
Nojo, je to formulovaný na optimalizaci nekonvexní funkce. Good luck. V tuhle chvíli je dobrej krok trochu změnit zadání. ????
Přesně tak.
bwian I'm a lucky bastard! 
Nerad to říkám, ale a+110-a je 110.
aloner ...zdalo se mi, ze se dokonce usmiva ... 
data mining
Reakce na | Vlákno  
DadB BACHA, PETAKLIC PŘEPISUJE STRUČNÝ TEXTÍK 
Tam je trochu blbý, že tam možná nebude platit trojúhelníková nerovnost (nebo čím to tak nějak intuitivně přiblížit). Prostě ujet 100 km ti vyjde na jeden zátah, ale ujet 110 km už nebude 100+10, protože těch prvních 100 ujetých už bys dobíjel moc dlouho. Potom v závislosti na nabíjecí křivce to může být cokoliv a+(110-a), kde a<100.
Reakce na | Vlákno  
r0b0t ~ matika šmatika ~  braidd drwg
Optimalizace funkce času na prostoru možných rychlostí. Vzít si nějakou diskretizaci časové osy a uvažovat po částech lineární funkce rychlosti. Napsat všechny podmínky. Jedna z nich bude, že se rychlost vyintegruje na zadanou dráhu. Doufat, že podmínky budou dávat konvexní množinu.
Reakce na | Vlákno  
Stav baterie, kdy by se mělo zajet k nabíječce je spíš určen tím, jak nízko jseš ochoten ji vybít. Přílišné vybití zkrátí její životnost.
Stav baterie, kdy by se mělo odjet z nabíječky je jednoduchý: mělo by se odpojit v momentě, kdy nabíječka přepne z módu konstantního proudu na mód konstantního napětí, tj kdy napětí na nabíjené baterii dosáhne 4.2 V / článek.
Reakce na | Vlákno  
Když ti neomezí počet zastávek :)
Mormegil Už jste  přispěli?
U nich bude zase hrát roli hmotnost natankovaného paliva! :-) [Ve F1 by mohli vyprávět!]
Reakce na | Vlákno  
the_majkl  
(Já bych k tomu přistoupil tak, že bych si koupil slušné auto na benzín, dokud to jde. A ne, tam to řešit nebudeš, protože doba na dotankování je zlomek doby na nabíjení. Sorry za OT, ale takový způsob plánování cestování mě osobně hrozně odpuzuje :-) Navíc je tam spousta věcí, které dopředu nebudeš nikdy znát, které ovlivní spotřebu a které neovlivníš - kolona, protivítr, i ta zmiňovaná teplota - jako že si v zimě ráno přivstaneš, abys zjistil, že je -10 a musíš vyrazit o hodinu dřív, abys mohl jen pomaleji s menší spotřebou? Jako matematická úloha - no dobře, ale v praxi bych na to fakt nespoléhal.)
Reakce na | Vlákno  
(ono by to šlo aplikovat i na spalováky btw)
Reakce na | Vlákno  
Rychlost x doba nabíjení u EV pro dosažení nejkratšího času jízdy
Jak tak sleduju scénu kolem elektrických aut, přemýšlel jsem o tom, jak řešit (třeba někdy v budoucnu) optimální strategii/způsob jízdy na delší cesty, kdy bude nutné využívat rychlodobíjení. Ta problematika má poměrně dost proměnných, ale myslím, že by se to dalo zúžit na dvě funkce, které budeme potřebovat:
  1. Závislost spotřeby na rychlosti
  2. Doba nabíjení závislá na nabíjecí křivce (tj. jak rychle se dobíjí baterie při nějakém stavu nabití) plus nějaká časová konstanta (režie příjezdu a obsluhy nabíječky)

Platí, že baterie se nabíjejí nejdříve rychleji a jak se blížíme k úplnému nabití, rychlost nabíjení dost klesá, nicméně ta křivka nemusí být přímou úměrou, můžou tam být schody, prostě dle konkrétního auta (hraje tam roli i teplota, ale to bych pro začátek zanedbal, byť pro celkový výpočet bude určitě hrát roli a měla by být v nějaké další iteraci vstupní proměnnou, protože ovlivňuje i spotřebu).

Zároveň bych v první iteraci předpokládal přítomnost rychlonabíjecích stanic „kdekoliv“, byť to samozřejmě není zatím realistické.

Vstupem by pro začátek bylo

  • vzdálenost, na kterou by se mělo cestovat
  • kapacita baterie vozidla
  • funkce spotřeby (1)
  • funkce nabíjení (2) (budeme předpokládat plně nabité vozidlo na začátku)
Výstupem by pak bylo:
  • Rychlost vozidla, kterou by mělo cestovat
  • Stavy baterie, při kterých by mělo zajet k nabíječce
  • Stavy baterie, při kterých by mělo odjet od nabíječky (pozn. nabíjení po cestě může být 0 .. n a nemusejí být všechna se stejnými parametry)

Přičemž samozřejmě platí, že cílem výpočtu je získat nejkratší dobu cesty.

Jak byste k tomu přistoupili? Lineární programování (o tom jenom vím, že existuje, sám jsem to nikdy nepoužíval).