Pravda. :-)
Kdo by mohl být bankéř?
Ucebnice by mohl prodavat Cantor, hrnce Euler, obecne cajky zase Pythagoaras.
Dotaz z úplně jiného soudku
V textovce Prahy máme mj. doménu (herní oblast) Matematika, která zatím byla přístupna jen výběrově, ale kterou bych rád během léta plně integroval do hry. V rámci toho tam potřebuji vyrobit též nějaké obchody, v nichž se dá nakupovat jídlo, pití, nádoby, zbraně apod., nějakou banku, kde se dají vybrat, uložit či směnit peníze, nějaké tržiště, kde se dá prodat haraburdí, které hráči někde nalezli, nějakého léčitele či zaklínače apod. A napadlo mě, že by bylo pěkné, kdyby tyto podniky vedli slavní matematici.
Máte nějaké nápady, kdo by se hodil kam?
Jj. Ono se vi, ze obecny problem dvou teles nema explicitni analyticke reseni (vyleze z toho jenom implicitni rovnice drahy, casova funkce se musi delat rozvojema). Ale trochu jsem doufal, ze ryzi radialni pohyb by mohl mit hezke reseni... a vono nic.
BTW Kdyz jsem ucival svuj seminar "matematika a fyzika pro filosofy", daval jsem takove podobne rovnice za priklad toho, ze "modernejsi teorie" neznamena nutne "lepsi teorie" v tom smyslu, ze by se v ni dalo vypocitat totez, co v te starsi (jinymi slovy, neni bez dalsiho pravda, ze modernejsi teorie ma stejnou predpovidaci silu na vecech, ktere predpovida starsi teorie, a navic predpovida vic jevu - ve skutecnosti predpovida povetsinou jine jevy, ktere starsi predpovidala blbe nebo vubec, ale ty, ktere predpovidala starsi teorie dobre, jsou casto v te novejsi takovej bordel, ze je to nepouzitelne). Samozrejme klasicka namitka je, ze "starsi teorie" je nejakym zanedbanim/rozvojem/linearizaci. Az na to, ze pokud clovek predem nevi, k cemu chce dospet (tj. dokud nezna tu "starsi teorii"), udelat to spravne zanedbani/rozvoj/linearizaci a v tu spravnou chvili je temer nemozne.
Netusim, zda to bylo standardni, my jsme byli matematicka trida, ale zase na normalnim gymnaziu (Voderadska). Rozsirujici seminar byl Deskriptiva.
Z těchhlectěch softvérů leze často humus, protože nejsou dost chytré. Ale vzhledem k tomu, že Wikipedie linkuje k tématu dva články mladší deseti let a mé další google-fu s ničím nepřišlo...
ty jo, takova nevinne vypadajici rovnice & takovy humus z toho leze :-)
Afaik ne, za mě se učily derivace a integrály, ale ODR už maximálně na rozšiřujícím semináři (byli jme přírodovědně zaměřená třída).
Jak pro koho :). V podstatě mě zajímá, zdali bylo tohle učivo někdy běžnou potravou pro všechny gympláky v republice, ale časem to vymizelo z osnov nebo něco takového, anebo jestli jste byli nějakým způsobem spíš speciální případ :).
A co se týče tý Taylorovo řady…
http://oeis.org/A335828
Jo, tyhlety zákony zachování jsou mocná zbraň. To jsem pochopil až v prváku na na matfyzu, když jsem se ptal kamaráda fyzika na nějakej technicky trochu komplikovanější příklad (něco jako závaží šoupající se po nakloněné rovině na pružinu...) a on mi z hlavy řekl stabilní řešení prostě ze ZZE. Všechno to hemžení a vrtění a oscilace v limitě t --> \infty zmizí. :)
Jen pro srovnání.
Z Maplu 2019 mi vylezlo tohle:
a tohle
Tý notaci moc nerozumím a když člověk Maplu přikáže, aby to teda zintegroval, tak dostane (pro R=c=1)
Dik,zjevne neumim ani googlit :-) BTW Je stejne fascinujici, ze dopadova rychlost je diky ZZE vypocitatelna snadno v(R1)=sqrt(2GM(1/R1-1/R0)), ale cas je takhle hnusny...
Nojo... pro stromy nevidim les :-)
Taky jak rikam, tu pisemku jsem posral. Cele to mela byt, pokud si dobre vzpominam, krasna separovatelna linearni diferencialni rovnice prvniho radu, kde g=konstanta. Jen ja blbec tam dal promenlive g.
Jó kdyby tam byla jenom první derivace, tako je to kindergarten :-)
Ještě jsem si říkal, jestli to pro %k1 = 0 neni nějak jednodušší, ale to mi Maxima vůbec nenabízí, jenom >< 0. Tak jako tak, pokud jste na to neprobírali nějakou tu konkrétní fintu, tak tohle by na gymplu nevyřešili ani nejlepší olympiádníci.
