Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Věda a technika, mládeži

Spravují:

arnost,
snop

Může vás zajímat



Reklama



pojmy a tak naleznete docela dobre vysvetlene a definovane zde (Wikipedia)
Nebo z jineho zdroje zde (Math Thesaurus)

pripadne se zkuste pohrabat v nejvetsi encyklopedii matematiky: http://mathworld.wolfram.com/


el Sent from my  browser
To vypadá na problém batohu, NP úplný, jestli si pamatuju.
snop lev je sice král zvířat, ale surikata  nevystupuje v cirkusu
Ha! Diky.
A jinak v případě, že to jde, mi to stejně smrdí backtrackem. Menší varianta: M=4, alokace A=(1,2,2), B=(1,3,2), A1=(2,4,1), A2=(2,5,1), B1=(3,4,1), B2=(3,5,1), D=(4,5,2). Tady musim už při ukládání A1, A2, B1 a B2 myslet na to, aby se mi vešlo D, tj. dát A2 a B2 ke krajum. Přijde mi, že to vlastně vytváří omezení polohy "na dálku" mezi dvojicí A, B a potížistou D.
Aha, asi mam protipříklad. M=6, alokace A=(1,2,2), B=(1,3,2), C=(1,4,2), A1=(2,5,1), A2=(2,6,1), B1=(3,5,1), B2=(3,6,1), C1=(4,5,1), C2=(4,6,1), D=(5,6,3). Pokud se nepletu, tak:
- A1, A2 musí navazovat na A, stejně tak s B a C.
- Tudíž A2, B2 a C2 nutně rozdělí hodinu (5,6) minimálně na 2 nesouvislý části a tudíž neni kam dát D.
snop lev je sice král zvířat, ale surikata  nevystupuje v cirkusu
Sorry. Tak konkretneji. Mam M zdroju. Mohu alokovat K zdroju po dobu L hodin pro nejakeho uzivatele. Alokace vzdy zacina i konci celou hodinou. Samozrejme plati, ze nikdy nemohu alokovat vic zdroju nez M celkove. Chci znazorneni, kdy mam M radek a v nich jako obdelniky ty alokace, a to tak, aby se ani neprekryvaly, ani nebyly nesouvisle. Takze alokace K zdroju po dobu L hodin od hodiny M ma byt znazornena jako obdelnik, ne jako vice obdelniku. A ted mam tech alokaci libovolne mnoho a jedine, co vim, je to, ze nikdy nevycerpaji vic zdroju, nez je M. A chci to dat o grafu tak, aby vsechny alokace byly zobrazeny jako obdelniky.
Imho to jde.
Ale kdyz to udelam naivne (greedy), tak mi typicky nejaky obdelnik zabere radku uprostred, kterou bych potreboval na to, aby se mi jiny obdelnik nerozdelil na dva (to je ten druhy obrazek).
Já tápu pořád :(
snop lev je sice král zvířat, ale surikata  nevystupuje v cirkusu
obr zde
V prvnim packingu se obdelniky vejdou, v druhem ne, ackoli mnozina je stejna. Sorry za kvalitu, jsem v hospode.
arnost snad nechci tak   moks
Tak trochu tedy tapu v zadani. Obrazek by nebyl?
snop lev je sice král zvířat, ale surikata  nevystupuje v cirkusu
Napovezte, idealne linkem nebo klicovym slovem, ale samozrejme se nebranim i celemu reseni :-)

Mam "prirozenou celociselnou silnici", tj objekt \mathbb{N} x M
Mam obdelniky zadane celociselnou vyskou, pocatkem a koncem Obd_i=[pocatek;konec;vyska].
Mam constraint, ze v kazdem bode je soucet vysek obdelniku takovych, ze za tento bod zachytavaji (tj. konec>=bod && pocatek<=bod), mensi rovno nez je kapacita, tedy M.
Jak nejjednoduseji najit packing, tedy takova cisla posun_i, ze pokud nakreslim Obd_i na pozici [pocatek,posun_i], tak se zadne dva obdelniky neprekryji?

Moje intuice je takova, ze to vzdy jde, byt dukaz neznam. Ale jak to algoritmicky najit v nejake rozumne slozitosti?
Dik treba i za nahled, proc je moje intuice spatna...
 
Protože zjevně už dávno neexistuje. Zkus http://web.archive.org/web/20060516135442/http://thesaurus.maths.org/ (anebo Mathworld nebo Wikipedii)
http://thesaurus.maths.org/ ............ proč Firefox nemůže nalézt server thesaurus.maths.org
 
A ještě k tomu stačilo jen chvíli počítat a hle, Von_Zepelin number.
von_Zeppelin Oliheň Beznaděje  pclib php framework
A hele, ono to má i svoje jméno. Díky.

(Ale stejně to musely být krásné doby, když ještě nebylo skoro nic objeveno a člověk mohl zkoumat jednoduché a zajímavé otázky, srozumitelné i tomu, kdo neprostudoval desetitisíce stran vědeckých textů)
snop lev je sice král zvířat, ale surikata  nevystupuje v cirkusu
von_Zeppelin Oliheň Beznaděje  pclib php framework
Mám otázku ohledně toho známého důkazu, že prvočísel je nekonečně mnoho.

Přepokládám, že Pmax je největší prvočíslo a sestrojím Px = P1*P2*...*Pmax + 1

Pak Px je a) prvočíslo nebo b) je dělitelné prvočíslem větším než Pmax.

Nějak neumím dokázat jestli může ten případ b) nastat?

Když zkusím několik prvních takových čísel, třeba 2*3*5+1, 2*3*5*7+1 tak je to vždycky prvočíslo.
 
Nazaretsky Jsem do muziky celej blázen  protože jsem blázen
Logika je nutnej vyvojovej stupen. Driv byla nutna zakladni znalost truhlare jak si vyrobit vingl, meridlo, ponk. Dneska se tim zaobira jen uzka skupina strojaru. V ty matematice je to prece to samy. Nikdo by se samozrejme nikdy nikam nedostal, kdyby pred tim, nez se pusti do analyzy si musel nejdriv kompletne nastudovat logiku, pak kompletne natudoval temno a pak se na to vrhnul nicnerikajici nesmyslnou zmeti znaku, u kterych na prvni pohled neni ani jasny kterou metarovinu zrovna zavorkujou.

Kdyz dokazujes, tak samozrejme neni nutny jit striktne formalne, ale mel by sis u toho byt vedom, ktere formality preskakujes. Nedokazal bych se opirat o intuici, tomu bych neveril, musim stat na proveritelny zakladech, jinak je to pro mne uvodnik z Pravdy. Logika neni nic min, nez strojovej kod vsech jazyku a na matematice je to videt uplne nejlepe.
arnost snad nechci tak   moks
No já to fakt mam hozený tak, že logika není žádnej základ, na kterym by matika stála. Nikdo nepíše důkazy jako posloupnost vyvozovacích pravidel. Každá disciplína má svý zvyky, svuj konsenzus, co je správně. Prostě to odvozuju rovnou od těch lidí. Ok, možná nás logika jednou za tisíc let zachrání od omylu, ale to neni důvod jí považovat za něco fundamentálního.

Ale bejvaly časy, kdy sem o tom taky přemejšlel. Hergot nešlo by to lidství a přirozenej jazyk z matematiky eliminovat úplně? Nebo aspoň víc? Napadlo mě napsat knížku umělym jazykem, kterej se "sám naučí". Žádnej slovník, žádný základy ze zkušenosti, začít něco jako "aaabaaacaaabaaacaaabaaadaaa...", prostě začít od nejprimitivnějších vzorů, jestli mě chápete.
 
Nazaretsky Jsem do muziky celej blázen  protože jsem blázen
Myslim, ze na KPL, nepotrebujes TM. Na kvantifikator ti staci jazyk (existence existence). Prezvraceni predikatu na mnozinovy "operator" se stane az tim ze aplikujes TM axiomatiku. Teda tak nejak aniz bych hmatal do knihovny, myslim.
snop lev je sice král zvířat, ale surikata  nevystupuje v cirkusu
Jiste. A nemusime chodit ani tak hluboko. Mezi velmi sive ulohy pocitam zadani "reste rovnici". Co to presne znamena?