Dne prvního srpna 2021 ve 13 h 59 min 58 s jsem tu napsal, že žádný slušný člověk (a podle mne tedy ani křesťan) nemůže schvalovat násilí konané diktátorskou mocí na zatčeném (a tedy v tu chvíli bezbranném) člověku. 4. srpna tu Protiva vyslovil antitezi k mému tvrzení, tedy, že křesťan může činit vše, co dovoluje zákon, byť by to bylo v rozporu s poselstvím Písma (Oz 6,6, Mt 5,45-27, Fp 4,5 apod.) a se svědomím. Reagovat jsem již nemohl, protože bdělý cenzor mi znemožnil psát nejen sem, ale do všech klubů na Okounovi, do nichž jsem kdy nějak přispěl.
Než mě cenzor opět odstřihne, rád bych prohlásil, že ani Protivu ani cenzora nepovažuji za exponenty zla, tedy, ve zde užité terminologii, za „vlky“. Jsou to dobře ozbrojená jehňata, která bojují proti jinak smýšlejícím jehněčím bližním v domnění, že tím umenší vliv vlků. Demokracie a svoboda slova skutečně dávají vlkům nemalé šance. Pokud se ale vzdáme těchto výdobytků, pro vlky budeme vítaným soustem. Ti vlci nejspíše neocení ani Protivu, ba ani cenzora. V jejich pojetí jsou to totiž zrádci jehněčího společenství, jež lze sice využít, ale nelze je mít v úctě.
Omlouvám se, že tu zacláním takovou malicherností, když se zde řeší vznik a nevznik přijímání trojobojí. Uznávám, že právo na názor mají i lidé, kteří přemýšlejí o trojobojí a nevadí jim, jsou-li unášeni, zatýkáni a biti jejich bližní, kteří se provinili nemlčením, resp. svobodou svědomí.
