Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

CestováníKonkrétní místa

Spravují:

Ludek1,
jdk,
beskyder



Reklama



Vítej milovníku nejen malebných a tajemných beskydských kotárů! Zde se můžeš vyjádřit kde se ti v Beskydech nejvíce líbí, co se ti líbí, i to co tě štve: černé skládky?, dvoj-čtyřkolkáři?, či snad pytlačiska? Přidej fotku, i poezie je vítána, cokoli spjaté.

Aktuality z Beskyd

Mapy oblasti: cestovní | satelitní | kombinovaná | terénní

Zajímavé odkazy:
Beskydy na Wikipedii | Beskydy.cz | Beskydy.com | Krasybeskyd.wz.cz | Lysa-hora.cz | Lysahora.cz | Historie Ivančeny

Webkamery a aktuální počasí:
Lysá hora stanice 1 Lysá hora stanice 2 Lysá hora stanice 3 Aktuální počasí

Archiv měření Lysá  Archiv měření Ostrava

U obrozka se říká místu směrem od Horáka do Kotlů cca po 1 km po levé straně. Vybombardovaní Vančuři neobnovili chalupu na původním místě. Kde znova postavili nevím. Bylo jim však hodně pomáháno sousedy včetně mým pradědou a prababičkou. Dnes jsem se pohrabal rodinným archivem. K obsahu týkající se Morávky. Cyklostyl sepsaných poznámek o 60 rodokmenech z Pražma a Morávky. Sepsáno pro mě dost nepřehledným stylem. Příběhy, mapky, fotky, 40 stran. Autor pan Švrčina., rodák z Pražma. Bylo vytisknuto více kusů a rozdány po rodinách jako amatérský projekt. Dále domovské listy z roku 1940 babičky z Kotlů (ta byla ještě vzdělávána učitelem Horylem ve škole u Horáka) a dědy z Kocuřího (nějaký čas hostinský obecního hostince na Morávce). Šlo o povolení, kterým se museli za okupace prokazovat, že se mohou pohybovat po Morávce a např. navštěvovat rodiče. Podepsány jsou držitelem, radním Jozefem Klimánkem a starostou Muchou. Dále nějaké fotky rodiny z Morávky. Maminka má schovanou truhličku na čepce a jehlice, o které jsem neměl ponětí. Byla vyrobena roku 1879 (dle letopočtu na zadní straně) a to před svatbou pro mou praprababičku Annu Škanderovou z Horní Lomné. Truhla se dědí z matky na dceru. Tenkrát vdaným ženám nesměly být na veřejnosti vidět vlasy, proto nosily čepce. Nor 15 na víku truhly je číslo popisné stavení. Nor je zkratka slova nomero, číslo. Lidovka jak cumel, viz fotky níže, nekvalitně vyfoceno narychlo mobilem při návštěvě. Možná až budu mít více času, založím web a napíšu o všem co vím. Taky jsem znovu objevil knihu Morávka ústy Moravčanů s vyprávěním místních o životě za okupace a partyzánech, možná znáš.






Mam tu jednu hororovou prihodu, jak jsem slysel od svagra (uz jsem to psal do klubu Genealogie, takze se omlouvam tem, co ji uz cetli, ze se opakuju):

V rodine zemrelo dite, otec se teda z hor vypravil dolu do udoli pro rakvicku, samozrejme zal i poradne zapil v jedne z mnoha hospod a domu se vydal az za sera. Tesne pred chalupou jej jeste cekal potok s uzkou lavkou, tak si rakev privazal na zada a po ctyrech se soukal az plazil po lavce. Doma zatim zena netrpelive cekala manzela, tu se podivala z okna a v seru vidi jen tu rakvicku, jak se pomalu priblizuje k chalupe ...

 
Pravda, v katastralni mape maji primo psano "U spolku" ;) (na druhou stranu, Strongy tam pisou jako Stromky, takze kdovi jaky zdroj pro mistni nazvy meli, jak slysim, tak pisu). Na starecka se zeptam svagra, jestli schazel i do Dolni Moravky, tak by o nem mohl vedet. Jo a kde je U obrozka, ja do Kotlu zatim jeste nedosel/ nedojel, nejdale jsem byl tam, co se do severniho svahu zakusuje lesni silnice, neznacena na vetsine mapach.
Tak ty Hlistovy pasinky byly obydleny (ve smyslu chalupy) asi vcelku pozde, ani III. vojenske mapovani z let 1876-1878 zadnou chalupu v tom svahu na levem brehu Nytrove neuvadi (potreboval bych podobnou mapu Moravky pro mezivalecne obdobi, kdybyste nekdo o necem vedeli, dejte mi prosim vedet). Ale pozemek tam byl, dokonce jeste ted je zaneseny v katastru, jen tu zborenou chalupu uz asi nikdo neobnovil.

Tak jsem to probrali v kruhu rodinném. I tomu kopci 857 m se říká Kotly, ale jasně, jde o údolí Nytrové. Máti o té bombě ví jen z vyprávění. Protože se tam jako děcko něco naběhala, pokusila se hrubým odhadem na mapě určit kde k tomu asi došlo [1]. Prý se to tam bokem jmenovalo Hlistovy pasinky. Že šlo o Vančury si nepamatuje. Ta rodina potom bydlela u pradědy v Podrostlině [2], než si postavila novou chalupu. Proto víme, že výbuch přežila kráva a tele. Jestli je v kronice napsáno, že byli v kostele, tak to byli na trhu a zašli do kostela, jak bývalo při takových výpravách zvykem. Kronikář měl jednoduchý úkol. Vybrat ušlechtilejší cíl cesty.

K tem bombam jsem ted nasel zapis Kronice c.1, str. 209:

Za protektoratu dopadly 3 bomby v udoli Nytrova. Stesti, ze obyvatele chalupy L. Vancury byli prave v kostele a tak bomba neumyslne shozena dopadla primo na chalupu jmenovaneho a uplne ji rozmetla. Ostatni 2 dopadly take v blizkosti obytnych budov, avsak mimo skod na poli nezpusobily vetsi skody na budovach. Pri jinem naletu byly shozeny 3 bomby v udolu Vlaskem, ktere dopadly na pozemek p. Demla. Nezpusobily rovnez skody.

Nějaké "nové" informace
K původu místního názvu Uspolka. Podle mé babičky, které to vyprávěl její otec, můj praděda, to bylo U spolka, podle toho, že se tam scházeli u chalupy horalé za účelem probírání společenských témat a událostí a domlouvalo se např. zapůjčení nářadí, tažných zvířat, obchod a podobně. Prostě jakési oblastní společenské centrum. Všimněte si výhodné polohy místa ve smyslu rozcestí do různých koutů Morávky. Tam to měl z okolních chalup tak nějak každý stejně blízko. O původu příjmení Kiša nevím, bez úspěchu. O staříčkovi a obecním capovi. Jméno znám, ale nezveřejňuju ho s ohledem na informace, které můžou být pro někoho stále citlivé. Ještě po 2. světové válce měl jistý starší muž z Morávky velkého capa (kozlovi se říkalo cap). Chodil s ním na objednávky po okolí v dlouhém vojenském kabátě a nabízel ho na semeno. Lidé za to platili. Krmení (šrot) pro něho dostával zdarma od obce a pobíral penzi. Jednou ho děda pozval na desítku k Horákovi. Jedno pivo mu vlezlo do hlavy tak moc až se rozpovídal. Když se ho děda zeptal, kolik tak utratí peněz, řekl mu 98 korun za rok (!). Kupoval si totiž jen chléb, sůl a petrolej na svícení. Na poli si pěstoval zelí a kobzole. Choval kozy, dojil je a zařezával na maso. Když zemřel, stavení a pozemek zdědila jeho dcera, která se k němu za jeho života údajně neměla. V dřevěné bedýnce pod vrstvou krmení našla 40 tisíc korun. Pro představu, nová Škoda 440 (Spartak) stála tenkrát cca 25 tisíc. Stavení pak prodala a bylo zbouráno. Staříček žil totiž v chalupě s capem a dalším zvířectvem hodně let a zápach byl neodstranitelný. K původu místního názvu U obrozka. Někdy ve 30. letech šla opilá žena (kdo konkrétně nezjištěno) od Horáka směrem do Kotlů. Patrně se chtěla napít z potoka. Jak se nakláněla, spadla do něho po hlavě, udeřila se o dno, ztratila vědomí a utopila se. Poblíž jako připomínku tragické události místní na mohutný smrk přibili obrázek Panny Marie. Od té doby se tam tomu říkalo U obrozka. K celnici na Uspolce. Směrem k Horákovi byla za 2. světové války celnice hlídána německými pohraničníky. Směrem na východ k Lomné byla Říše, na západ k Ostravici pak Protektorát. Kdo chtěl projít/projet, musel mít písemné povolení. Lidé ho však obcházeli, často s různým zbožím a to doslova, po Kotaři a kolem Slavíče. Samozřejmě to zavánělo problémy.
 
jdk Don't worry, we're almost there. 
První zajímavější a vtipnější, druhé asi víc uvěřitelnější :)

Zaujal mě ale ten Grúň. Já měl za to, že grúň je obecně označení pro protáhlou a odlešněnou náhorní plošinu. Něco jako ten náš na Šancemi nebo Grúň pod Poľudňovým Grúňem na Malé Fatře. Už ale ani nevím, kde jsem to četl.

Jinak monolog super, pokračovat.
 
Geko Never Compromise.Not Even in The  Face of Armageddon
to prvni zduvodneni je lepsi:-)
 
Uspolka
Toz pokracuju v monologu, delam si ted zrovna vytahy z Moravcanu (prevazne clanky od Martina Zambocha), o Uspolce jsem nasel dve zminky:


Jak povstalo místní jméno Uspolka

V roce 1905 vycházel časopis České mládeži vydávaný nákladem Františka a Rudolfa Eliáše z Michálkovic, do kterého napsal učitel z Morávky Jan Březina tento zajímavý příběh:

Nářečím z Morávky píše Jan Březina
Na Morovce menuje se jeden potok Uspolka. I chcu vom povědět, čemu ho tak pomynovali. Panům ve Frydku kdosi žaloval, že Moravčaně su velci grobijani a že za nědluho, jak by jich tak něchali, že s nimi něbudě rady. Tuž raz (jednou) v létě vyjechol (vyjel) si pan z frydeckeho zamku na Morovku, aby viděl, esli je to pravda. A zebrol tež ze sebu svoju robu (ženu), aby mu po cestě něbylo teskno a aby tež i ona tych morovských ludi poznala. Dyž tu přijechali, prově tu sušili sino na lukách a jak uviděli Moravčaně, že jakysi pan jedě, honym sdělovali čopky a volali: „Pěkně vitum!“ Pan ze zomku se zastavil a vypytoval se ledoco a potem pravil, esli maju pro něho co zjesť. Ihned rozutěkali se po chalupach a přinisli, co gdo mil: jedni chlib, druzy zasek syr, bryndzu a maslo. I sedli seje panově na pasinek (pastviště) a pustili se s chuťu do jidla. Ale panička se zakuckala, a syr ji uvjoznul v krku. Tu začol pan volať o pomoc a tu hned někeři radili, aby honem přinisli vody ze dvuch potokuv. A tuž letěli pro tu vodu. Zatel juž ale panička jakosi syr polkla, a tuž hned volali na tych co z tu vodu šli: „Uś polkla“. Od teho času nazyvaju tam ten potok „Uspolka“, že tam panička šťastně ten syr polkla.

[Moravčan-08-2000]


Místní názvy na Morávce

Některé místní názvy na Morávce a v jejím okolí mají zajímavý původ. Příchozímu ze západní Moravy nebo z Čech znějí jejich názvy poněkud nečesky. Naopak na sousedním Slovensku se s nimi setkáváme poměrně často. Je to dáno tím, že oblasti slovenských a moravských Karpat prošly obdobným historickým vývojem. Tím společným je valašská kolonizace. Přes slovenské, polské a rusínské prostředí se k nám prostřednictvím Valachů dostala některá slova dokonce rumunského původu. Nalezneme je i v některých místních názvech na Morávce a v okolí. Podívejme se, co soudil o jejich významu náš přední znalec valašské problematiky prof. Macůrek. Dva vrcholy nad Morávkou, které leží i poměrně blízko sebe, se jmenují Kyčera a Příslop. Kyčera představuje kopec na temeni zalesněný a toto slovo pochází z rumunštiny (chisera). Stejně tak Příslop (slovensky Prislop) označující cestu horským sedlem, která prudce stoupá. Gruň sice na území Morávky nenalezneme, v okolních horách je jich však několik. Jedná se o táhlý kopec či úbočí a původ tohoto slova je rumunsko–makedonský. V katastru Morávky však leží lokality Strongy a Bukoryšňata. Obě se nachází až na samém konci Morávky pod Súlovem. Název strongy pochází ze slova strunga, což je úzký východ z ohrady pro ovce. Název druhé lokality má původ ve slově purkyša — veselá ozdoba na klobouku (bucurie, rum. radost). Sihly, které se nacházejí v údolí sousední Krásné (Vyšní Mohelnice), označují mokré místo v horách. Zajímavý je původ názvu Uspolka. „Ust“ znamená úpatí hory a dostalo se k nám z oblasti středních Karpat (Podkarpatská Rus), kde se tento název vyskytuje běžně. Druhou částí názvu je vrchol Polka, který se nachází nad údolím Nytrová, ze strany Morávky, a Horní Lomnou. V pramenech ze 17. století se zdejší usedlosti označovaly jako v „Polkách“. Obdobný původ jako Uspolka mají názvy lokalit jako jsou Ustravenská a Ust Zimného.

Martin Žamboch
[Moravčan-06-2001]

 
Vcera jsem se dival do starsich matrik Moravky (pod farou Dobra), nalezl jsem osadniki jmenem Lipan a Lučan, tak je otazka, jestli Lipové a Lúčky dostali jmena po nich anebo oni po mistu ;) Jo a nedavno jsem si vsimnul, ze v jedne (z poslednich) chalup v Demlovicich bydli rodina Demlu - ale to bude asi novejsi pojmenovani, v indikacnich skicach z roku 1836 tam jeste zadni Demlove nejsou, zil tam Řehák. K novejsim nazvum bych mozna zaradil i Dolinky a Kolonku (v kronice dil 1. jsem nekdy mezi valkama nasel zminku o povodni, ktera zasahla kolonii nove postavenych domku). A taky Lazenska cesta bude asi novejsiho data, ted jen vedet, jak se to tam vzalo.

Jeste k prijmenim, v kronice c.1 na str. 58 se pise:

"Všimneme si obyvatelů zdejších dle jmen Slováček neb Uher, přicházíme k poznání, že jsou to lidé, kteří skutečně museli překročiti uherskou hranici a u nás se usídlili. Zvyk takový přeměnovati názvy našich horalů udržel se až dosud; máme tady jména Kopčan, Zapřelian, Kiša atd. vedle svých pravých jmen."

Nevite, co znamena Kiša, ve starsich matrikach psano i Kischa, Kihsa?

Morávka
něco odkazů, co jsem posbíral po internetu:

Oficiální stránky obce (včetně stručné historie), zpravodaj Moravčan
Mapy:
- turistická
- obecná: čísla popisná, studánky (převážně) od Štěpána Bystřičana
- katastr nemovitostí: v malém přiblížení jako turistická (ale přesnější), ve větším přiblížení pak katastry (->nahlížení do katastru)
- letecká
- historická (málo podrobná)
- indikační skici z roku 1836
Kroniky:
- Pamětní kniha Morávky - 1. díl - (1926-1962) na začátku např. popis klasické chalupy (str. 7-9), historie salašníků a obyvatel zadní Morávky (str. 19-24, 50-62), lidové zvyky a slavnosti (str. 32-42), místní nářečí a pořekadla (str. 42-45)
- Pamětní kniha Morávky - 2. díl - (1963-1984)
Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku:
- Myška, M.: Beskydská krčma Bebek (sborník SOkA F-M č.8)
- Myška, M.: Beskydská krčma Horák na Morávce - Nytrové (sborník SOkA F-M č.9)
Elektronické pomůcky SOkA F-M:
- Archiv obce Morávka 1707-1945
- Farní úřad Morávka 1761-1951
Panely naučné stezky Prašivá (např. A.5 Salašnictví na Morávce a v okolí)
Opevněná usedlost na Ohradě pod Travným

 
jdk Don't worry, we're almost there. 
Ale jo, co znamená zimný, to vím, šlo mi spíše o to, proč zrovna zimný, jakou to má historii. Nějak mě nenapadá, co má zrovna tenhle podvrchol společného se zimou.
u nas se se rikalo jen zimne, na studene si nevzpominam (pochazim z pribora)
lillyofthevalley   >°ß°<
jj, u nás se jedné části říkalo Zimny důl.
kdyz je neco zimne, je to ve skutecnosti studene, tj. Zimny je Studeny.
Reakce na | Vlákno  
Zrovna dneska jsem to nekde cetl (v souvislosti se Starymi Hamry), Kycera by mel byt nazev Valachu (kteri salasili na holych beskydskych hrebenech) pro urcity druh vrcholu (mam dojem ze protahly), zatimco Gigula (puvodni nazev Lyse hory) je zase vrsek vystupujici z jinak plocheho hrebenu (nezarucuju, ze si to pamatuju uplne presne ;)

Taky se primlouvam o sepsani "pameti", na oplatku sem zkusim hodit nejake odkazy, co se mi zajimaveho podarilo sesbirat po internetu (ale o Moravce toho moc nemam, vic bude o Ostravici a hlavne Starych Hamrech, tam uz maji sepsane tak nadherne veci, clovek by rekl, ze je to diky tomu, ze jim zrusili centrum vesnice, tak se ti mistni lide nejak vice zacali zajimat o svou historii).

Reakce na | Vlákno  
jdk Don't worry, we're almost there. 
Jestli nesepíše paměti maminka, tak doufám, že tak učiníš aspoň ty. Je to strašně zajímavé čtení. Jenom piš dál :)

Beskydské názvosloví mě vždycky zajímalo, ale nijak jsem neměl síly k dohledávání. Co třeba Stýskalonky nebo proč je Zimný Zimný, proč jsou dvě Tanečnice? A co ty tradiční místopisná jména jako Kyčera?
Maminka se bohužel nechystá sepsat paměti, možná ji ještě přemluvím... ;-) Ale k tomu co mi bylo řečeno. Je třeba si uvědomit, že kdysi lidé netrpěli přehnanou fantazií a místní názvy vznikaly prostě podle prvního osadníka. Nikoho by nenapadlo pojmenovávat místa třeba podle obyčejné myši nebo kocoura. I z praktických důvodů, např. kvůli poště, aby bylo jasné kam má dorazit, příklad, na Morávku ke Hruškovi. V tom smyslu lze chápat ty názvy jako: Myšací - tady to bylo Myšáka, Kocuří - tady meškal Kocur, Nytrová - podle prvního osadníka Nytry, Bebek - podle Bebka co měl hospodu atd. Výjimkou je např. Uspolka, což vzniklo z U spolka/U spolku. Lidé se i tenkrát stěhovali a samozřejmě umírali. Ale názvy zůstaly. Když ještě nebyly matriky, zapisovalo se do knih na farách. Některé se ztratily, byly zničeny nebo trpěly nepřesnostmi. A pokud byl někdo nevolník, nezapisoval se nikde. Po zrušení nevolnictví pak takový člověk úředně nemusel existovat. To může být případ Myšaka/Myšáka/Myša-někoho z Myšací. V dobách, kdy táhla vojska celou Evropou, se po Beskydech usadilo hodně vojáků různých národností. Války také končily, žoldy se nevyplácely a kudy by se svobodní muži trmáceli pěšky zpátky domů za štěstím? Tak zůstali. Příklad. Příjmení Škandera údajně vzniklo podle španělského vojáka jménem Iskander (španělsky Alexander). Postupem času se Iskander měnil na Skander, Skandera, Škandera. V roce 1939, při krátké okupaci Slezska Polskem, se mnoho Škanderů nechalo přejmenovat na Szkandery. Bylo jim jedno, jak se jmenují. Důležité pro ně bylo, aby měli klid a nesebrali jim krávy. Nebo Diaz, Diok. Di bylo zřejmě dnešní španělské de - odněkud. Takže z Diaze se časem stal Dyjas a z Dioka Dyjok. Gruszci zase prý přišli z Polska - Hruška. K těm místním názvům. Hodně jich je zkomoleno a "zmodernizováno". Třeba Psárky, těm se odjakživa říkalo Pšorky, což je výraz pro plané nebo nedozrálé ovoce, zřejmě původně jen jablka. Kdysi se taky nechodilo na Slavíč, ale na Hadaščok, podle téhož usedlíka. Kyčmol v Horní Lomné byl Kyšmol. Za Mišáci/Myšáci bych rovnou fackoval ;-). Zajímavá je teorie názvu Morávka. Podle jistého rodáka z Vlašského se původně říkalo Morovka, podle toho, že lidé odnášeli do údolí dnešní Morávky mrtvé po morové epidemii asi kolem roku 16xx. Spíš však půjde o spojitost se slovem Morava. Ještě moje maminka pamatuje, jak se na Morávce mluvilo moravsky a vedl tudy jazykový předěl. Stačilo přejít přes kopec a člověk slyšel úplně jinou hatmatilku. Co bych tak ještě napsal... Horalé nosili copánky. :-) Někdy kolem roku 1944 spadla do Kotlů bomba z amerického nebo anglického bombardéru vracejícího se z náletu. Asi odlehčoval kvůli málu paliva. Na místě výbuchu v boudě pod senem přežilo telátko, které bylo odděleno od krávy aby nevypilo všechno mléko. Kráva pasoucí se na pasinku opodál to přežila taky. Jedno stavení bylo rozmetáno. Naštěstí rodina byla v té době na trhu na Pražmě. Těch informací je hodně, ale všechny jsou z úst do úst. Jak jsem zaznamenal, tak podávám. Něco se mi mohlo poplést a moc se o rodokmeny nezajímám. Jestli máš nějaké dotazy, klidně se poptám, když nebudu vědět.
Tak to je hodne zajimave, s Miturou se v matrikach potkavam dost casto, ale Mysak ani Kocur ani jeden (pritom o lecjaka zvirata by nebyla nouze, dokonce i Pelikan by se nasel) Vcera jsem se znovu koukal do prvniho dilu kroniky z Moravky, je tam na zacatku pekne povidani o salasich a mistnich obyvatelich na horni Moravce, bohuzel o Kocuri ani Misaci se tam nepise. Tuto cast kronikar prevzal ze skolni kroniky na Nytrove, tak jsem si rikal, ze do ni nahlednu, treba se tam kantor o historii rozepsal vice, a hle, skolni kronika uz v archivech neni, zatraceni zlodeji...

Hodne mi chybi vypraveni (memoraty) mistnich starousedliku, nechce treba maminka sepsat/namluvit nejake pameti? ;)