Meritamm
Pro slovo ruha (RuOKHaA) tam je uvdeno
Gender: Common
Takže to nic moc nenapovídá. Bylo by třeba vyhledat přímo místa, kde stojí to slovo s přísudkem. Podle slovesného tvaru by se asi nejsnáze poznal rod v aramejštině. Ale zatím všechno napovídá tomu, že obecně (duch) to bylo femininum, kdežto ve zvláštním významu maskulinum (Duch).
V arabském překladu bible se obdobně femininum "kalima" (= slovo) chová jako maskulinum, má-li význam "Slovo" (tj. Kristus). Stojí tam např. "kána 'l-kalima" namísto jinak gramaticky náležitého "kánati 'l-kalima"
BTW
K tý Boží (ne)pohlavnosti apod. je docela inspirativní útlá knížečka vynikajícího katolického teologa Ctirada Václava Pospíšila: "Maria - mateřská tvář Boha". Svýho času mě i dost zaujala...
ano, třeba "pneumotorax" , což znamená "duše motorkáře"
Pokud vím, je řecké "pneuma" sice neutrum, ale v některých novozákonních spisech (a tuším že i v apokryfech) se s ním zachází jako s maskulinem... Což svědčí nejen o jazykové vybavenosti pisatelů, ale imho i něco málo o tom, jak to vnímali... :)
donAntonio
Trojiční teologie možná ano, ale pokud vím, s Duchem svatým přišli zřejmě jako první kumránští essejci - a to se ještě o žádnou Trojici nejednalo. Na tu aramejštinu se mrknu, až budu mít chvilku.
Meritamm
A víš něco o aramejštině? Tuším, že v Pešittě (překlad Bible do aramejštiny) je "ruha d-qudša" maskulinum. Trojiční theologie ale IMHO vznikla zejména v řeckém jazykovém prostředí...
donAntonio
Nejde o to, v jakém rodě je Duch svatý v řečtině nebo latině, ale v jazyce, ve kterém se tenhle pojem vyskytl poprvé, což bylo s největší pravděpodobností v aramejštině nebo hebrejštině. Zcela jistě se "TO" snažili pojmenovat co nejvýstižněji.
Navíc imho nejde o to, co se nám zdá, ale o To, co jest... :))
Alegorie republiky nebo spravedlnosti jsou ženy a taky mě to nijak nedrásá a nepřipadám si ponížený :-)
Meritamm
Tak v těch starých jazycích je to různě. Latinsky "spiritus" m., řecky "to pneuma" n. Hebrejsky "ha-ruah" a aramejsky "ruha" (i arabsky ar-rúh) může být buď m. nebo f. Nejsem v tom tak zběhlý, tak nevím, zda je v tom nějaký významový rozdíl.
Pánové, dělala jsem si srandu s chlapama a ženskejma. Samozřejmě, že to není o nějakém vdávání a ženění, ale když se řekne "Bůh Otec" - vážně mi to nezní bezpohlavně. Mimo to mužským rodem Ducha svatého v aramejštině bych si až tak jistá nebyla...
ANO
Móóóc se těším na Evangelium III, předchozí bylo pro mne nesmírně obohacující.
Existují i osvícené ženské. Každý může dodržovat dhammu stát se buddhou - a mezitím určitě vystřídá pár vtělení a je možné, že změní pohlaví.
Ale co se týče samotného osvícení, je pravděpodobnější, že k němu dojde v mužském těle. Není to nespravedlnost, je to z důvodu rozdílného prožívání energie - žena je "cyklus" (využívání moudrosti) a muž je "vývoj" (objevování nových myšlenek). Muž potřebuje pro dosažení osvícení zkušenost s ženstvím, a to buď formou aktivního vztahu s ženou (avšak bez závislosti) nebo integrací vlastní "ženské složky", nicméně pro ženu je jednodušší inkarnovat se v příštím životě do mužského těla a udělat to stejně, protože osvícení je přece jen "vývoj" a ne "využití moudrosti". Pro některé směry buddhismu je ženské tělo nižší formou inkarnace, ale podle samotného Buddhy je možné dosáhnout osvícení v jakémkoli těle.
proč to nemohlo osvítit ženskou? :)
(a aštar je taky chlap, btw)
Buddha taky není bůh. Je to chlap, kterého osvítilo.
(jako taková říkanka, lolec)