Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Téma:

Nové

Spravuje:

JiriOvcacek



Reklama



Dobrý den, vítejte v oficiální tiskové kanceláři prezidenta republiky. Všechny informace jsou samozřejmě dostupné i na mé oficiální facebookové stránce Jiří Ovčáček.

Z technických a finančních důvodů se v kanceláři nachází pouze 2 počítače z nichž jeden celý den zabírá Vráťa a televizor, na kterém si pan prezident každý den na teletextu projíždí aktuální zprávy. Aktualizaci se věnuji ve svém volném čase, kterého díky panu Peroutkovi nemám mnoho, a proto jsem vyprogramoval tento dočasný web. http://vyjadreniprazskehohradukposlednimuincidentumilosezemana.cz/

Jiří Ovčáček
Mluvčí prezidenta České Republiky



JiriOvcacek tiskový mluvčí 
Upozorňuji, že toto je falešný profil
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
Dlouho jsme na Hradě hledali řešení, jak ten konvoj Američanům tak nějak diplomaticky pokazit - tak abychom potěšili pana presidenta Putina a moc si nenasrali Spojené státy. Nakonec všechno vyřešil svou bezprostředností sám pan president Zeman osobně: poté, co se dostatečně posílil slivovicí, jedno vozidlo Američanům ukradl a ujel s ním!
Pro americké dragouny to byla opravdu nečekaná situacem, ačkoliv byli o rafinovanosti naší hlavy státu předem vyrozuměni. Takže ho nyní zmateně stíhají v ostatních vozidlech rychlostí, jíž jim pan president ujíždí (což je rychlost kroku; pan president totiž už dlouho neřídil a navíc má solidně nakoupeno, takže sem tam někoho zajede). Momentálně jsou někde v okolí Karlova mostu. O dalším pohybu uneseného tanku vás budu informovat. Držme Miloši Zemanovi v jeho partizánské misi palce!
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
Nemám rád žerty o tom, že pan prezident není vhodný jako nejvyšší velitel Armády ČR. Jeho schopnosti vojensky velet vídám každý den, kdy osobně řídí Hradní stráž. Například nedávno přišla zpráva o tom, že jednomu z našich vojáků - desátníkovi Štrouberkovi - zemřel otec při autonehodě a že je třeba mu tuto informaci sdělit. Pan prezident mohl tuto nepříjemnou povinnost delegovat na některého podřízeného, ale to není jeho styl. Aby ukázal své velitelské schopnosti i otcovský cit pro své vojáky, nechal nastoupit na hradním nádvoří celou jednotku. Se zatajeným dechem jsem čekal, jak se se svým úkolem popere. A udělal to skutečně ladně. Když se nastoupili, vydal povel: "Vojáci, všichni, kdo mají otce, udělají krok vpřed!"
Čestvě osiřelý desátník samozřejmě neměl o ničem tušení, takže spolu s mnohými dalšími také pokročil vpřed. A pak pan prezident pouze vydal povel:
"Štrouberko, kam se sereš?"
Potom vysvětlil, že za neuposlechnutí rozkazu desátník Štrouberka přichází o týdenní žold a bude degradován na svobodníka. Byl tak zachován jak pořádek na buzerplace, tak i velitelská důstojnost pana prezidenta. Je tedy zjevné, že obavy o bojeschopnost Armády pod velením Miloše Zemana jsou naprosto liché.
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
Pochopit velkého člověka není pro nás obyčejné lidi vždy jednoduché, ale vždy to stojí za to. Například nedávno se nám začal pan prezident posrávat. Nás v Kanceláři to trápilo, protože to vždy bylo nepříjemně štiplavě cítit (strava pana prezidenta je hodně masitá). Pak ale jednou jel pan prezident domů na Vysočinu, na svou chalupu, na pracovní víkend s tématem, jak politicky pomoci Rusku šikanovanému sankcemi, takže jsme s ním jeli já, Vráťa Mynář, Hynek Kmoníček a pár dalších kamarádů z Lukoilu. Tam jsme si všimli, že se pan prezident nepodělal ani jednou. Začali jsme po tom trochu pátrat a brzy jsme na to přišli: když je pan prezident ve společnosti svého starého kocoura Gorbačova, chodí s ním na jeho písek. Ti dva spolu totiž strávili celý dlouhý čas vysočinského politického exilu Miloše Zemana, kdy byl stažen v ústraní a objímal stromy. Hodně si na sebe tehdy navykli a navzájem přejali své zvyky.

Krom toho, že jsme se díky téhle zkušenosti dozvěděli něco nového o přirozenosti našeho šéfa, také jsme našli způsob, jak vyřešit jeho problém s posráváním: po Hradě jsme rozmístili bedýnky s pískem a dva tucty koček (sám Gorbačov je na stěhování do Prahy už příliš starý a nevrlý, takže zůstal doma). Všichni jsou teď spokojení a jako bonus navíc máme na pracovišti novou, skvělou společnost ladných šelmiček.
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
OVšem nemyslete si, že když ležím nemocný v posteli, nemůžu dál usilovně pracovat a vydávat ze sebe to nejlepší.

http://zpravy.idnes.cz/slovy-smrt-abstinentum-a-vegetarianum-zeman-miril-na-hitlera-pt8-/domaci.aspx?c=A150227_114556_domaci_kop
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
"Hovna! Vy mladý jste všichni zhejčkaný hovna!", řekl pan prezident a opovržlivě po mě hodil popelníkem, hned jak jsem ráno otevřel dveře do jeho kanceláře. "Si vem čepičku a rukavičky, debile, abys náhodou neměl rýmičku!"

Ano, je pravda, že jsem do práce přišel v čepici a s rukavicemi. Bylo mi dnes ráno zima. Neměl jsem to dělat, pan prezident nemá rád slabochy.

"Až u nás Američani udělaj Majdan jako na Ukrajině, vy zhejčkaný mladý blbci budete hned mrtví!!, pokračovala hlava státu.

Z vedlejších dveří vykoukl Vráťa Mynář a zableskly se mu oči. Vytušil svou příležitost. Vtipálkovskou příležitost, jako obvykle: "Miloši, ale přece ho hned neodsuzuj. Třeba je v tom taváryšovi víc, než si myslíš..."

Nezmohl jsem se na slovo. Zároveň jsem se styděl a zároveň jsem byl rád, že se mě někdo zastal. Věděl jsem ale, že Vráťova podpora nebude zadarmo. Hned pokračoval: "Co takhle menší výzvu, mladej? Skoč do svatýho Víta, polej se svěcenou vodou a doběhni zpět. Bez oblečení. A s vlaječkou.", podával mi malou prezidentskou standartu.

Pan prezident se tvářil stále znechuceně, takže jsem kývl Vráťovi na souhlas, svlékl se, strčil si vlaječku do zadku a vyběhl do katedrály. Po kočičích hlavách na nádvořích se běhá bosky špatně. Navíc mi byla zima. A praporek s nápisem "Pravda vítězí" škrábal. Byl nezvykle hluboko. Ale kolemjdoucí mě podporovali. Ze skupiny japonských turistů se rozhléhalo cvakání spouští a blýskání blesků. Z výkřiků jako "Harakiri!", "Hirošima!", "Pokémon!" a "Okamura" jsem pochopil, že mě obdivují. Rozhodl jsem se svou misi dokončit stůj co stůj.

V katedrále jsem se celý polil kýblem vody hned u vchodu. Asi nebyla svěcené, spíš patřila uklízečce, která opodál stírala podlahu. "Ale co, pan prezident v tom rozdíl nepozná, není nábožný", pomyslel jsem si.

Cestou zpět mi byla pořádná zima. Zuby mi drkotaly, husinu jsem měl i tam, kde jsem jí doposud nikdy nepozoroval. Ale zvládl jsem to.

Po návratu mě Vráťa poplácal uznale po zádech a poslal mě číst Peroutku. Pocit úspěchu mě hřál, takže mi nevadila zimnice, kterou jsem se svíjel.

Práce mi dnes šla dobře. Ale postupně mi začalo být čím dál, tím hůř. Bylo mi hrozné horko, potil jsem se, motal se. Pěkně jsem nastydl. Když jsem nesl panu prezidentovi nějaké papíry, ve dveřích jsem se zapotácel a spadl. Hned pochopil:
"Říkal jsem, že vy mladý jste hovna, co nic nevydrží!", zamračil se. Pak se ale zamyslel a povídal: "Ty vole, ovce, ty nemůžeš bejt marod! Kdo mě bude mediálně dementovat? Lehni si tady na kanape, musíme tě z toho dostat!"

Uložil jsem se na jeho lenošku, na níž tráví většinu svého pracovního času. Pan prezident mi podal ze stolku teploměr a smířlivěji řekl: "Nemůžeš taky poslouchat každou píčovinu, jakou ti ten kokot Mynář poradí!"
Dal jsem si teploměr do pusy. Chutnal divně.
"Zvláštní chuť...", pronesl jsem.
"Aby ne,", řekl pan prezident, "předchvílí jsem ho měl v prdeli."
"Aha.", pochopil jsem.
No, nebudu vás napínat. Teploměr ukázal 38,5°C. Takže jsem byl poslán do své kanceláře s litrovou lahví becherovky, kterou mám najednou vypít. Nějak se mi to nezdá, je toho nějak moc.. Ale pan prezident říkal, že jeho tohle vždycky postaví na nohy.
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
Přátelé, chtěl jsem vám jen říci, jak moc si vážím vaší náklonnosti. Získávám tak motivaci pro svou další práci pro prezidenta a vlast. Děkuji.
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
Taková ta trapná situace, kdy vás snaživě usvědčují z něčeho, co jste nikdy nezatajovali, naopak jste na to hrdí

http://echo24.cz/a/icnaf/pan-jiri-ovcacek-byl-fascinovan-komunismem-mame-dukazy
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
Ještě jsem se chtěl jménem Pražského Hradu vyjádřit ke kauze vyslání českých vojáků do Golanských výšin. Samozřejmě to je opět nesmyslná novinářská kachna, pan prezident se rozhodl o víkendu navštívit Lány a oprášit si svou angličtinu. Při odjezdu vykřikoval z okénka svého vozu "Go Lány" a zřejmě ho nějaký nahluchlý přitroublý novinář špatně pochopil.
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
V noci se stala taková menší nepříjemnost. Pan prezident nám dal příkaz naučit ho používat počítač. Samozřejmě pan prezident umí používat moderní technologii, každý den si čte nejnovější zprávy na teletextu a také mi jednou poslal pěkné MMS přání k narozeninám. Počítač samozřejmě ve své chalupě na Vysočině neměl a sám říká, že na něj, z důvodu objímání stromů a lahví, neměl čas. Bohužel povaleči z pražských kaváren čím dál častěji útočí na pana prezidenta a pomlouvají ho ze špatné komunikace s veřejností. Proto se pan prezident rozhodl začít sledovat různá internetová fóra, blogy a novinářské servery, aby byl schopen během svých vystoupení po republice odpovědět na nejrůznější otázky.

Abych se vrátil zpět k minulé noci, s Vráťou jsme se celou noc snažili panu prezidentovi vysvětlit jak si zapne internet a vyhledá nejzákladnější informace. Dlouhou dobu se nám nedařilo a pan prezident byl zanedlouho značně unaven, poznal jsem to podle toho, že místo myš říkal zkurvená zasraná myš. Najednou dostal Vráťa nápad, že bychom mohli panu prezidentovi ukázat jak se dá jednoduše najít video s jeho dcerou. Říkal jsem mu že je to špatný nápad, ale zapomněl jsem, že tvrdohlavost je jedním z výběrových kritérií spolupracovníků pana prezidenta. Došel jsem tedy pro lahvinku a nechali jsme pana prezidenta sledovat video. No a samozřejmě, zde na Hradě, jsme také jenom lidé a proto jsme, velice unaveni, usnuli s Vráťou ve společném objetí ve vedlejším pokoji. Ráno, zhruba v 11 hodin nás vzbudila vzteklá paní prezidentová a hned nám bylo jasné proč. Zatímco jsme odpočívali, pan prezident se rozhodl pokračovat ve výuce počítačů sám. Přes noc se například naučil zprovoznit webkameru a navštívil několik internetových stránek. Namátkou například Chartroulette, kde celou noc diskutoval s různými lidmi. Také se omylem dostal do sekce komentářů na serveru Novinky.cz, která se mu natolik zalíbila, že se rozhodl nejzajímavější komentátory vyznamenat řádem Bílého Lva. Za celou noc toho napáchal tolik, že bude trvat týdny, než projedeme celou historii počítače a napravíme toto faux pas. S klidem mohu ovšem uklidnit návštěvníky této stránky, jelikož se nám podařilo opravit pravidlo pro přispívání a smazat všechny zbytečné komentáře od pochybných existencí, které se tu během dne vyskytli.
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
Novináři si myslí, že mě těmi otázkami rozhodí. Nerozhodí. Jsem totiž velmi trpělivý člověk. Uvedu příklad: měli jsme takovou jakože sešlost. Pan prezident, jeho kamarádi z kanclu i Lukoilu. Tenkrát tam byl ještě Míra Šlouf, to ještě nebyli s panem prezidentem rozhádaní. No ale zábava nějak vázla, tak se Míra rozhodl, že nám ukáže, jak to bylo za něj na vojně, když mazáci šikanovali nováčky. A protože jsem tam byl nejmladší, byla tudíž většina té zábavy na mě. S tím jsem samozřejmě neměl problém, rád dělám lidem radost. Takže jsem nejdřív dělal pejska (aportoval jsem štangli salámu), pak jsem baletil (ve slipech) a tak dál. A pak si Mirek vzpomněl na vůbec nejzábavnější šikanu: poručil klukům z hradní stráže, ať přinesou skříň. Já si pak do ní vlezl a musel jsem dělat "rádio". Podle bouchání do skříně jsem musel "přelaďovat stanice" od zpravodajských přes zábavné po hudební. Poněkud neskromně přiznávám, že mi to šlo, protože se chlapi smáli dokud neusnuli. Já ale samozřejmě "nevypnul", vždyť rozkaz zněl jasně: hrej! Tak jsem dělal rádio až do rána, kdy přišla hledat pana prezidenta jeho paní... Nafackováno jsme od ní dostali všichni (ona drží pana prezidenta zkrátka), ale já nejvíc. Připisuju to tomu, že v okamžiku, kdy nás První dáma načapala, jsem hrál "Dlouhou noc" od Helenky Vondráčkový trochu falešně. No, ale co jsem chtěl říct: prostě já jsem nátura, co klíďo vydrží osm hodin v kuse dělat rádio, takže se opravdu neposeru z toho, že mě tady budou novináři půl roku buzerovat kvůli debilnímu článku, kterej neexistuje.
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
Valentýn je pro mě vždy zdrojem stresu a úzkostí. Nemám rád nakupování dárků pro své nejmilovanější, protože se bojím, že jim pořídím něco, co nebude dost dobré. Hodně dlouho jsem přemýšlel, co koupím panu prezidentovi. Nakonec jsem zvolil balíček dárkových análních svící s pomalým táním, vonnou esencí a extra délkou pro zásun. Snad to bude pravý dárek pro jeho vystresované tělo.
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
Asi jste si už taky všimli, že v médiích nebyla nikde žádná zmínka o Kateřině Zemanové, dceři pana prezidenta. Věc se má tak, že se prostě nedlouho po zveřejnění jejího vystoupení na pornopárty ztratila. Nikdo neví kam. Dnes ráno však přišla z rozvědky informace, že se jí její necudná zkušenost zalíbila, a tak se dala k partě kočovných herců dospěláckých filmů natáčejících různě po Evropě. Kvůli tomu nastoupil pan prezident před pracovníky hned ráno a byl nepříjemně střízlivý. Vydal rozkaz najít princeznu Kačenku za každou cenu. Kvůli tomu už od osmi ráno do teď všichni sedí u počítačů, brouzdají non-stop po různých erotických webech a hledají. Hledání bylo ale zatím neúspěšné. A tak míra frustrace stoupá a napětí by se dalo krájet. V jedné kanceláři se tři sekretářky popraly o banán. Z toalet se občas ozývá bušení a křik. Příslušníci Hradní stráže byli panem prezidentem zlískáni za to, že koukali na gay videa, kde Kateřina být logicky nemohla. Vráťa Mynář má takový divoký lačný pohled hladového vlkodlaka, kvůli němuž všechny sekretářky zběsile prchají jako postřelené laně. Kdy tohle skončí? Kdo nám pomůže?
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
Na žádost pana prezidenta jsem zde zakázal přispívat všem uživatelům.
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
Tyto podivné výkřiky zdejší smetánky samozřejmě po řádné dokumentaci a archivování smažeme.

Dneska večer, když jsem opouštěl kancelář, jsem měl krásný rozhovor s panem prezidentem. Přišel za mnou, položil mi ruku na rameno a laskavým otcovským tónem mi řekl: "Poslyš, Mirečku, chci ti něco říct."
"Ale já jsem Jiříček, pane prezidente", odpověděl jsem mírně zmateně.
"To mi je u prdele, jak ti začala říkat máma, když jsi jí vypad z kundy, idiote", opáčil na to vlídně pan prezident, "já ti budu říkat, jak já budu chtít."
Omluvně jsem kývl hlavou a sklopil zrak.
"Víš, Mirečku", pokračoval dál, "chtěl jsem ti jen říct, že si vážím toho, co pro mě děláš. Bez tebe bych byl dávno někde v hajzlu."
Pak se na mě podíval takovým skelným pohledem, v němž jsem rozeznal směsici uznání a opilosti, a mlčky odešel.
Přátelé, tohle jsou ty chvíle, kvůli nimž dělám, co dělám, dělám to rád a dělám to dobře. Ne každý má totiž štěstí na tak uznalého šéfa.
 
JiriOvcacek tiskový mluvčí 
Pan prezident má dnes bohužel chmurnou náladu a celý den tráví zavřený ve své pracovně. Důvodem bude jistě jeho návštěva Jordánska kde, i přes veškerá upozornění a žádosti, byl nucen pít pouze destilovanou vodu. K jeho náladě také nepříznivě přispěl časopis Přítomnost, který pracoval rychleji než hradní analytici a dokázal zablokovat vydání, které obsahuje onu frázi "Hitler je gentleman". Samozřejmě celou záležitost i nadále řešíme s pomocí zdejšího klubu Linux.