Tlönština už proniká i do protoindoevropštiny.
Myslíš toto? Pohledám, díky. LEWIS HENRY MORGAN: Pravěká společnost neboli Výzkumy o průběhu lidského pokroku od divošství přes barbarství k civilisaci
Hledej spíš Šonie nebo Shawnee. Jazyk neumím, ale myslím, že obvykle se rozlišovali míroví náčelníci/sachemové a váleční náčelníci, pak nějací stařešinové a "proroci". Organizaci Irokézů, mezi které patřilo Onondagove, dost podrobně popsal Morgan a na netu je to i v češtině, jen jsem línej hledat.
Možná se zde najde někdo se zaměřením na indiánské jazyky. Hledám český ekvivalent pro výrazy chief and his captain a preacher. Jsou to (dle D. Zeisbergera) anglické názvy společenských funkcí (nejen) kmene Šavanů.
Zde je ukázka ze slovníku D. Z.
indiánské jazyky - Onondagové a Leni Lenape
Aha, číslovka za jménem je také pěkná fíčura, kterou CVN možná zatím nezohlednil.
Rwandština taky, akorát číslovku dává za jméno: abantu 0, umuntu 1, abantu 2, abantu 21...
Bantuské jazyky prostě tvoří plurál jinou jmennou třídou (plurál od třídy „podlouhlé předměty“ tvoří třída „předměty skládající se z tyčového materiálu“ apod.), ale to CVN nezajímá, protože pro něho to prostě bude plurální tvar. Leda by nějaký bantuský jazyk používal obraty typu „21 člověk“, což nemohu vyloučit, bantuských jazyků je spousta. Kouknul jsem rychle na svahilštinu, ta používá normálně „21 watu“, nikoli „21 mtu“ (tedy „21 lidé“, nikoli „21 člověk“).
Bantuské jazyky zase myslím tvoří vyšší číslovky za přispění změny jmenné třídy, ale teď se mi to hledat nechce.
(Pro zvídavé bez wikifu: „stalas“ znamená „stůl“.)
(Ale netýká se to 11–19, protože ty se tvoří jinak.)
Tedy, u jednotek dodržují tvary 1–9.
Jo: 0 stalų, 1 stalas, 2 stalai, 3 stalai, … 9 stalai, 10 stalų, 11 stalų, … Nicméně pozor: … 20 stalų, 21 stalas, 22 stalai, …
Co znamená, že se počítá jinak do devíti? Že mají 0, 1, 2-9, 10+ ?
(A lotyština to má s těmi čísly do deseti vlastně taky, byť vůči litevštině zjednodušeně.)
(A jinak samozřejmě ta 0 je pozdější import. Originální výraz by byl „žádný stůl“, obdobně „no table“ nebo latinsky, odkud pochází ta nula, „nulla mensa“. Importovaná nula se chová jako druhotné číslovky, tedy jako „tucet stolů“, „hromada stolů“ atd.)
Tohle najdeš ve všech slovanských jazycích, které ještě skloňují. Pro češtinu jsem to už kdysi dávno musel řešit v
Prazích . A budeš-li mít mezi těmi 20 jazyky i litevštinu, tak tam se počítá jinak nejen do čtyř, nýbrž do devíti (případně i do desíti, deset je taková obojetná číslovka).
Čeština má speciální tvar podstatných jmen pro případy, když se jedná o nula položek, jednu položku, pak 2-4 a pak 5 a více, což se shoduje s nulou. Složitě se snažím vyjádřit, že 0 stolů 1 stůl 2,3,4 stoly 5 stolů Dělám aplikaci, kde jsou nějaké texty ve více jazycích, řekněme, že bych chtěl vykrýt těch asi nejobvyklejších asi 20 v Evropě. Když tam budu mít pole pro 0, 1, 234 a 5+, bude to stačit? Že třeba v angličtině je jen table a tables, nevadí. 0 a 5+ rozlišuju "preventivně", protože mám pocit, že jsem na nějaký rozdíl kdysi narazil.
A vida, ten traktát bylo téměř jistě
tohle , ale to písmo tam není, tak jsem si to asi vsugeroval. A teď se dočítám, že teorie o židovském původu Japonců vznikla už v 17. století.
Je to tak, protože je to motivováno snahou dokázat, že Japonci jsou ztracený izraelský kmen. Viděl jsem to už asi před 20 lety jako součást obsáhlého traktátu na toto téma.