Tlönština už proniká i do protoindoevropštiny.
Myslíš toto? Pohledám, díky. LEWIS HENRY MORGAN: Pravěká společnost neboli Výzkumy o průběhu lidského pokroku od divošství přes barbarství k civilisaci
Hledej spíš Šonie nebo Shawnee. Jazyk neumím, ale myslím, že obvykle se rozlišovali míroví náčelníci/sachemové a váleční náčelníci, pak nějací stařešinové a "proroci".
Možná se zde najde někdo se zaměřením na indiánské jazyky. Hledám český ekvivalent pro výrazy chief and his captain a preacher. Jsou to (dle D. Zeisbergera) anglické názvy společenských funkcí (nejen) kmene Šavanů.
Zde je ukázka ze slovníku D. Z.
indiánské jazyky - Onondagové a Leni Lenape
Aha, číslovka za jménem je také pěkná fíčura, kterou CVN možná zatím nezohlednil.
Rwandština taky, akorát číslovku dává za jméno: abantu 0, umuntu 1, abantu 2, abantu 21...
Bantuské jazyky prostě tvoří plurál jinou jmennou třídou (plurál od třídy „podlouhlé předměty“ tvoří třída „předměty skládající se z tyčového materiálu“ apod.), ale to CVN nezajímá, protože pro něho to prostě bude plurální tvar. Leda by nějaký bantuský jazyk používal obraty typu „21 člověk“, což nemohu vyloučit, bantuských jazyků je spousta. Kouknul jsem rychle na svahilštinu, ta používá normálně „21 watu“, nikoli „21 mtu“ (tedy „21 lidé“, nikoli „21 člověk“).
Bantuské jazyky zase myslím tvoří vyšší číslovky za přispění změny jmenné třídy, ale teď se mi to hledat nechce.
(Pro zvídavé bez wikifu: „stalas“ znamená „stůl“.)
(Ale netýká se to 11–19, protože ty se tvoří jinak.)
Tedy, u jednotek dodržují tvary 1–9.
Jo: 0 stalų, 1 stalas, 2 stalai, 3 stalai, … 9 stalai, 10 stalų, 11 stalų, …
Co znamená, že se počítá jinak do devíti? Že mají 0, 1, 2-9, 10+ ?
(A lotyština to má s těmi čísly do deseti vlastně taky, byť vůči litevštině zjednodušeně.)
(A jinak samozřejmě ta 0 je pozdější import. Originální výraz by byl „žádný stůl“, obdobně „no table“ nebo latinsky, odkud pochází ta nula, „nulla mensa“. Importovaná nula se chová jako druhotné číslovky, tedy jako „tucet stolů“, „hromada stolů“ atd.)
Tohle najdeš ve všech slovanských jazycích, které ještě skloňují. Pro češtinu jsem to už kdysi dávno musel řešit v
Prazích . A budeš-li mít mezi těmi 20 jazyky i litevštinu, tak tam se počítá jinak nejen do čtyř, nýbrž do devíti (případně i do desíti, deset je taková obojetná číslovka).
Čeština má speciální tvar podstatných jmen pro případy, když se jedná o nula položek, jednu položku, pak 2-4 a pak 5 a více, což se shoduje s nulou. Složitě se snažím vyjádřit, že
A vida, ten traktát bylo téměř jistě
tohle , ale to písmo tam není, tak jsem si to asi vsugeroval. A teď se dočítám, že teorie o židovském původu Japonců vznikla už v 17. století.
Je to tak, protože je to motivováno snahou dokázat, že Japonci jsou ztracený izraelský kmen. Viděl jsem to už asi před 20 lety jako součást obsáhlého traktátu na toto téma.
