Reklama
Nepřihlášený uživatel | Zaregistrovat se
 

Stručný přehled pro případ naléhavé události:

Inhumace (čili pohřeb do země)
Přebral (pěknou mohylu s kusem divočáka a bronzovým náčiním)
jkom
gotreg (zakopat na křižovatce Radlická-Ostrovského)
ghort
shaga (někam na kraj listnatého lesa, jen tak bez rakve, nad tělo zasadit buk)
ing.Bohm (být pohřben do rodinné hrobky na Olšanech s promítačkou a všemi svými superosmičkovými filmy, aby si je tam mohl krásně potmě promítat a vzpomínat tak na své dětství)

Kremace (aneb spálení)
Eweilyi (a nebo jako druhou možnost zmražení a roztříštění vysokým tónem)
Rakesh (naložit na loď plnou zlata a konkubín a vypustit do Severního moře/vystřelit do vesmíru)
johni (vysypat do Vltavy blízko pramene)
bard (na rozptylovou loučku)
Anabel Lee (spálit a rozprášit z letadla na koňské pastviny)
Stromovous (spálit, popel rozsypat do flakónků a prodávat fanouškům. Výtěžek věnovat na kosmický výzkum)
harpes (spálit a rozptýlit za větru, aby ten sajrajt v očích přinutil pozůstalé k pláči)
Megáč (vyžíhat do konstantní hmotnosti)
SpiC (zuhelnatit, vyžíhat nad Meckerem, něco pohnojit)
Andy77 (v epicentru jaderného výbuchu a nebo přímo anihilovat)
Nazir (klasicky spálit a rozprášit popel do vody, vzduchu -aby pozůstalí slzeli- a země)
J_H_ (nechat se spálit, popel smíchat s banánovou kaší a při karu být snězen)
EOS (popel vysypat do Velké Ameriky od SZ slezu)
Sépa (chce do země před mistrovým domem)
wydlak (klasický vikngský pohřeb - loď, kořist, otroci, spustit na vodu a zapálit. Z nedostatku dostupných ploch na Novomlýnské nádrži. Po obřadu požaduje aby pozůstalí uctili jeho památku vepřovymi hody /povinná součást/ a swingersparty /jen kamarádi/. Bližší instrukce obřadu jsou společně s poslední vůlí uloženy na notářství v Náchodě.)
Natsu: vikingský pohřeb

Mumifikace a další konzervace
Usha (Pyramidu. A spoustu zlata. A oběti. A otroky. A mumifikovat)
Obey (vycpat, do očí korálky)
Saqar (vystavit na Vítkově)
Lira (louhovat ve směsi natronu a vody, vyndat mozek nosníma dírkama, orgány do nádob, vycpat tělo, omotat plátnem, natřít pryskyřicí)
V.I.L.: balzamovat a šup do domečku na Krasnoj Ploščadi
Bobix: naložit do lihu (už s tím začal)

Jiné
Dragon: hodit žralokům (ale musí bejt fakt mrtvej)
Bruno Ferrari: preferuje indiánský způsob pohřbívání, kdy nebožtíka roznese hmyz a zvěř
Samsa: chce, aby ho bližní snědli
Regius: věnovat tělo vědě
Nazgul: věnovat tělo anatomickému ústavu, prachy předem
slepice007: vytesat skalní hrobeček, tam obložit knihami a odstavit žebřík
Kristian: zombifkovat
Regius: pohodit tělo na pláži na Velikonočním ostrově a maso nechat sežrat velkými červenými kraby a kosti pohřbít na dně Mariánského příkopu
r.a.el.: zmrazení a roztříštění na malé částečky, zakopání v papírové nádobě která se velmi rychle rozloží a zasazení Platanu navrch
park: vzdušný pohřeb....rozčtvrtit mrtvolu a ponechat supům, zbylé kostičky rozbít kamennou palicí na prášek a vsypat do pole jako hnojivo ...
Einy: Pouzit ke krmeni smecky uz tak dost zurivych psu, aby ochutnali lidske maso. Meli by byt pote nasazeni v boji s populacni explozi, navyk na lidske maso proto, aby nezrali ohrozene druhy.
Guyver: Předělat na diamant. Abych mohl lámat světlo a řezat sklo ( ovšem pouze pokud se nepodaří Elixír )
blues: rozvařit na mejdlo s jelenem
PetaKlic: být dostrkán někam do nejbližší škarpy u silnice, aby ho tam sežrali červi
Milkshake: byt naporcovan na male kousicky, vysusen, posvecen, do zlata zasazen a timto transformovan v relikvie. Zbytek by nechal ususit, rozemlit na prasek a vyrobit z toho likořici, masox, pemikan, maggi, neskafe a vyrobek zvany "jíška tmavá v sáčku" co zahušťuje rychle a bez hrudek
Mastodont: vylézt z posledních sil někam na stěnu v Dolomitech (Antelao) nebo na Rochers de Naye a tam ať si mě rozeberou ptáci
Tigo: chce být diamant
Mellorn: nechat sežrat smečkou hladových vlků

J_H_ I'm so long lets smoke tea 
Jestli se prokopávali do Patia 29 z Argentiny, tak se to opravdu mohlo prodražit.
jugoslávské či rwandské horoby se řešili víceméně hned po válce. Argentické od Pinocheta v rámci odstupu pár desetiletí.

A ano diskuze okolo toho nebude pěkná, ale čím dřív se odehraje, tím dřív odvlšá.

Jen se fakt bojím, že prostě není nikdo, kdo by teď využil příležitosti a byl schopen přesvědčít magistrát, že je realistické dát dohromady dlouhodobý a myslím že i mezunárodní projekt a sehnat na něj prachy.

Takže to nejspíš dopadne tak, že paní Mašínová nakonec bude souhlasit s tím, že teda zkusí najít jen její matku nebo se prozkoumá jen ta jedna šachta. Což nejspíš bude v kapacitách českých antropologů a laboratoří. Na druhou stranu je dost zásadová a tvrdohlavá, tak by mohla udržet pozici - všechny, i když já se toho nedožiju.
Jo tak v tý níže odkazovaný seminárce se píše (ale to je právě zdroj starší roku 1968, myslím), že ty polohový knihy existujou. No tak jestli neexistujou, tak to nikdy nikdo nedá dohromady, teda možná kostry, ale těžko jména, to je nesmysl.
Dík! Tu jámu jsem viděl a byla fakt velká (jakože nešli najisto rovnou dolů, nebo ji udělali velkou kvůli lepšímu přístupu? jsem nearcheolog) a z toho a z toho plánku, jestli mu dobře rozumím, soudím, že museli vykopat všechny ty děti (4 rakve), tu pani i se sousedama č. 28 a 30, a možná i sousedy p. Toufara č. 18 a 20. Jak s nimi asi naložili?
arnost snad nechci tak   moks
Ovsem u Toufara byla zjedodusena situace:


Polohová kniha mrtvých byla totiž v roce 1968 za záhadných okolností zničena,“ vypráví životopisec Josefa Toufara Miloš Doležal. Tehdy někdo přímo na hřbitově zapálil domek a s ním i seznamy mrtvých včetně míst jejich uložení. Zřejmě zahlazoval stopy.

Pečlivá StB zachovala svědectví

Těsně předtím však jednu dvoustranu týkající se právě šachty XVI ofotil příslušník StB František Machar a přiložil ji k Toufarovu spisu. „Současně zaznamenal i výpovědi hrobařů, kteří tam v 50. letech pracovali, a navíc existuje nákres estébáka Roberta Skerla, jenž u zahrabávání Toufarova těla přímo byl,“ říká Doležal, který na dokumenty narazil v Archivu bezpečnostních složek. Skerl byl podivná postava. Shodou okolností byl i u zatčení Toufara o měsíc dříve – 28. ledna 1950.

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/umuceny-pater-toufar-exhumace.A140821_2092373_domaci_jav
arnost snad nechci tak   moks
a pozadavek totalni exhumace neni uplne ojedinely

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/politicti-vezni-pozaduji-exhumaci-vsech-tel-z-toufarova-hrobu.A141120_094002_domaci_zt

„Zásadně s tím nesouhlasíme. Proč zrovna jednoho člověka vyndávat a exhumovat, když bylo popraveno 243 politických vězňů. Trváme na tom, že když exhumovat, tak všechny a pohřbít se vší úctou,“ řekl předseda sdružení Ladislav Bergmann na čtvrteční tiskové konferenci.

Na místě masového hrobu se nachází sedmdesát šachet a v každé z nich jsou čtyři vrstvy beden s těly. Celkem by podle odhadů sdružení v masovém hrobě mělo být pohřbeno na 2 800 lidí, mezi nimi 144 až 150 obětí komunistického režimu. V pohřebišti jsou dále třeba ostatky dětí, které zemřely po porodu matkám ve věznici na Pankráci či těla lidí zavražděných za války gestapem.


plus tohle je zajimave:

Proti exhumaci Toufara se postavila také Zdena Mašínová, sestra bratří Mašínů. Místo hromadného pohřebiště navštěvuje desítky let, neboť zjistila, že je tam pohřbena její matka.

„Celá léta jsem na tento hřbitov chodila a postupně se z něho stalo smetiště. Proto jsem v po roce 1990 chtěla zažádat o exhumaci. Ale přehodnotili jsme to, protože by nebylo vhodné vyndat ze společného hrobu jen tělo maminky,“ řekla Mašínová. V 90. letech pak Sdružení bývalých politických vězňů místo upravilo a vytvořilo z něho čestné pohřebišti.

„Velmi mě překvapilo, když jsem se dozvěděla, že se tímto téměř konspirativním způsobem snaží exhumovat pátera Toufara,“ řekla Mašínová.

arnost snad nechci tak   moks
V průběhu roku 2014 byly zahájeny přípravy k beatifikačnímu procesu Josefa Toufara, jehož součástí byla i exhumace a vědecké ohledání jeho ostatků. Tohoto výzkumu se zúčastnilo Národní muzeum, pražská pobočka NPÚ a Ústav soudního lékařství v Brně. Samotná exhumace proběhla ve dnech 3. až 14. listopadu 2014. Na ďáblickém hřbitově byly vytyčeny tři sondy na místech, které odpovídaly popisu z místní pohřební knihy, do níž byl umučený kněz zapsán pod falešným jménem Josef Zoukal. Terénní situace jedné ze sond přesně odpovídala údajům z pohřební knihy: V první vrstvě děti z pražských nemocnic, v další žena a ve třetí vrstvě dřevěná truhla s mužskou kostrou. Již první antropologické ohledání došlo k závěru, že exhumované ostatky patřily venkovsky urostlému muži. V oblasti pánve byl navíc nalezen gumový drén pro odtékání hnisu, což dokazuje, že tento člověk krátce před svou smrtí prodělal operaci břicha.

Nalezená kostra byla předána k dalšímu posouzení antropologickému oddělení Národního muzea. To došlo k závěru, že ostatky patřily muži vysokému 172 cm, středně robustní postavy, který zemřel ve věku 40-50 let. Jedinec trpěl deformací spodní části páteře způsobenou vyhřeznutím plotének. Toto trauma bývá interpretováno velkou fyzickou zátěží v dětském věku. Kvůli špatné zachovalosti lebky nebylo možné provést superprojekci (promítnutí) rysů do fotografie. Stejně tak chrup se nedochoval ve stavu, který by umožnoval identifikaci jedince pomocí srovnání se stomatologickými záznamy. Závěry antropologického výzkumu nevyvrátili, že by ostatky z ďáblického hřbitova patřily Josefu Toufarovi, jejich identitu však ani nepotvrdily.

S mnohem průkaznějšími výsledky přišly testy vypracované Laboratoří forenzní genetiky v Brně. Ta provedla srovnání DNA ze vzorku z jedné z nalezených stehenních kostí se vzorky od třech žijících Toufarových příbuzných. Jejich vzájemné srovnání prokázalo shodu 99,9995 %. Tělo nalezené na ďáblickém hřbitově tedy na 99,99 % patří Josefu Toufarovi. Takto vysoké pravděpodobnosti bylo dosaženo díky tomu, že se v rodě Toufarů zachovala přímá mužská linie.

https://recentniarcheologie.cz/index.php/clanky/110-exhumace-ostatku-patera-josefa-toufara

Nevím, jak probíhal třeba ten Toufar - kdo to dělal, kolik lidí a jak kvalifikovanejch? A hodně by mě zajímalo, co se stalo s kostma, co byly kolem a nebyly Toufar. Ty taky někdo třídil? A kde skončily? Je možný, že by je pak jen tak naházeli zpátky? Jo, a byl tam ten slon? Přečetl jsem taky tu seminárku a myslím, že kdyby to chtěli udělat fakt důkladně, tak to bude tak na milion člověkohodin a stejně by byl velkej úspěch kdyby identifikovali půlku, třetinu?
J_H_ I'm so long lets smoke tea 
Jílovští dobře pasivně agresivní i na náhrobku!
Tak se mi to na to ještě myslelo a asi nejsem proti, mrtví učí živé, historická traumata a tak. A asi je na to vhodná doba. Ale chtělo by to teda, aby kolem toho neznělo moc řečí, jak je to kvůli těm obětem, protože spíš není ("A co na to neznámý vojín?").
Co úřednice zamítla, jako technicky příliš složité, to po odezvě v médiích radní chtějí možná přehodnotit.

Je někde někdo, kdo by je nahecoval k tomu, že důkladný průzkum masových hrobů by byl dobrý nápad?

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdena-masinova-odboj-dablicky-hrbitov-jiri-pospisil-exhumace-naciste-komuniste_1902181258_gak
 
Hromadný hrob mi místo klidného odpočinku, ale jako zhnisaná rána.

Respektive nevěřím na to, že ostatkům to nějak vadí či na duchy.

Ale čím víc neoznačených hromadných hrobů v tom kterém národě, tím víc třaskavých témat v jakémsi "národním podvědomí."
arnost snad nechci tak   moks
Chtel bych jen podotknout, ze zde se jedna spise nez o tanec kolem slavnych neboztiku o badatelsky tanec nad neznamymi neboztiky ku pripomenuti jejich casto nasilne zapomenute minulosti. Byt souhlasim, ze prvek ruseni pokoje zde je pritomen.
Tak já se ho ještě zastanu: Pokud myslíte podtitulní krádež a rozptýlení popela praktického filosofa Ladislava Klímy, tak to neprovedl autor, ale muž, jehož závěť autor tím textem příhodně rámuje. Skutečně to končí nesplněním závěti (chtěl být uložen v obalu od Klímy v Klímově hrobce) a namísto toho dalším DIY rozptylem popela onoho muže. To autor vskutku provedl z nejasných důvodů, ale vyjmutí z kolumbárka se těžko dá nazvat exhumací. Kromě toho, pokud jde o mě, s tím popelem to nevidím jako problém, tomu je všechno jedno a duše je dávno v povětří, zatímco kosterní ostatky přece jen vnímám jako trochu oduševnělé a zasluhující klid.
arnost snad nechci tak   moks
Vojtisek se sice v tomto textu prsi, ale nakonec to konci taky DIY exhumaci.
Nejsem úplně přesvědčenej, ještě si to taky musím přečíst, ale tady je opačný pohled, se kterým shledávám snadným se ztotožnit:

Po všech těch letech, a právě že po těch letech, strávených pracovně po hřbitovech, jsem přímo alergický na všechny ty připosrané makabrózní tance kolem slavných nebožtíků, na jejich exhumace a převozy, instalace a reinstalace žulových směšností, soupisy nedotknutelných mrtvol a traktáty o jejich hnití. Jsem tak nadobro vydívaný do hrobových jam, k zhnusení zdívaný do kostí a lebek, na černé projektily uren, kterých se už štítím, jsem vším tím mortalitním inventářem prodívaný až k marnosti, která je jeho jediným smysluplným obsahem, že jakákoli výzva k jakýmkoli mimopracovním funebrálním hrátkám mne dovádí k nepříčetnosti. Lépe, než kdokoli jiný vím, že nejlepším hrobem je ten první, byť je to společná jáma! Tento názor zastávám i z pozice své umělecké práce. Srovnám-li výpovědní hodnotu Máchových ostatků zpod Radobýlu a tuto hodnotu z umělého Slavína, jeví se mi jejich převezení sem stejným zločinem, jako jeho zřízení.

(S.d.Ch. - Nouzové Imitatio Christi)
jako jo, no.

Za mně by rozhodně stálo zato otevřít všechny tamní hromadné hroby a identifikovat co půjde, včetně dětského hřbitova. Jakkoliv je to na dlouhá léta a spoustu peněz.

Mimochodem - tady je k tomu shrnující seminárka http://www.eustory.cz/files/files/ARCHIV_PRACI/POHREBISTE.pdf
arnost snad nechci tak   moks
Ta exhumace by mohla byt docela zajimava (jestli nakonec bude)

https://www.lidovky.cz/domov/prazsky-magistrat-odmitl-exhumaci-ostatku-zdeny-masinove-starsi-zamitnuti-bude-resit-koalice.A190215_155450_ln_domov_ele

„Pokud by se potvrdily informace o místě jejich (ostatků) uložení, rádi a s úctou k její památce povedeme diskusi o jejich vyzvednutí. V místě je však podle našich informací pohřbeno několik tisíc anonymních obětí komunismu. Museli bychom proto mít absolutní jistotu, protože není možné rušit klid ostatních zesnulých a práva jejich potomků,“ doplnila Johnová. Poznámka o nedostatku peněz v dopise se prý tykala varianty, kdy by muselo být vyzvednuto a identifikováno několik tisíc těl.

Postoj magistrátu bude chtít na jednání s koaličními partnery změnit europoslanec Jiří Pospíšil. „Budu chtít, aby magistrát rozhodnutí změnil, je to ostudné a nepřijatelné. Paní Mašínová podle mých informací navíc ví, kde se tělo její maminky nachází, takže by to neměl být žádný problém,“ řekl Pospíšil. Pokud se tak nestane, je připraven peníze na exhumaci sesbírat a zároveň přispět ze svého.
arnost snad nechci tak   moks
arnost snad nechci tak   moks
https://denikn.cz/73949/ostatky-odbojarky-masinove-a-dalsich-zustavaji-zasypane-v-sachtach-jedna-z-nejsmutnejsich-stranek-nasi-historie-rika-dcera/?ref=tit

Máte k dispozici zamítavou odpověď od pražského magistrátu stran otázky, zda je možná exhumace ostatků vaší matky a jejich důstojné uložení. Magistrát tomu v tuto chvíli nakloněn není. Dali vám aspoň náznak, jak dále postupovat?

Nic bližšího tam není, zmiňují se o finanční otázce. Je to ale trochu složitější. U nás se zanedbalo to, co se původně dělalo v Polsku – exhumace obětí na pohřebištích. Snažila jsem se o to v 90. letech, ale bohužel nebyl zájem provést to i v Ďáblicích. Docílili jsme ale aspoň toho, že po exhumaci ostatků faráře Josefa Toufara se hřbitov stal národní kulturní památkou. Ostatně jeho exhumace byla až taková konspirativní, zdálo se mi to velmi necitlivé.

Snažila jste se vyzvednout ostatky vaší matky už dříve?

Původně jsme se snažili sehnat pozůstalé podle hřbitovních archivů. Jenomže jeden důležitý archiv v minulosti shořel. Zdálo se nám tehdy, na začátku 90. let, neetické otvírat tu šachtu, aniž bychom měli domluvu s dalšími pozůstalými. Vzhledem ke svému věku bych ale toto ráda měla v pořádku, máme rodinnou hrobku, kde by ostatky měly být uloženy. Byl to pokus udělat s tím pohřebištěm něco celkově, jsou tam nejméně stovky lidí…

Říkala jste, že se v dopisu z pražského magistrátu mluví o finanční stránce. Pokud to chápu dobře, radní Milena Johnová, která to má na starosti, říká, že drahé by bylo právě udělat něco s pohřebištěm jako celkem. Vy ale znáte přesně tu šachtu, kde leží ostatky vaší matky.

Já bych nerada, aby se to dělalo individuálně, ale aby to bylo pěkně vykonané (identifikace a důstojné pohřbení ostatků ostatních obětí, pozn. red.). Pokud to tedy ještě po tak dlouhé době jde zjistit. Dělá se to podle DNA, je to dost složité, ale mělo by se s tím asi začít. Individuální vyzvednutí by bylo trochu necitlivé, měla jsem proto na mysli, že by se to udělalo celkově. Ale tomu se asi budou bránit, to tím dopisem odmítli.

Jak jste vlastně dokázala v roce 1956 zjistit, kde vaši maminku pohřbili?

To byla čirá náhoda. O jejím úmrtí mě zpravila v noci Státní bezpečnost. V té době jsem nežila v Praze, tak jsem tam okamžitě vyrazila s tím, aby mi její ostatky byly vydány. To mi bylo dost necitlivě odmítnuto. Poslali mě do ruzyňské věznice, odtamtud na policejní stanici v Hybernské ulici, ale opakovali pořád totéž. Když jsem bezradná vycházela z té budovy, prošel kolem někdo, kdo patrně vyslechl náš hovor na vrátnici. A přes rameno prohodil: „Běžte do Ďáblic.“

A tam?

Vyšel ke mně člověk, možná z márnice, a ptal se, co potřebuji. Když jsem mu to zcela otevřeně sdělila, po chvilce úvahy řekl, ať jdu s ním. Zavedl mě na vrátnici a ve velké knize na stole tam byly zakreslené šachty. Na jednom místě ukázal na nacionále naší maminky a řekl mi, že když to nikomu neřeknu, ukáže mi to místo. Vedl mě ven a podél zdi hřbitova, až jsme došli k čerstvě zasypanému místu, kam podle něj před několika dny přijelo nákladní auto, které do té šachty spolu s ostatky zemřelých dětí pankráckých vězeňkyň vysypalo tělo mé maminky. Nesdělil mi ale ani své jméno.