lezu sice pozdě, ale: krásné diáky! máte ještě nějaké?
Ta zimní u kostela je doz dobrá, má to ducha obrázků od Lady.
Dej na to odkaz do Uhodni místo, tamní experti to možná vysypou z rukávu.
víc přebral diákůch z '86 btw
Jo to je Boka.....
Mimochodem da se dojit az nad vodopad vyvera to cca 20 m nad vodopadem....
Díky, vyhrabal jsem starý diáky z roku 1986 a zdá se, že to bude ono:
Boka je na boku udoli Soci, jinej takovej velkej vodopad v jugosce neznam ale nevylucuju ze nekde je....
Myslím, že spíš ne - tohle bylo jakoby ve straně údolí, Boka mi přijde moc v závěru.
co vodopad Boka ve slovinsku...
http://www.shutterstock.com/s/boka+bovec+slovenia+waterfall/search.html
Taky bych tipoval Čertovu rokli/Dolské údolí. A nebo, pokud "den cesty" může být i 20 km, údolí Pekla (od Zahrádek na Českou Lípu).
ten zarostly asi-opusteny dum ke konci je nadherne creepy!
Připomenuto
Poušť Sv. Marka, opuštěná hájovna, dříve kostel. Doba tak nějak letní. Měl jsem tam sraz s kamarády, přespali jsme jednu noc na dvoře, procházeli stavení. Zkoušeli jsme tam natočit krátký film na foťák, ale foťák se vybil a zůstalo jenom tohle:
https://www.youtube.com/watch?v=lH3Tlx3hAAo Ale zrovna na ten příchod, na strom, průchod do dvora a cestu, která se za hřebenem začala zase svažovat, jsem si vzpomněl.
Dvorce. Rekreační středisko podniku Kovona Karviná. Nahoře dřevěnice, koliba a chatky, dole stanová louka s umyvadlovým žlabem a bazénem. Jednou jsme na ní našli mrtvého krtka, pohřbili jsme ho.
Rozprechtice vypadají takhle - vpravo od náhonu, trochu dozadu je hráz rybníka. I nějaké ty hatě tam jsou, jen ne průchod skalní stěnou:
Průchod skalami, který je tomu podobný a jsou pdo ním lávky, je zase u Skryjských jezírek:
Je možné, že se mi to smíchalo.
Tohle si nějak vybavuju takhle, ale už to bude hodně zkreslené:
Připomenuto
Bílá Voda v Rychlebských horách. Přijíždíme z Polska, autem po okresce. Léto. "A kde je hranice?" "Za kostelem." Za kostelem odbočujeme doleva a jedeme po české straně dál, vlevo polsko, pole. Vpravo svahy, za svahy les.
V Rozprechticích to neznám, ale mohla to být Čertova Rokle u Dřevčic, tam potok teče dnem rokle a asi na dvou místech se přechází po lávkách.
Nebo cesta ze Lhotky u Mělníka podél Pšovky na sever. V jednu chvíli se tam jde po dřevěných schodech a po skalním hřebenu, hluboko pod sebou máš rybník.
Připomenuto
Krasíkov, výhled od zbytků paláce k severu, léto. Pospávám na karimatce na šikmém svahu u zdi, poklouzávám dolů. Kolem jsou ostatní, je pocelonočním táborovém putování. Díra do sklepa, polozasypaná. Rok asi 1992.
book (Už proto, že ráda čtu Přebrala.) A taky proto, že jsem kdysi s kýmsi v Praze byla u Zeyerova pomníku a viděla na Petříně jezírko s lachtany. A když jsem s tím kýmsi přestala po Praze chodit, zaboha jsem je nemohla najít. (Už jsem je našla. Ale nejdřív jsem je musela vygooglit, a to se nepočítá:))
Zapomenuto
Pískovce, asi cestou z oddílové zahajovačky. Procházíme po dřevěných lávkách, někde, kam se dá za den dojít od Zakšína. Kolem teče potok, protéká mezi skalami, my tam procházíme po lávce. Už vůbec nevím, mohlo se mi to i zdát - má to v sobě něco z průrvy Ploučnice i Skryjsých jezírek (která jsou úplně jinde). Nedávno jsem uvažoval o tom, zda by to nemohly být Rozprechtice.
Zapomenuto
Jugoslávie, dávná dovolená s rodiči. Jedeme autem, stavíme u nějakého vyschlého říčního koryta s bílými vápencovými valouny. Snažím se tam vyhrabat korýtko, kterým by tekla aspoň trocha vody. Ve skalní stěně kousek proti směru řeky je skalní okno, z toho padá vodopád.
Připomenuto
Nádražka v Horažďovicích - předměstí, tohle léto. Čekám na zpožděný vlak, kterým přijede od Brna Kawi. Uvnitř nevelké místnosti sedí několik lidí, z toho část asi trampové, kteří jedou na stejnou akci jako my, ale neznám je a jsou zabráni do hovoru, snad s místním železničářem, to už si nepamatuju přesně. Čisto, wifi, ochotná hospodská. Venku je hezky. Pocit, že jsem jednou zase na jihu.